Hlavní navigace

HDTV v době ekonomické krize? Sebevražda, říká televizní producent

23. 2. 2010
Doba čtení: 23 minut

Sdílet

 Autor: 115393
Kolik diváků v České republice může sledovat televizi ve vysokém rozlišení obrazu (HDTV) a kolik jich této možnosti reálně využívá? Vyplatí se vůbec televizím investovat pro produkce v HD kvalitě a jaké konkrétní formáty by měly vyrábět ve vysokém rozlišení? Producent Vojtěch Frič ze společnosti FRAME100R si myslí, že HDTV je v českých podmínkách příliš nafouknuté téma. „Všichni by ho chtěli, ale zaplatit ho nedokážou,“ říká v rozhovoru pro DigiZone.cz.

Proč jste skeptický k televizní produkci v HD kvalitě?

Protože citelně sílí tlak českých televizí na to, že se z HDTV stane norma televizního vysílání. Jenže tenhle požadavek přichází zrovna v době, která není pro výrobu pořadů v HD kvalitě zrovna ideální.

Kvůli ekonomické krizi?

Ano, existuje tlak na to, aby bylo všechno levnější. Našli jsme na internetu takové satirické video, které tu situaci hodně charakterizuje. Přesně sedí na to, že televize chtějí od producentů biftek, ale peníze mají jenom na filet nebo karbanátek. A tlačí na firmy, které musí zrychlovat proměnu svého technologického vybavení – ať už jde o samotné produkce, nebo společnosti, které tuto technologii půjčují. Ale rozpočty tomu dnes logicky neodpovídají.

Vojtěch Frič - 1

Televize tedy příliš předhánějí dobu, jejich požadavky jsou přemrštěné?

Podle mě je HDTV v našich podmínkách trošku předčasné téma, přichází příliš brzy. Podívejte se na Barrandov a další televize, které nevysílají v opravdovém HD rozlišení, ale z velké části jde o upscalovanou záležitost (pořady vyrobené ve standardním rozlišení a až následně převedené do HD kvality, pozn. red.). Ví se vůbec, kolik lidí v České republice může přijímat televizi v HD rozlišení? To je podle mě nejzásadnější informace. Říkal jsem to v legraci už řediteli výroby České televize Václavu Myslíkovi: kolik diváků vidí to jejich HD vysílání? Tedy kromě samotného Václava Myslíka, technického ředitele ČT Rudolfa Popa, šéfa techniky na Nově Ivo Ferkla nebo technického ředitele Barrandova Michala Kratochvíla?

Bude jich určitě víc, zvlášť teď během Zimních olympijských her ve Vancouveru, které ČT nabízí taky v HD kvalitě.

Jasně. Sám jsem si přeinstaloval kabelovou televizi UPC, protože mám doma full HD televizor, a sleduji Novu HD a ČT HD.

Jak se liší náklady na výrobu televizního pořadu v HD rozlišení od nákladů na stejný pořad, vyrobený ve standardním rozlišení?

Víte sám, že je strašný rozkol v tom, co je vlastně považované za HD a co už ne. Týká se to i použité technologie, primárního natočení – zda jde o HDV, HD nebo full HD, zda ten pořad v HD i postprodukujete a zda to v tom plném HD, nikoli upscalovaném, vyjíždí ven i v samotném vysílání. Tedy zda je celý výrobní řetězec postavený na nativním full HD.

Dobře, tak když to bude celé o nativním full HD od natáčení přes postprodukci po odvysílání v televizi, jak výrazně bude takový pořad dražší než v SD verzi?

Záleží na druhu pořadu. Ve výsledku to souvisí s jakoukoli tvorbou od designu, který je nejtěžší, protože se pracuje s těmi nejtěžšími technologiemi, což ale neplatí u nejjednodušších formátů, jako jsou magazíny. Byť u nich je zase větší stopáž. Ale pokud se s tím obrazem něco dělá, největší rozdíl mezi SD a HD produkcí je v tom, že HD verze má například čtyřikrát delší render čas než v SD, a to se samozřejmě promítá do konečné ceny toho pořadu.

Proč se vyrábí čtyřikrát déle?

