WebTop100 2006: jak (ne)kvalitní jsou české komerční weby?

16. 11. 2006
Doba čtení: 8 minut

Sdílet

Autor: 29
Kvalita komerčních webů se za pár let značně zlepšila. Dokládá to i pravidelná soutěž WebTop100. V ní vyhrál web společnosti Pražské energetiky. Jaké prezentace jsou výborné v oblastech grafiky, marketingu, obsahu, použitelnosti či technického řešení? A jakým nešvarům se česká scéna stále nevyhýbá?

WebTop100 je soutěž, která každoročně vyhodnocuje kvalitu internetových prezentací českých firem. Kromě samotného žebříčku, jenž porovnáním webů vznikl již popáté, mají firmy a webdeveloperské společnosti příležitost odnést si ze soutěže doporučení a náměty, jakým směrem korporátní web dál (ne)vyvíjet.

Organizátory jsou Tuesday Business Network, konzultační centrum Dobrý web a Časopis BIZ.

Součástí projektu WebTop100 je i odborná konference. Ta se uskutečnila 7. listopadu a výstupy z ní jsou k dispozici k volnému stažení.

Jak se letos hodnotilo?

Takzvaný hlavní žebříček pro výchozí hodnocení firem CzechTop100 v letošním roce nahradil přehled BIZ100, který podle skutečných hospodářských výsledků českých firem sestavil v listopadu 2005 Časopis Biz.

V letošním roce bylo vyhlášeno těchto devět oborových žebříčků: Auto-moto, IT, Finance, Průmysl, Retail, Telekomunikace, transport, Utility a Veřejná správa.

V oborových žebříčcích bylo maximum bodů, kterého šlo dosáhnout, rovných 100. V celkových žebříčcích to bylo 75 bodů, plus zvláštních 25 bodů za informační hodnotu. Porotci pomocí koeficientu přepočítali oborových 75 na 100 bodů, aby se v obou žebříčcích dodržela stejná maximální hranice sta bodů.

Weby se hodnotily podle pěti kritérií s danou procentuální hodnotou.

  • Informační hodnota (25 procent): expertní pohled, funkce prezentace, srozumitelnost obsahu zaměření webu, atraktivita.
  • Použitelnost (25 procent): celková informační architektura, použitelnost navigace, vyhledávání, použitelnost homepage, použitelnost prvků napříč celým webem.
  • Marketing (25 procent): marketingová přesvědčivost, vhodná volba domén, viditelnost ve vyhledávačích, provázanost webu s ostatními informačními kanály, využití dalších marketingových nástrojů.
  • Grafický design (15 procent): první dojem, účelnost grafiky, konzistence grafiky napříč celým webem, čitelnost obsahových prvků, kreativita grafiky.
  • Technické řešení (10 procent): zpracování kódu, nezávislost na doplňkových technologiích, datová nenáročnost, kompatibilita v prohlížečích, bezbariérová přístupnost.

Každá firma, jež nominovala svou prezentaci, získala studii a zhodnocení svého webu odbornými porotci kritérií i porotcem dané oborové kategorie. Realizátoři letošního ročníku WebTop100 vyhlásili mottem „smysluplnost“. Jeho naplnění chtěli dosáhnout individuálním hodnocení prezentací; web společnosti Mostecká uhelná byl posuzován podle jiných měřítek než web BMW. Každá kategorie měla svého vlastního odborně spřízněného porotce – hodnotitele obsahu.

Výsledky soutěže

Celý žebříček naleznete na stránkách WebTop100. Kromě hlavního žebříčku byly vytvořeny také oborové žebříčky. Jejich vítězové jsou následující:

Podle oborů
Kategorie Vítěz Body
Auto-moto Škoda Auto a.s. 87,7
IT Komix, s.r.o. 80,2
Finance Komerční banka, a.s. 87,7
Průmysl Linet spol. s r.o. 89,0
Shop and Retail BAŤA, akciová společnost 89,2
Telekomunikace T-Mobile Czech Republic a.s. 87,6
Transport Česká pošta, s.p. 87,1
Utility Pražská energetika, a. s. 92,7
Státní správa a organizace Česká Televize 96,1

Obsah webu je král

Začněme informační hodnotou webů. Toto kritérium letos dostalo mnohem vyšší prioritu než v minulosti. Také proto, že tlačenice ve vyhledávačích je stále intenzivnější a kdo se v nich vyzná, vítězí většinou právě skvělým obsahem webu. Tedy alespoň v dílčím souboji – nikdy totiž nemůžete mít dostatek obsahu, který vyhledávače milují, jak konstatují autoři hodnocení, a jedním dechem doporučují, abyste na weby psali zajímavé a poutavé texty bez hantýrky a firemního žargónu.

