V Liberci je digitálního signálu z Německa dostatek…
Redakce serveru DigiZone.cz dostala minulý týden dotaz od čtenáře, který se o slučování signálu pokoušel, ale neuspěl. Se samotným příjmem německých stanic v DVB-T přitom nemá problémy. V Liberci Rochlice je příjem možný doslova na kus drátu. Chytám multiplex A z Prahy na 25. kanálu a na Německo mi stačí pouze svod kabelu od set-top-boxu k anténě. Znamená to tedy, že na programy z Německa nemám vůbec nastavenou anténu a vše obstará anténní svod v mém bytě. Síla je sice 40 % a kvalita 20 %, ale set-top-boxu TechniSat DigiPal 2 to stačí,
načrtnul svoji situaci čtenář DigiZone.cz z Liberecka.
Příjem na anténní svod není standardní ani optimální řešení, proto čtenář uvažuje o speciální anténě přímo pro německé DVB-T. Změna má ale svoji stinnou stránku: Problém je v tom, že nevím, jakým způsobem sloučit příjem z Česka i z Německa, který bude probíhat na samostatné antény. Jde do jednoho set-top-boxu sloučit signály ze dvou antén? Prosím o vaši odpověď, jelikož mi zatím nikdo nedokázal odborně poradit.
K e-mailu čtenář připojil i několik dalších dotazů na téma televizního příjmu. Je možné, ačkoli Praha chodí se 100% kvalitou a 60% sílou, že se chvílemi cukne obraz? Signál přitom není oslaben. A je možné, že večer bývá signál mírně slabší než přes den?
zeptal se divák z Liberecka, aby svůj příspěvek uzavřel: Mám pětiprvkovou anténu, starou Likov. Není lepší síto?
… ale sloučení blízkých signálu ze dvou směrů je problematické
S naším libereckým čtenářem jsme si vyměnili jeden e-mail, ve kterém jsme se ho zeptali, zda zkusil použít anténní slučovač a s jakým výsledkem. Na to reagoval podrobnějším dotazem: Nevím, jaký slučovač použít. Prý nejde sloučit tolik kanálů, kolik bych jich já potřeboval. Konkrétně kanál 25 z Prahy a kanály 39, 36, 27 z Německa. U příjmu pražského vysílače Cukrák používám nízkošumový anténní zesilovač pro 21. až 60. kanál s adaptérem. Co mám dělat, aby se signál netloukl?
Svoje dotazy doplnil čtenář i výsledkem prvního experimentu – neúspěšného. Použil jsem obyčejný anténní slučovač (téčko), který byl připojen přímo do set-top-boxu a ze zbylých stran sem vedly kabely z televizních antén. Jedna z nich byla prutová ze staršího televizoru. A všechno najednou přestalo fungovat. Tak nevím.
Abychom našemu čtenáři odpověděli co možná nejpřesněji, obrátili jsme se s jeho dotazy na spolupracovního redakce Zbyňka Poisla, který na DigiZone.cz publikoval už řadu článků na téma antén a televizního příjmu. Podaří se mu najít recept na divákovo trápení? A bude jeho rada užitečná i vám? To se dozvíte na zbývajících řádkách věnovaných jeho reakci.
Obyčejné „téčko“ nestačí, věc si žádá anténářské fígle
Slučování signálů má svá pravidla. V tomto případě se ovšem jedná o jednu zvláštnost, kdy tazatel chce slučovat signál kanálu 25 z jedné antény se signály kanálů 27, 36 a 39 z antény druhé. Z anténářského hlediska se jedná o docela složitý problém, protože běžné slučovače neumějí slučovat signály s tak malým kanálovým odstupem, jako jsou kanály 25 a 27. Strmost naladění propustí v takovém slučovači je totiž příliš velká a běžnými postupy nedosažitelná! V takovémto případě je nutné použít nějaký „anténářský fígl“.
Možných fíglů je hned několik. Musíte si vybrat ale ten správný, protože každý z nich má svá omezení. Pokusím se proto popsat všechny možné varianty tak, aby bylo zřejmé, kdy je která z nich vhodná. Některé bohužel vyžadují použití speciálních měřících přístrojů nebo komponent, které nejsou běžně dostupné na trhu. Je tedy na zvážení každého, kdo se chce o něco takového pokusit, kterou variantu si zvolí.
Německé digitální vysílání sahá daleko do Čech
Co přináší některým divákům až jedenáct nových programů v němčině, to jiným ruší jejich zavedený analogový příjem. DigiZone.cz věnoval problematice článek Sasko spouští digitální televizi, pohraničí čekají problémy. Česká televize přinesla zprávy a obrázky z rušeného Karlovarska.
