Průzkum: Jak používají české firmy Twitter

Metodika a další výhrady

Nejprve pár slov k metodice. Twitter neumožňuje jednoduše vyhledat účty všech českých firem, takže jsme pro účel průzkumu vyhledali účty, které patří českým firmám podle toho, že sledovali někoho z výrazných uživatelů nebo jím byli sledováni. Díky tomu se mohlo snadno stát, že jsme některý účet nezaregistrovali, ale mělo by jít spíše o účty spící, než účty plné obsahu. Záměrně jsme ignorovali účty médií (internetových i jiných), kterým se budeme věnovat samostatně.

Zároveň jsme vždy neověřovali, zda účet opravdu provozuje firma, ke které se účet hlásí. Zatímco u větších firem Vodafone, Česká spořitelna) jsme autorství prověřili, u sportovních klubů jej ponecháváme bez komentáře s tím, že ač se tváři oficiálně, může jít o fandovské účty. Zejména v případě Sparty v to doufáme.

U firem, které používají i anglicky psaný účet, jsme zvolili pro průzkum účet českojazyčný (Ataxo, eTarget).

Celkem jsme dohledali 69 twittujících účtů včetně účtu společnosti Internet Info, vydavatele Lupy. Původně jsme jej chtěli vyřadit, ale protože neobstál nijak excelentně, v průzkumu jsme jej ponechali, aniž bychom správce účtu na probíhající průzkum upozornili. Statistiky a čísla jsou vztažena k datu 15.9.2009, není-li uvedeno jinak.

Je nutno též připomenout, že průzkum neproběhl opakovaně, ale jednorázově. Firmy jsme oslovili s žádostí o reakci a pokud nereagovaly v průběhu pěti dní, vyhodnotili jsme je jako nereagující. Z pokusu o kontakt reagovalo 24 z 69 oslovených společností (Twitter účtů), tedy jedna třetina. Tyto společnosti také zodpověděly anketu, z níž pocházejí námi vyhodnocená data. Zdrojová data průzkumu najdete zde.

Kdo twittuje

Nejdříve se podívejme na hrubé rozdělení oborů, z nichž pocházejí twitterující společnosti. Nebude překvapením, že nejvíce jsou zastoupeny společnosti činné v reklamě (19 %) a e-shopy (15 %), potom webové služby (10 %). Do položky reklama jsme zahrnuli i společnosti, které nejsou zaměřeny výhradně na reklamu a marketing, jako poradenské společnosti H1 a Dobrý web, u nichž toto označení není zcela přesné.

Stav k 15.9.2009

Z tabulky je zřejmé, že minimálně v případě společností je Twitter dominantou technologických společností, převahu mají firmy podnikající na Internetu a s Internetem, tedy nejrůznější webové služby, e-shopy, telekomunikační společnosti. Výjimkou spíše potvrzující pravidlo jsou finanční instituce (mBank, Česká spořitelna) a galerie Dox s velmi hezky vedeným Twitter účtem, naopak Zoo Liberec svůj účet prakticky nepoužívá.

Rozdělení oboru působnosti twitterujících společností

Četnost tweetování

Periodicita příspěvků je v rámci jednotlivých společností velmi rozdílná. Teoreticky ji můžeme stanovit jako počet tweetů za den od registrace účtů do času našeho průzkumu 15.9.2009, ale řada účtů byla registrována podstatně dříve, než začala být skutečně využívána. Dobrým příkladem je vůbec nejstarší firemní účet společnosti Webnode, jemuž jsou téměř dva roky, ale firma jej začala využívat v červnu letošního roku. Ačkoliv stihla publikovat úctyhodných 133 příspěvků, stáří účtu 604 dní srazilo průměrný počet tweetů na 0,22 za den.

data k 15.9.2009

Vítězem v počtu tweetů je server JobsinPrague, který zde publikuje vybrané nabídky práce a za čtyři měsíce svého života stihl 742 tweetů s naprosto nejvyšším průměrem 6 tweetů za den. Tomu se jiné firemní účty ani z dálky nepřibližují.

Z tabulky je zřejmé, že nejobvyklejší četnost se pohybuje do 0,4 příspěvku za den, s tím si vystačí více než 65 % účtů, Tři účty zůstaly od založení bez příspěvku: Zoo Liberec, eCommerce a Dobrý web.

