Není to tak dávno, co jsme zde popisovali příběh Wikipedie. Encyklopedie, která začala jako vedlejší projekt snah o profesionálně vypadající, ale bezplatně dostupnou a informačně svobodnou encyklopedii Nupedia, a skončila jako s velkým přehledem největší zdroj informací a vědění na Internetu koncentrovaný do jednoho místa. Na konci tohoto článku – pokud si ještě vzpomínáte, nebo pokud jste se k němu nyní vrátili – byl přehled jiných „wiki“ projektů, od encyklopedie úspěšně parodující původní Wikipedii přes encyklopedii věnovanou přerostlým šmoulům z planety Pandora po Wiki internetových rádoby osobností. Přitom jsme ale vynechali jeden velmi důležitý obor; multimediální encyklopedie. Přitom jsou zde – a více, než zajímavé.
Wiki není pro každého
Wikipedii je někdy vyčítáno, že je málo multimediální. To v praxi znamená, že je založena hlavně na textové, nebo abychom byli přesní, na hypertextové informaci. I když v poslední době se její autoři v rámci možností a otevřených formátů, které prosazují, snaží o větší výskyt multimediálních informací, ilustrací a zvuku a videa (zejména s tím posledním je problém), na převaze textových informací to nic neubírá. Nejde o nic nového, obdobnými problémy trpěla i Nupedia po celou dobu své existence.
Převažující textovou informaci vítají lidé, kteří jsou zvyklí pracovat s fakty, nicméně pro běžného uživatele může být někdy málo ergonomická. Jiným problémem je, že pokud hledáte například jen stručnou informaci o dané věci a narazíte na několik kilobajtů textu, musíte je přečíst, abyste se dostali k meritu věci. Právě pro ty, kteří by rádi encyklopedické informace ve stravitelnější podobě a pro ty, kteří chtějí prostě a jednoduše „rychlá fakta“, vznikly nové projekty, na něž se dnes podíváme. Oba se inspirují Wikipedií a oba zakládají na multimediálním přístupu. Každý však jde svou cestou.
QWiki – nový formát?
Server Qwiki.com byl oficiálně uveden na začátku letošního roku, fakticky ale funguje o něco déle. Jedná se o uživatelsky jednoduchou a přátelskou multimediální encyklopedii, která si klade za cíl nenechat uživatele číst mnoho textu, ale nabídnout mu narativně informace o tom, co potřebuje vědět. Po otevření libovolného hesla jste většinou postaveni před mozaiku audiovizuálních informací relevantních k tomuto heslu, a ty základní jsou vám předčítány zdařilým, ale přece jen syntetickým hlasem. Tento „zážitek“ je doprovázen pohyblivou mozaikou obrázků, animací a zvukových záznamů, která vytváří dojem silně se podobající uživatelskému rozhraní Windows Phone 7, nebo (jak tvrdí jízlivé a nenávistné hlasy) představě o počítačích ze SciFi filmů poloviny 90. let.
server Qwiki – heslo „Monopoly“
Každá taková stránka, nebo chcete-li jednotka informace, se nazývá Qwiki. Pokud si ovšem „wiki“ spojujete nikoli s letištním autobusem (původní význam tohoto slova), ale s možností cokoli měnit a editovat, budete patrně zklamáni. Qwiki totiž umožňuje jen velmi omezenou možnost editace jednotlivých funkčních prvků, která se nachází víceméně na úrovni o něco pokročilejší zpětné vazby. Jednotlivá Qwiki se nechovají pouze jako předem definované pásmo, které si uživatel může přehrát. Jejich komponenty jsou dostupné pro interakci. Lze si je prohlížet, lze surfovat na relevantní témata a odkazy, na rozdíl od Wikipedie je ale patrná silná snaha udržet uživatele uvnitř serveru co nejdéle – a z toho plynoucí nedostatek externích odkazů a referencí.
Zkrátka a jednoduše, Qwiki je přehledná, jednoduchá a přitom obsažná multimediální encyklopedie do obýváku – ovšem nejenom tam. Její zakladatel již má za sebou několik úspěšných projektů, avšak důležitější možná je, že peníze jsou. Mezi investory do projektu bychom totiž našli spoluzakladatele Facebooku. Ambicí tvůrců serveru je postupně expandovat na mobilní zařízení, set-top boxy a do celé řady dalších aplikací. Tam všude by Qwiki mohlo přinášet řadu relevantních, ale přitom multimediálních a snadno stravitelných informací.
