Každý chce maximum…
Pokud průběžně sledujete veřejná vyjádření zástupců Novy a Primy k digitalizaci, určitě vám kromě Českokrumlovské mediální konference minulý týden neušel rozhovor výkonného ředitele Primy Petra Chajdy pro Lidové noviny. Chajda v něm rezolutně prohlásil, že pokud chce Nova výměnou za analogové frekvence celý multiplex, Prima bude mít naprosto stejný požadavek. A dodal, že přístup státu k oběma komerčním televizím by měl být stejný, tedy nediskriminační.
Ve včerejším vydání týdeníku Marketing a Media šel Chajda ještě dál a na otázku po počtu kompenzačních licencí řekl, že Prima si dokáže představit provozování sedmi až osmi nových digitálních kanálů. To už máme dva multiplexy kódované ve standardu MPEG-2. Pokud by se vysílalo v MPEG-4, byl by to sice jen jeden multiplex, zato by ho skoro nikdo nenaladil (s výjimkou odběratelů O2 TV, kterým Telefónica O2 dodává kombinované set-top-boxy schopné přijímat kromě IPTV také zemské digitální vysílání v MPEG-2 i MPEG-4).
… ale aspoň je o čem vyjednávat
Jako by se Nova s Primou předháněly, kdo si řekne víc. Ono vlastně o nic jiného v tuto chvíli nejde: analogové televize by měly jasně definovat svoje požadavky (jako to udělal generální ředitel Novy Petr Dvořák v Českém Krumlově) a stát určit, kdo a jak s nimi má vyjednávat. Základní otázka nezní, jak se bude digitalizovat, protože to řeší přijatý a platný, leč nevymahatelný Technický plán přechodu na zemské digitální vysílání (TPP), ale co za to. Tedy za opuštění analogových frekvencí deset nebo jedenáct let před ukončením platnosti vysílacích licencí Novy a Primy.
Možná si řeknete, proč vyjednávat. Nechme Novu s Primou vysílat analogově do roku 2017 a 2018 a ať si potom zaniknou. Tak jednoduché to ale není. I kdyby obě televize nedigitalizovaly a pokračovaly v analogovém vysílání, v roce 2015 přestane v Evropě platit ochrana analogových kmitočtů před rušením novými digitálními multiplexy. Sousední státy by začaly Nově i Primě ukrajovat analogové pokrytí v pohraničí, a pokud by jejich digitální sítě narušily signál primárních analogových vysílačů, problém by se šířil jako lavina v podobě analogových dokrývačů hluboko do vnitrozemí.
Dohoda je nutná. Pro stát.
Protože většina evropských zemí plánuje vypínání analogové televize na rok 2012, případně o něco dříve, nastaly by tyto problémy pět až šest let předtím, než Nově s Primou skončí platnost nynějších licencí pro analogové vysílání. A protože loňská dohoda mezinárodní telekomunikační unie GE-06 ze Ženevy o rozdělení kmitočtů pro zemské digitální vysílání nemá charakter mezinárodní dohody, na jejímž základě by Česká republika mohla donutit Novu s Primou opustit analogové kmitočty a začít vysílat digitálně, byl by to opravdu problém. Bez náhradních analogových frekvencí doslova arbitrážní.
Co z toho vyplývá? Že tím, kdo se MUSÍ dohodnout, není Nova nebo Prima, ale stát. Pokud se nedohodne a analogové vysílání Novy a Primy bude narušeno, nebo pokud by se náhodou politici rozhodli novelou zákona o rozhlasovém a televizním vysílání obě televize násilně připravit o analog, doplatí na to daňoví poplatníci. Tentokrát by ale nešlo jenom o deset miliard jako v případě nedostatečné ochrany původních investic CME do televize Nova. Není to stát, kdo si může diktovat podmínky. Nebo je snad redukovat. Naopak: může být rád, když přistoupí na to, co mu nadiktují Nova s Primou.
Hra o nové provozovatele
Uvolnění analogových frekvencí Novy a Primy, tedy úplná analogová tma (Česká televize už souhlas s výměnou analogových kmitočtů za digitální deklarovala), je také základní podmínkou pro vstup nových hráčů na televizní trh. Bez vypínání analogového vysílání Novy a Primy je možné jakž takž sestavit tři až čtyři digitální sítě. Jedna připadne České televizi jako veřejnoprávní multiplex, jednu si nárokuje Nova, jednu Prima a do čtvrté by současné komerční televize rády odklidily nastupující konkurenci – v kompresním standardu MPEG-4, aby je pokud možno nikdo neviděl. Vstup Novy a Primy do jejich vlastního multiplexu má být sice podmíněn vypnutím analogového vysílání, současný zákon ale jasně neříká, k jakému typu pozemního vysílání se váží jejich současné licence.
Nakrásně by se tak mohlo stát, že Nova s Primou budou nárokovat vlastní multiplexy, aniž by zároveň byly ochotné vypnout analogové vysílání. Kmitočtové spektrum by bylo zaplněné a na skutečnou konkurenci, tedy na nové provozovatele, nikoli nové programy (což není totéž, protože nové stanice chce nabídnout i Nova s Primou), by prostě nezbylo místo. Nebo jen v onom speciálním neceloplošném multiplexu v MPEG-4. Také z toho důvodu je nutná dohoda na kompenzacích, protože z analogových kmitočtů Novy a Primy je možné po přechodu na DVB-T sestavit další digitální sítě. K původním čtyřem ještě dvě nebo tři.
Dá se mluvit o vydírání?
Má tedy stát přistoupit na všechny požadavky televizí Nova a Prima? Jistě by to bylo nemorální, ale zřejmě mu nic jiného nezbude. Stát opravdu není v pozici, kdy by mohl cokoli namítat a odbýt komerční televize jednou kompenzační licencí. Lidé z vedení Novy i Primy by si ale měli uvědomit, že pokud svorně horují za „generální dohodu“ všech, neměli by vznášet maximalistické požadavky. Není přeci možné, aby všichni zvítězili a dosáhli maxima pro sebe. Takové možnosti zkrátka neexistují, i digitální spektrum je omezené. Nehledě na to, že pak by skutečně mohla přijít ČT s nárokem na dva multiplexy a kdo ví s čím ještě.
Pokud by to náhodou někdo stále nechápal, stačí, aby se zamyslel nad smyslem slova „dohoda“. Vychází totiž z „dohadování“ nebo „dohodnutí“ několika stran. Pokud by snad mělo jít o jednostranný akt, pak bychom se nebavili o generální dohodě, ale o generálním diktátu.
ČLÁNKY DO MAILU