Rok 2018 s krypto­měnami: Mediální pohřbívání Bitcoinu i zásadní vývoj ekosystému

Na přelomu roku tradičně rekapitulujeme, co důležitého a zajímavého se událo na českém internetu. Komu se dařilo a komu ne? Pohled na uplynulých dvanáct měsíců přináší Ročenka 2018. 

Rok 2018 byl na události ve světě kryptoměn mimořádně bohatý, protože by mi pravděpodobně knižní rozsah článku redakčně neprošel, připomeňme si namísto chronologického přehledu (pokud o něj máte zájem, tady je přehled všech textů, které jsme o kryptoměnách napsali) ty nejpodstatnější momenty – prasknutí cenové bubliny, regulace a hlavně nebývalý rozvoj bitcoinového ekosystému.

Splasknutí cenové bubliny

V roce 2017 vzrostla cena bitcoinu o přibližně 2700 % a 17. prosince dosáhla na burze Bitfinex nové ATH 19 891 USD. 22. prosince spadla hodnota bitcoinu o 45 % (na 11 000 dolarů), a přestože se poměrně rychle vzpamatovala, předznamenala tak trend pro nadcházející rok.

12. ledna 2018 (nepravdivé) dohady o tom, že Jižní Korea připravuje zákaz obchodování s kryptoměnami, poslaly už tak značně rozkolísaný trh o 12 % dolů. Dobré zprávy nepřicházejí ani z Číny, která v lednu pokračuje ve svém zátahu proti obchodování s kryptoměnami.

26. ledna došlo k hacknutí největšího japonského kryptoměnového OTC trhu (Coincheck), během hacku zmizela kryptoměna NEM a XRP v hodnotě půl miliardy dolarů, šlo o dosud největší krádež kryptoměn v historii a platforma byla donucena pozastavit obchodování na neurčito. Bitcoin se poprvé (zatím dočasně) propadá o 50 %, na 6000 dolarů a narativ o Bitcoinu jako úložišti hodnoty začíná být vystavován čím dál tím hlasitější kritice.

Protože jsou v prvním čtvrtletí kryptoměny navzdory medvědímu trhu stále ještě velmi populárním veřejným tématem (dokonce i bankéři se o nich rádi baví), stoupá také politický tlak na jejich regulaci, nebo alespoň regulaci jejich obchodování za peníze s nuceným oběhem. Tématu jsme se věnovali například v článku Je možné kryptoměny efektivně zregulovat a je to vůbec potřeba? 

Další negativní zprávy přicházejí během celého prvního čtvrtletí. V březnu, kdy se cena bitcoinu dočasně nadechuje na 11 500 dolarů, dochází ke kompromitování API klíčů burzy Binance (v té době už největší altcoinové burzy na světě) a uskutečnění několika neregulérních obchodů. Burza sice situaci rychle dostane zpět pod svou kontrolu, ale důvěra zůstává nalomená. Koncem března pak přichází takřka koordinovaný zákaz reklam souvisejících s kryptoměnami, ICO a prodejem digitálních tokenů na Facebooku, Googlu a Twitteru. Cena bitcoinu a s ním celého kryptotrhu definitivně kapituluje.

Celých pět měsíců se pak tržní hodnota populární kryptoměny pohybuje okolo hodnoty 6500 dolarů. 14. listopadu ale přichází šok, cena prudce klesá, během zbytku měsíce odepíše 45 % a tržní kapitalizace se poprvé od října 2017 propadá pod 100 miliard dolarů.

Asi nejbrutálněji propadem trpí ICO, které až dosud držely většinu vybraného kapitálu v tokenech Etherea. S kapitálem zmenšeným někdy až o 90 % musí některé z nich najednou nečekaně řešit další krytí svých provozních nákladů a financování vývoje, ale také jak neposlat trh dolů úplně odprodejem svých zbývajících kryptoaktiv. Více například v naší zprávě ICO rychle vyprodávají své ETH tokeny, za poslední týden jich šlo na trh 100 tisíc. Navzdory klesající ceně však poptávka po blockchainových vývojářích a kryptoměnových specialistech nikdy nebyla vyšší.

