Hlavní navigace

Češi a připojení k Internetu, léta Páně 2007

2. 11. 2007
Doba čtení: 6 minut

Sdílet

 Autor: 29
K Internetu je připojeno 32 procent domácností. Za dva poslední roky došlo k velkému nárůstu. ADSL vyrostlo dvakrát a posílá dial-up na smetiště dějin. Sílí i kabelové připojení s WiFi. Češi si často myslí, že broadband nepotřebují. Oproti zahraničí jsme internetoví trpaslíci.

Průzkum Českého statistického úřadu jsme opustili ve chvíli, kdy jsme zjistili, kolik počítačově vybavených Čechů žije mezi námi. Pro připomenutí: počítač má skoro 40 procent domácností. Pražské domácnosti s počítači se přehouply přes polovinu a výrazně zvýšily náskok před obydlími mimo Prahu.

V posledních třech měsících použil počítač každý druhý, stejné procento lidí uvádí, že disponuje základní znalostí práce s počítačem. Osobní počítač má doma 47 procent jednotlivců. Počítačům se daří v rodinách s dětmi, tyká si s ním mladší a vzdělanější populace. Nejpoužívanější technologií je ale jednoznačně mobil.

Internetové připojení v ČR

Dnes se budeme více věnovat té části výzkumu, která zjišťovala stav internetového připojení v ČR. V prvním článku jsme nakousli, že penetrace připojení je závislá na rozšířenosti počítačů: z domácností, které mají osobní počítač, využívá možnost připojení k Internetu 81 procent. Jen pětina domácích strojů je tedy offline.

Z historického srovnání vyplývá, že za dva roky (2005–2007) došlo k výraznému navýšení penetrace připojení. Počet počítačů v českých domácnostech stoupl o deset procentních bodů, připojení o třináct procentních bodů na dnešních 32 procent. Podíl nepřipojených počítačů obecně pomalu klesá a rád bych odhadoval, že při koupi nového PC dnes již málokdo neuvažuje zároveň o připojení na Internet.

Vybavenost domácností - kraje

Pohled do regionů ale tenhle předpoklad ne vždycky potvrdí. Stejně jako u počítačů, vévodí v tabulce připojení Pražané. Letošní nárůst počítačů v hlavním městě byl ale přitom vyšší než u připojení. Z toho nemůžeme vyvodit, že by počítačů přibývalo třeba v rámci domácí sítě. Podobně se vedlo Královéhradeckému kraji, naopak leckde (třeba v Jihomoravském, Libereckém či Zlínském kraji) nárůst Internetu překonal zvýšení u počítačů. Nejméně je internetové připojení rozšířené na Olomoucku – 22 procent. Loni na chvostu skončily Ústecký a Zlínský kraj (oba 19 procent).

Zvyšující se penetrace

Z celkového počtu domácností v ČR je vysokorychlostně připojeno 26 procent. Vysokorychlostní připojení (ADSL, připojení přes kabelovou televizi, bezdrátové připojení a WiFi, vysokorychlostní mobilní připojení atd.) je definováno jako připojení umožňující vyšší přenosovou rychlost dat – 144 kbit/s a více. Této rychlosti dnes není u stabilního připojení problém dosáhnout, tarify jsou mnohem vyšší – přesvědčete se v sekci internetové připojení na Lupě.

Vybavenost domácností

Zcela podle očekávání v této statistice dochází k vysokým meziročním nárůstům, oproti roku 2005 je vysokorychlostně připojeno pětkrát více domácností. O době kolem roku 2003 ani nemluvě. Příčinou toho jsou kromě neustávající poptávky po připojení také zvyšující se rychlosti, liberalizace trhu a lepší nabídka a dostupnost internetového připojení. Produkt internetového připojení se v televizích inzeruje stejně intenzivně a naléhavě jako jogurty nebo prací prášky.

Způsob připojení – nárůst ADSL

Popularita vysokorychlostního připojení je daná také technologickými změnami – výrazným nástupem ADSL a úpadkem vytáčeného připojení (dial-up). 26 procent připojených domácností má ADSL, to je skoro dvakrát více než loni. O stejnou hodnotu, ale směrem dolů, spadl dial-up – na 18 procent.

Způsob připojení domácností

Tento graf se věru zapíše do historie českého Internetu. I když se to z naší každodennosti nezdá, rozdíl mezi roky 2007 a 2006 je enormní až revoluční: broadband odsouvá vytáčené připojení do propadliště dějin. Zatímco loni byl dial-up druhým nejčastějším způsobem, jakým se Čech připojil k Internetu, nyní je oblíbenější kabelové připojení (23 procent) i WiFi (22 procent). Obě technologie rovnoměrně vzrostly a zvláště WiFi ukazuje, že jeho evropský primát není v ČR náhodný a drží si věrné fanoušky i přes konkurenci ADSL, když v minisouboji s ním odchází také poraženo.

Zajímavé je v tomto kontextu srovnání s nedávno zveřejněnými výsledky dominantního poskytovatele ADSL, Telefóniky O2, za třetí čtvrtletí tohoto roku. Podle nich totiž stále pokračuje zpomalování růstu v prodeji ADSL, přičemž u přeprodaných přípojek došlo dokonce k poklesu jejich počtu. Více informací můžete načerpat v pondělním článku Jiřího Peterky.