Kvůli většímu rozlišení. Čtyřikrát delší jsou ale jen některé fáze výroby. S materiálem se hůře pracuje, vracíte se opět k offline střihu v pravém slova smyslu, tj. že ten materiál zpracováváte v SD a poté musíte znova natáhnout a dokončit v HD. Logicky tedy postprodukujete déle. Máte větší spotřebu diskového pole a další nároky. Bojují s tím i grafická oddělení českých televizí, protože jim vedení snižuje rozpočty, ale zároveň po nich chce, aby grafika byla v HD rozlišení. A když se potom musí všechny grafické prvky té televize převádět z SD do HD kvality, stojí to nějaké peníze. Přicházet s tím ve chvíli, kdy je kvůli krizi enormní tlak na snižování cen výroby, proto není dobré. A dle mého rozpočty se pak musejí škrtat na straně obsahu, což je špatně.

Takže televize si od vás objednají pořad v HD rozlišení, vy jim to spočítáte a jim se nelíbí konečná kalkulace?

Znám i obrácené příklady, kdy producent přistoupil na to, že udělá lifestylový pořad v plném HD, aniž by to někde „ošulil“. Mohl by to udělat tak, že když po něm chtějí HD, vezme hotový pořad v SD verzi a nechá ho zmasterovat na HD verzi. Ale pokud ho budete vyrábět už od začátku v plném HD, dostanete se do potíží. Ta firma na tom začala prodělávat. Museli být déle ve střižně, všechno jim trvalo delší dobu než obvykle.

To si to nemohli spočítat už na začátku?

Měli propočítané primární vstupy při samotném natáčení. Ale samotný pronájem kamery, ať už je SD nebo HD, stojí dnes přibližně stejně. Problém začne být až s časem při zpracování natočeného materiálu, ale i s jeho kvalitou. Na pronájmu střižen, honorářích střihačů a dalších lidí. Postupně to naskakuje, protože výrobní technologie ještě není na takové úrovni, aby to šlo všechno stejně rychle jako u SD kvality. Samozřejmě že u projektu, který má obrovský rozpočet, se to ztratí, ale pořad, který má rozpočet v řádu desítek až stovek tisíc korun za díl, je to najednou hrozně znát. Neříkám, že televize tlačí na to, aby se všechno vyrábělo v HD, ale rozmach a žádanost HD začíná být relativně velká. Chápu to u sportu, třeba teď u olympiády, kde je ten rozdíl hodně vidět, ale myšlenka, že by kompletní obsah vysílání měl být v HD, je podle mě v tuto chvíli špatná. Není tam dobrý poměr cena – výkon.

Vám to může být jedno, pokud si u televize obhájíte výrobní cenu toho kterého pořadu.

Pořad v HD verzi nemůže stát stejné peníze jako ten samý pořad v SD verzi. A televize chtějí platit v tuto chvíli méně, což se projevuje hlavně tlakem na fee produkcí. HD je HodněDobrý, ale HodněDrahý produkt. Prodražuje se i samotná příprava HD pořadů, protože je v nich na obraze vidět mnohem víc detailů než u SD.

Co třeba?

Pokud si při natáčení studiové scény nahodíte v ateliéru nějakou přístavku a „šetříte“, na HD obrazu to je hned vidět. Takže i propracovávání takových detailů může pořad zdražit, nelze tolik šetřit, dekorace musí být kvalitnější. Když točíte film určený pro velké plátno do kina a je tam scéna, kdy hrdinové sedí venku u táboráku, nemůžete si jako u rozlišení PAL pro televizi dovolit dát do toho táboráku hořáček. V televizi ho schováte, na plátně v kině by byl vidět a bylo by to trapné. Podobné to je s pořady v SD a HD kvalitě pro televizi. Problém je, že na pořádné dekorace ten rozpočet producent většinou nedostane.

Vojtěch Frič - 4

Takže situace je taková, že televize od vás chtějí pořady v HD rozlišení, ale nechtějí, aby byly výrazně dražší než v SD kvalitě a vy nemůžete stlačit jejich cenu, protože HD produkce je prostě objektivně drahá.