Rada první: Přesměrovat anténu na vzdálenější kanál
Jelikož je tazatel z Liberce, doporučil bych mu přesměrovat anténu pro multiplex A z pražského Cukráku na ústeckou Bukovou horu. Místo kanálu 25 bude moci přeladit na kanál 58, a ten už nedělá při slučování s kanály 27, 36 a 39 žádné problémy. Frekvenční odstupy jsou v tomto případě víc než dostatečné. Tyto slučovače vyrábí např. firma TEROZ Loštice pod čísly 211, 241, 242, 223, 243 apod. Pro různé kombinace kanálů a pásem si můžete vybrat vhodný slučovač.
Rada druhá: Profesionální řešení pro malé kanálové odstupy
Pokud je opravdu nutné sloučit dva signály s tak malým odstupem, že slučovač není možné vyrobit běžnými způsoby, je nutné použít „anténářský fígl“.
Profesionálně nejčistším řešením by byla kanálová konverze. V tomto případě by bylo vhodné kanál 25 překonvertovat na jiný kanál v pásmu UHF tak, aby jej bylo možné sloučit běžným kanálovým slučovačem. Je docela lhostejné, jestli by se konvertovalo na kanály 21 až 23, nebo na kanály 44 až 69. Uvedené řešení je ovšem vhodné spíš pro společné televizní antény (STA) nebo do větších rozvodů. Důvodem není ani tak složitost, ale spíš vysoká cena. Profesionální konvertory pro DVB-T jsou totiž záležitostí v řádu několika tisíců korun!
Jiným možným řešením je skutečné slučování signálů bez konverze. V tomto případě je požadované sloučení sice možné, ovšem pouze speciálním druhem slučovače – slučovačem zhotoveným z laděných koaxiálních vedení. Zmíněné slučovače byly v minulosti několikrát popisovány v časopise Amatérské rádio. Jejich nevýhodou je velká náročnost na přesnou práci a nutnost použití měřících přístrojů pro jejich přesné naladění. V případě slučování většího počtu kanálů je jejich složitost už příliš velká. Počet úseků koaxiálních vedení velmi rychle stoupá s počtem slučovaných kanálů. Popis a návod na výrobu takového slučovače přesahuje možnosti tohoto článku.
Rada třetí: Malé kanálové odstupy řešené amatéry
Amatérsky nejdostupnější jsou varianty, kdy se signály slučují širokopásmově na hybridním členu. Uvedené slučování má ovšem svá pravidla, která je nutné dost pečlivě dodržovat. Tazatel sám se o takovou variantu pokusil, avšak neúspěšně. Příčinou neúspěchu byla chyba, které se dopustil.
Při širokopásmovém slučování je nutné dodržet synfáznost signálů z obou antén. Pokud se v širokopásmovém slučovači potkají dva signály stejného kmitočtu s opačnou fází, dojde k jejich vzájemnému odečtení, což může způsobit úplný zánik přijímaného signálu. Zabránit takovéto situaci je možné tehdy, když je dodržena alespoň jedna ze dvou následujících podmínek:
- V případě příjmu z výrazně odlišných směrů je potřeba použít antény s dobrým směrovým účinkem a umístit je tak, aby signál přijímaný jednou anténou nedopadal i na druhou anténu. Pokud by tedy např. jeden signál přicházel ze severu a druhý z jihu, je vhodné antény umístit na protilehlé stěny domu, nikoliv společně na střechu.
V tomto případě je možné signál z kterékoliv antény upravit laděným! zesilovačem nebo filtrem. Použití širokopásmových zesilovačů je naprosto nevhodné a zhoršuje dosažitelné výsledky. Jako antény je vhodné použít Yagi určené pro daný kanál nebo skupinu kanálů. Použití širokopásmových antén není příliš vhodné, stejně jako použití širokopásmových zesilovačů. Při dostatečném oddělení antén ovšem nemusí být jejich použití na závadu. - V případě, že není možné použít první variantu, máte k dispozici záložní řešení. Při něm je nutné, aby obě antény byly stejné, těsně u sebe, zfázované a přívodní kabely od antén ke slučovači byly naprosto stejně dlouhé – navíc dokonce stejného typu. Pro tuto variantu jsou nejvhodnější antény typu TVa nebo TVb (Plzeňské matrace). Jen tak je totiž zajištěno, že signál dopadající na obě antény současně se ve slučovači sečte. Mezi antény a slučovač není možné vkládat žádné další komponenty jako např. zesilovače nebo filtry! Zesilovat nebo jakkoliv jinak upravovat signály je možné až za slučovačem.
