Analýza rozebrala moderování Michaely Jílkové v Máte slovo. Radní chtějí reakci ředitele

„Rada upozorňuje, že například kultivovanost vyjadřování moderátora i hostů má či může mít normotvorný význam, anonymní textové vstupy pak mohou působit z tohoto pohledu vysloveně škodlivě,“ stojí v přijatém usnesení, které podpořilo deset ze třinácti přítomných radních a tři se zdrželi. Vedení televize by mělo mimo jiné vysvětlit, na základě jakého klíče je vybíráno publikum ve studiu.

Diváci kritizovali především způsob moderace Michaely Jílkové

Pořad Máte slovo je tradiční součástí čtvrtečního vysílání na ČT1, diskusi hlavních hostů v něm doplňují otázky z publika a lišta s názory diváků. Analýzu pořadu vypracovala na zakázku Rady ČT společnost Newton Media a zveřejněna byla v září 2024. Na základě rozboru dvou dílů odvysílaných 11. dubna a 30. května 2024 identifikovala několik problematických oblastí.

Oba analyzované díly se věnovaly sociálně-ekonomickým tématům, konkrétně úsporám na energiích a drahým potravinám. Impulsem k zadání analýzy byly divácké stížnosti adresované Radě ČT, které kritizovaly především způsob moderace Michaely Jílkové. Diváci její styl označovali za neobjektivní, nevyvážený, stranící, verbálně agresivní, vulgární a manipulativní a vytýkali jí rovněž informační nepřipravenost.

Analytici konstatovali, že moderátorka při práci s laickými hosty působí převážně jako zprostředkovatel jejich příběhů a zkušeností, pomáhá jim formulovat výpovědi a dodržet časový limit pořadu. Při interakci s politiky a dalšími profesionály se naopak častěji staví do role názorového oponenta.

Dokument popsal i situace, v nichž moderátorka podle autorů použila krajních prostředků. V nejvyhrocenější pasáži dílu z 11. dubna 2024, v níž se snažila udržet klid ve studiu, bouchla do stolu, okřikla publikum a přesunula jednu z účastnic ze zadní části studia do popředí, kde stáli profesionálové.

Konfrontovala ji s tehdejším ministrem životního prostředí Petrem Hladíkem a předsedou Komory obnovitelných zdrojů energie Štěpánem Chalupou. Analytici uznali, že moderátorka účastnici v přední části scény fyzicky podpořila a v závěru pasáže její vystoupení ocenila slovy o „statečném občanském přístupu“, přesto doporučili se obdobným prostředkům vyhýbat.

Narušování osobního prostoru

Analýza rovněž zaznamenala, že jeden z hostů, v té době opoziční poslanec Richard Brabec, moderátorčin styl přímo pojmenoval jako „ofenzivní“ a upozornil ji, že přistupuje k hostům příliš blízko. Autoři doporučili vyhnout se narušování osobního prostoru hostů i kousavým poznámkám, které nevedou k porozumění, jako byl komentář „já bych se neusmívala“ adresovaný ministrovi Hladíkovi.

V oblasti práce s informacemi analytici upozornili na několik dílčích pochybení. Moderátorka v některých pasážích generalizovala na základě jednotlivých příkladů, sdílela vlastní osobní zkušenosti bez uvedení kontextu, používala nejasné zdroje informací a v jednom případě zkreslila předchozí vyjádření ministra. V jedné z výměn nepřesně označila ministra Hladíka za zákonodárce, na což ministr reagoval upozorněním, že zákonodárcem je poslanec, nikoliv ministr. 

Analytici nicméně konstatovali, že moderátorka na vlastní přehmaty dokázala navázat vtipně a využít je k odlehčení vypjaté diskuse. Přímo vulgární výrazy v promluvách moderátorky analytici nenalezli, zaznamenali však expresivní a lidové obraty.

Zpracovatelé analýzy současně zdůraznili, že formát pořadu Máte slovo je mimořádně náročný, protože kombinuje několik žánrů najednou, od politické diskuse přes odbornou debatu až po sdílení osobních příběhů občanů a prvky investigativní publicistiky.

„Nejedná se o typickou zejména na politiku zaměřenou diskusi typu Otázky Václava Moravce, ani o osvětovou diskusi s odborníky, ani o sdílení příběhů lidí s prvky reality show, ale ani o investigativní publicistiku. Je to kombinace všech těchto žánrů, což staví moderátorku do velmi náročné pozice,“ konstatovali autoři.