Ono to není jenom u HD pořadů. Televize vždycky chtějí, aby pořady pro ně byly skvělé, i po technologické stránce. Nic proti HD, ale kolikrát si řeknu ano, chceme to v HD kvalitě, ale musíme v rozpočtu ušetřit na něčem jiném. Třeba na honorářích, tedy na obsahu. Někdo to prostě musí v té přechodové fázi zaplatit. Co se ale stane ve chvíli, kdy nám nějaká televize řekne, že ten pořad má být natočený v 3D verzi? A dnes to vypadá tak, že si o to ty televize řeknou už za pár let. Nechci, aby to vypadalo, že jsme nějak proti technologiím, to vůbec ne, naopak. Ale vzhledem k tomu, že děláme postprodukci i výkonnou produkci, máme zkušenosti, co výroba v HD verzi znamená, byl bych s HD produkcí pro televize velmi opatrný. Nikdy bychom třeba nechtěli jít do toho, že budeme dělat lifestylový magazín v plném procesu jako full HD. To je v tuto chvíli nesmysl. A byl by to konec většiny moderátorek v Čechách.

Jaké procento objemu zakázek vaší firmy jsou takové pořady vyráběné v celém procesu ve full HD kvalitě?

Pořady pro televizi? V tuto chvíli nic. Nešli bychom do toho. Není pro to vůbec žádný důvod. V HD děláme televizní design a reklamy. V postprodukci řešíme delší dobu 3D stereoskopickou výrobu. Dělali jsme dva měsíce testy jednoho amerického filmu pro Lakeshore a Sony, převod z 2D filmu do 3D stereo verze. Avatar otevřel Pandořinu skříňku, všichni chtějí hrozně rychle převádět do 3D sterea. I starší tituly. U filmů, kde to dává logiku, tím chtějí oživit trh Blu-ray disků v 3D verzi, protože DVD jsou obchodně jako nosiče už mrtvé. 3D stereo obsahem chtějí znovu nakopnout trh. Spolupracujeme s jedním Američanem, Gary Beachem, VFX supervisorem, který žije v Praze, a ty testy relativně úspěšné. Ale je to čistě momentální boom.

V čem ty testy spočívají?

Rozřežeme obraz filmu a napromítáme ho na objekty v prostoru v systému 3D Maya a znova ho “virtuálně” nasnímáme, ale už stereoskopicky, tj. na dvě kamery v daném poměru. Rozhodli jsme se tuto metodu nakonec použít i pro jeden náš vlastní projekt, u kterého nám to dává smysl. Jedná se dokument do kin, po kterém bude následovat série určená pro televizi. Část natočíme stereoskopicky, část touto technologií převedeme do 3D později.

A to je projekt určený pro Českou televizi?

Tak schválně, kolik televizí v této zemi dělá dokumenty?

Nova měla svého času taky takové ambice.

Samozřejmě to je s Českou televizí. Jedná se o koprodukci, kde je v celkovém poměru ČT cca 30% koproducentem, do projektu tedy vkládá 30 % rozpočtu.

Tak to abyste se pomalu připravoval na další vlnu článků o tom, jak vám vaše matka, programová ředitelka ČT Kateřina Fričová, dohazuje zakázky. Jakým způsobem vlastně dostáváte svoje projekty do ČT? Přes koho to jde?

Jde to standardním způsobem. Ročně děláme dvě prezentace formátů, u kterých kombinujeme naše vlastní projekty, které vymýšlejí naši lidé nebo spolupracovníci, s licencovanými záležitostmi ze zahraničí, a s těmito prezentacemi obejdeme úplně všechny televize. Dělám to tak, že vždycky vyberu jednotlivé formáty, u kterých mám pocit, že se hodí té konkrétní televizi, a ty beru jako priority pro dané jednání. ČT je jedna z televizí, která podporuje původní projekty. Logicky musíme jednat i s ní.

Takže jednáte s Novou, ČT, Primou a Barrandovem?

Ano.

Menší digitální televize nebo slovenské stanice neoslovujete?

Ne. My u většiny televizních projektů navrhujeme nějaký způsob kofinancování, takže přicházíme do televize i s penězi. Co se týče ČT, sejdeme se šéfdramaturgem daného centra, tomu odprezentujeme naše formáty a pokud se mu něco líbí, nastane klasický proces, že po nás televize chce poměrně dost práce s tím formátem i ve chvíli, kdy ještě není schválený do výroby. Musíme ho developovat, rozvíjet, navrhovat obsazení. U nehraných formátů musíme hledat moderátory, a začít celkově vytvářet ten pořad tak, aby došel do určitého stadia schvalování. Ale jak se schvaluje, to nijak neovlivním. A zda nám někdo dohazuje zakázky? Čím by se to mělo poměřovat?