Pokud bychom si stejnou tabulku promítli podle průměrného počtu tweetů za den (přes zmíněné výhrady, které k tomuto číslu možno míti), dostaneme tyto výsledky (prvních dvacet pozic):

Stáří účtu

Zajímavé je podívat se na stáří účtu podle založení. Na následujícím obrázku je vidět stáří účtu ve dnech a vidíme, že 36 % (tedy 25 účtů) je mladších než 120 dní. Jen pět účtů je starších než jeden rok, využívání Twitteru firmami je v Česku zjevně v rané fázi a teprve v posledních několika měsících jsou zřetelné tendence účty zakládat a systematicky využívat. Ostatně, příkladem je i téměř dva roky registrovaný účet Webnode, jenž je ve skutečnosti využíván teprve od června letošního roku.

Stáří Twitter účtu ve dnech jako rozmezí mezi předchozím číslem a číslem pod sloupečkem.

V tabulce jsou vidět nejstarší Twitter účty:

Všechny raně založené účty patří technologickým firmám a firmám, které mají v popisu své práce sledovat trendy na internetu. Výjimkou jsou Letenkysnu, zřejmě díky nim patří letenkové nabídky patří mezi silné stálice na českém Twitteru.

Proč používají Twitter?

Co nás zajímalo asi nejvíce, bylo, proč jednotlivé společnosti Twitter vůbec používají – a samozřejmě, zda to přináší nějaké výsledky. Zeptali jsme se tedy společností, proč na Twitteru publikují, a důvody lze shrnout zhruba takto:

• technologicky zaměření uživatelé (geekové) i média Twitter používají a nebyl důvod, proč jim jej nenabídnout,
• je to příhodné místo pro diskusi a oboustranný kontakt,
• publikování na Twitteru je výrazně jednodušší, než v jiných sociálních sítích (Facebook), je to dobrý zkušební balonek marketingu v sociálních sítích,
• informace na Twitteru jsou stručné a neobtěžují,
• přihlášení i odhlášení odběru zpráv je standardizované, lidé z něj nemají takové obavy, jako z přihlášení k odběru e-mail zpravodaje,
• je to zdarma.

Beneta jako důvod využívání Twitteru uvádí: Každému čtenáři vyhovuje jiný komunikační kanál, a tak bychom byli hloupí psát pořád jen na web či posílat e-mailové občasníky. Tuto klasiku vhodně doplňujeme, poslední dobou možná dokonce (chybně) i nahrazujeme např. i Twitterem. Na Twitteru se vyskytují „opinion leadři“ z IT komunity.

eTarget říká: S Twitterom (a predtým ešte aj s Jaiku) najprv začali samotní zamestnanci firmy osobne. Po roku-dvoch osobného používania sa zlomila magická hranica, kedy na Twitteri bol dostatok našich zákazníkov a potenciálnych partnerov z ôsmich krajín a malo význam začať aj s firemným Twitterom a pravidelne mu venovať energiu. 

Symbio oceňuje neformálnost a pohotovost: „Úplně na začátku jsme to jednoduše chtěli vyzkoušet. Teď už je to další způsob, jak komunikovat s okolím. Umožňuje častější publikaci (než např. agenturní novinky nebo newsletter) a neformální zprávy z "backstage“. "

A také Vodafone oceňuje přítomnost geeků i médií na Twitteru: Twitter je v zahraničí velice rychle rostoucí sítí. Stali jsme se její součástí zejména proto, že umožňuje rychlou komunikaci jak s médii, která jsou na Twitteru přítomna, tak s tzv. early adopters nových technologií, což jsou lidé, jejichž zpětná vazba na naše nově spuštěné produkty nás zajímá. 

SkypeHardware vyzdvihuje použitelnost Twitteru: Je jednodušší, rozumnější, použitelnější než Facebook. Žádné „cool funkce pro puberťáky“. Žádné složité šablony, designy, psaní a redakce článků, vkládání obrázků, formátování jako u blogu. Není třeba hosting, redakční systém, … Twitter je už dostatečné známá značka a odběratelé zpráv ví, v jakém formátu zprávu dostanou, je to dostatečně předvídatelné a nikdo nikoho nezdržuje omáčkou okolo (jedna věta + případně odkaz). Nic jiného nepoužíváme.

