Hlavní navigace

Co vadí satelitním operátorům na možných kompenzacích za přechod na DVB-T2?

Autor: Karel Choc, Internet Info
Patrik Brom

Sekretář asociace satelitních operátorů Patrik Brom uzavře třetím dílem své úvahy ohledně přechodu na nový standard zemského televizního vysílání.

Doba čtení: 5 minut

první části svých poznámek se zástupce České asociace satelitních operátorů Patrik Brom věnoval souladu evropského práva s vládním návrhem přechodu na DVB-T2. Druhý díl shrnul náklady, potřebné pro zavedení nového standardu zemského televizního vysílání. 

ROZHOVOR: Podle Patrika Broma počítá vládní strategie přechodu na DVB-T2 pouze s jednou možnou variantou

Současné DVB-T vysílání by mělo být vypnuto do poloviny roku 2020 a několikaroční simultánní vysílání má divákům maximálně usnadnit nákup potřebných přijímačů a umožnit jim rozložení souvisejících nákladů na delší časové období.


Autor: Karel Choc

Patrik Brom

Jako náhradu za předčasné uvolnění kmitočtových přídělů potřebných pro přechod na DVB-T2 by měl stát operátorům terestrické platformy, konkrétně dvojici firem České Radiokomunikace a Digital Broadcasting, uhradit výdaje vzniklé souběžným vysílání. To probíhá jednak ve stávajícím DVB-T standardu a zároveň i formou přechodových sítí v novém standardu DVB-T2

Relevantnost připomínek od ČASO…

Na úvod článku od jednatele ČASO Patrika Broma připomeňme, že jím zastupovaná asociace sdružuje dvě česko-slovenské satelitní platformy, Skylink a Digi TV. Se vstupem třetího hráče, služby freeSat, kterou provozuje kabelový operátor UPC, se podle informací DigiZone „v nejbližší době“ nepočítá. 

POLEMIKA: ČRa se ohradily proti ČASO, náhrady za přechod na DVB-T2 nepřekročí sto milionů

Před samotným textem ČASO je nutné zmínit jeden opakující se protiargument, zaznívající ze strany subjektů, zapojených do procesu přechodu na DVB-T2. Podle nich jsou připomínky ze strany satelitních operátorů a zprostředkované jejich „účelově založenou“ asociací zcela irelevantní, protože se obor, ve kterém podnikají, nijak nedotýká zemského televizního vysílání. 

Brom: Jedná se o státní subvenci?

Ve finální části své třídílné polemiky se její autor pokusí o zodpovězení otázky, zda se opravdu stáváme svědky pokusu státu o masivní subvenci firem využívajících určitou vysílací technologii.

Kompenzace? Ani náhodou!

Postavme v našich úvahách na chvíli stranou Českou televizi, která má jako veřejnoprávní subjekt zvláštní režim, a zabývejme se výhradně komerčními držiteli frekvencí pro celkem tři multiplexy. 

Jako kompenzaci pracovně označme nějakou formu benefitu, která je na státu nárokovatelná. Zdrojem nároku mohou být typicky podmínky licence. Dotaci definujme jako nenárokovatelný benefit poskytnutý z rozhodnutí státu. Oba typy benefitů mohou mít různou formu, příkladem budiž tři typy vyjmenované v předchozím díle tohoto článku.

Ke smůle operátorů pozemního televizního vysílání podmínky jejich licencí (přídělů rádiových kmitočtů) žádné nároky na kompenzace neobsahují. Tyto licence byly totiž uděleny bezplatně a bez standardní soutěže. S ohledem na tyto okolnosti je logické, že se s nimi žádná taková ochrana neváže. 

Situace jejich držitelů je tedy zásadně odlišná od firem jinde v Evropské unii, které vysílací frekvence vydražily a zaplatily za ně částky v řádech desítek nebo dokonce stovek miliónů eur.

Relevantní český zákon, v tomto případě zákon o elektronických komunikacích, kompenzace při odebrání nebo změně přídělů předpokládá, ale jejich rozsah by byl jen zlomkem toho, co hodlá česká vláda poskytnout. Zcela jistě by sem nepatřilo proplácení nákladů na souběžné vysílání, financování marketingových aktivit operátorů (propagační kampaně k DVB-T2) státem, a už vůbec ne bezplatné prodloužení přídělů až do roku 2030.

