Hlavní navigace

Deloitte: Kryptoměny mohou nahradit fiat měny do deseti let, nebo jim budou alespoň konkurovat

25. 8. 2021
Doba čtení: 4 minuty

Sdílet

 Autor: Depositphotos
Nebývá zvykem, že by se v průzkumech jedné ze čtyř největších auditorských společností člověk dočetl něco, co nabourává zažitý status quo finančního světa.

Průzkum 2021 Global Blockchain Survey, který vznikal jako dotazníkové šetření mezi 1280 leadery finančního průmyslu, státními úředníky a dalšími experty napříč zeměkoulí, zkoumá roli kryptoměn a blockchainu v budoucnosti světové ekonomiky. V praxi funguje jako určitá „kolektivní moudrost“. Vyplní se letošní proroctví, které předvídá velký otřes současného finančního průmyslu?

„Všechno se změnilo, a nejen díky covidu, expanze všeho digitálního, ať již jako prostředku směny, nebo uchování, způsobila seismický záchvěv ve světě globálních finančních služeb. Ty dnes musejí rychle hledat nové cesty a obchodní modely ve světě, který bude patřit digitálním aktivům, v opačném případě by se mohly také poroučet na smetiště dějin,“ dal by se parafrázovat úvod a závěr průzkumu.

Osmdesát procent respondentů, tedy 785 seniorních manažerů z řad finančního průmyslu a státních služeb, je přesvědčených, že kryptoměny, stablecoiny a další digitální aktiva budou hrát zásadní roli v jejich byznysu již v horizontu následujících 24 měsíců. Průkopníci odvětví finančních služeb (převážně fintechové firmy) v tomto bodě mají ještě jasněji, v nutnost aktivně uchopit technologii kryptoaktiv pro další přežití a rozvoj věří 96 procent dotázaných.

Výrazně také vzrostl optimismus ohledně škálovatelnosti veřejného blockchainu. Osmdesát jedna procent dotázaných věří, že je technologie dostatečně škálovatelná a že již dosáhla všeobecného přijetí. Oproti situaci před třemi lety, kdy většina představitelů zavedených společností kryptoměny jako třídu aktiv zavrhovala, jde až o pozoruhodný obrat.

To samozřejmě ale ještě nevystihuje celkový obraz o náladě ve světě finančních služeb. Oproti předchozím rokům panuje poměrně shoda v tom, že společnosti, které budou ignorovat veřejný blockchain a digitální aktiva, přijdou postupně o svoji konkurenční výhodu (myslí si to alespoň 73 procent respondentů). Ještě zajímavější je ale fakt, že 76 procent finančních manažerů věří tomu, že se blíží konec fyzických peněz, přičemž digitální aktiva (v čele s kryptoměnami) v příštích pěti až deseti letech nahradí fiat měny.

Pokud jde o praktický dopad kryptoaktiv, 44 procent účastníků je přesvědčeno, že se bude podílet na zefektivnění platebních procesů (například rychlejší a levnější transfery hodnoty), stejné množství věří ve větší transparentnost, 41 ve větší důvěryhodnost, 36 procent v redukci rizika a stejné množství účastníků věří tomu, že kryptoměny a nová digitální aktiva sehrají významnou roli jako nový zdroj financování. 

V posledním jmenovaném bodě je asi největší kontrast mezi tradičními finančními firmami a novými fintechovými hráči. V digitální aktiva jako slibný zdroj financování totiž věří 70 procent mladých firem, z tradičních bank a dalších finančních společností pak jen 43 %. Jako zajímavý nový zdroj příjmů označilo kryptoaktiva jen 35 procent všech dotazovaných, 37 procent zástupců tradičních finančních institucí a 53 procent manažerů z mladých fintechových firem.

Není nebe bez mráčku

Ač by mohlo na první pohled vypadat, že kapitáni finančního průmyslu mávnutím kouzelného proutku propadli nekritickému nadšení ze světa decentralizovaných digitálních aktiv, úplně tomu tak není. Přes víru v jejich budoucnost kolektivní moudrost poměrně přesně adresovala hlavní porodní bolesti kryptoměnového průmyslu.

Největší překážku dalšího růstu představují bezpečnostní rizika, na kterých se shoduje sedmdesát jedna procent dotázaných, a v závěsu následuje nejistota ohledně budoucí regulace sektoru. Tu považuje za potenciální hrozbu pro rozvoj průmyslu šedesát tři procent z celkového počtu respondentů. 

Problém přitom není ani tak regulace samotná, jako panující nejistota ohledně toho, jaká pravidla budou nakonec dlouhodobě platit. Svět v tomto ohledu trochu zaspal a i největší světové ekonomiky (Evropská unie, Jižní Korea, Japonsko a nejnověji USA) teprve nyní přistupují k zásadnějším regulatorním rozhodnutím. 

Chybějící finanční infrastrukturu považuje za problém šedesát dva procent dotázaných, transakční soukromí pak padesát devět procent. Překvapivě pouze čtyřicet tři procent účastníků průzkumu vidí jako problém možnou samoúčelnost kryptoaktiv, respektive malý počet scénářů jejich skutečně praktického využití. Podobně v pomalé globální adopci vidí problém jen čtyřicet sedm procent dotázaných expertů.

Pokud jde o úlohu tradičních finančních služeb ve světě kryptoaktiv a peer-to-peer ekonomiky, poměrně nepřekvapivě dominuje úschova digitálních aktiv (45 procent) a v závěsu nové platební kanály (42 procent) a investiční služby (41 procent). Jen třicet devět procent zúčastněných vkládá naději do tokenizace aktiv. Stejné množství účastníků věří, že jejich instituce budou sloužit jako vstupní brána do světa decentralizovaných finančních platforem.

Ještě menší počet finančníků věří tomu, že se kryptoaktiva zapojí do mezibankovního či firemního zúčtovacího průmyslu (38 procent), virtuální reprezentace tradičních finančních produktů a služeb (34 procent), nebo dokonce správy pokladen či účetních rozvah (34 procent).

KL22 hlasovani

Zajímavé jsou ale také některé odpovědi věnované problematice digitálních měn centrálních bank (CBDC). Jen 23 procent všech dotázaných věří, že sehrají významnější roli v levnějších a rychlejších přeshraničních platbách. Jen 30 procent účastníků (35 % z bankovního sektoru a jen 17 % z fintech služeb) také věří v jejich schopnost lepšího finančního začlenění lidí bez přístupu k tradičnímu bankovnímu účtu, nebo ji považuje za důležitou. 

Asi největší shoda panuje ohledně schopnosti CBDC ochránit transakční informace před sběrem dat ze strany komerčních subjektů (fintech firem, bank, platebních služeb a technologických gigantů). Tu jako klíčovou vlastnost označilo 43 procent všech dotázaných.

Autor článku

Externí spolupracovník serveru Lupa.cz a expert na blockchain a kryptoměny. Jako šéfredaktor v minulosti vedl ADASTRA Business Intelligence Magazine a server ITbiz.cz. Dnes pracuje jako redaktor časopisu Forbes.