Patří StarDance do vysílání České televize? Tady jsou fakta k populárnímu pořadu

Podívejme se proto na fakta: odkud se formát StarDance vzal, kdo ho ve světě vysílá, kdo se na něj reálně dívá a co říká výzkum Masarykovy univerzity ohledně očekávání veřejnosti od médií veřejné služby v oblasti zábavy.

Britský formát s globálním dosahem

Pořad uvedený v České republice jako StarDance je licenčním formátem z produkce britské veřejnoprávní stanice BBC. Na domácím britském trhu se vysílá od roku 2004 pod názvem Strictly Come Dancing a navazuje na předchozí soutěž Come Dancing, v níž tančili běžní lidé (průběžně se vysílala v letech 1950 až 1998). Pro mezinárodní distribuci se franšíza jmenuje Dancing with the Stars, přičemž s právy na pořad obchoduje komerční divize BBC. Na národních trzích si mohou televizní stanice zvolit vlastní, obvykle lokalizovaný název.

Podle výroční zprávy BBC Studios za finanční rok 2024/2025 (PDF) jde o globálně úspěšný zábavní formát, který „nadále láme rekordy“. Americká verze už má za sebou přes 500 epizod a ve finále hlasovalo přes 32 milionů diváků. Formát zakoupilo do vysílání více než 60 televizních stanic po celém světě. BBC Studios díky celosvětovému prodeji úspěšných pořadů a formátů generuje tržby ve výši 2,2 miliardy liber ročně (kromě taneční soutěže ovšem licencuje i dramatickou tvorbu, dokumenty a další typy pořadů).

Práva na tančení s celebritami si od BBC kupují komerční i veřejnoprávní stanice, v tomto ohledu se formát nijak nevymyká z běžného obchodování na mezinárodním televizním trhu. Světová praxe nepotvrzuje, že by pořad nezapadal do programu médií veřejné služby, spíš se odlišuje jeho pojetí podle zvyklostí místního zábavního průmyslu. Někde je výpravnější, živě v něm hostují známí interpreti a víc připomíná varieté, jinde akcentují noblesu, klasické tance a různorodost soutěžících.

Italská veřejnoprávní RAI pořad uvádí od roku 2005 pod názvem Ballando con le stelle, loni odvysílala jubilejní dvacátou sérii. Rakouská ORF vysílá Dancing Stars od roku 2005, na jaře 2025 uvedla šestnáctou řadu. Letos si tam pořad dává pauzu, protože se ve Vídni koná Eurovize, jejíž produkci má ORF na starosti. Irská RTÉ převzala formát v roce 2017 pod názvem Dancing with the Stars a na jaře 2025 ukončila devátou sérii.

V několika zemích se pořad stěhoval mezi veřejnoprávními a komerčními stanicemi. Ve Španělsku měl premiéru v roce 2005 na veřejnoprávní TVE, kvůli ekonomické krizi ho převzala komerční Telecinco, poté se vrátil na veřejnoprávní televizi a znovu přešel ke komerčnímu vysílateli. V Chorvatsku osm řad odvysílala veřejnoprávní HRT, poté následovala komerční Nova TV a nyní se chystá návrat na obrazovku HRT.

Na komerčních stanicích běží formát například na slovenské Markíze (od roku 2006 jako Let’s Dance, letos jedenáctá série), na německé RTL (od roku 2006 rovněž jako Let’s Dance, letos devatenáctá sezona), na polském Polsatu či na francouzské TF1, kde právě skončila patnáctá řada Danse avec les stars.

StarDance v České televizi

Česká televize uvedla první řadu StarDance na podzim 2006. Osm sobotních večerů od listopadu do prosince tehdy v průměru sledovalo 1,93 milionu dospělých diváků, což představovalo podíl na publiku 46 procent. To znamenalo, že téměř každý druhý dospělý divák, který byl v danou chvíli u televizní obrazovky, sledoval právě StarDance. Finálový večer 23. prosince 2006 přilákal 2,3 milionu diváků starších 15 let s podílem na publiku 51 procent. Celkem první ročník zasáhl 6,83 milionu dospělých, bezmála 80 procent populace starší 15 let.

Druhá řada v roce 2007 dosáhla průměrné sledovanosti 1,66 milionu (podíl 42,57 procenta), třetí řada v roce 2008 pak 1,52 milionu (40,70 procenta). Po dvouleté pauze se čtvrtá řada v roce 2010 ustálila na 1,45 milionu (37,71 procenta). Pátá řada v roce 2012 zaznamenala v průměru 1,32 milionu diváků (32,82 procenta), ale navzdory poklesu vykázala nejvyšší diváckou spokojenost z tehdy odvysílaných řad.