A Centrum moderního umění DOX ve Twitteru vidí společenskou interakci: Záměrem DOX není pouze pořádat výstavy a přehlídky, ale také vytvořit dynamické, otevřené prostředí pro společenskou interakci. Tudíž je Twitter, jakožto sociální síť, přirozeným nástrojem uskutečňování tohoto cíle. Umožňuje nám kontakt s nejrůznějšími publiky, od Pražanů přes turisty až po další výstavní instituce současného umění po celém světě. Je to zkrátka velmi současné řešení, jak o sobě dát vědět světu.

Používají i jiné sociální sítě?

S touto otázkou se můžeme vypořádat jednoduše. Firmy bylo možné rozdělit do tří hlavních skupin:

• jiné sociální sítě nepoužívají – Twitter jim vyhovuje a prostředí sociálních sítí si firma teprve osahává
• používají i Facebook – v takovém případě je na Twitteru většinou vyzdvihována jeho větší přehlednost a jednoduchost, na Facebooku řádově větší počty uživatelů. Facebook je častá volba u společností, které jsou se sociálními sítěmi více sžité.
• výjimečně používají i jiné sociální sítě jako Flickr a Picasu pro publikování fotografií nebo LinkedIn pro vyhledávání profesních informací a lidí., Youtube či Stream.cz pro videa, zřídkavě i některé další sítě jako Xing nebo oborově specializované komunitní sítě.

mBank na otázku, proč si vybrala Twitter, říká: Twitter nám svým pojetím „mikroblog“ přišel sympatický oslovováním krátkými zprávami, které mohou být o to údernější. Mimo Twitter používáme i Facebook.

Superhosting doplňuje důvody: Používáme Facebook i Twitter, vzájemně se doplňují. Facebook používáme spíše pro obrázky a delší zprávy, Twitter jako místo pro stručné a věcné novinky, které je možné publikovat veřejně.

Shopio připomíná možnost propojení Facebooku tak, aby přejímal zprávy z Twitteru: Používáme Twitter a Facebook, vzájemně jsou propojené tak, aby Facebook přebíral Shopio tweety z Twitteru. Twitter se nám líbí svým převážně „publikačním principem“ i tím, že zprávy na něm nejsou příliš dlouhé.

A Webnode připomíná i regionálně či oborově úspěšné sociální sítě: Webnode je mezinárodní služba a Twitter patří k nejrozšířenějším sociálním sítím, proto je logické jej využívat. Na Twitter a Facebook se zaměřujeme, do budoucna je v plánu rozšíření i do jiných sítí, které jsou v některých regionech rozšířenější než Facebook a Twitter dohromady.

Kdo má Twitter ve společnosti na starosti a jaká jsou pravidla

Kdo se stará o tweetování? Většinou jde z počátku o vlastní aktivitu zaměstnanců společnosti, pokud jde o malou společnost, tak se o tweetování stará sám majitel ve volném čase. Výjimkou vlastně nejsou ani reklamní agentury a internetové poradenské společnosti jako Symbio a H1, kde kromě oficiálního Twitter účtu jsou na Twitteru aktivní i pracovníci společnosti, naopak spíše výjimkou je Dobrý web, který svůj Twitter neprovozuje a tweetují aktivně jen jeho zaměstnanci na soukromých účtech.

Také existence závazných pravidel pro publikování v sociálních sítích je spíše výjimkou. Naprostá většina firem nemá žádná pravidla a omezení, respektive ten, kdo twitteruje, si sám je vědom toho, co a jak by měl publikovat, závazná firemní pravidla nejsou, což do prvního konfliktu či průšvihu stačí. Tento stav platí jak pro firemní, tak soukromé účty.

Pokud už někde firmy přiznávají určitou formu sebekontroly, připomínají, že sociální sítě jsou i pro jejich PR oddělení zatím okrajovou aktivitou. Webnode říká: Přesně stanovené předpisy v psané formě neexistují. Twitter (a ostatní sociální sítě i komunikační kanály) jsou v kompetenci PR oddělení a jde běžné o okrajovou, ale kontinuální činnost (monitorování, reakce, vyhledávání nových uživatelů atp.).