Tak asi hodně záleží na tom, jak velkou část objemu výroby studia tvoří zakázky od konkrétní televize, v tomto případě ČT.

Dobře, řekněme si, co je firma, která je závislá na České televizi. Předpokládal bych, že to je firma, která skrze ČT dělá skoro 100 procent svého obratu, což v našem případě rozhodně neplatí. Shodou okolností, v době, kdy se o nás a údajném „dohazování zakázek“ psalo v novinách, a hodně se tomu věnoval Reflex, naše firma připravovala reklamní spoty na tento časopis, a připravuje je dodnes. Pro vydavatele Reflexu, společnost Ringier, děláme více věcí, třeba reklamy na deník Sport a dělali jsme i kampaň pro Blesk. Paradoxně jsme dělali spot na vydání Reflexu, kde o nás psali vyloženě lži. Novináři z Týdne, který měl aspoň tu slušnost zavolat, jsem říkal: Za rok 2008 jsme měli s Českou televizí fakturace v objemu 16 % našeho obratu. Je to přihrávání zakázek? Za rok 2009 to možná bude o něco více, ale u takového objemu mi nepřijde, že jde o dohazování zakázek. To, že pracujeme také pro Novu nebo na zahraničních zakázkách, nikoho moc nezajímá. A konec konců FRAME100R nejsem jenom já, jsou to další tři společníci. Opravdu nemůžu za to, že moje máma v této zemi spolupostavila Novu, Primu a nakonec se vrátila do ČT, kde jsem mimochodem já v 80. letech vyrostl…. ty chodby na ótéence (OTN, zkratka “Objektu Televizních novin”, staršího názvu dnešní budovy zpravodajství ČT, pozn. red.) dost dobře znám…

Navíc vaše firma pracovala pro Českou televizi dávno předtím, než se vaše matka stala její programovou ředitelkou.

To je další věc: sám jsem jako fyzická osoba, a stejně tak mí společníci, dělal pro různé televize. Frame 100R jako firma podepisovala smlouvu s Českou televizí, když ji zastupoval František Lambert.

To ale není mediálně zajímavé, protože tam není ten potenciální střet zájmů. Co teď vlastně vaše firma dělá pro Českou televizi?

Vyrábíme třetí řadu pořadu Krotitelé dluhů a Automotostyl, ale ten nevyrábíme přímo pro ČT, jde o prodej licence, ten pořad financujeme my. Máme licenční smlouvu s ČT, která ten pořad vysílá. Velmi často se v této souvislosti zapomíná na jednu věc: v případě FRAME100R probíhají transfery peněz i obráceně. Není to tak, že bychom pouze my fakturovali ČT, ale právě v souvislosti s Automotostylem televize fakturuje i nám a my si od ní kupujeme reklamní formáty.

Odkud berete ty peníze, které platíte ČT?

Buď to jsou různé granty, nebo to jsou normální komerční peníze, které sežene naše mediazastupitelství MediaOne. V zahraničí tento způsob kofinancování funguje běžně, a my ho teď v rámci Asociace producentů v audiovizi (APA) hodně diskutujeme. Doba se mění, a s ní i práce producenta. A přichází product placement. Z toho se totiž může stát velký problém a chaos, protože nikdo neví, jak s ním má pracovat. My si už před několika lety řekli, že budeme do televize přicházet s nějakým balíkem peněz a nebudeme mít jenom nataženou ruku a čekat na budget.

Vojtěch Frič - 3

Takže pokud to dobře chápu, ČT platíte za to, že Automotostyl využívá její vysílací čas a je to váš reklamní nosič.

