Stejně jako ve Spojených státech dokáže Netflix zařídit až 30 procent internetového provozu, hýbe video i sítí tuzemského O2, kde už se podle technického ředitele O2 Petra Slováčka stalo dominantním obsahem.
“Sto šedesát tisíc zákazníků O2TV vygeneruje ve špičce provoz 40 gigabitů za vteřinu jenom sledováním televize,” říká v rozhovoru pro Lupa.cz s tím, že celou datovou sítí operátora protéká bez započítání televize kolem 180 gigabitů.
Nárůst provozu po zavedení nové platformy O2TV.
O2 nedávno vyhrálo tendr na provozování streamu České televize. “ U iVysílání se připravujeme na první část, která by se měla pustit v testu během července. Ještě probíhají diskuse s Českou televizí o tom, co by to všechno mělo umět,” tvrdí Slováček. Dodává navíc, že by rádi využili zkušenosti z přenosů olympiády pro Českou televizi i pro televizi Nova, a z dalších projektů.
“Hokejové mistrovství světa a hlavně zápasy odpoledne dokáží vygenerovat až 10 gigabitů za vteřinu, tedy v podstatě zdvojnásobit provoz. Největší špičku ale zatím zařídil David Rath, když se obhajoval ve Sněmovně,” dodává.
Streaming v síti O2.
Nástup internetového videa otevírá čím dál víc otázku síťové neutrality. Evropský parlament zatím narušení jednoho ze stavebních kamenů internetu odmítl, ale velká bitva probíhá ve Spojených státech. Podle Slováčka nějaká změna ale přijít musí.
“Tohle kolečko je v podstatě od začátku internetu. Jde jenom o změnu byznys modelu. Když si vzpomenu, jak se demonstrovalo za internet na Olšanské před Telecomem, tak tehdy šlo vlastně o to, aby internet byl zadarmo. Respektive o to, aby poplatky za připojení vybíral Telecom a providerům z toho dával podíl. To byla tehdy velká změna,” vzpomíná s tím, že dnes už je to zase naopak.
“Poskytovatelé obsahu toho totiž už produkují tolik, že by se měli nějak podílet na tom, jestli ho sítě přenesou, nebo ne. A to je zase diskuse o neutralitě, která je mimochodem moc hezká. Jenom doufám, že z ní vyjde něco reálně přínosného pro zákazníka a ne jen přeregulované prostředí.”
Provoz v síti O2 podle jednotlivých využívaných služeb.
S rostoucím objemem dat se otevírají staronová témata, mění se byznys modely a vznikají nová partnerství. O2 se během jara domluvilo s T-Mobilem a oba operátoři rozšířili sdílení sítí i na LTE, což řádně rozladilo právníky i vedení Vodafonu. “Tahle země byla do jisté míry unikát. Ta nespolupráce od začátku byla tak výrazná, že to vedlo ke zbytečným nákladům. Dneska vidíte u dálnice na jednom kusu tři věže, ale dál není pokryto nic,” tvrdí Slováček.
Ve firmě, která za posledních pětadvacet let čtyřikrát změnila název a ze státních rukou se přesunula do rodiny španělské Telefoniky a zase zpět do náruče tuzemské investiční skupiny PPF, toho zažil už hodně. Přístupem nového majitele byl ale sám překvapen. “PPF ukázala, že byla na telekomunikace dobře připravena a diskuse byla velmi rychlá. Navíc přeci jenom víc rozumí tuzemskému trhu a zákazníkovi. V řadě situací si tak rozumíme celkem rychle a máme společnou zkušenost,” komentuje Slováček nové pořádky ve firmě.
Vodafone si na vaše spojení s T-Mobilem stěžoval u antimonopolního úřadu. Jste připraveni na případné dopady?
Nemám přesné informace o tom, co všechno podali a co jim všechno vadí. Jsou ale v kontaktu s úřady, a tak předpokládám, že nějaké komentáře k tomu budou. Není se čemu divit, protože určité výhody to sdílení přinést musí. My jsme ale na úřadech říkali, že ta spolupráce není uzavřená, takže nějaké diskuse o případném rozšíření budou určitě s Vodafonem probíhat i dál.
Jak vznikala dohoda? Bylo jasné, že navážete na vaši předchozí dohodu o sdílení 3G sítě s T-Mobilem?