Na slučování signálů je důležité myslet už při instalaci antény
Z výše uvedeného plyne, že dělat antény není vůbec žádná legrace, a je při tom nutné znát fyzikální zákonitosti, které mají vliv na šíření a vedení signálů.
Slučování signálů se tak po zesilování stává další anténářskou disciplínou, kterou je nutné znát při instalování antén. Použít jen tak nějaký slučovač je stejně nesprávné jako použít jen tak nějaký zesilovač nebo anténu. Správné sloučení signálů mnohdy vyžaduje hodiny laborování a hledání té nejvhodnější varianty. Tak jako není možné poskytnou univerzální návod na výběr antény, tak také není možné poskytnou univerzální návod na výběr zesilovače. A také není možné předem určit jak nejlépe sloučit dvě antény.
A co nás ještě čeká?
Rozbočování, zeslabování, filtrování a naklánění.
Chyby v příjmu a vliv denní doby na kvalitu signálu
Ani další dotazy čtenáře DigiZone.cz z Liberecka nezůstaly bez odpovědi. „Cukání“ obrazu je známkou impulsního rušení. Vzhledem k tomu, že divák používá širokopásmový anténní zesilovač, tak není divu, že se do přijímaného signálu takové rušení dostává. Jeho zdrojem můžou být například některé domácí spotřebiče nebo trolejová vozidla. Zjistit konkrétní příčinu ale většinou nebývá snadné.
Zesilování a zeslabování signálu během dne je trochu složitější problém. I ten má ale svá vysvětlení. V naprosté většině případů se takto projevuje vliv vzdálených vysílačů pracujících na stejném kmitočtu. V tomto případě se takto může projevovat vysílač ČT 1 v Jihlavě.
S příchodem večera se většinou zlepšují podmínky pro dálkový příjem, takže se projevuje rušení od vzdáleného vysílače. To se pak může jevit jako pokles úrovně nebo kvality signálu. Podobně se také může projevovat rušení od pouličního osvětlení nebo neonových reklam, spínaných zdrojů a podobných zařízení. Odhalování těchto zdrojů rušení je ovšem velmi složité a náročné na čas. Velmi často se stane, že takovéto rušení opět samo zmizí.
S pětiprvkovou anténou dálkový příjem raději nezkoušejte
Projevy nějakého rušení mě ovšem vůbec nepřekvapují. Tazatel používá pětiprvkovou anténu pro příjem vysílače na vzdálenost přes 90 kilometrů! Nedostatek signálu pak nahrazuje zesilovačem. Takováto varianta je v příkrém rozporu s anténářskými zásadami, které se tu snažím osvětlovat.
S každým dalším dotazem tohoto druhu mám víc a víc pocit, že laikům nelze poskytnout jinou dobrou radu, než aby svůj problém svěřili do rukou odborníka. O výběru vhodné antény tu byly napsány už mnohé články a vedeny mnohé diskuse. Otázka je ovšem položena opět naprosto nesmyslně. Bez znalosti konkrétních příjmových podmínek není možné stanovit, která jiná anténa by byla vhodnější, nebo dokonce nejvhodnější. Pětiprvková anténa pro dálkový příjem rozhodně vhodná není.
Na tomto místě bych rád uvedl, že v anténní technice je možné téměř cokoliv. Vyloučit předem existenci nějakého problému by bylo silně neprofesionální. Každý takovýto problém je nutné řešit tak, že se existence problému vezme jako fakt a následně se vytvoří několik hypotéz o jeho možné příčině. Ty se pak vylučují, doplňují, nebo vyvracejí. Netvrdím tedy, že jsem trefil ty správné možné příčiny uvedených potíží. Jen jsem se snažil uvést alespoň některé možnosti. Skutečnou příčinu by bylo možné stanovit až podrobným zkoumáním „na místě činu“. Řešení anténářských problémů je totiž tak trochu detektivka.
S přizváním profesionální pomoci laici chybu neudělají
Nejsem si zcela jistý, že jsem tazateli poskytnul pro něj použitelný návod na řešení jeho problému. V každém případě jsem se ale pokusil objasnit některá pravidla a záludnosti další anténářské disciplíny.
Každý laik, který se pokouší o instalaci antény, by si ale měl uvědomit, že se pouští na tenký led a s holýma rukama se snaží konkurovat profesionálům, kteří pro svoji práci používají velmi drahou měřící techniku a dlouholeté zkušenosti. Bez toho je kvalitní a odborně provedená práce v podstatě nemožná.
Kterou představenou radu byste při slučování signálů zvolili vy?