U společností, které Twitter používají přímo k propagování svého elektronického obchodu, bývá Twitter součástí práce lidí zodpovědných za propagaci eshopu nebo jeho chod, pokud jsou tyto funkce (a v Česku často jsou) spojeny. Knihkupectví Barvič a Novotný k rozdělení práce a zodpovědnosti říká: Twitter je v odpovědnosti oddělení eshopu. Nicméně přispívat může i pracovnice dětského programu a autogramiád a vedoucí knihkupectví. Pravidla jsou nastavena. Aktivita ad hoc.

V Ataxu je za tweetování zodpovědné oddělení marketingu: Za twittování je zodpovědné oddělení marketingu, bereme jej jako součást interní i externí komunikace. Twittujeme několikrát do týdne, v případě konferencí nebo jiných událostí častěji. Snažíme se přinášet zajímavé informace o oboru SEM i vtipné postřehy z jiných oblastí.

Network Image s.r.o. (twitter Siux_cz) má obecná pravidla, která uplatňuje i na Twitter: Máme obecná pravidla pro komunikace ven ze společnosti, která se vztahují i na sociální sítě. Napřiklad jedna se zásad je, že netweetujeme o dostupnosti našich klientů. Snaha je upozornit na výrazný problém v dostupnosti velký a známých serverů za předešlý den pokud jde například o zveřejňování procentuální dostupnosti serverů na našem twitteru.

A naprostou volnost tweetování dává mBank, ovšem v rámci stávajících pravidel pro externí komunikaci: Za profil mBank na Twitteru je za mBank odpovědný Tomáš Vokroj Senior webmarketing specialist z oddělení péče o zákazníky. Vnitřní předpisy na tuto aktivitu nemáme.

V České spořitelně má Twitter na starost oddělení správy portálu: Za každodenní aktivity v sociálních sítích je odpovědné oddělení spravující internetové portály banky. Tyto činnosti předpisy nesvazujeme, pouze jsme si v rámci naší banky odsouhlasili obecná pravidla vhodného chování v sociálních sítích. Naším cílem je přinášet informace, které jsou pro klienty přínosné, a předávat je přirozeným jazykem. Na komunikaci s klienty na Facebooku se přitom může podílet každý zaměstnanec – chceme, aby naše stránky byly přirozené a spontánní, tedy přesně takové, jaké mají sociální sítě být. 

Jak komunikují

Pro využití Twitter účtu společností je důležité nejenom si účet založit a publikovat na něm informace, ale také komunikovat s ostatními uživateli Twitteru. Proto se v následující části zaměříme na to, jak komunikaci firmy využívají.

Jak vidět, většina firem používá Twitter vysloveně jen k šíření vlastních zpráv: 45% účtů nikdy nikomu prostřednictvím Twitteru neodpovědělo. Abychom byli spravedliví, je tu teoretická šance, že alespoň část těchto účtů odpovídá na dotazy a podněty uživatelů prostřednictvím přímých zpráv na Twitteru (DM), které nemůžeme ve statistice zaznamenat.

Opět, nejlépe jsou na tom technologické společnosti a společnosti, které se poučily, jak se sociálními sítěmi pracovat. Naopak v segmentu těch, kteří nijak na Twitter nereagují a uživatelům neodpovídají jsou reklamní agentury (kromě H1) i účty sportovních klubů. Nulová reakce a chybějící aktivní komunikace je přitom při práci v sociální síti základní chyba. Zajímavé je, že nekomunikují ani některé eshopy, jako Mall.cz nebo Kronium.

Obsah samotných zpráv jsme neanalyzovali, ale podívali jsme se podrobněji na to, jak často se ve tweetech objevují odkazy – ať již na cizí weby, nebo na vlastní, to už jsme nerozlišovali:

Z grafu je vidět, že přidávání linků do Twitteru je velmi oblíbené, třetina firem vkládá link průměrně do každého druhého tweetu. Celkový průměr je ovšem 13% – tedy 13% zpráv obsahovalo link. Link obsahovala každá zpráva z účtů Jobsinprague, letenky, 4dthinking, LevnaAuta a Nakupdne a naopak linkování nepoužívaly jen společnosti, kde byl minimální či nulový počet tweetů na účtě.