Diskuse byla složitá, protože probíhala přes několik úrovní. V podstatě se dá říct, že všechny strany jednaly každý s každým. Hledal se prostor pro nějaký společný postup, respektive pro cestu, jak získat pokrytí bez toho, aby každý musel stavět celou síť. V určité fázi jsme jednali s Vodafonem, ale pak jsme se nasměrovali spíš k T-Mobilu.
O2 i T-Mobile si pro výstavbu LTE sítě vybrali různé dodavatele. Jak se dá dohromady skloubit technologie Nokia a Huawei?
Ono je to ještě komplikovanější. Oba máme totiž technologie namixované. T-Mobile jede 3G s Nokií a 2G a LTE síť s Huawei. My máme zase LTE od Nokie a pro 2G a 3G Huawei. To je taková lahůdka pro techniky. Ale není to neřešitelné. Problémy vznikají hlavně v handoveru. Tedy v okamžiku, kdy přecházíte z buňky jedné sítě do druhé. Na začátku jsme měli vysoká procenta dropů a hovory padaly. Ale už jsme to vyřešili. Komplikace jsou především v softwaru. Oba dodavatelé dodávají nové funkce, které leckdy dramaticky mění parametry na dohledu. Obě firmy musí tak být připraveny na neustálé změny ve svých dohledových centrech.
V čem se liší sdílení LTE od prvních experimentů s 3G před třemi lety?
V případě sdílení 3G sítí jsme používali aktivní sharing, tedy pro každý signál jiná anténa, a ty sítě byly více nezávislé. To se teď mění. Antény by měly být společné a můžeme jich tak v každém okrese několik zrušit. To znamená, že jsme si rozdělili republiku na východ a západ, mínus Praha a mínus Brno, a každá z firem bude na svěřeném území budovat novou síť, která bude vysílat 2G, 3G a LTE pro oba operátory. V podstatě děláme dvě akce najednou – propojení 2G a 3G sítí a výstavbu nové sítě LTE.
Podle jakého klíče budete rušit základnové stanice a jaké pokrytí by mělo LTE dosáhnout do konce roku?
V podstatě se dá říct, že kde jsou BTSky v překryvu, tam se ta přebytečná zruší. Samozřejmě ještě zohledňujeme její konstrukci, dohody s majiteli nebo jestli nám tam vede optika – tak, aby celkový vliv na signál byl pozitivní. To řešíme ve spolupráci s T-Mobilem. Začneme s tím letos, ale aby to nezdržovalo pokrývání LTE, museli jsme vybrat ty nedotknutelné stožáry, které proměnu sítě přežijí.
Už teď víme, která z BTS přežije, a na nich začínáme budovat LTE. Stejně postupuje i T-Mobile. Letos chceme rozjet 600 vysílačů, většinou ve venkovských oblastech. Pokud do toho započteme i 3G, které je bráno jako broadband, tak nám vychází, že až devadesát procent populace bude moci o Vánocích surfovat rychlostí v mobilu minimálně 2 megabity.
Nedojde tím vlastně ke sjednocení sítí? Jakou kapacitu bude mít backhaul pro oba operátory a v čem se budou vaše sítě lišit?
Obava ze „sjednocení“ sítí je zbytečná. Jediné, co bude společné, je základní pokrytí (mimo Prahu a Brno) díky tomu, že základnové stanice a antény jsou společné. Každý z operátorů bude mít ještě svoje další vysílače pro vnitřní pokrytí, své business zákazníky. Backhaul je logicky oddělený, ale na stejné infrastruktuře, tedy ve stejném MW spoji nebo optice. Každý z operátorů může mít jinou kapacitu, podle provozu. Obě sítě se budou lišit v mnoha parametrech. Například v rychlosti downloadu i uploadu, latenci, ale například také v ukazatelích jako je doba sestavení hovoru a podobně.
Jakou počítáte, že to může přinést finanční úsporu?
Neušetříme na železe, protože to je teď, vzhledem k tomu, že se sítě staví po celém světě, levné. Úspora ale přichází hlavně v nákladech na instalaci – někdo tam prostě musí dojet, nainstalovat antény, oživit systém a podobně. To pro nás dělají třetí firmy, a tam se dobrá cena vyjednává špatně. Ale pokud se ta práce rozdělí napůl, vychází to lépe.
U LTE hrozí, že by mohlo rušit digitální televizní vysílání, jak je to ošetřené?
