Hlavní navigace

Evergreen zpoplatnění obsahu obchází nejen slovenské weby

19. 4. 2011
Doba čtení: 7 minut

Sdílet

Na Slovensku brzy zpoplatní část obsahu některých zpravodajských webů. Čeští vydavatelé mezitím nabídli elektronické verze tištěných novin za peníze. Předplatné zkouší i další zahraniční weby, přestože jim hrozí pokles návštěvnosti.

O zpoplatnění internetového obsahu se diskutuje již řadu let. Důsledky finanční krize a trvalý trend poklesu nákladu tištěných titulů jsou pro některé vydavatele dobrým argumentem pro hledání nových zdrojů financování tvorby obsahu. To, že má Internet v tomto směru značné rezervy, je zřejmé.

Dokládá to například prohlášení Ivana Hamšíka, šéfredaktora online titulů vydavatelství Ringier Axel Springer CZ, který loni na podzimní konferenci Czech Internet Forum 2010 prohlásil, že vydavatelství za celý loňský rok předpokládá tržby okolo 2 miliard Kč, přičemž z Internetu jen 40 milionů Kč. Tento nepoměr se týká většiny vydavatelů s tím, že online zpravodajský obsah konzumuje nepoměrně více čtenářů než ten tištěný.

Situace v online médiích a zpoplatnění obsahu

Situaci v online médiích a tematice zpoplatnění obsahu jsme se věnovali již dříve v následujících článcích, kde můžete získat další informace:

Propad návštěvnosti není vždy na škodu

Výsledky těch, kteří se rozhodli pro zpoplatnění nebo omezení bezplatného přístupu, jsou rozporuplné. Například britské The Times zaznamenaly po zpoplatnění webového obsahu razantní pokles návštěvnosti, web ztratil minimálně dvě třetiny čtenářů.

Ti, kteří zůstali a byli ochotni zaplatit, prý ale podle některých komentátorů vygenerovali vydavateli vyšší příjmy, než jaké měl dříve z reklamy. Jde ale o čiré odhady, protože News Corp, do jejíhož portfolia The Times patří, nikdy nezveřejnila příjmy tohoto titulu z online reklamy.

Klíčem k úspěchu je unikání obsah

Mezi prvními zpoplatněnými weby byly ekonomické zpravodajské weby, u nichž vydavatelé cítili větší potenciál ve smyslu dostatečně velké čtenářské báze, ochotné za obsah zaplatit. Ostatně i tuzemský Internet dokazuje, že exkluzivní ekonomický a byznysový obsah může být základem pro úspěšný placený web, dokládá to server motejlek.com

Právě unikátnost obsahu a přidaná hodnota je přitom klíčem k tomu, aby uživatelé vůbec byli ochotni o případném placení za online zpravodajský obsah uvažovat. Vydavatelé si přitom dlouhodobě stěžují na podfinancovanost internetových redakcí, které tak nemohou vytvářet dostatečně kvalitní obsah. Proto mimo jiné volají po zpoplatnění obsahu.

Jenže uslyší uživatelé na sliby o zkvalitnění obsahu, když není jisté, zda vydavatel na zpoplatnění vydělá řádově více než na dosavadních příjmech z reklamy? Navíc jak obhájíte skutečnost, že stejný obsah byl ještě včera zadarmo a dnes už za něj musí platit? Čtenáře přece vůbec nemusí zajímat, že vydavateli klesá prodej tištěných novin a příjmy z online reklamy tento pokles nedokážou kompenzovat.  A konečně, dokud bude existovat bezplatná alternativa, bude se většinová masa přesouvat právě k ní.

The New York Times vstupují do stejné řeky

I přes všechny tyto skutečnosti experimentuje se zpoplatněným obsahem stále více vydavatelů. Po The Wall Street Journal, Financial Times, zmiňovaných britských The Times nebo německém týdeníku Focus se nejnověji pouští do zpoplatnění obsahu i americký The New York Times. Bylo by spíše na místě říci, že podruhé vstupuje do stejné řeky. Už v roce 2005 totiž NYT zkusily část svého obsahu na webu zpoplatnit, nicméně po dvou letech od této praxe upustily, a snažily se naopak nalákat nové čtenáře.

Nyní se k myšlence zpoplatnění vydavatel NYT opět vrátil s tím, že umožní každému čtenáři přečtení 20 článků měsíčně zdarma. V případě překročení tohoto limitu bude muset čtenář sáhnout do kapsy pro 15 dolarů, za které dostane měsíční předplatné.

Placený obsah v podání Mafry a Economie

S placenými elektronickými verzemi zpravodajských deníků se v poslední době roztrhl pytel i v Česku. Nejdříve na začátku dubna zpoplatnilo vydavatelství Economia web Hospodářské noviny. Poté se k podobnému kroku uchýlila i MAFRA, když minulý týden zpoplatnila webovou verzi Lidových novin a internetovou verzi MF DNES. Obě vydavatelství přitom zpoplatnily pouze elektronické verze standardních tištěných deníků, nikoliv zpravodajské online servery, které také provozují.

Jaký úspěch budou mít tyto zpoplatněné elektronické verze je s otazníkem, už jen proto, že mohou do určité míry zafungovat jako přímá konkurence tištěné alternativě. Část čtenářů tak může pouze přejít od papíru k elektronické verzi.  Navíc například počty výhradně online předplatného týdeníků Respekt a Reflex jsou jen velmi malé. Respekt měl k 8. dubnu jen 263 online předplatitelů, Reflex tato čísla vůbec nezveřejňuje.

Na Slovensku v režii Belly a spol.