Počty odběratelů

Prozkoumali jsme počty odběratelů jednotlivých účtů a vy se můžete na grafech podívat na sumární výsledky, tedy na rozpětí počtu odběratelů (Followers), kteří daný účet sledují.

Twitter účty dle počtu odběratelů. Číslo v grafu označuje, kolik uživatelů maximálně účet sleduje, např. 23 % u čísla 100 znamená, že 23 % účtů má počet odběratelů mezi 50 až 100.

Nejsledovanějším českým firemním účtem (mimo média) je účet společnosti Vodafone, který se spolu s účty H1 a Webnode vyšvihl nad 500 odběratelů. V zájmu spravedlnosti je ale třeba připomenout, že Webnode je anglicky psaný účet nadnárodně provozované služby, tedy v jeho případě by mohl být počet uživatelů citelně vyšší.

Většinou je to ale s počty odběratelů bída. Celkem 38 % účtů má méně než 50 odběratelů, méně než 100 odběratelů má tedy 61 % účtů, přitom stovka odběratelů je rozumná hranice na českém Twitteru. Akvizice odběratelů na Twitteru je tedy pro české firmy zásadní problém. Navíc nebylo vyhodnocováno, zda firmy vyřazují ze sledujících spamovací twitter účty, snad s výjimkou H1 to vypadá, že firmy ponechávají všechny odběratele. Vyřazení spamovacích účtů přitom zpřehlední odběr zpráv od skutečných uživatelů a také zlepší dojem z firemního účtu.

V případě Vodafone je možné si zdokumentovat zajímavý jev – nákup Twitter trafficu. Vodafone si zaplatil umístění boxíku se zprávičkami z Twitteru na hlavní stránce Lupa.cz a ke dni nasazení tohoto boxíku po 1.9.2009 měl 362 odběratelů, za patnáct dní se vyšvihl na téměř dvojnásobek. To je vidět z grafu zobrazujícího nárůst počtu odběratelů Twitter kanálu Vodafone.

Podobně se ke slušné odběratelské skupině dostal twitter účet mBank, která se od srpna objevuje na serveru Měšec.cz – ta v době nasazení začínala se 110 odběrateli, nyní je na 375 odběratelích. Na Twitteru platí totéž co jinde na Internetu: o vašem účtu se musí dozvědět potenciální odběratelé a těm se dá Twitter kanál představit a zpropagovat.

Do přehledu počtu odběratelů by také měla přijít informace, kolik účtů používá funkci Auto Follow, tedy si automaticky přidá váš účet ke sledovaným, pokud jej začnete sledovat. Tady je z metodického hlediska třeba připomenout, že nemůžeme zjistit, zda je používána funkce Auto Follow, nebo zda byl účet přidán ručně, podle rychlosti přidání se můžeme domnívat, že Auto Follow používají jen čtyři účty (tj. 5 % účtů), ostatní přidávají do sledovaných ručně. Celkem sledovalo testovací účet 12 účtů zpět, tedy 17 % účtů, a to je velmi málo. Bez zpětného sledování účtů je pro firemní účty těžké vystavět větší uživatelskou základnu. Je příznačné, že nejsledovanější účty také mají nejvyrovnanější poměr Odebíraných a Odběratelů. Jen tři účty (Symbio, H1 a DOX) používají AutoReply, tedy automatické přivítání při zahájení odběru jejich zpráv. To je žalostně málo.

Jaké jsou přínosy Twitteru

Stručně a shrnuto firmy považují za hlavní přínosy své účasti na Twitteru následující:

• přímá komunikace s uživateli a zpětná vazba,
• jednoduchý a levný kanál pro šíření i drobnějších zpráv zájemcům – firma žije,
• experimentování se sociálními sítěmi,
• pozornost médií, které o Twitteru napíšou,
• pověst aplikátora moderních technologií.

Streamhosting například připomíná hledání nových spolupracovníků: Nejvíce nás překvapilo, jak se dá využít pro získání nových spolupracovníků – zprává o tom, že někoho hledáme, se a) celkem rychle šíří pomocí „retweatingu“ b) mezi ty správné kandidáty.

