Jen málokterý investor nechává nahlédnout za pozlátko startupového světa tak jako Vojta Roček, partner fondu Presto Ventures a Presto Tech Horizons. Kdysi sám zakladatel, později angel investor a mentor, který napočítá více než dvě tisícovky startupů, jimž radil. Je jedním z těch, jež rozhodují o investicích stovek milionů korun do nejen českých technologických nápadů. A mimo jiné pomáhá rozhýbat Českou startupovou asociaci.
Svět startupů a rizikového kapitálu v posledních letech hledá svou rovnováhu a mění své zaměření. Zatímco Amerika sází ve velkém na umělou inteligenci, v Evropě nabývá na významu obranný průmysl.
„Pokud se podle některých statistik odečte od hospodářského růstu ve Spojených státech boom umělé inteligence, HDP v zemi neroste. Je možné, že se totéž děje v Evropě s obranným sektorem – kdyby se do něj neinvestovalo, možná jsme už v recesi,“ nadhazuje Vojta Roček.
Odnož Presta, VC fond Presto Tech Horizons, založená ve spojení se zbrojovkou CSG, se přesně na tento sektor ostatně také soustředí. Umělá inteligence naopak Ročka investičně neláká. „Vytváří podle mě značnou nejistotu a je těžké predikovat, jak budou trhy vypadat za pár let,“ vysvětluje. Pro jiné je ale AI investičně zásadní a mění očekávání ve startupovém ekosystému, vysvětluje.
V jakém stavu je aktuálně startupový svět v Česku?
Situace se od loňského roku moc nezměnila. Do venture kapitálu jde míň nebo stejně peněz jako předtím. Mění se ale struktura toho, kam ty peníze směřují. Například Credo Ventures teď získalo peníze pro další fond. Nemají problém se shromažďováním kapitálu, ale spousta fondů ten problém mít bude. Ještě pořád nedošlo k finálnímu prořídnutí těch řad.
Je cítit hodně velká orientace na umělou inteligenci a všem dochází, že ta až na výjimky z Česka moc dělat nejde a je pro ni potřeba být v San Franciscu. Některé české startupy se tam už víceméně přestěhovaly, jako třeba E2B. Určitě lehkým překvapením z pohledu velikosti, ale žádným překvapením z pohledu účelnosti, je investice, kterou ohlásil Tomáš Čupr. Patnáct milionů v rámci seed kola je obdivuhodná částka a je to jediný možný způsob, jak to „urvat“. Myslím si totiž, že devadesát procent těch peněz nepůjde na vývoj, ale půjde na marketing a prodej.
Proč mají VC fondy problém získat peníze?
Je to kvůli několika faktorům. Když skončily nulové úrokové sazby, objevily se bezpečnější alternativy, jak získat úrok na penězích. Typicky T-Bonds v Americe, které jsou prakticky bezrizikové (cenné papíry státní pokladny USA, pozn. red.). Na to, aby startup zaujal investory v době, kdy úrok už není za nula, ale za pět procent, musí být výrazně vyšší prémie pro investora, neboli rozdíl proti nerizikové investici. Druhá věc je, že umělá inteligence hodně koncentruje. Vypadá to, že vítězů nebude tolik jako v jiných technologických vlnách, tudíž je tendence dávat peníze těm nejlepším fondům, protože ty mají nejlepší obchody a protože ty jediné vyhrají. Roky už nebyly téměř žádné vstupy dřívějších startupů na burzy, ani firmy je tak výrazně jako dříve nekupují. Takže zpátky do fondů neteče z výkupů jejich podílů tolik peněz jako dříve.
Říkal jste, že umělá inteligence v Česku dělat nejde. Proč?
Co vlastně dnes jde dělat v Česku? Jsou nějaké výjimky, Tomáš Mikolov to zvládne, protože v San Fanciscu nějakou dobu byl, ví, jak to tam funguje, a má tam známé. Myslím si, že Valka.ai to zvládne, protože už dávno není český startup, ale velice úspěšná nadnárodní firma s pobočkami v různých zemích. Ale pokud si zítra někdo řekne, že začne dělat AI startup, bude to mít hodně těžké. Být dobrý nestačí. Kdo není v Americe, v Silicon Valley, není vystavený diskusním trendům a myšlenkám a nepotkává se s těmi nejchytřejšími lidmi, kteří momentálně obor vytvářejí. Nepamatuji si, že by kdy, co se týče nějakého oboru, působila taková koncentrace. Fundamentální modely AI vytváří pár firem.