Od šesté řady v roce 2013 začala sledovanost opět růst. Šestá řada přilákala v průměru 1,42 milionu lidí (průměrný share 34,06 procenta). Při sedmé sezoně v roce 2015 se zvýšil počet epizod z osmi na deset a průměrný výsledek byl 1,46 milionu diváků (podíl 35,87 procenta). Devátá řada v roce 2018 dosáhla průměrné sledovanosti 1,5 milionu (v čase vysílání to znamenalo průměrný podíl na trhu 36,41 procenta). Dvanáctá řada v roce 2023 zaznamenala průměrně 1,6 milionu diváků s průměrným podílem 41,97 procenta – to byl nejvyšší výkon od druhé řady v roce 2007.

Když se vyhlašoval vítěz zatím poslední třinácté řady v prosinci 2024, přilákalo to 1,8 milionu diváků starších 15 let a podíl na sledovanosti se v čase rozhodnutí pohyboval kolem 55 procent diváků. Další fanoušky vyhlašování vítěze našlo mezi dětmi, s rodiči se dívalo 154 tisíc dětí ve věku od 4 do 14 let.

Samostatnou kapitolou jsou kvalitativní ukazatele. Koeficient divácké spokojenosti se u StarDance dlouhodobě pohybuje vysoko nad průměrem zábavných pořadů. V první řadě činil průměrný koeficient 8 bodů z 10 (u žen 8,3), ve druhé řadě stoupl na 8,6 (u žen na špičkových 9,1), ve třetí řadě dosáhl 8,8 (u žen 9,3). V páté sezoně se průměrné hodnocení vyhouplo na 9 bodů. Desátá řada (2019) dosáhla koeficientu 9,1 a třináctá řada (2024) koeficientu 8,9. 

Tyto hodnoty řadí StarDance mezi vůbec nejlépe hodnocené pořady celé České televize. Například v žebříčku nejlépe hodnocených pořadů ČT1 za rok 2024 z hlediska spokojenosti se StarDance XIII umístila na druhém místě hned za Adventními koncerty (9,1). Předstihla tak dramatické série i vzdělávací pořady.

Kdo se dívá na StarDance

Podrobná data o sledovanosti známe díky tomu, že je vedení televize průběžně zveřejňovalo v dokumentech předkládaných Radě České televize kvůli hodnocení programu ČT1 a hodnocení veřejné služby. Zdrojem dat je oficiální elektronické měření sledovanosti pro Asociaci televizních organizací.

Pořad se mimochodem vysílá tak dlouho, že zrcadlí vývoj měření sledovanosti na českém televizním trhu. Začínal v době, kdy většina domácností ještě sledovala analogové vysílání na čtyřech programech. S rozvojem digitálního vysílání a vysokorychlostního internetu se k měření lineární televize postupně přidávaly digitální platformy, začalo se měřit opožděné sledování a také přehrávání v prostředí HbbTV („červené tlačítko“).

Data potvrzují, že StarDance vždy přitahovala více žen než mužů. Na první řadu se dívalo 52,35 procenta žen starších 15 let, které v tu dobu sledovaly televizi. Podobný náskok si oproti mužům udržely i v průběhu dalších odvysílaných řad. Třeba ve dvanácté sérii v roce 2023 byl podíl na publiku u dospělých žen 49,15 procenta a u dospělých mužů 32,10 procenta. Obecně pořad oslovuje přes 30 procent dospělých mužů, kteří v čase vysílání sledují televizi. Také zatím poslední sérii v roce 2024 vyhledávaly výrazně víc dospělé ženy, ukázal se však i značný zájem mezi dětmi 4–14 let a mladými diváky.

Zájem o StarDance roste s věkem diváků, což je trend typický pro celou ČT1. Vysoký podíl na publiku mají diváci nad 65 let. Společně se seniory se však dívají i mladší členové domácností. Například dvanáctou řadu sledovalo 57,96 procenta diváků ve věku 15–24 let, kteří se v té době dívali na televizi, a v případě dětí 4–14 let zaznamenala podíl 55,56 procenta. Tedy více než každé druhé dítě, které bylo v danou dobu u televize, sledovalo StarDance. Pořad dlouhá léta funguje jako rodinná zábava, která spojuje generace: baví se o něm děti, rodiče i prarodiče.

Opakovaně se ukazuje, že StarDance nadprůměrně vyhledávají diváci s vyšším vzděláním. Jestliže například čtvrtou řadu (2010) sledoval každý druhý vysokoškolsky vzdělaný divák přítomný u televizoru (podíl 54 procent), tak ve dvanácté řadě (2023) dosáhl podíl vysokoškolsky vzdělaného publika 57 procent.