Vodafone připomíná otázku důvěryhodnosti účtu, ale jinak si pochvaluje obousměrnou komunikaci: Zpočátku byli uživatelé velice nedůvěřiví. Mysleli si, že účet není pravý. V okamžiku, kdy jsme jim začali odpovídat na otázky a řešit online jejich problémy, důvěra vzrostla. Uživatelé s námi začali komunikovat jako s partnery a občas dostaneme i pochvalu. Při twítování za velkou korporaci je potřeba si uvědomit, že uživatelé nejsou zvědaví na přísun komerčních sdělení, ale chtějí, aby s nimi značka oboustranně komunikovala, pomáhala, naslouchala a otevřeně informovala. Ve Vodafonu ČR jsme se vždy snažili, aby zákazník byl ve středu všeho toho, co děláme. Otevřená komunikace na webu, mj. i na Twitteru, je jednou z aktivit, kterou se tohoto cíle snažíme dosáhnout.

Propagaci firmy zajišťuje forma – Twitter je v médiích populární, připomíná Mall.cz: Tweetujeme příliš krátce na to, abychom mohli hodnotit. Zatím nám naše přítomnost na Twitteru přináší hlavně pozornost médií, jako je například i tento článek.

Symbio si pochvaluje možnost dát vědět o životě firmy: Především možnost říkat věci, které by buďto na běžnou „zprávu“ nebyly dostatečně obsáhlé, nebo se jedná o zákulisní informace z fungování agentury, pro které se jiné komunikační kanály nehodí. V neposlední řadě se seznamujeme s jednotlivými lidmi, což je fajn, a můžeme sledovat, co se o nás na Twitteru píše.

Vinorum zaznamenalo obchodní efekt: Návštěvnost našich stránek, internetového obchodu s maďarským vínem, pochází z 20 % z Twitteru. Tento výsledek je lepší, než jsme původně čekali. 

A Datart ví, že na běžný kontakt se zákazníkem je prostě příliš velký, Twitter tuhle bariéru pomáhá odbourat: Jakýkoli kontakt, dialog se zákazníky je neocenitelný. Ano, denně jsou s nimi ve styku stovky našich prodavačů, ale pro reflexi toho, jakou image má firma ve veřejnosti, je zapotřebí komunikace bezprostřední. A navíc se třeba můžeme i dozvědět, jak jsou naši zákazníci spokojeni právě s těmi prodavači.

Dobrýkód.cz zase chválí vliv Twitteru na „brand“: Zatím to beru jen jako zvyšování povědomí o brandu. Dobrá pověst – „good guy“.

Závěry v kostce

• Hlavním důvodem používání Twitteru je jeho jednoduchost k používání a vhodná cílová skupina, se kterou je možno udržovat oboustranný kontakt.
• Nejvíce Twitter používají reklamní a mediální společnosti, eshopy a provozovatelé webových služeb.
• 62 % účtů je mladších půl roku.
• 61 % účtů má méně jak 100 odběratelů. jen 4 % účtů se dostaly nad 500 odběratelů, a to spíše těsně.
• 45 % účtů nikdy nikomu neodpovědělo – oboustranná komunikace u nich nefunguje.
• V oblasti akvizice nových uživatelů mají firmy značné mezery.
• 13 % zpráv obsahuje odkaz.
• Používání pokročilejších rozhraní pro správu Twitter účtů s funkcemi jako AutoReply a AutoFollow je minimální. Jen 4 % účtů byly schopny poslat uvítací zprávu.
• Sedm procent účtů je mrtvých, dalších 39 % účtů by si zasloužilo významně zlepšit práci s Twitterem.

Zhodnocení českých firemních účtů na Twitteru

Sestavit nějakou tabulku s pořadím je obtížné, protože kritéria pro úspěšné používání Twitteru jsou diskutabilní. Twitter může sloužit k upozornění na aktivity společnosti, k přímému (tedy výkonově měřitelnému) prospěchu, jen zřídkavě. I v případě účtů u e-shopů, které sledují konverze z linků publikovaných na Twitteru, se setkáváme s tím, že e-shop se spíše uživatelovi připomíná jako aktivní, než že by link vedl přímo a ihned k prodeji zboží. To Twitter pasuje spíše do role PR v jeho prapůvodním slova smyslu, tedy do role „vztahu s veřejností“. Zejména zkušené internetové firmy (Ataxo, H1) jej takto používají spolu se soukromými účty svých zaměstnanců.

