Podle všeho nás tedy čeká revoluce na pracovišti. Podle studie Psychiatrického institutu v Londýně pro firmu Hewllet-Packard, která rozvířila jistě již tak neklidnou (díky e-mailům, SMSkám a telefonním hovorům) atmosféru ve většině firem, jsou totiž dopady „infománie“ horší než kouření marihuany. Rozptylování informacemi způsobuje podle vědců pokles inteligenčního kvocientu o 10 bodů, což je dvojnásobně víc, než zaznamenaly studie účinku kouření marihuany. Nové poznatky jistě nevylepší náladu pracovníkům rozptylovaným e-maily a kouřícím marihuanu, ačkoliv lze předpokládat, že řada z nich si se svým pracovním nasazením těžkou hlavu nedělá.
A jaká další významná zjištění tato fascinující studie přináší? Z 1100 dotázaných respondentů celých 62 procent odpovědělo, že kontrolují pracovní zprávy i doma či o dovolené. Zde se nabízí otázka, nakolik jde o projev nezkušenosti odpovídajících s elektronickou poštou, jelikož úsilí jiných výzkumníků již před časem odhalilo, že jeden zodpovězený e-mail „generuje“ v průměru tři další. Mimo práci se tedy stoprocentně vyplácí pozice „mrtvého brouka,“ jinak hrozí reálná šance vašeho zatažení do práce začarovaným kruhem odpovědí. Jinou možností je, že se oněch 62 procent „pilných“ chová takto nezodpovědně v pudu sebezáchovy před zdrcující vidinou stovek natěšených e-mailů k vyřízení po svém návratu z dovolené. Střízlivé odhady pro následky takového náporu na výšku nešťastníkova IQ se musí pohybovat v řádech desítek bodů.
Přerušované pracovní soustředění navíc údajně zatěžuje mozek stejně jako nedostatek spánku. Bylo by jistě zajímavé zjistit, nakolik je tedy možné zvýšený počet vyřízených e-mailů kompenzovat delším spánkem, avšak nechejme vědce pracovat – jistě již probíhají přípravy na takto zaměřený výzkum.
Studie bohužel nepřináší mnoho rad k nápravě neúnosné situace, avšak budou-li odpovědní pracovníci ve firmách důslední, musí sáhnout po radikálním řezu do zaběhaných pravidel pracovní komunikace. Nové technologie umožňují dosud nevídané, avšak je nutné naučit je s lidmi zacházet. Příjem elektronické pošty na jednoho zaměstnance musí být omezen na – řekněme – 20 zpráv za den, SMSek ještě o něco méně, protože člověka vytrhávají z pozornosti jako nic jiného. Telefonů může jedinec bez újmy na intelektu obsloužit snad deset denně, ovšem je nutné přísně rozlišovat mezi účastníky hovoru, neboť některý telefonát s obzvláště „nenáročným“ jedincem vydá za deset běžných. Nakolik pak stoupnou náklady na personální zabezpečení call center, si raději netroufám ani odhadovat.
To však nemůže být vše. Jedince již postižené infománií je nutné nechat co nejrychleji vyspat a poslat na terapii pro odvykání marihuany. Zaměstnanci by měli v ideálním případě pracovat v neprodyšně uzavřených boxech bez vizuálního i jiného kontaktu s okolím, které by je zbytečně zahlcovalo informačními podněty. Přísun pracovních pokynů by se měl omezit na tři kusy za den atd. Nebude to lehká a krátká cesta, avšak moderní věda si jistě poradí s každým problémem. Na zprávy, které se již v daný den nevejdou do „zpracovatelského limitu“, může odpovídat automat žádostí o sečkání. Jelikož by však takto zvýšený provoz mohl vyvolat zahlcení denního limitu protistrany, měla by i ona mít robota, který bude „lapat“ tyto automatické odpovědi. Dojde tak ke kýženému stavu, kdy tíhu komunikace zachytí stroje a lidé budou moci odpočívat, aniž by měli pocit, že něco důležitého neudělali. Děkujme vědě, budoucnost je růžová!
ČLÁNKY DO MAILU