To je prostě fyzika. Osmistovkové frekvence začínají těsně nad šedesátým kanálem televize. Ale bylo to ošetřeno v aukci a my musíme oznámit předem, v jaké lokalitě budeme spouštět a pak dva měsíce testovat, jestli nebude docházet k interferencím. Může se to stát, přeci jenom ne vždy mají domácnosti kvalitní anténu, zvlášť na venkově. Druhým případem je situace, kdy je anténa přímo namířena na vysílač a svítí to přímo na sebe. Nejvíc náchylné jsou k tomu frekvence, které se blíží tomu šedesátému kanálu, a i proto byly v aukci levnější. Podle zkušeností z ciziny to ale není žádná katastrofa.
Zvažujete s rozjezdem rychlejšího mobilního internetu zvýšit i FUP limity?
To je citlivá věc. Je vcelku jasné, že se tu potkávají dvě věci. Můj názor je takový, že naší snahou je udělat síť, která by vyhovovala všem. Můžeme říkat, že FUP překročí deset až patnáct procent zákazníků, takže je nastavená dobře. Ale proti tomu stojí argument, že pokud mají zákazníci limit, tak se sami kontrolují. To mohou potvrdit ze zkušeností z pevné sítě. Každé zrychlení přineslo skokový nárůst provozu. A to u mobilů může být problém, protože síť není nafukovací a určitá ochrana tam být musí. V neposlední řadě se nám také musí vrátit nějak rozumně investice. FUP bude ale ve finále jedna z oblastí, kde bude probíhat ten největší konkurenční boj. Každopádně podle našich čísel dnes majitelé iPhonů v České republice prosurfují v průměru přibližně osm set megabajtů měsíčně. Android má spotřebu přibližně poloviční.
Rozložení zákazníků podle objemu stažených dat.
Vy jste přesto od začátku května zvýšili maximální rychlost mobilního internetu z dvaceti na dvaačtyřicet a z pětasedmdesáti na sto deset Mbps. Proč?
Síť už to umožňuje a navíc já jsem zastáncem toho, aby data létala sítí rychle, protože pak nedochází k tolika přetížením. Samozřejmě mluvíme jen o rychlosti a ne o objemu dat. Každopádně myslím, že pokud to jde, neměli bychom rychlost omezovat.
Jak rychle se v chování zákazníků projevuje zrychlení připojení?
V podstatě okamžitě. Bez ohledu na to, že nedošlo ke změně v počtu zákazníků, když v síti změníte maximální rychlost, tak je ten nárůst provozu skokový. Jinými slovy, každý využije to, co dostane k dispozici. Najednou si můžete přehrávat videa v HD, tak proč byste to neudělal. Přiznávám, že dřív nás při zvyšování rychlosti zákazníci občas překvapili, ale teď už víme, na co se můžeme připravit.
Petr Slováček
- Od roku 1989 zaměstnanec postupně SPT Telecom, Český Telecom, Telefónica a nakonec O2
- absolvent ČVUT, po škole pracoval ve Výzkumném ústavu telekomunikací
- ženatý, otec dvou dcer a jednoho syna
V souvislosti s rychlostí připojení se začíná mluvit o zavedení vectoringu ve fixní síti. Zapadal by do vaší strategie?
Zapadal. Už to máme otestované a síť je na to připravena. Vectoring máme odzkoušený a funguje, musí se však uplatnit na celý profil kabelu, což u větších vzdáleností není vhodné. Zvažujeme nasazení v kombinaci s pokračující výstavbou RemoteDSLAM pro zkrácení smyčky. Nové DSLAMy a modemy jsou již vectoring ready. Letos to zřejmě pouštět nebudeme, ale příští rok by to přijít mělo. V podstatě bychom tím mohli zvýšit rychlost až o osmdesát procent. Jinak si ale myslím, že v oblasti xDSL připojení jsme v podstatě na stropu. Pro nás to tak znamená buď větší šlápnutí do optiky nebo zvýšení prodejů u rychlejšího VDSL.
Jak se projevilo postupné přepínání modemů na IPV6? Byly nějaké problémy ze strany zákazníků?
Provoz začal výrazněji růst až potom, co jsme začátkem roku začali zapínat IPv6 všem uživatelům. Předtím to měli aktivované jen noví zákazníci. Dnes už jedou všichni klienti s xDSL připojením na IPv6. Většinu IPv6 provozu zařizuje Google přes zahraniční linky (to jsou ty zelené) a nebo přes NIX (ty modré).
Podíl Googlu na provozu O2.
Jediné dotazy, které jsme od zákazníků zaregistrovali, byly ty, jak si mohou přepnout modem na IPv6 sami.
Nárůst provozu IPv6 v síti 02.