No, reklamní nosič je silné slovo. Kupujeme si standardní formáty, přinášíme té televizi výnos a obsah, který diváky zajímá. MediaOne vyřeší smlouvy, my poté standardně zaplatíme. Ať si to někdo zkontroluje přímo v televizi! To byste se divil, kdo všechno nám navrhoval, ať nabídneme naše projekty přímo mojí matce přes něj, aby to nevypadalo blbě. Ale já mám svědomí čisté a nebudu nikoho obcházet, sedlat bílé koně. Jsme průhlední, nikoho nenastrkujeme, nejsme akciovka na doručitele. Jenže pak stejně se v branži šíří úplné lži a nesmysly, typu, že nahradíme ve vysílání ČT Noc s Andělem. Je často jasné, kdo tyto fámy vypouští a přiživuje. A realita? Nic nevyrábíme, ale třeba pro pana Šterna jsou tyto fámy “objektivní skutečností”. Vím, že z mého pohledu a z pohledu mých společníků by bylo lepší, kdyby moje matka na Kavčích horách neseděla. Ale kvůli tomu ji nepošlu do důchodu – člověka, který tady výrobně i programově spolurozjel dvě hlavní komerční televize. Ona nemůže za to, že její syn pracuje ve stejném oboru. Naše rodina pracuje ve filmu a televizi už přes tři generace…

Co vaše společnost produkuje pro Novu a pro Primu?

U Primy jsme byli v mnoha tendrech, ale všechno to jsou věci, o kterých teď nemůžu mluvit, protože půjdou do vysílání na podzim a příští rok. Bavíme se s nimi dlouhodobě, nosíme jim také nějaké naše náměty a bavíme se o nich. V tuto chvíli pro ně ale žádný pořad, který by byl ve vysílání, neděláme. Pro Novu jsme se účastnili výroby na celé řadě grafických věcí – znělky pořadů, modely pro zpravodajství, kampaň na Silvestra apod. Developovali nějaké pořady. Se svým hlavním společníkem Pavlem Zvěřinou se známe právě z Novy, jsme Železného učni… Momentálně spolupracujeme na zmiňované Vizitě.

Jak konkrétně?

Připravujeme pro ni 3D animace. Pořad dlouhodobě sleduje konkrétního člověka, který prochází nějakou léčbou. Je to velmi zajímavý, ale náročný projekt. My jsme pro Vizitu řešili nákup knihovny lidského těla od firmy Zygot z USA, která je nejlepší na světě a využívá se v takových seriálech, jako je CSI Miami. Je to opravdu hodně dobrá knihovna, ve které jsou ale jenom 3D modely – dráty, a my je zpracováváme do konkrétních animací. Dáváme těm kostřičkám kůži a děláme veškerou animaci. Nova chce, aby tím byla Vizita hodně „nabušená“, aby to byl moderní pořad. Děláme na tom už asi půl nebo tři čtvrtě roku. Ale animace jsou jen součástí celku, Vizita je velmi zajímavý formát se silnými příběhy, vyráběný redakcí zpravodajství a publicistiky pod vedením Jaromíra Chalabaly.

Děláte taky něco pro televizi Barrandov?

S Barrandovem jednáme, uvidíme. Jenže my nepracujeme jenom pro televize. Naše firma má tři základní pilíře: vyrábíme televizní pořady, děláme postprodukci se specializací na 3D a VFX, do čehož spadají i reklamy, a třetí částí jsou filmy a servis pro reklamy.

Pro televize vytváříte také promo spoty. Myslím, že jsem na vašem webu viděl i nějaký spot pro Barrandov.

Barrandov si identy dělá sám, má na to svoje oddělení, ale dělali jsme pro ně nějaké dílčí věci ve 3D. Šlo vyloženě o drobnosti, tracking, oni si hodně věcí dělají in house. Podobné záležitosti jsme dřív dělali i pro ČT, než se moje matka stala programovou ředitelkou. Dnes je to nemyslitelné. Letos točíme jeden film, děláme reklamy. Každá produkce, chce-li fungovat na dlouhodobé bázi, nesmí být jen produkce jednoho projektu, musí dlouhodobě vyvíjet aktivitu, nečekat až nějaká práce půjde okolo. Vymýšlet nové formáty, sledovat, co se děje v zahraničí. Snažit se prosadit třeba úspěšné nebo zajímavé licence z venku v našich televizích a podobně.

Jaké jsou dnes trendy v zahraničních televizích?