Data konzistentně ukazují nadprůměrný zájem diváků z Prahy a velkých měst (nad 100 tisíc obyvatel), ale i z menších obcí. Pražští diváci většinou vykazují nejvyšší nebo druhou nejvyšší sledovanost ze všech krajů. Nadprůměrné výsledky opakovaně vycházejí také z Pardubického a Středočeského kraje, naopak podprůměrně pořad sledují diváci z Ústeckého a Karlovarského kraje.

Kolik StarDance stojí

Bývalý generální ředitel ČT Jan Souček v červnu 2024 v rozhovoru pro DVTV připustil, že celkové produkční náklady na jednu sezonu představují „nižší desítky milionů korun“ a že obchodní činnost spojená s vysíláním StarDance České televizi „vydělá zhruba polovinu toho, co nás vysílání a výroba toho pořadu stojí“.

Moderátor Martin Veselovský přitom poukázal na výroční zprávu ČT za rok 2023, podle níž meziroční nárůst výrobních nákladů v žánru zábava činil téměř 62 milionů korun. Souček potvrdil, že „větší část, řekněme 90 procent“ tohoto nárůstu souvisí s opětovným zařazením StarDance do vysílání. To by odpovídalo zhruba 56 milionům korun.

Jindy zase pro Epicentrum Blesku řekl: „Na jedné straně je to náš klíčový produkt, diváci ho milují, ale současně to stojí opravdu velkou sumu peněz.“ Připustil tehdy, že bez navýšení poplatků by budoucnost pořadu byla „velmi na vážkách“. Náklady na StarDance tvoří součet licenčních poplatků BBC, výrobních nákladů, honorářů účinkujících a provozních profesí.

V roce 2025 se StarDance poprvé vydala na turné po České republice formou živých vystoupení před publikem ve sportovních halách. Z této StarDance Tour následně vznikl sestřih pro speciální televizní vysílání na Silvestra. „Kdybychom nevyužili nabídky BBC, tak se může stát, že to koupí jiný komerční subjekt, což by se určitě České televizi nelíbilo, protože na tom brandu se léta podílela a vybudovala ho,“ poznamenal k tomu současný generální ředitel Hynek Chudárek, když se ho na projekt zeptali poslanci z mediálního výboru sněmovny. Jak také uvedl, o turné byl značný zájem, takže projekt díky výnosům ze vstupného skončil finančně v plusu.

Patří StarDance na obrazovky ČT?

V roce 2024 zveřejnila Katedra mediálních studií a žurnalistiky Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity výzkumnou zprávu nazvanou „Média veřejné služby v Česku: očekávání a hodnocení ze strany veřejnosti“. Průzkum realizovaný na reprezentativním vzorku 1700 respondentů přinesl několik zásadních zjištění.

Zdá se, že veřejnost jednoznačně očekává od České televize a Českého rozhlasu naplňování širokého spektra úkolů a funkcí. Na předních místech stojí informační funkce (83 procent dotazovaných), vzdělávání publika (76 procent), podpora národních tradic a domácí kultury (73 procent). Zásadní však je, že 66 procent dotazovaných považuje za důležité i přinášení kvalitní zábavy. Zábavní funkce tedy podle veřejnosti patří k poslání médií veřejné služby.

Výzkumníci se zajímali také o konkrétní nabídku. Celkem 54 procent respondentů uvedlo, že zábavní show typu StarDance považuje za součást úkolů veřejné služby. Pouze 36 procent dotazovaných se domnívalo, že to úkolem není, a 10 procent nemělo názor. Nadpoloviční většina veřejnosti tedy zábavní show na veřejnoprávní obrazovce akceptuje.

Stejný výzkum také ukázal, že ženy, diváci bez vysokoškolského vzdělání nebo třeba voliči ANO častěji považují zábavní pořady za součást veřejné služby. 

Součástí StarDance je v posledním desetiletí benefiční díl ve prospěch Centra Paraple. Charitativní večer třinácté řady v roce 2024 vynesl rekordních 49 milionů korun. Benefiční díl je původní nápad České televize, takto pojatý večer připravila jako první ze světových držitelů licencí na národní verze. Stal se poté vzorem pro další stanice, a to včetně původní britské verze Strictly Come Dancing.

• Chcete mít Lupu bez bannerů?
• Chcete dostávat speciální týdenní newsletter o zákulisí českého internetu?
• Chcete mít k dispozici strojové přepisy podcastů?
• Chcete získat slevu 1 000 Kč na jednu z našich konferencí?

Staňte se naším podporovatelem

Chci se stát podporovatelem