Pro úplnost nutno dodat, že minimálně tři z největších cenových propadů hodnoty bitcoinu během uplynulého roku také silně korelují s vývojem na akciových trzích. K tématu doporučujeme náš článek Proč padá kurz Bitcoinu a je to jeho konec?

Bitcoin – ekosystém nastartovaný jako snad nikdy

Bitcoin trochu působí, jako by fungoval na principu dvoudobého spalovacího motoru: energii získává díky cyklům extrémní konjunktury a následné deprese. Cena nejprve vyletí do do té doby absurdních výšin, zavládne nekritické nadšení, okolo začínají vyrůstat stovky nesmyslných projektů, u kterých nikdo nedokáže spolehlivě určit, zdali jsou pouze naivní, nebo čistý podvod.

Když se trh přehřeje a cena se začne rychle vracet k normálu, pochybné projekty vyklízejí pole, podvodná schémata vykládají karty na stůl a uprostřed deprese se začíná pracovat na něčem skutečně smysluplném. Tak to alespoň vypadá při pohledu zvenku, možná je to ale ve skutečnosti trochu jinak.

Cesta za hledáním smysluplné ceny u mladých aktiv je kapitola sama pro sebe a netýká se zdaleka jen kryptoměn (stačí si vzpomenout na relativně nedávnou bublinu a návrat k normálu ve světě 3D tisku). Participace na takovém trhu je regulérní extrémní sport.

Pokud ale jde o rozvoj Bitcoinu a s ním i celého navázaného ekosystému, cena je pro posuzování stavu technologie a zdraví systému spíše šumem. Vývoj zde má své vlastní (pro někoho možná šnečí) tempo, které naštěstí ignoruje maniodepresivní psychózu trhu.

Ačkoli tedy mainstreamová média v roce 2018 předpověděla 91 úmrtí hlavní kryptoměny (což je kupodivu o 34 méně, než v předchozím roce), z hlediska rozvoje ekosystému na tom Bitcoin nikdy nebyl lépe.

Letošní rok přinesl rozvoj Lightning Network sítě, adopce SegWitu, ale také komerční či společensky prospěšné projekty (vypuštění pátého satelitu zapojeného do „Blockstream Satellite“ – Blockstreamem pronajaté satelitní sítě vysílající bitcoinový blockchain po celém světě 24/7 zdarma a umožňující tak komukoli na světě používat Bitcoin), návrhy řešení pro privátní transakce (TumbleBit, ZeroLink), škálování (návrh Schnorr Signature) nebo po letech čekání první funkční sidechainy (v září spuštěný Liquid Network umožnující vytvoření společného poolu likvidity na burzách či v lednu spuštěný RSK rozšířující možnosti Bitcoinu o smart kontrakty ve stylu Etherea).

Žádný z nich nezačal plodit ovoce v roce 2018 náhodou, bylo na ně zaděláno už dlouho (často léta) dopředu a díky potlačení šumu v podobě senzačních cenových reportů a zpráv o „revolučních projektech“, které pošlou Bitcoin do výslužby, mají navíc v období tržní deprese o to větší prostor vyniknout, což se rozhodně nedalo říci o loňském roce.

Počátek skutečné adopce Segregated Witness

V srpnu 2017 aktivovaný soft fork byl nejen asi dosud nejdramatičtější změnou v bitcoinovém protokolu (snad kolem žádné jiné změny neproběhly uvnitř komunity tak zuřivé politické boje), ale také pravděpodobně největším upgradem protokolu za poslední léta.

SegWit odstraňuje možnost neúmyslné změny ID transakce oddělením (segregací – odtud název) podpisu do samostatné části, která je ignorována při počítání unikátního ID transakce, mění transakční formát a optimalizuje tak propustnost sítě, řeší škálovatelnost a snížení kvadratické složitosti ověřování a podepisování transakcí.

Přestože se objevil už v Bitcoin Core verzi 0.13.0. (o svátcích byla vypuštěna verze 0.17.1), jeho adopce byla první půlrok velmi pomalá, ještě koncem roku 2017 jej většina peněženek (včetně těch burzovních a platebních bran) navzdory zjevné ekonomické pobídce v podobě nižších transakčních poplatků prostě ignorovala.