Zároveň zmiňují často opakované (klišé?), že uživatelé na webu primárně nečtou, ale těkají očima po záchytných bodech. Jako příklad kvalitního informačního webu jsou uvedeny stránky České pošty, které nabízí takřka vše, co by mohlo dané cílové skupiny zajímat. Nechybí kalkulátor ceny a formuláře ke stažení (formáty PDF a DOC). Stejně kvalitní je web Škodovky s kvalitními popisy a srozumitelnými návody, jak řídit to či ono.

Opačně byly zhodnoceny stránky finanční skupiny ING. Porotci kritizovali délku cesty, která dělí uživatele od informací určitého produktu. Objednávkám by prospěla větší nápověda. Prezentace automobilů Porsche sice zaujala pěknou grafikou a skvostnými fotografiemi, ale řada informací je dostupná pouze v anglické a německé jazykové verzi.

Porotci doporučují dbát na stránkách na poutavé (mezi)titulky a rozdělení textů do menších, stravitelnějších částí. Vhodné je doplňovat text fotkami či jinými grafickými prvky. Příklad, jak nepostupovat, najdete u ostravského dopravního podniku.

Web na jedno použití?

Dobrá použitelnost znamená, že se uživatelům podaří na webu udělat to, co chtějí. Zní to banálně, protože vy přece víte, jak jednoduché je na vašem webu odeslat objednávku nebo sehnat informace. Jak by ne – vy jste stránky konstruovali či dohlíželi nad jejich tvorbou. Ne tak uživatelé, kteří nemají čas ani chuť ocenit složitá a nestandardní ovládání.

Důležité je respektovat uživatele, jeho zvyky a nastavení. Neotevírejte matoucí a obtěžující velká okna, zavrhněte fullscreen (lidé jej neumí vypnout), nezakazujte pravé tlačítko, nebarvěte rolovací lišty.

Zvláštní pravidla použitelnosti se týkají webů veřejné správy, protože od 1. ledna 2008 musí být každý web veřejné správy podle Zákona č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy přístupný zdravotně postiženým občanům.

Nejúčinnějším nástrojem pro vylepšení použitelnosti je uživatelské testování, tedy testování na lidech. Každý totiž má jiné vidění (a pojmenování) světa, které se liší od světa webových tvůrců.

Složité bývá seřadit sekce webu v menu. Autoři studie navrhují šikovnou metodu testování s kartami. Napište téma každé stránky na papírovou kartičku a nechte vybraného člověka z kartiček rozložených na stole vybrat podle jeho úsudku ty, které k sobě patří. Když potom každou skupinu krátce pojmenuje, máte o obsahovou strukturu webu postaráno.

Z úvodní stránky Sophia Finance návštěvník okamžitě pozná, o čem prezentace pojednává a jakou má funkci. Dobře funguje vyhledávání (i bez diakritiky), ukázková je chybová stránka. Kladně je hodnocen také web České stavební spořitelny. Porotci pouze doporučují umístit na úvodní stránku upoutávku na aktuální nabídku či akci – to už ale spadá do marketingového hlediska.

A jeden špatný příklad: na webu UPC je navigace na úvodní stránce řešena jako flash, a když se dostanete dále, navigace zde chybí. Naopak rozložení odkazů je v pořádku, proto tuto navigaci doporučují arbitři zachovat i na podstránkách.

Online marketing

Marketingový hlas měl spolu s informační hodnotou a použitelností největší váhu v soutěži webů WebTop100. Předurčuje totiž úspěšnost webové prezentace. Web je ideálním místem pro spojení informačních, komunikačních a obchodních strategií a metod.

Aby byla reklama na Internetu efektivní, musíte se pokusit dostat levně návštěvníky na web, co nejvíce z nich přeměnit na zákazníky a přesvědčit je, aby si nakoupili co nejvíce. Prvního předpokladu dosáhneme správnou reklamní kampaní, druhého konkurenceschop­ností nabídky a třetího maximalizací výnosů – můžete šikovně motivovat zákazníka, aby si k objednanému přibalil ještě něco dalšího.

