Rok 2024 dal zapravdu těm kritikům nezdařené aukce kmitočtů pro 5G sítě, kteří od počátku upozorňovali na to, že podmínky nastavené tehdejší předsedkyní regulátora Hanou Továrkovou povedou pouze k nahromadění kmitočtového spektra pro stávající hráče za pro ně výhodných podmínek. Že do Česka po aukci plnohodnotný čtvrtý hráč nepřijde, bylo jasné už dřív. Otazník visel jen nad tím, co bude s frekvencemi vydraženými ostatními dvěma účastníky.
Příděl v pásmu 3,5 GHz získaly CentroNet (Nej.cz) a Nordic Telecom. Osud Nej.cz byl zpečetěn už v roce 2023, kdy jej podle odhadů zveřejněných loni skupina PPF odkoupila za 8,5 miliardy korun. A Nordic Telecom v téže stáji zakotvil v roce právě uplynulém.
Napřed převedl kmitočty vydražené v pásmu 3,7 GHz na O2, aby o pár dní později připadl této společnosti úplně. Transakci následně začal prověřovat antimonopolní úřad a na podzim obchod s několika drobnými podmínkami vycházejícími z dobrovolných závazků O2 posvětil. Cena se odhaduje na 1,5 miliardy korun, což je mnohem méně, než kolik musela korporace vlastněná Renatou Kellnerovou vynaložit na první akvizici. Z této první transakce ale měly užitek jak CETIN, tak O2.
Regulátoři důvod k zásahu nenašli
Podobně ÚOHS postupoval i v případě další významné změny na trhu, tedy dřívější akvizice virtuálního operátora SAZKAmobil, kterého Vodafone koupil na sklonku roku 2023. Ani tam neshledal žádné překážky této transakce, přestože se tím radikálně změnil tržní podíl virtuálů majetkově nepropojených se síťovými operátory.
Zcela klidným pak tento stav nechal i regulátora ex ante, tedy Český telekomunikační úřad (ČTÚ). Ten na rozdíl od situace před 13 lety nenašel odvahu sáhnout k ostré regulaci a namísto toho utrácel miliony korun za průzkumy snažící se podsouvat závěr, že cena není to hlavní, co Čechy zajímá, a že stávající situace na trhu je vlastně fajn.
Přitom ze scény nezávislých virtuálů zmizel nejsilnější hráč a koláč, který zbylí virtuálové ukusují, se smrsknul na polovinu. Vyjádřeno poměrem tržního podílu klesl vliv alternativních hráčů k „velké trojce“ pod dvě procenta, posuzováno podle tržeb je výsledný obrázek ještě smutnější, když z každé utracené stokoruny na tomto trhu dostanou nezávislí virtuálové pouhou korunu.
Boj se spoofingem a za kvalitnější signál ve vlacích
Zatímco do cenové regulace se vysočanský strážce soutěžního prostředí ani v roce 2024 nehrnul, příležitost k zásahu viděl několikrát v oblastech ovlivňujících zákaznickou zkušenost. ČTÚ se totiž rozhodl přispět k eliminaci jednoho nešvaru a dále pak ke zdolávání technologických omezení souvisejících s modernizací vozového parku na železnici.
V prvním případě se jedná o boj se spoofingem, tedy podvodným voláním s podvržením čísla volajícího. Už na začátku roku si to regulátor vytyčil jako jednu z hlavních priorit, v létě k tomu vydal příslušné opatření obecné povahy a na podzim se nezapomněl pochválit, jak účinný nástroj sestrojil. Přitom ale regulace dopadala jen na případy, kdy podvodník použije číslo volajícího v pevné síti. O odfiltrování záškodnických hovorů z mobilních podvržených čísel se pak operátoři zasadili sami.
Druhá oblast intervence ČTÚ se týká cestování po železnici. Úřad napřed znovu proměřil kvalitu signálu podél hlavních tratí, aby jednak zjistil, že operátoři mají v dokrývání bílých míst stále mezery, a jednak si potvrdil, že to není jediný důvod, proč se cestujícím v tomto druhu hromadné dopravy tak těžko dovolává. Velmi zhruba totiž platí přímá úměra, že čím novější je vagon, ve kterém cestujeme, tím horší bude mít prostupnost mobilního signálu. A proto se regulátor po veřejné konzultaci rozhodl rozdělit evropské dotace na zlepšení pokrytí, a to buď cestou dovybavení železničních vozů repeatery, nebo úpravou oken pro zlepšení průchodu mikrovln.