To se zlomilo právě v průběhu roku 2018, když v období mezi březnem a listopadem začala SegWit podporovat významná část nejrozšířenějších bitcoinových peněženek a také některé z největších směnáren a burz (Coinbase, Bitfinex). Z 15 procent na počátku roku se tak adopce přehoupla přes 40 procent a při zemi ji drží pravděpodobně už jen momentálně relativně nízké transakční poplatky v síti. Díky nim totiž tolik nevynikne úspornost nových SegWit Bech32 adres a mizí tak přímá ekonomická motivace SegWit používat.

SegWit ale také odstranil poslední teoretickou překážku k tomu, aby mohlo dojít na Bitcoin mainnetu ke spuštění Lightning Network.

Úsvit Lightning Network (nebo alespoň betaverze)

V roce 2018 mělo svoji premiéru také ostré spuštění Lightning Network, řešení, které mělo rapidně odlehčit síti a umožnit bleskurychlé a levné platby bez umělého stropu v počtu transakcí za jednotku času (v LN počet transakcí limitují pouze fyzické faktory jako rychlost broadbandového připojení, výpočetní kapacita PC a počet připojených nodů).

To, co se však zdá v teorii geniální, nemusí být snadno implementovatelné v praxi. LN protokol navrhla dvojice vývojářů Thaddeus Dryja a Joseph Poon už v roce 2015. Od té doby se řada firem pokoušela prosadit vlastní zdokonalenou verzi protokolu, vesměs bez většího úspěchu. Lightning Network je totiž všechno možné, jen ne uživatelsky přívětivý.

V lednu 2018 spustil Blockstream svůj LN payment processing system pro e-shopy, Lightning běžel na mainnetu od 18. ledna a síť se skládala z 60 nodů, hlavním účelem ale byla stále ještě pouze jen demonstrace možností a testování. Ledy se podařilo prolomit až o dva měsíce později kalifornské společnosti Lightning Labs. 15. března CEO Lightning Labs Elizabeth Stark oznamuje betaverzi Lightning Network protokolu – lnd (ver. 0.4) s úmyslem zpřístupnit ji vývojářům pro pokusy na Bitcoin mainnetu s podporou Litecoinu.

V tom okamžiku se teprve začíná skutečně něco pořádně dít. Vývojáři reagují, což zase povzbuzuje další společnosti k tomu, aby urychlily vlastní řešení. Ještě týž měsíc oznamuje firma ACINQ beta verzi své Lightning Network peněženky Eclaira, v červnu přichází Blockstream s betaverzí svého c-lightning (implementace LN protokolu v jazyce C). Po letech vývoje a ladění jsou tak první Lightning implementace připravené na Bitcoin mainnet, byť zatím hlavně pro technické uživatele.

Fáze beta stimuluje další růst sítě. Mezi dubnem a srpnem roste Bitcoin Lightning Network měsíčně tempem 15 %, množství nodů stoupne z 1500 na dvojnásobek a množství otevřených kanálů ze 4000 na 11 000. Kapacita je ale zatím pro praktické účely stále spíše nepoužitelná.

V listopadu už ale situace vypadá jinak a dochází ke skokovému růstu kapacity o 300 %. V síti je najednou 4000 aktivních nodů, 12 000 otevřených kanálů a kapacita sítě přes 400 bitcoinů, během prosince se počet nodů zvedne na téměř 5000, počet kanálů na 16 500, kapacita sítě překročí 500 BTC a Lightning platby se stále více akceptují za skutečné zboží a služby. Ze 46 otevřených kanálů a 0,682 BTC kapacity na přelomu roku 2017/2018 je to už docela slušný skok.

Na druhé straně není všechno ani úplně růžové, LN je stále poměrně komplikovaná technologie, která přináší stejně výzev jako výhod. 20. března například síť čelí DDoS útoku, který pošle 200 z 1050 nodů v sítí offline, což pro síť není úplně nejlepší vizitka.

Na náchylnost aktuální implementace LN sítě podléhat denial of service útokům přitom už měsíc před tím upozorňuje Bitcoin Core developer a odpůrce Lightning Networku Peter Todd. Ani samotné routování v LN síti v praxi není tak jednoduché, jak to vypadalo v teorii, a síť se potýká s vlastními škálovacími problémy (a to ještě ani pořádně neběží). Jsme zkrátka pořád ještě na začátku.