Ze samotných článků v obou tiskovinách (Euro – 1., 2., Lidové noviny – 1., 2.) jasně vyplývá, že lidé mají v souvislosti s DVB-T přehnaná očekávání, k jejichž naplnění dojde až na samém konci digitalizačního procesu. V současné době se ale nacházíme na jeho úplném začátku. Nabízí se tedy otázka: kde udělali soudruzi z NDR chybu? Vrcholem všeho je pak obnovené analogové vysílání TV Nova z domažlického Vraního vrchu.
Co na to divák?
Je naprosto pochopitelné, že divák je nespokojený a žádá urychlenou nápravu. A není divu. Byl mu slibován dokonalý obraz i zvuk v té nejvyšší digitální kvalitě. Větší výběr programů. Vše mělo být velmi jednoduché a naprosto perfektní. Nic z toho ale není pravda.
Je naprosto lhostejné, kolik domácností na Domažlicku má potíže s příjmem DVB-T. Nikdo je totiž na možné potíže neupozornil, a pokud ano, tak nedostatečně. Kdyby tomu bylo jinak, pak by se dnes nikdo nad touto situací vůbec nepozastavoval. Je přece naprosto normální, že jsou na světě místa, kde nějaký televizní signál nejde. Jenže na Domažlicku jít měl, a měl jít naprosto perfektně. Tak to alespoň vyplynulo z informační kampaně a z úst zasvěcených propagátorů.
Vzniklá situace je tak jen naprosto jasným důkazem toho, že takto se to dělat nedá. Potenciální divák potřebuje jasné a srozumitelné informace o tom, co je třeba udělat pro zajištění kvalitního příjmu. Lakonicky sdělovat obyvatelům určitého regionu, že stávající televizní vysílání končí a že si musejí koupit nějakou krabici, aby se mohli dívat dál, je naprosto směšné, naivní a hlavně nedostačující. DVB-T je naprosto odlišná technologie, než na kterou jsme byli až doposud zvyklí. Způsob příjmu a zpracování je odlišné od analogové televize.
Co na to televize?
Televize zarytě a zcela nepochopitelně mlčí! To platí jak o ČT, tak o TV Nova. Jedinou konkrétní odpovědí na nastalou situaci je obnovení analogového vysílání Novy z Vraního vrchu. Tento fakt ovšem celou věc jen komplikuje a způsobí zhoršení příjmových podmínek. Osobně jsem očekával, a i nadále očekávám, že ČT se bude digitalizaci věnovat i z programového hlediska. Tedy že bude vyrábět pořady, jejichž prostřednictvím osloví diváky a podá jim laicky srozumitelné a kvalitní informace o tom, co je potřeba udělat pro kvalitní příjem digitálního vysílání. Z vlastní praxe vím, že lidé sice mají povědomost o set-top-boxech, ale o samotném příjmu vysílání nevědí vůbec nic!
Naprosto zpackaná legislativa, technická realizace a neinformovanost se tak obracejí proti samotnému digitalizačnímu procesu. Pokus o bezbolestný přechod od jedné technologie k druhé je naprosto naivní. Bolet to bude, a bude to bolet o to víc, čím déle se v tom budeme plácat. Ostrůvkovitý provoz DVB-T vysílačů provozovaných na různých frekvencích a jejich několikeré následné změny, to všechno bude velmi bolestivé především pro diváky. Naladěné televizní antény a zesilovače bude nutné opakovaně měnit, což vyjde hodně draho. I mně samotnému je podivné, proč v Německu a Rakousku je přechod na DVB-T tak rychlý. Během jedné noci se změní technologie vysílání, a kdo se chce dívat, ať se přizpůsobí. Českou specialitou je návrat k analogu, protože divák neví, jak nové vysílání přijímat. Mám brečet, nebo se smát?
Co na to odborník – anténář?
Směje se a ví, že hlady neumře. Z pohledu anténáře je totiž věc velmi prostá. Použitá přijímací anténa je v daném místě nevyhovující. Bez ohledu na to, kdo anténu navrhnul a namontoval, je potřeba říct, že nesprávně vyhodnotil příjmové podmínky v daném místě. Jedná se totiž o tzv. „sporadický výpadek příjmu“, kdy vlivem zvýšené vlhkosti terénu stoupá jeho odrazivost, a vzniká tak velké množství „duchů“ v signálu, které u analogového vysílání způsobují vznik vícenásobného obrazu, u DVB-T však mohou způsobit pokles úrovně signálu pod šumový práh a téměř skokový výpadek příjmu. To je právě ten případ, o kterém hovoří výše zmiňované články v Euru a LN. Na vině tak není samotná technologie DVB-T, ale jak jsem již mnohokrát uváděl – nevhodná přijímací anténa.