Dnes nelze říci, že letí to a to. Vyrábí se mnoho obsahu a v době digitalizace je nutno naplnit strašně moc hodin vysílání. Z mého pohledu někdy na škodu. Určitě ale letí modernější a přímočařejší přístup ke všem druhům formátů, ale zároveň ten základ je furt stejný. Ta zábava je jedna, jen je jinak zabalená, nasvícená, s technickými “fíčurkami”. Klade se větší důraz na vizualitu, design. Žánry a témata formátu jsou dnes opravdu pestrá. Zároveň jsou některé pořady hodně odvážné, žádný velký konzervatismus. I třeba v přístupu k jazyku. Americký kanál Showtime tuto hranici posouvá, ale myslím, že velmi vkusně. Ať už v Californication nebo Dexterovi. Prostě jde o to, že postavy mluví tak, jak se mluví opravdu. Žádná hra, žádná přetvářka. Opravdu si umím představit, že v Miami detektiv často řekne “fuck”… Možná by bylo fajn, kdyby v rámci ČT vzniklo oddělení “moderních formátů”, kde by se vyvíjely a vyráběly reality formáty, docu formáty nebo moderní hraná tvorba. Něco jako je Channel 4 nebo E4 ve Velké Británii. Trochu se o to sympaticky snaží televizní studio v Brně, pokouší se o moderní televizi.

Má vůbec český divák zájem o takové moderní formáty?

No právě. Někdy mám pocit, že ne. Často se tvůrci ve všech televizích snaží dělat věci trochu jinak, ale Čechům se vždy něco nelíbí, přijde jim to trapné, nevkusné a podobně. To bude ještě nějakou dobu trvat. Plus druhým problémem jsou peníze. Opravdu u nás, bohužel díky velikosti trhu, bude vždy platit chceme biftek, máme na karbanátek. Ale rozpočet není zaklínadlo. Třeba skvělý seriál Misfits britského digitálního kanálu E4 je dobrý příklad. Skvěle udělané, ale levně. To je to co dovolují dnes technologie. Levný grading, postprodukční dokončování obrazu. Ale žádné velké útrácení na palce – minimální svícení, vše jednoduché reály a podobně. I tématem městské fantazy je to velmi zajímavé. Rádi bychom podobný projekt prosadili také v Čechách. Stejně jako se teď snažíme dotáhnout do realizace dokumenty alá BBC, hlavně co se týká technického zpracování.

Zmínil jste, že momentálně pracujete na dokumentu, který bude využívat 3D snímání. O čem vlastně bude?

O architektuře měst. Třeba o tom, jak by vypadala Praha, kdyby vyhrály některé architektonické návrhy od 30. do 50. let minulého století, nebo jak by vypadalo Brno a Ostrava. Kinoverze bude celá 3D stereoskopická.

A tento dokument poběží na České televizi?

Zatím s nimi nemáme podepsanou smlouvu. Ale určitě poběží v ČT.

Bavíte se s ČT o tom, že by 3D verze mohla běžet i přímo v televizním vysílání? Třeba přes kabel nebo v nějakém experimentu jako zkušební 3D vysílání?

Nabízeli jsme jim to, protože tato možnost tady je. Bude to bonus, předpokládám, že jeden z prvních pořadů ve 3D. A zadarmo!

Vojtěch Frič - 5

Ono by se to opravdu nabízelo, protože už příští měsíc se na českém trhu objeví první 3D ready televizory.

Ale to bude ještě horší než s HD vysíláním. Bude ho moci sledovat ještě méně lidí, a to i za pár let. Nám se tento projekt líbil přesně proto, že nám spojuje produkční i postprodukční část firmy. Filmovou verzi chceme šířit po singlových kinech, která jsou plně digitalizovaná a je jich po celé republice 25. Do konce letošního roku by jich mělo být asi 50, za dva roky možná 100 i s multiplexy. Všechna tato kina většinou rovnou přešla na stereoskopické promítání, ale nemají žádný původní český obsah ve 3D stereo, byť se teď několik projektů už ve stereu natáčí. Z tohoto pohledu je to pro nás zajímavé, a proto jsme přešli na 3D stereoskopickou produkci, i když nás stojí mnohem více peněz. Rozhodně na něm nezbohatneme.

Začátky s 3D v češtině asi nebudou o zbohatnutí, spíš to bude impuls pro lidi, aby si začali pořizovat 3D ready televizory.

Ne, já jsem to myslel obecně, my jsme bohatí už na té České televizi, takže… (smích)

To samé se ale dá říct o HD vysílání. Televize nejdřív musí nabídnout atraktivní HD obsah, aby diváci měli důvod přejít na příjem v HD kvalitě.

Ono to spolu souvisí. Tuplem, když se kvůli HD nákladům nevkládají prostředky do obsahu.