Jeden trh, čtyři technologie

Trh televizního vysílání v ČR popisuje následující ilustrativní schéma:

To, že trh televizního vysílání je jedním trhem bez ohledu na využívané technologie, je zřejmé z toho, že příslušné podnikatelské subjekty se považují za konkurenty napříč technologiemi. 

Jak konstatoval generální ředitel Českých Radiokomunikací Martin Gebauer na nedávné konferenci Digimedia, tento nejvýznamnější český operátor pozemního televizního vysílání (DTT) považuje satelitní (DTH) operátory za svou přímou (!) konkurenci. 

ANALÝZA: Operátoři zemského vysílání se vyjádřili k námitkám asociace satelitních operátorů

Je to tedy konkurenční postavení na jednom relevantním trhu, které opravňuje satelitní, ale i kabelové (CATV) a IPTV operátory mluvit do záměrů české vlády zadotovat jejich konkurenci – operátory pozemního televizního vysílání – při zavádění jejich nové služby, vysílání v DVB-T2. 

POLEMIKA: České Radiokomunikace se ohradily proti stížnosti satelitních operátorů

Máme tu tedy situaci, kdy stát hodlá rozdávat miliardové benefity výhradně jedné technologické platformě. To je jasně selektivní opatření, které jde proti zásadě technologické neutrality neboli principu, že stát nemá upřednostňovat jednu technologii před druhou. 

V oblasti televizního vysílání se tento závěr opírá o řadu precedentů týkajících se jiných zemí EU (Německo, Itálie, Španělsko), ve kterých orgány EU zabránily protěžování terestrického vysílání národními vládami.

Shrnuto, přechod na DVB-T2 se rozhodně satelitních, jakož i kabelových a IPTV operátorů týká, a to kvůli rozsahu státních dotací, které mají jeho rozjezd podpořit. Pro úplnost dodáváme, že žádný satelitní, kabelový ani IPTV operátor nebyl českou vládou nikdy takto štědře obdarován.

Kohoutky státních penězovodů otevřené naplno

Z čeho tedy odvozuje česká vláda své přesvědčení, že má tak štědře podpořit rozjezd DVB-T2? Zjevně pouze z úporné snahy vyjít vstříc konkrétním podnikatelským zájmům. Toto uvažování ilustruje následující půvabné prohlášení: V této oblasti se prostě nedají jednoduše používat standardní nástroje a přístupy na zkoumání hospodářské soutěže a konkurence, tento trh je velmi specifický.

Realita je nicméně taková, že regulatorní změny k žádným kompenzacím neopravňují (výjimkou by mohly být výše diskutované podmínky licencí). O tom by mohly vyprávět firmy, které se na své náklady vyrovnaly s GDPR nebo EET. 

Navíc možnost určitých kompenzací zde je, jen je to někomu prostě málo. Také platí, že žádného zvláštního zásahu není potřeba pro záchranu pozemního televizního vysílání, jelikož odevzdání pásma 700 MHz ho nelikviduje. 

Neexistuje ani žádný závazný dokument ospravedlňující výjimku z principu technologické neutrality. O té hovoří např. již dříve citované rozhodnutí ohledně zavádění DVB-T2 ve Francii nebo důvodová zpráva k Evropskému rozhodnutí

Zcela speciálním případem je pak poskytování tzv. „kompenzačních frekvencí“ (aneb české bezplatné prodlužování přídělů rádiových kmitočtů jako forma kompenzace), kterému dala Evropská komise červenou už v roce 2011.

Vyhazování miliard oknem obhajované slovy o specifikách a potřebě nestandardních nástrojů tak vede k otázce, že se příslušní ministerští úředníci neocitli mimo mantinely řádné správy jím svěřeného veřejného majetku.

Czech Internet Forum 2018 Tip s tlačítkem

Kdy začne zvonit pozemáku umíráček?

Posledním záchytným bodem pro mimořádný zásah státu by snad mohl být veřejný zájem na podpoře nějaké zásadní technologické inovace. Toto ovšem naráží na fakt, že v EU je budoucnost terestrického vysílání garantována pouze do roku 2030. O tom, co se stane po tomto datu, se bude rozhodovat už za pět let na World Radiocommunication Conference

Tam může padnout rozhodnutí o odevzdání další části, nebo dokonce celého pásma vyhrazeného pro pozemní televizní vysílání ve prospěch mobilního internetu. Alokace veřejných prostředků pro takovou technologii tedy vypadá spíše jako hazard.

Našli jste v článku chybu?