Odlišným směrem se rozhodli vydat slovenští vydavatelé. Část z nich již brzy zpoplatní pouze část svého obsahu a o zisky z předplatného se vzájemně podělí. Využijí k tomu projekt zpoplatnění obsahu pod názvem Piano, za kterým stojí mimo jiné slovenský IT odborník Tomáš Bella a český novinář Miloš Čermák. Piano včera oficiálně zahájilo zkušební provoz.

V současné době mají uživatelé možnost se do systému předregistrovat. Pokud tak učiní, získají v okamžiku reálného spuštění týdenní přístup k placenému obsahu zdarma.  Den, kdy opravdu dojde k uzavření a zpoplatnění části obsahu devíti slovenských webů, byl stanoven na 2. května.  

Za necelá 3 eura měsíčně, přibližně 70 korun, získá uživatel přístup k placenému obsahu na celkem devíti různých webech. Ke zpravodajským serverům, které budou na projektu Piano participovat, patří SME, Hospodárske noviny, Pravda a Šport. Mezi zpoplatněnými weby bude také server Mediálne.sk, který se zabývá zejména oblastí televize a digitalizace, IT server PC Revue, týdeník Týždeň či multimediální televize MeToo a televize JOJ.

Předplatné si rozdělí jednotlivé weby tak, že 30 % z částky dostane server, kde si uživatel předplatné objednal nebo prodloužil a zbytek se rozdělí podle času stráveného na jednotlivých serverech zapojených do systému. Čtenáři budou mít možnost zaplatit prostřednictvím SMS, platební kartou nebo platebním systémem PayPal. Provozovatelé systému Piano také usilují o to, aby poplatky za obsah byly čtenářům účtovány jejich providery prostřednictvím faktury za internetové připojení.

Každý z webů se rozhodl přistoupit ke zpoplatnění různým způsobem. Nejdále šel ve zpoplatnění server Mediálne.sk, který napříště nebude nabízet žádný bezplatný obsah. Ostatní weby zpoplatní například jednotlivé rubriky, možnost přispívat do diskusí nebo přidávat komentáře. Tři z webů nabídnou čtenářům elektronickou verzi tištěného titulu dříve, než se objeví na pultech obchodů.

Zajímavé je, že jen některé ze slovenských webů, které se rozhodly na projektu Piano participovat, nabídnou předplatitelům obsah kompletně bez reklamy. Ostatní ponechají reklamu pro abonenty na svých webech i nadále, což může svědčit o tom, že si chtějí pojistit příjmy pro případ, že by nový systém zpoplatnění skončil totálním nezdarem. Případně už dopředu počítají s tím, že příjmy ze systému Piano budou po přerozdělení spíše symbolické.

To, že by některý ze slovenských webů, které od května část svého obsahu zpoplatní, postihl podobný výpadek návštěvnosti, jako The Times není příliš pravděpodobné. Už jen proto, že většina ze zúčastněných webů zpoplatní pouze omezenou část obsahu, který ti, kteří nebudou ochotni zaplatit, s největší pravděpodobností oželí. Nejblíže by k podobně dramatickému scénáři mohl mít nakročeno server Medialne.sk, nicméně dá se předpokládat, že se díky oborovému obsahu razantnímu poklesu návštěvnosti vyhne a naopak je pravděpodobné, že se zpoplatněním obsahu uspěje.

Složitější asi bude přesvědčit čtenáře, aby za obsah zaplatili. Je totiž otázkou, zdali například možnost přispívat do diskuse či psát komentáře, je tím správným argumentem, který přesvědčí čtenáře, aby zaplatili jakoukoli, byť sebemenší částku. Bude záležet samozřejmě na uživatelích, do jaké míry vyhodnotí zpoplatněný obsah za unikátní a kvalitní.

Tomáš Bella si přitom trochu naběhl, když prohlásil, že pokud jsou lidé na Slovensku nespokojení s kvalitou obsahu, není to proto, že by novináři nebyli schopní vyrobit kvalitní obsah, ale proto, že si takový obsah nemohou z finančních důvodů dovolit. Navíc dodal, že pokud se nebudou uživatelé na nákladech na tvorbu obsahu podílet, není zlepšení kvality možné. Ve skutečnosti by to ale mělo být obráceně. Vydavatel nejdříve vytvoří kvalitní obsah, a teprve poté za něj může chtít adekvátně zaplatit.

Češi počkají na reakci Slováků

Na konkrétní výsledky si budeme muset počkat nejméně měsíc, stejně jako čeští vydavatelé. Někteří z nich mají podle Belly o zpoplatnění prostřednictvím systému Piano zájem, ale čekají, jak bude přijat na Slovensku.

V Česku má více médií zájem o Piano, reálně tu jednání obnovíme v květnu nebo červnu, kdy budeme mít v rukou první výsledky ze Slovenska, na které česká média čekají, uvedl Tomáš Bella.

BRAND24

Byli byste ochotni platit za určitý obsah na českých zpravodajských webech?

Piano by se mělo rozšířit do některé z dalších zemí ještě v tomto roce. Nicméně stále není jisté, zdali se bude jednat o Česko. Jak už loni v červenci poznamenal Patrick Zandl, pro český Internet, který má desetinásobně vyšší obrat v reklamě než ten slovenský, by nemusely být příjmy ze systému Piano tak zajímavé jako na Slovensku.

Každopádně každý podobný pokus o zpoplatnění obsahu je pozitivní, protože ostatním hráčům na trhu prošlape cestu nebo ukáže na další ze slepých uliček snahy vydavatelů změnit dosavadní praxi bezplatného online zpravodajství. Přesněji obsahu placeného reklamou.

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Internetové novinařině se věnuje od roku 2005, kdy začal jako redaktor pracovat pro vydavatelství Internet Info.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).