Co je tedy ta největší překážka pro vývoj AI v Česku? Je to nějaké kritické množství lidí, kteří se jí zabývají, jež tu prostě nejsou?
Ano, ti jsou teď všichni právě v Silicon Valley.
Nepomáhají ani pozitiva, jimiž Česko disponuje a prý mají lákat zahraniční technologické mozky, jako je poloha, bezpečnost…?
Možná se do takové fáze skutečně překulíme. Ale momentálně v ní nejsme. Množství peněz směřuje do výstavby serveroven a vývoje fundamentálních modelů, možná až iracionální množství. Až vyvstává otázka, proč si někdo půjčuje třicetiletými dluhopisy na hardware, který vydrží pět let. S AI se ale těžko odhaduje, co bude dál. Možná se překulí do normálního průmyslu a dostane do všech center, jakým typově Praha je. Revoluce s AI je ale ve spoustě pohledů bezprecedentní. Což je důvod, proč já do startupů zaměřených na umělou inteligenci neinvestuji. Neumím predikovat, jak ty trhy budou za pár let vypadat. Navíc se mi nechce investovat do AI i proto, že mám pocit, že všichni míří do velmi podobného bodu. Všechno, co ty firmy dělají, je komodita a bude velmi těžké se odlišit. Protože AI člověku umožní dělat cokoliv, tak taky cokoliv může kdokoliv dělat. Je těžké se odlišit a právě proto budování značky, důvěra a konzistence, tyto subjektivní hodnoty, budou mít najednou ohromnou hodnotu.
Do jakých oblastí má podle vás tedy smysl investovat?
Pokud se bavíme z pohledu venture do budoucnosti, tak podle mě má smysl se bavit jenom o AI, obranném průmyslu a deep techu.
AI bude nepochybně obrovským trhem, i když investice pro ni není pro každého. Jak jsem zmiňoval, AI by se měla dělat v San Franciscu. Anebo pokud jako Tomáš Čupr odsud, tak s obrovským množstvím peněz. A ta defense je v Evropě velké téma. Předpokládám, že obranný sektor je teď oblast s velkým potenciálem. Dobře se předpovídá. Je to asi nejpomalejší část venture kapitálu. Finálními zákazníky jsou státy a velké organizace, jako NATO, tedy vyšší desítky zákazníků. Říkají dost jasně, kolik chtějí utrácet a za co.
Nepřestanou utrácet, až skončí válka?
Válka má vliv, ale jiný, než si obvykle lidi myslí. Zatím to vypadá, že tím, že skončí horká část války na Ukrajině, problém neskončí. Možná taky začne. Možná se soustředění nepřátelských zemí přesune z Ukrajiny zpátky na nás, s nově nabytými znalostmi, schopnostmi a odhodláním něco provést. Každopádně poptávka po schopnostech domácího průmyslu bude obrovská. Armády nechtějí nakupovat technologie daleko od domácí země, přibude tlak a tendence všechno si vytvářet co nejblíž.
A zmiňovaný třetí směr, deep tech?
To je v Česku za mě hlavně komercializace české vědy, a ta prakticky neprobíhala.
Kde je v této oblasti problém?
Neexistuje tlak na vytváření věcí, které půjdou do produkce a pomůžou běžným lidem. Jediné, na co se tlačí, je, aby se bádalo pro bádání. Granty dostávají stále ti samí. Na univerzitách je základním způsobem komunikace trestní oznámení. Lidi dostávají kulky v obálkách. Skutečně, viděl jsem je. A přitom toto je velmi nevyužitá část české ekonomiky, která by mohla být motorem budoucího hospodářského růstu, místo toho je dnes černou dírou na peníze, kde je utopeno strašně moc kvalitního intelektu.
Nejste vy jako investoři právě ti, kteří by měli poslat peníze na rozvoj takového nápadu?