Marketingově dobře zvládnutý web mají ČSA, které nabízejí mnoho online funkcí, kvůli kterým stojí za to se návštěvníkům vracet. Nevýhodou je přílišná koncentrace informací na úvodní stránce. Podobný nešvar postihl Eximtours, tuze mnoho informací nemůže návštěvník pojmout. Design je navíc celkem zastaralý. Také web Kooperativy zasluhuje marketingové uznání za čistý design, účelnou navigaci, strukturu a dobrou dostupnost ve vyhledávačích a katalozích.

Kreativita a webdesign

Kritérium webdesign bývá značně sporné, porotci se ale na těch nejlepších shodli prakticky jednomyslně. V letošním roce mezi firemními weby nezaznamenali ani žádnou vyloženou katastrofu. Design většinou odpovídá typu firmy: čím více odvětví společnosti směřuje od služeb k průmyslu, tím se kvalita snižuje. Obecně se dá konstatovat, že trendem jsou nyní spíše jednodušší designy, flashové animace ztrácejí.

Velký pokrok učinil vítěz Pražská energetika, nynější web je od prezentace z roku 2005 k nerozeznání. Ostatně, stačí letmé posouzení screenshotů:

PRE 2005

www.pre.cz, rok 2005

PRE 2006

www.pre.cz, rok 2006 – vítěz WebTop100 2006

Nelogická barevnost, podivné rozmístění obrázků, to jsou atributy grafiky společnosti Stavby silnic a železnic, které si za rámeček nedá. Naopak web FAB je tím lepším, co průmysl na webu nabízí. Mezi krasavce patří také Linet či Hypobanka.

Jedním z nedostatků, které se na firemních webech objevují v oblasti grafiky, je používání podkladů určených pro tiskoviny, viz „letákový“ web Makra.

Technické řešení

V této kategorii se mimo jiné zjišťovalo, nakolik je daný web závislý na některé z rozšiřujících technologií pro webové publikování – JavaScriptu a na Flashi. Vítězem se tak stal ten nejméně závislý – Sophia Finance.

Z hlediska technického řešení, resp. přístupnosti si již nyní stojí dobře weby veřejné správy – Ministerstvo životního prostředí, Ústecký kraj, Ministerstvo informatiky a Ministerstvo zdravotnictví.

Pohled na firemní weby

„Je zajímavé srovnávat úroveň firemních prezentací v loňském roce a nyní. Protože cyklus obnovy či rekonstrukce firemní prezentace je obvykle dva roky, vítěznými weby se většinou staly ty, které byly dokončeny teprve nedávno. Až na výjimky pak byly nominované prezentace realizované specializovanými firmami a nikoli přímo ve společnostech, což je nepochybně trend vedoucí k vyšší kvalitě,“ říká Jakub Ditrich, předseda poroty WebTop100.

V oblasti webdesignu jsou činěny pokroky, neškodilo by ovšem do českých firemních webů vložit více kreativity. Častou chybou je to, že na webu jsou použity prvky určené pro tiskovou propagaci – tato grafika přitom nevyhovuje zákonitostem webu.

Velká část realizovaných prezentací postrádá marketingovou strategii: od vytýčení cílů, cílové skupiny, nastavení metrik úspěchu přes uživatelské testování a po neustálý rozvoj reagující na změny požadavků uživatelů.

Běžnou součástí se stávají online nástroje, třeba kalkulátory. Nechybí možnost zasílání newsletterů a „call me back“ formuláře. Z hlediska obsahu byla posílena i sekce pro média, což oceňují novináři, když nemusí urputně hledat kontakty a potřebné informace. Stále ovšem pokulhává struktura, navigace, pojmenování odkazů, mnohdy se vyskytují příliš dlouhé texty. Tyto „nuance“ jsou klíčové – náklady na získání návštěvníka budou totiž stoupat a každým – byť malým – zádrhelem jej můžete zcela zbytečně poslat ke konkurenci.

V čem podle vás weby českých firem obecně nejvíce strádají?

Autor článku

Autor vede MEDOBOS s.r.o., je Copywriter.cz a dělá weby pro Benešov i Říčany.
Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).