Mezi doporučeními uvedli přesnější definování rolí moderátorky, posílení vzdělávacího aspektu pořadu, zapojení sociálních sítí pro doplnění zdrojů informací a zvážení využití signalizačního zařízení, které by upozorňovalo hosty na nutnost ztišení a pomáhalo moderátorce při řízení diskuse.

Role moderátorky, včetně role mluvčí, ombudsmana a kritika politiků, analytici označili za přiměřené vzhledem k formátu pořadu, naopak před pomyslnými rolemi žalobce a soudce doporučili obezřetnost.

(Ne)vyvážené Interview ČT24?

Kromě pořadu Máte slovo radní podrobně diskutovali o zastoupení politických stran v klíčových diskusních formátech a znovu se vraceli k přetrvávající kauze kolem pořadu Otázky Václava Moravce.

Radní Ivana Chmel Denčevová předložila návrh usnesení k vyváženosti účasti politických reprezentantů v publicistických diskusních pořadech, vycházející z dat za období říjen 2017 až září 2025 u tří programových řad: Interview ČT24, Otázky Václava Moravce a Události, komentáře. Upozornila přitom na nedostatečné zastoupení senátorů ve vysílaných debatách.

Rada nakonec sedmi hlasy konstatovala, že zastoupení politických stran a hnutí v diskusních pořadech je ve svém celku vyvážené. Zároveň doporučila České televizi dbát na relevantní zastoupení obou komor Parlamentu. 

Původně navrhované slovo „proporční“ bylo na podnět radního Jefima Fisteina nahrazeno slovem „relevantní“. Fistein připomněl, že otázka poměru mezi komorami je komplikovanější, než se na první pohled zdá. „Senát má o polovinu méně členů, ale větší význam. Proto je to horní komora. Druhým člověkem ve státě není předseda dolní Sněmovny, ale horní komory – Senátu. Slovo ‚proporční' je možná trochu zavádějící,“ poznamenal.

Radní Petr Šafařík přitom doporučoval bod přerušit a věnovat se mu důkladněji na pracovním jednání. „Tímto doporučením byste si opravdu hodně naběhli. Nejdříve byste si museli ujasnit, jak v rámci ústavního a politického systému vnímáte váhu jednotlivých komor.“ Jeho procesní návrh na odložení nicméně nezískal dostatečnou podporu.

Měli reprezentanti koalice větší prostor?

Podstatně širší debatu vyvolal alternativní návrh Pavla Matochy, který chtěl konstatovat porušení Kodexu ČT v pořadu Interview ČT24 v předvolebním období roku 2025. „V předmětném období od dubna do září 2025 byli v pořadu Interview ČT24 reprezentanti tehdejší vládní koalice zhruba dvakrát častěji než reprezentanti opozice,“ tvrdil Matocha.

Upozornil, že Kodex České televize v článku 6.2 požaduje přibližně vyrovnaný prostor pro činitele vládních a opozičních stran. Zdůraznil přitom, že obdobný nepoměr, tentokrát ve prospěch opozice, vykazovala data i z předvolebního období roku 2021. „Velmi podezřele na mě působí skutečnost, že se opozice s koalicí v těch obdobích prohodila. Znamená to, že obdobné politické subjekty byly v letech 2021 i 2025 zvýhodňovány oproti jiným,“ konstatoval.

Ředitel divize zpravodajství Petr Mrzena Matochovy výtky odmítl v obsáhlém vystoupení, v němž argumentoval historickým kontextem a formátem pořadu. Odmítl přitom vytrhávání šestiměsíčního období z kontextu celého kalendářního roku a připomněl, že se musí brát v úvahu třeba situace v roce 2021, kdy se intenzivně řešila vládní protiepidemická opatření a jejich kritika.

„Obecně bych varoval před požadavky na analýzy podle ad hoc stanovených časových termínů. Stanovená období se projevují tím, že statistiku mohou ovlivnit samotné zvolené hranice. Kdyby hranice nebyla půl roku, ale čtyři, pět nebo sedm měsíců, dodali bychom jiná data,“ uvedl.

Upozornil také na vliv kauzy Bitcoin, která si v roce 2025 vyžádala dvacet vysílání s představiteli koaličních stran. „Pokládám řečnickou otázku: je pozvání koaličních stran k diskuzi o Bitcoinu jejich výhodou, jak by mohlo plynout z návrhu usnesení, anebo je to naše novinářská povinnost, která nás vyzývá, abychom zvali ty, kteří jsou v této kauze obviňováni z nepříliš šťastných praktik?“ argumentoval Mrzena.

