Hlavní navigace

Čtenářská fóra kazí obraz českého Internetu

Ondřej Aust

Není příliš troufalé tvrdit, že slovní spojení "vložit příspěvek" či "přidat názor" patří k nejpoužívanějším výrazům na českém Internetu. Jednoduchý formulář požadující po uživateli vyplnění jeho jména a emailu a nabízející za oplátku textové pole pro jeho názor je v současné době chápán jako nedílná součást každého webového periodika.

Kdybychom však chtěli sestavit seznam alespoň deseti serverů, kde komentáře čtenářů představují skutečnou přidanou hodnotu k původnímu, autorskému materiálu, vystavili bychom se nelehkému úkolu. Zdánlivě velkorysá snaha vydavatelů poskytnout prostor názorům čtenářů ústí ve většině případů ve stav, který není prospěšný ani provozovateli serveru, ani jeho návštěvníkům.

Vydavatelé internetových magazínů mohou sice tvrdit (a v mnoha případech to tak dělají), že na vině všeobecně špatného dojmu z internetových diskusí je především nedostatečně kultivované publikum, velký díl odpovědnosti za současný stav této oblasti komunikace však nesou oni.

Právě provozovatelé serverů totiž jsou za obsah všeho, co se na jejich stránkách objeví, zodpovědní (ne-li právně, pak určitě morálně) a nepřímo umožňují, aby diskuse na webu byly i nadále tou neřízenou střelou, kterou v současnosti jsou.

Je to zejména tím, že diskusním fórům na českých serverech nevěnují vydavatelé po jejich uvedení do provozu téměř žádnou pozornost. To je v jiných typů médiích – tisku, rozhlase, či televizi – naprosto nemyslitelné.

Tak jako v českém rozhlasu veřejné služby jsou telefonáty posluchačů alespoň pod částečnou kontrolou, jako je na komerční stanici „debata“ občanů s politiky rázně usměrňována důraznou moderátorkou, měly by také internetové diskuse – nejen aby dostály pravého smyslu slova – být redigovány silným subjektem.

Jedině autoritativní vedení diskuse (formy a stylu, nikoli obsahu a názorů) může zajistit její kvalitu a serveru, na kterém bude vedena, dobrou pověst. Nevýhodou je v tomto směru fakt, že ve srovnání s jinými médii stojí na Internetu dohled nad korektností diskuse mnohem více času a prostředků.

Rozhodne-li se vydavatel novin či provozovatel rozhlasové stanice nechat zaznít hlasy čtenářů, respektive posluchačů, uveřejní jen tolik dopisů či telefonátů, kolik se mu na stránku či do pořadu vejde.

Internet však umožňuje příjemcům zpravodajského či publicistického obsahu reagovat u všech dosud zveřejněných materiálů, navíc návštěvníci své názory nevkládají popořadě, jeden po druhém, nýbrž v mnoha případech souběžně, třeba i u různých článků.

Chce-li tedy vydavatel redigovat diskusi (jinými slovy být si jistý alespoň v tom, že autor žádného komentáře neporušil obsahem svého příspěvku zákon), musí pro tento účel zajistit minimálně jedno pracovní místo. Pro servery s vyšší návštěvností to tak může znamenat desetitisíce korun měsíčně pro člověka, který celou pracovní dobu stráví pročítáním názorů.

Náklady na zajištění korektnosti diskusních debat se pravděpodobně mohou vyšplhat ještě výše – to proto, že uživatelé přidávají své komentáře ve dne i v noci, nikoli pouze v průběhu jedné osmihodinové denní směny.

Zásah člověka se jeví jako nezbytný, pokus o automatizaci byť jen eliminace vulgárních výrazů v příspěvcích ztrácí většinou efekt ve chvíli, kdy uživatelé zjistí, že se dá obejít tak, že synonymum označení ženských rodidel lze rozdělit mezerou či jinak na dvě části, a skript je zbytečný.

Ani registrace přispívajících, je-li po nich požadováno pouze jméno a funkční email bez dalších identifikačních údajů, není řešením. Bez následné kontroly a zakázání přístupu diskutérům vkládajícím žalovatelná prohlášení pozbývá registrace smyslu.

Snad proto, že vydavatelé webových periodik jsou si dobře vědomi, jak nákladný by takový krok byl, nesetkali jsme se zatím s žádným řešením, které by obrovskou změť čtenářských příspěvků změnilo v přínosný výběr názorů internetového publika.

Důvodem může být rovněž fakt, že každý dosavadní pokus o koncepčnější usměrňování diskusí se na webu setkal s nevolí části přispívajících. V takových případech pak ti, kdo nejsou schopni dohlédnout negativních důsledků neredigovaných diskusí, mylně chápou jakýkoli pokus o odstranění či změnu charakteru čtenářských fór na tom kterém serveru jako útok na svobodu slova.

Je příznačné, že za obranu svobody vyjadřování brojí především ti, kterým dělá problém byť jen uvést konkrétní údaj o své totožnosti. O svobodu slova se zde tedy nejedná v žádném případě, provozovatel rozhodující se o zrušení čtenářského fóra v takovém případě pouze omezuje svou velkorysost vůči uživatelům v tom smyslu, že zmenšuje objem materiálu, který návštěvníkům svého serveru zdarma poskytuje.

CIF17_Rabaino_Lupa

Přistoupí-li vydavatel ke zrušení webových diskusí, maně tím také přiznává, že ho jejich dosavadní úroveň pranic netěší a nemá prostředky či chuť s tím něco provést.

Oproti zažitému klišé o interaktivitě webu jsou diskusní fóra na zpravodajských a odborných serverech spíše než ukázkou předností Internetu zatím většinou jen důkazem, jak nekultivovaná, nevzdělaná a znalostí vlastního jazyka nevybavená je česká internetová komunita.

Našli jste v článku chybu?