Proč si kupovat HD ready nebo full HD televizor, když na něm nemám co sledovat?

Rozumím tomu, ale je to hrozně těžké. Pak vám v televizi poběží v HD kvalitě film, který byl natočený pro kino, tedy do ještě většího rozměru. Je to stejné, jak když kina postupně přecházejí z 2K do 4K obrazu. Zvětšují se plátna. U televizí se upsacalují SD pořady do HD kvality a vypadá to hůř. Až na to bude dobrá technologie a peníze, proč by se nemohlo vysílat a vyrábět ve full HD? Ale já si myslím, že dnes na to nikdo nemá. Musíme seškrtat jiné položky rozpočtu a degradujeme tím profese, spojujeme je, apod.

Třeba se ještě dá na něčem ušetřit.

Nemyslím. Je to stejné, jako kdybyste vedl tento rozhovor a zároveň ho i fotil, místo toho, že s vámi přišla fotografka. Jsou žánry, kde to jde, ale taky žánry, kde to nejde. Třeba zpravodaj ČT v Číně Tomáš Etzler je machr, jako reportér si všechno dělá sám, ale aby to tak dělali všichni, to by nebylo úplně zdravé. Mělo by to dopad na kvalitu obsahu.

Česká televize a Nova už natáčí svoje vlastní seriály v HD kvalitě. Projevuje se to nějak na jejich přípravě?

Upřímně řečeno netuším. To by byl možná dotaz na Filipa Bobiňského, jehož studio Dramedy produkuje v HD kvalitě seriál Vyprávěj. Rozhodně platí, že je prostě vše mnohem lépe vidět. Kvalita dekorací, neostrosti, věk – pleť hereček… To jsou všechno věci, které potom nafukují rozpočet projektu. Neříkám, že se mi HD vysílání nelíbí, jen by se mělo trošku brzdit a vybírat, pro co je tato kvalita vhodná. Třeba pořad o mrkvi v HD by mi přišel zbytečný.

Na druhou stranu, pokud nějaká televize vysílá v HD, snaží se zvyšovat podíl pořadů vyrobených v nativním HD, protože rozdíl mezi původním a upscalovaným HD je patrný.

Já to chápu. Je to stejné, jako když se ve sportu ještě hodně dlouho říkalo, že někdo hraje zleva doprava nebo zprava doleva kvůli černobílým televizím. Jenom je otázka, kdy přijde ta vhodná chvíle k masivní produkci pořadů v HD kvalitě. Rád bych, aby na to u nás byly finance, ale nejsou. Chápu, že se na to televize musejí připravovat postupně. Jenom mi přijde, že to bude trvat ještě spoustu let, než diváci v masivním měřítku budou schopni přijímat HD vysílání. Přechod na barvu byl dle mého zásadnější. Myslel jsem si, že to budete vědět, kolik by to mohlo být odhadem lidí. Jsou to stovky tisíc? Nebo desetitisíce?

Teď už to budou spíš stovky tisíc lidí.

Těch co mají možnost přijmout HD signál, nebo těch, co ho vyloženě přijímají? To znamená, že mají kombinaci všeho: full HD televizi, digitální set-top-box a příjem signálu?

Okolo 100 tisíc lidí to bude určitě. Minimálně. Většina z nich bude přijímat základní bezplatnou nabídku satelitních služeb Skylink a CS Link, ve kterých vysílá Nova HD a ČT HD. Stačí, když si pořídí HD ready televizi a HD set-top-box. Dohromady půjde minimálně o 50 tisíc lidí. Pak jsou HD programy v nabídce digitální kabelové televize UPC, což můžou být také tisíce zákazníků. A další operátoři. Stovku tisíc lidí bychom asi dali dohromady.

Tedy 100 tisíc lidí, kteří mohou HDTV přijímat.

Ne, ti, co mohou HD přijímat a reálně ji sledují.

To znamená, že na těch 100 tisíc lidí se dá použít model sledovanosti, i když to asi bude jiných 100 tisíc lidí, než model celé české společnosti. A kvůli těmto 100 tisíci lidem, kdy nějaký pořad má podíl na sledovanosti okolo 30 procent, což znamená 30 tisíc reálných diváků. Fajn, to zní ekonomicky.