Neustále se opakující volání po vyšších výkonech vysílačů vůbec nic neřeší. 10kW ERP u DVB-T je naprosto korektním ekvivalentem 100kW ERP u analogového vysílání. Vyplývá to z minimálních potřebných úrovní signálů na vstupu tuneru. Prakticky je ten ekvivalent ještě mnohem lepší, jenže takové tvrzení už je pro mnohé něco jako červený hadr pro býka! S vyšším výkonem vysílače sice stoupá dostupnost vysílání ve vzdálenějších lokalitách, ovšem stejně tak se zvětšuje plocha, na které není příjem zcela spolehlivý. Zvětšuje se tedy počet domácností, ve kterých může nastat právě taková situace, jaká nastala na Domažlicku. Mimo to stoupá i úroveň odražených signálů, takže v některých případech může dojít i ke zhoršení příjmové situace.
Účinným řešením je jedině rychlý rozvoj celých vysílacích sítí a hlavně odborná montáž přijímacích antén. Jen velmi málo lidí si zatím uvědomuje, že DVB má narozdíl od analogu jednu naprosto zásadní odlišnost – poskytuje buď naprosto perfektní signál, nebo vůbec nic. Kvalitu signálu na anténě a signálovou rezervu tak není možné hodnotit podle kvality obrazu na televizoru. Výpadek signálu může nastat naprosto nečekaně. Obraz na televizoru se během okamžiku změní z naprosto perfektního na černočernou tmu. Chyba ovšem není v technologii DVB-T, ale v přijímací anténě. Osobně si dovoluji tvrdit, že 90 procent sporadických výpadků je možné řešit technickými prostředky na straně příjmu. Zbylých 10 procent jde na vrub nedostatečného signálu. V takovém případě by ale mělo být možné použít signál z jiného vysílače.
Za dlouhá léta své anténářské praxe mám jeden velmi zásadní poznatek. Neuvěřitelné množství lidí se dokáže dívat na něco, co jen vzdáleně připomíná televizní obraz. Neuvěřitelné množství duchů v obraze, křížová modulace, prolínání několika programů vzájemně do sebe a mnoho dalších nepředstavitelných vad a rušení. To všechno je český divák ochoten akceptovat a je při tom hluboce přesvědčený, že to lepší být nemůže. Jeden kvalifikovaný zásah odborníka mu pak zásadně změní požitek ze sledování televizního programu. Takový obraz jsme tu ještě nikdy neměli,
slýchám až neuvěřitelně často. Jak může někdo předpokládat, že si laik dokáže sám nainstalovat zařízení pro příjem DVB-T, když to nezvládne ani u analogu?
Dotazy v mailech a v různých webových diskusích mi dávají neustále zapravdu. Příjem televizního vysílání není záležitost pro laiky. Bez patřičných znalostí, vědomostí a praktických zkušeností je kvalitní montáž antény vyloučená. Je možné připustit, že na konci celého digitalizačního procesu bude možné, aby polovina národa přijímala DVB-T kvalitně i na svépomocně nainstalovanou anténu. Za současného stavu digitalizace je to ovšem naprosto vyloučené. Drtivá většina příjmu v dosahu DVB-T se dnes neobejde bez kvalifikovaného zásahu odborníka.
Zmiňovat se o obnoveném analogovém vysílání televize Nova z Vraního vrchu je problematické. Pokud se tak stalo právě z důvodu potíží s příjmem DVB-T, pak se jedná spíš o krok k horšímu. Zatím nemám informace o tom, jestli se vysílá s plným výkonem (95kW ERP). Pokud je tomu opravdu tak, pak se jedná o nejsilnější vysílač v dané lokalitě, což velmi snadno může zahltit zesilovače v nově nainstalovaných anténách pro DVB-T. Může tak dojít k řetězové reakci, kdy jeden přebuzený zesilovač zaruší signál ve svém okolí, a způsobí tak další výpadky příjmu.
Pokud se tedy od základu nezmění celá filozofie přechodu na DVB-T, a podobné chyby se budou opakovat i v ostatních regionech, pak se digitálního vysílání většina z nás nikdy nedočká.
Závěrem
Pokud někdo očekával, že zde poskytnu radu, jak vyřešit potíže se sporadickým příjmem DVB-T, pak je asi zklamán. Možná jsou zklamáni i ti, kteří čekali další osvětu a praktické rady. Na tomto místě bych rád upozornil, že i v anténářské praxi je spousta záludností, které není možné řešit laicky. Jak jsem už několikrát říkal, je velký rozdíl mezi laikem, amatérem a profesionálem. Některé potíže je možné spolehlivě vyřešit jen za použití kvalitní měřící techniky, a tou většinou disponuje pouze profesionál.
ČLÁNKY DO MAILU