Je to jedno z témat, které se snažíme s Českou startupovou asociací „rozlousknout“. Potenciál je veliký, uvedu nějaká čísla – do vědy jen z veřejných zdrojů a EU teče víc jak padesát miliard ročně. Jenom Akademie věd zaměstnává osm tisíc lidí, dalších třicet tisíc jsou výzkumníci po různých univerzitách. Tady je obrovské množství lidí, kteří čerpají obrovské množství peněz. Přitom za minulý rok vzniklo šest spin-offů (firem rozvíjejících univerzitní projekt, pozn. red.). Jestli mám jako VC fond chodit na univerzitu a tlačit na ně, aby dělali víc, museli by ale kapitál poslouchat. Pro univerzitní svět je ale byznys sprosté slovo. Přitom máme potenciál na sto dvacet až dvě stě spin-offů ročně. To je to, co se tady musí zlomit, a čím dřív se to zlomí, tím dřív budeme v tom deep techu úspěšní.
Odkud se vzal počet těch až dvě stě spin-offů, které by vzniknout mohly? A proč se to tedy neděje?
To jsou čísla od rektorů univerzit, kteří mi řekli, kolik by podle nich mohla univerzita produkovat spin-offů. Neděje se to z mnoha důvodů, ale všechny jsou organizační. Akademický senát je dle mého špatný způsob, jak řídit velkou organizaci. Za mě jsou sami o sobě největším problémem v tom procesu akademici. Je potřeba s nimi začít pracovat, aby se místo publikování článků vzájemně hodnotili tím, kdo dokáže víc komercializovat vědu a výzkum.
Vraťme se zpátky do startupového světa, jak vnímáte zmiňovaný vliv AI na existující startupy?
Na globální scéně sledujeme jasný trend: technologičtí giganti jako OpenAI, Google a Microsoft rychle přetvářejí slibné AI nápady ve vlastní produkty. Jakmile identifikují něco hodnotného, okamžitě to implementují do svých platforem. S tím pokaždé zemře několik startupů, které si myslely, že přesně na tom vydělají. Například když OpenAI představil GPTs a později API pro vlastní agenty, zasáhlo to desítky startupů, které stavěly podobná řešení. Nebo když Microsoft integroval Copilot do Office, zlikvidovalo to řadu startupů zaměřených na AI asistenty pro produktivitu.
Mění tedy AI očekávání investorů od startupů?
Já hlavně čekám, že to celé bude stát o hodně méně a že to bude vydělávat o hodně více. Zakladatelé přicházejí s představami metrik, jako bychom se bavili dva roky zpátky. Ale trh se obrovsky pohnul a startup, který roste v tehdejším tempu, už nikoho nezajímá.
Jak byste označil rok 2025 pro startupový svět?
Jako chaotický. Děje se toho hrozně moc. Jednak obrana prochází obrovskou změnou. AI znejistilo úplně všechno, otevřelo nové možnosti. A zahraniční politika Ameriky svojí chtěnou chaotičností přináší obrovskou nejistotu do plánování velkých firem. A to je možná jeden z důvodů, proč se startupy tolik nenakupují. Myslím si, že v roce 2026 to vše bude ještě intenzivnější. Že jsme na začátku. Že to bude ještě větší rychta, černá labuť je nový normál.
Jak v tomto chaotickém prostředí mohou startupy uspět?
Startupy jsou nejresilientnější část té ekonomiky, která se dokáže nejrychleji přizpůsobovat novým trendům. Jsou jako jednotky speciálního nasazení, dokáží se poprat s čímkoliv. Což znamená obrovský tlak na kvalitu zakladatelů a mimo jiné jejich schopnost přizpůsobovat se měnícím trendům. Dřív stačilo mít chuť dělat věci, dneska už je potřeba spousta dalších vlastností, které nejsou tak očividné – mysl nastavená na růst, dennodenní operativa, schopnost rychle a jasně formulovat problémy a iterovat dál… Proto říkám, že by se měli soustředit na deep tech, protože v něm je pořád velký prostor pro to, přinést spoustu hodnoty. V umělé inteligenci je to z mého pohledu jaksi zamlčené. To je to, s čím budou mít VC problém, protože velikost trhů bude obrovská, ale zvítězí na nich hrozně málo hráčů.
- Chcete mít Lupu bez bannerů?
- Chcete dostávat speciální týdenní newsletter o zákulisí českého internetu?
- Chcete mít k dispozici strojové přepisy podcastů?
- Chcete získat slevu 1 000 Kč na jednu z našich konferencí?
Staňte se naším podporovatelem