Zájem projevili všichni hlavní tuzemští dopravci, přičemž České dráhy stály o oba druhy opatření, zatímco Leo Express jen o příspěvek na opakovače a RegioJet zase jen o výměnu oken. Na konci roku ČTÚ dokončil schvalovací proces a rozhodl, že na zlepšení telefonování na železnici se z evropských peněz vyplatí bezmála 290 milionů korun.
Mnohonásobně štědřejší dotační podporu připravilo Ministerstvo průmyslu a obchodu. Na pokrývání takzvaných bílých míst rychlým internetem stát vyčlenil až čtyři miliardy korun. Že v poskytování rychlého a kvalitního internetového připojení přes optické linky máme rezervy, si všimla i Evropská komise. A o moc lepší to v některých oblastech není ani s mobilním signálem. Svědčí o tom vzrůstající aktivita starostů takto postižených několika desítek obcí, kteří se zapojili do veřejné konzultace, kde požadovali, aby regulátor uložil operátorům povinnost jejich obce dokrýt.
Investice do infrastruktury se promítly do kvality přípojek. Modernizovala se jak rádiová část u T-Mobile a O2, kdy ani Vodafone nezůstal příliš pozadu, tak i vysokokapacitní optická připojení, která pomohla k dosažení příznivějších výsledků při měření dosahovaných rychlostí. Férové srovnání, kdo nabídne kvalitnější internet, přinesla francouzská společnost nPerf, která za vítěze vyhlásila tuzemské O2. Nezaháleli ani menší provideři. Například Sprintel na optice v některých částech střední Moravy zpřístupnil domácnostem rychlost až 3 Gb/s.
Zatěžkávací zkouškou pro telekomunikační operátory byly podzimní povodně, které zasáhly několik krajů zejména na východě republiky a vyřadily z provozu přes 700 základnových stanic. I s pomocí vrtulníků a armády, kdy bylo nutné dolévat naftu do agregátů nahrazujících napájení BTS, se operátorům dařilo udržet v provozu alespoň 2G sítě, nutné pro hlasové služby a provoz linek tísňového volání.
Závěr roku pak operátoři prostřednictvím své asociace věnovali boji proti připravované regulaci kybernetické bezpečnosti, zejména pak té části, která by umožňovala omezit, nebo rovnou zakázat čínské dodavatele komponent v jejich sítích. A byli v tom dost úspěšní. Zákon se ve Sněmovně zadrhl, momentálně stále čeká na druhé čtení, a už teď obsahuje pozměňovací návrhy, které přesouvají nejvíc kritizovanou pravomoc z Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost na vládu.
Operátoři na nákupech
Rozebíraný prodej Nordic Telecomu nebyl jedinou loňskou akvizicí v telco odvětví. Ty další si představme stručněji:
- ČEZ skrze podnik Telco Pro Services koupil významného hráče na Vysočině a ve východních Čechách, firmu Edera Group. A stejným způsobem do svého portfolia přidal i severočeského operátora WMS.
- Hned šest lokálních providerů zfúzoval českobudějovický Starnet. Dosud je provozoval jako dceřiné firmy. A posléze odkoupil ještě síť provozovanou obcí Studená na Jindřichohradecku a bruntálského providera Baron Computer.
- Menší provider M.NET z Ostravska, kde provozoval optickou síť a bezdrátové připojení, skončil v rukou CETINu.
- Pokud je řeč o CETINu, minoritní podíl, kterého se PPF v této společnosti před několika lety zbavila, si od Singapurců zase koupila nazpátek. Transakce navázala na rozsáhlý obchod s Araby, který prověřovala i Evropská komise. Nakonec mu ale dala zelenou.
- Mladoboleslavský Dragon Internet přebral lokálního konkurenta Metronet z Kosmonos.
- A změny v obchodním rejstříku se dotkly i subjektů ovládaných státem. Telekomunikační část společnosti ČD-Telematika ovládané Českými drahami odkoupila Správa železnic, a to za 280 milionů korun.
- Chcete mít Lupu bez bannerů?
- Chcete dostávat speciální týdenní newsletter o zákulisí českého internetu?
- Chcete mít k dispozici strojové přepisy podcastů?
- Chcete dostávat exkluzivní tištěný speciál Lupa 3.0?
- Chcete získat slevu 1 000 Kč na jednu z našich konferencí?
Staňte se naším podporovatelem
ČLÁNKY DO MAILU