Šéf zpravodajství připomněl specifičnost formátu Interview ČT24, kde sedí moderátor s jedním hostem a přebírá roli oponenta v souladu s Kodexem České televize. „Není pravdou, že by tam zazníval jen jeden názor, oponentní názor zaznívá velmi intenzivně ze strany České televize,“ řekl. 

Matocha však tuto argumentaci odmítl. „To je jistě pravda, ale nemůže to sloužit jako argument pro to, že poměr nemusí být vyrovnaný. Kdyby tomu tak bylo, opozice by nemusela být zvána vůbec a oponenta by vždy dělal moderátor. Diváci mají nárok slyšet názory opozice i koalice,“ reagoval. Matochův protinávrh nakonec neprošel v poměru čtyř hlasů pro, sedmi proti a dvou zdržení se.

Do debaty vstoupil i radní Tomáš Řehák, který varoval před mechanickým porovnáváním čísel. „Pokud bychom z nich začali vyvozovat přímočaré závěry jen proto, že je někde více čárek, a hned křičeli, že je to špatně, neplnili bychom dobře svou roli,“ řekl.

Také radní Chmel Denčevová se postavila proti Matochovu návrhu. „Mám obavy, že zúžené vnímání bez rozšiřujícího celku by nás mohlo dovést do slepých uliček, kdy si budeme jen mechanicky dělat čárky jméno po jménu. To není smyslem zákona, není to realizovatelné pro pracovníky zpravodajství, a především to není smysluplné pro diváka,“ uvedla. Radní Šafařík se proti tomuto argumentu ohradil s tím, že kvantitativní analýza je běžnou dovedností analytika.

ČT: Moravcova vyjádření nejsou vhodná

Radní se vrátili také k přetrvávající kauze kolem nezvaní předsedy SPD a Poslanecké sněmovny Tomia Okamury do Otázek Václava Moravce. Vedení televize se rozhodlo z pořadu odvolat dramaturgyni Hanu Andělovou, když na poradě připustila, že si nedokáže představit situaci, za níž by do nedělní diskuse pozvala Tomia Okamuru. Moderátor pak přímo ve vysílání poděkoval odvolané kolegyni za její dlouholetou práci a vyzdvihl její profesní a osobní integritu. V médiích se následně kriticky vyjadřoval k postupu svých nadřízených.

„Co se týká některých vyjádření Václava Moravce v médiích, tato nepovažujeme za vhodná, nicméně v tuto chvíli je nebudeme veřejně komentovat,“ uvedl na dotaz radních generální ředitel Hynek Chudárek. Potvrdil také, že kontrola iniciovaná Moravcem kvůli údajné šikaně v ČT byla ukončena a neprokázala žádné pochybení.

Na podporu postoje vedení České televize v otázce odvolání dramaturgyně vystoupil radní Jefim Fistein. „Osobní integrita je skvělá věc v mezilidských vztazích nebo v rodině, ale rozhodně ne v mediálním prostředku, od kterého se očekává napomáhání demokratickému charakteru a průběhu voleb,“ řekl. Připomněl, že strana může být plně reprezentována pouze osobou svého lídra, přičemž jeho působení zahrnuje nejen program, ale i osobní charisma a celkový projev. „Zbavit stranu možnosti tohoto působení lídra je nesprávné. Tvrzení, že někdo z důvodu osobní integrity znehodnotí přípravu demokratických voleb, pro mě jako argument neobstojí,“ uzavřel.

Radní Roman Bradáč v závěru debaty připomněl, že problém v České televizi „skrytě bobtnal po mnoho let“ a že se poprvé za šest let jeho působení v Radě začal konkrétně řešit.

Radní na únorovém jednání také jednomyslně zadali analýzu tří předvolebních debat České televize z roku 2025. Připraví je Jan Jirák s Martinem Charvátem a Jaromír Volek.

• Chcete mít Lupu bez bannerů?
• Chcete dostávat speciální týdenní newsletter o zákulisí českého internetu?
• Chcete mít k dispozici strojové přepisy podcastů?
• Chcete získat slevu 1 000 Kč na jednu z našich konferencí?

Staňte se naším podporovatelem

Chci se stát podporovatelem