Pokles zaznamenala ISDN linka a mobilní, ale opravdu pomalé GPRS (či snad HSCSD). Z toho těží mobilní vysokorychlostní připojení (CDMA, EDGE, 3G/UMTS) a vliv na to má dostupnost notebooků (těm se nejvíc daří v domácnostech bez dětí) a také určitě reklama, která zdůrazňuje „připojení odkudkoli“.

Odkud se připojujeme

Internet někdy použila polovina populace, v posledním čtvrtroce je to 45 procent lidí, o čtyři procentní body více než loni. To není takový nárůst, uvážíme-li, že na přelomu let 2005–2006 byl rozdíl devět procentních bodů.

Pravidelných uživatelů Internetu je v populaci 38,8 procent, o pět procentních bodů více než loni (kdy nás porazili třeba Slováci). Polovina z nich je na Internetu každý den – to je ovšem pokles, minulý rok se každý den připojilo 57 procent internetových uživatelů. 36 procent uživatelů je online jeden až čtyři dny v týdnu.

Tři čtvrtiny uživatelů se připojují doma. Pětina ve škole a 42 procent v práci. Všechny lokality kromě domácí oproti loňsku klesly.

K domácímu Internetu má přístup 38 procent z nás, k vysokorychlos­tnímu o osm procent méně. K nárůstu došlo hlavně u broadbandu. Větší podíl mají muži a náskok před ženami o pár bodíků ještě zvýšili. Internet je podle statistik pořád výsadou spíše vzdělanějších lidí. U lidí s nižším vzděláním ale penetrace roste z nižšího základu rychleji.

Mezinárodní srovnání

V mezinárodním srovnání se operuje s čísly z loňského roku, kdy počet připojených domácností byl 29 procent. Už jsme zmínili minule, že stačíme jen na Slovensko, Řecko, Bulharsko, Makedonii a Rumunsko. V žebříčku vede Island (83 procent), Nizozemsko (80 procent) a Dánsko (79 procent).

Připojené domácnosti - mezinárodní srovnání

Tabulka [PDF, 93 kB], kde je rozpis domácností (v níž žijí lidé mezi 16–74 lety) ve srovnání se zahraničím, které jsou připojené k Internetu, je vesměs výmluvná. Největší rozdíl je ve sloupečku „dva dospělí bez závislých dětí“, což bude patrně ta skutečnost, že starší generace v ČR je Internetem nepoznamenaná.

S některými jižanskými státy se sice můžeme měřit, ale státy, které jsou coby kamenem dohodil (Německo, Rakousko), jsou před námi v počtu online rodin na míle daleko. Vynikajících výsledků dosahují také Seveřané. Více než devět z deseti rodin tam má Internet bez mrknutí oka. A kdybyste snad pořád váhali a hledali, kde je ten rozdíl, mrkněte na tuto tabulku [PDF, 93 kB]. Většina českých věkových a společenských skupin zaostává za Západem. Jen čeští vysokoškoláci a lidé se základním vzděláním dosahují srovnatelných výsledků.

A znovu bych chtěl upozornit na Švédsko – každý druhý člověk, kterému je mezi 65 a 74 lety, používá Internet. Je ale pravda, že toto číslo je abnormálně vysoké ve srovnání se skoro každým státem.

Proč nechtějí rychlý Internet?

Tazatelé se ptali lidí, kteří mají slabší Internet, proč si domů nepořídí vysokorychlostní připojení. Jde v souhrnu asi o 268 tisíc lidí. Osobně by mi možná přišlo zajímavější zeptat se na tuto otázku těch, kteří nemají Internet vůbec, jako tomu bylo loni. Ať tak či tak, obě skupiny nedávají domácímu Internetu velký význam a výsledky jsou tyto:

  • Nepotřebujeme vysokorychlostní připojení – 41,8 procent,
  • Je příliš drahé – 18 procent,
  • Přístup k broadbandu někde jinde – 14,8 procent,
  • Není dostupné v oblasti, kde bydlíme – 11,6 procent,
  • Jiný důvod – 14 procent.

Z uvedených výpovědí vyplývá, že na Internetu není obsah, který by tyto lidi zajímal (nebo o něm nevědí) a který přelouskat by je přesvědčilo k pořízení broadbandu. Jinými slovy: pomalý Internet na e-mail a sem tam nějaké vyhledávání jakž takž stačí, YouTube, internetovou ČT, telefonii zdarma, online rádia a stahování nechceme, nebo o těchto možnostech nic netušíme. Není tohle námět pro zadavatele a tvůrce neinternetové reklamy na připojení?

BRAND24

Dodejme, že broadband má největší zastoupení v připojených domácnostech tam, kde žije samotný dospělý, nebo kde se vyskytují závislé děti. O Praze to platí dvojnásobně.

K bariérám bránících efektivnějšímu využití Internetu se vrátíme v příštím článku, kde si povíme, proč a za jakým účelem Internet Češi používají.

Jaký způsob připojení k Internetu nejčastěji používáte?

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Autor vede MEDOBOS s.r.o., je Copywriter.cz a dělá weby pro Benešov i Říčany.
Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).