Ale televize potřebují mít nějaký archiv pořadů v HD kvalitě, který by mohly do budoucna reprízovat.

Chápu, proč se v HD kvalitě produkuje hraná tvorba. Tlačí se také na výrobu designu v HD, což je podle mne pořád zbytečné, protože 100 tisíc diváků, kteří to mohou vidět, není moc. Televizní design se dělá na jednu sezónu, tak proč ho vyrábět v HD? To je blázinec, vyloženě vyhozené peníze. Nikdy se to nemůže zaplatit. Nedává to smysl. Buď něco chci, tak musím počítat s určitou cenou, nebo si to rozmyslím. A renderovat prostě budu čtyřikrát déle. Je to stejné, jako kdyby si televize chtěla pořídit přenosový vůz vybavený HD technologiemi, ale chtěla za něj zaplatit jen tolik, kolik stojí vůz s SD vybavením. Ono těžko říct, kam to všechno až povede, protože diváci si nakoupí velké televize a postupně zjistí, že se na ně stejně nedá dívat v paneláku ze vzdálenosti 1,5 metru a začnou si pořizovat menší, takže bude jedno, v jakém rozlišení budeme vyrábět pořady.

Vojtěch Frič - 2

Když si dnes koupíte televizi, vždycky už je minimálně HD ready.

Ano, ale já jsem myslel delší výhled. Kam se dostaneme? K rozlišení 2K? A co to znamená? Znamená to, že lidi budou mít doma stejně televizory do určitého rozměru. Když si někdo dá domů plátno, budiž. Ale to je fajnšmekr, kvůli kterému se nevyplatí něco vyrábět ve 2K. Myslím si, že výroba pro televize musí mít nějaký svůj logický limit. Sport v HD je vynikající, filmy také, když jsou v tom rozlišení už natočené. U televizních inscenací si myslím, že je jedno, zda je natočená v SD nebo HD kvalitě. Do SD naopak ledascos schováte, aby to vypadalo lépe. Ať televize investují do více natáčecích dní a ne do toho, že tu inscenaci natočí v HD kvalitě. I když kontinuální vývoj televizního vysílání chápu.

Ale to je neřešitelná situace. Televize musí postupně přecházet na HD vysílání, aby diváci měli důvod kupovat HD ready televizory. Na druhou stranu ty samé televize budou argumentovat jako vy: kolik lidí se na to HD bude reálně dívat? Je to jako o té slepici a vejci – co bylo dřív?

Teď to velmi přesně popsal na vašem blogu na DigiZone.cz prodejce televizní techniky z Domažlic, jak musí lidem vysvětlovat, co to je HD. Začíná v tom být hrozný guláš. Dřív bylo televizní vysílání mnohem jednodušší, ale pod pojmem „digitální“ se schovává spousta věcí, ať už jde o různé typy signálu, nebo funkce přijímačů… Myslím si, že divákovi je v konečném důsledku jedno, co technicky sleduje. Přijde mi, že se zbytečně staví technologická forma proti obsahu vysílání. Televize investují obrovské peníze do nových technologií, ale ty jim pak logicky budou chybět na program. Kdo na tom všem vydělá, je pan Sony. Pokrok určitě ano, ale s rozumem.

Ono to je asi o tom, že teď jsme v určité přechodné době, kdy se v HD kvalitě budou vyrábět a produkovat sportovní přenosy, filmy a seriály, a pak se postupně přejde na všechno.

BRAND24

Já to cítím jako logický krok, jenom se vždycky ptám: je potřeba v dnešní době produkovat Ptáka loskutáka v HD verzi? Přijde mi, že ne.

Foto: Ivana Dvorská, DigiZone.cz

Souhlasíte s názorem, že by se v HD kvalitě měla natáčet jen vybraná dramatická tvorba, sport a dokumenty?

  • Ano, naprosto.
    9 %
  • Ano, do doby, než vzroste zásah HD vysílání na určitou kritickou masu diváků.
    19 %
  • Ne, televize by měly nejrpve vytvořit poptávku po HD obsahu, jinak si diváci nepořídí HD televizory a nebudou se shánět po HD signálu.
    63 %
  • Je mi jedno, v jaké kvalitě televize vysílají.
    7 %
  • Televizi nemám/nesleduji.
    1 %

Byl pro vás článek přínosný?

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).