Tyto časy jsou ale zatím daleko. Qwiki se v současné době nachází ve fázi veřejného testování a jeho vlastnosti jsou zároveň jeho omezením. Server neposkytuje ani zdaleka takovou hustotu a propojenost informací jako Wikipedie. Není kolem něj komunita nadšených tvůrců, ani netvoří „buzz“ jako Quora. Jeho obsah se co do hloubky a rozsahu témat Wikipedii ani neblíží. Neexistují také regionální a jazykové mutace. Otazník také visí nad obchodním modelem, přičemž obě snadno se nabízející možnosti (reklama + product placement vs. Freemium) s sebou nesou nejen výhody, ale i nemalá rizika. Reálná budoucnost projektu je tak, alespoň prozatím, otázkou. Patří Qwiki budoucnost? Dovedeme si představit mnoho uživatelů, kteří řeknou, že ano. Osobně však pro ni Wikipedii neopustím.
Wikidi
Server Wikidi – heslo „monopoly“
Podívejme se na druhou stranu oceánu nových encyklopedických znalostí do míst, kde leží server Wikidi. Zatímco Wikipedie je univerzální encyklopedií a Qwiki snahou o barevné leporelo pro pasivního uživatele, Wikidi přináší „rychlá fakta“. Snahou tvůrců je vytvořit spíše než encyklopedii slovník (název, který může znamenat Wiki Dictionary, to ostatně evokuje), který poskytuje rychlé, přehledné a systematizované informace ke každému tématu. Tyto informace jsou uživatelsky editovatelné – v mnohem větší míře než v Qwiki, ale zdá se, že v menší než u Wikipedie, dostupné pod licencí Creative Commons a s vyváženým poměrem textového a multimediálního obsahu. Evidentní snahou tvůrců je vytvořit server, který poskytne informace v co nejkratším záznamu a co nejvyšší hustotě. Jinými slovy, z několika málo vět se dozvíte základní informace o věci, zemi nebo jevu.
Wikidi je kategorizován do rubrik a kategorií (kategorie „kosmické lodě“ ) ve kterých je možné jej procházet. Kategorizace umožňuje mimo jiné spojovat jednotlivá hesla s firmami a výrobci – a o to tvůrcům pravděpodobně jde především. Server se nebrání externímu odkazování, není ale založen na vnitřním propojování jednotlivých témat.
Wikidi – potřebujete porovnat dvě stránky? Je to jednoduché, takto vypadá část porovnání hesel Egypt a Česko.
Wikidi se v současnosti chlubí informacemi o takřka jedenácti milionech produktů, třech milionech lidí a dvou a půl milionech míst. Nechci zde toto impozantní číslo zpochybňovat, ale počet neznamená automaticky kvalitu, a tak různá hesla obsahují různé množství informací, přičemž v některých případech samotné heslo na Wikidi k získání „rychlých faktů“ o dané problematice rozhodně nestačí. Na obranu serveru je ale potřeba říct, že cílem není vytvářet obsáhlá hesla typu Wikipedie.
Server Wikidi má zajímavé pozadí. Jeho zakladatelem je totiž Michal Illich (službou Wikidi se pochlubil v rozhovoru na NetClubu), který má na kontě již například vyhledávač Jyxo nebo reklamní systém eTarget. A také na Wikidi je patrné, že neskrývá své ambice být časem mnohem více než pouhou webovou stránkou se základními fakty. V případě tohoto serveru se, stejně jako u Qwiki, hovoří o možnosti propojení se systémy rozšířené reality, kde by časem mohly poskytovat informace k tomu, na co se právě díváte. Wikidi má k tomu – podle mého soudu – o něco blíže než Qwiki.
Rozšířená encyklopedie
Oba systémy, které jsme si zde dnes popsali, jsou velmi zajímavými projekty, jejichž budoucnost vypadá velice slibně, a které mohou rozšířit nabídku online znalostí daleko za hranice současné Wikipedie. Současně bychom si ale neměli myslet, že jsou schopny ji překonat. Určitě stojí za vyzkoušení, zatím ale nestojí za „přechod“. Možná je časem uvidíme v mnoha aplikacích – integrované do jiných webů, do mobilních zařízení, do rozhraní automobilů, možností je celá řada. Možná ale také uhynou na úbytě, jako kdysi Nupedie. Uvidíme.
ČLÁNKY DO MAILU