Přesto jsme se o malé zhodnocení pokusili, kdy jsme zkoumaným účtům přidělili jeden bod za každou splněnou podmínku:

• Alespoň 20 tweetů,
• Používají retweet (alespoň 1 % příspěvků je RT),
• Odpovídají uživatelům pomocí Reply,
• Zasílají linky ve tweetech,
• Používají AutoReply,
• Recipročně sledují účty, které sledují je.

Celkem tedy mohly účty nasbírat šest bodů, přičemž dvě poslední kritéria byla kontrolována vůči našemu testovacímu účtu. Můžete oprávněně namítnout, že kritéria by mohla mít různou váhu a například počet tweetů by se mohl vztahovat i k délce používání účtu. Jenže řada účtů byla dlouho registrována a nepoužívána, naopak většina účtů je mladších půl roku, takže spíše konstatujme, že se opravdu používají, čemuž by existence alespoň dvaceti příspěvků naznačovala. Vhodné by ještě bylo měřit retweety příspěvků účtu jinými uživateli, ale na to nebyl bohužel k dispozici vhodný nástroj.

Plný počet bodů nasbíral jediný účet, a to společnosti H1, o níž lze s přehledem prohlásit, že se o svůj Twitter účet stará nejpečlivěji a nejprofesionálněji. Patří i mezi nejstarší a je také druhým nejodebíranějším účtem našeho přehledu, takže první místo je zcela zasloužené.

Pět bodů nasbíralo účtů o něco málo více: webnode, symbio, ataxocz, DOXPrague a Abakowiki. Stržený jeden bod šel na vrub nepoužívání AutoReply nebo recipročního sledování a i v případě těchto účtů jde o skvěle vedené Twittery odměněné dostatkem odběratelů.

Čtyři body už se podařilo nasbírat jedenácti účtům, a i tento výsledek je hezký, v těchto případech účtům vypadlo jak AutoReply, tak reciproční sledování, čímž se účty zbytečně připravují o potenciál nových odběratelů. Tři body znamenaly ve většině případů nepoužívání retweetování, tedy fakt, že dotyčná firma nepřepublikovává zajímavé názory ostatních tweetujících – což nemusí být nutně na závadu, do jisté míry to ale obráží to, že dotyčná firma si příliš nevšímá toho, o čem se na Twitteru hovoří. Na tři body dosáhlo 20 účtů, tedy 29 %. Až sem jde o velmi slušné výsledky, na kterých se dá sice ještě něco vylepšovat, ale v zásadě jde o dobře vedené účty na Twitteru, kde stržený bod může být pro firmu z nějakého specifického důvodu nepodstatný.

Dva nebo jeden bod dostalo 39 % účtů a na těchto účtech by jejich majitelé měli vážně zapracovat. Účty většinou fungují jen jako hlásné trouby bez toho, že by se jejich provozovatelé snažili o nějakou interakci s uživateli, podle čehož většinou také vypadají počty odběratelů i aktivita na účtu. Je to vidět například na Twitter účtu České spořitelny nebo účtech eshopů: Kasa, Alza i Mall.cz účty používají téměř výhradně k šíření upozornění na své novinky, interakce s uživateli je tu nulová.

Nula bodů dostalo pět účtů, které považujeme za mrtvé. Jde o ecommerce_cz, dobryweb, SpartaPrague, macronsw a ZOOLIBEREC. Účty jsou prakticky bez aktivity a bez obsahu, zřejmě zaregistrovány proto, aby jména neobsadil někdo jiný. V některých případech mají i docela dost odběratelů, kteří by si přece jen nějaký obsah zasloužili.

V následující tabulce jsou vidět kompletní výsledky bodování seřazené podle počtu bodů a pokud mají weby stejný počet bodů, pak podle počtu odběratelů, výkonového měřítka na Twitteru.

Alternativní rozhraní

Nejpoužívanější alternativní rozhraní pro Twitter přidáváme spíše už jen jako bonbonek a inspiraci, v závorce je uveden příklad uživatele:

• CoTweet (Webnode)
• TweetDeck (DOX)
• TweetLate
• Splitweet (mBank)
• HootSuite
• TwitterFox (Symbio, Siux)