Programu zlomila vaz nedostatečná profilace
ORF Sport Plus nebyl na scéně dlouho. Rakouská televize ho s pompou spouštěla v roce 2006, krátce po vzniku podobného projektu v České republice. I když měly obě televize sportovní zaměření, lišily se především rozpočtem, rozsahem a způsobem distribuce. ORF Sport Plus vsadil překvapivě na nekódované satelitní vysílání, což byl od začátku pro sportovní program velice riskantní krok. Jenže v Německu a Rakousku je ještě stále silná tradice nekódovaného vysílání.
ORF Sport ale neměl pomoci jen sám sobě, ale hlavně měl za cíl přilákat diváky i k dalším projektům, se kterými se dělil o kanálovou pozici. A tak se na jedné pozici střídal přes den s turistickou televizí TW1, v noci zase část vysílacího času přenechával věštění z televize Astro TV. Samotný sport se pod vlastní značkou vysílal jen dvě až tři hodiny večer a stejná porce repríz běžela v noci. Přes víkend i odpoledne. Pro vytvoření diváckých návyků to ale nestačilo.
Letošní Silvestr si ještě užijeme, pak zavřeme krám…
ORF Sport Plus disponoval ročním rozpočtem ve výši sedmi milionů euro. A co za tuto částku vyprodukoval? Ve skutečnosti to bylo jen několik málo přímých přenosů měsíčně, zbytek času tvořily záznamy a reprízy starších pořadů nebo sportovní kronika. V určitých momentech ale dokázal tento kanál překvapit. Jako jediný v Evropě nabídl přímé přenosy finále zámořské hokejové NHL v nekódované podobě, ačkoliv samotná NHL je v Evropě doménou výhradně placených stanic. Rovněž nabízel volné přenosy z Mistrovství světa v hokeji a dokonce i záznamy z MS nebo ME ve fotbale.
Mnohdy byl jedinou alternativou i pro české a slovenské diváky, pokud šlo o zápasy jejich mužstev nebo sportovců v Rakousku. Pokud jde o atraktivitu obsahu, tak dokázal nabídnout za málo peněz relativně hodně muziky (bez kódování), ale s chaotickou strukturou. Nepravidelné vysílání, slabá propagace a vysoká cena za práva pro nekódované vysílaní, to vše mělo neblahý vliv na divácký zájem i špatnou ekonomiku celého projektu. Byť šlo o kanál veřejnoprávní, ORF sama ve finančních problémech si nemohla dovolit ztrátový projekt tak výrazně dotovat.
Poučení pro ČT a STV – sportovní programy ponechte samostatně
Krach sportovního programu rakouské televize ale může být výrazným mementem i pro vedení České televize a Slovenské televize. Obě naštěstí zvolily odlišnou strategii od ORF. Sportovní vysílání umístily na jeden samostatný kanál, i když to někdy stálo více peněz i úsilí. Stačí si vzpomenout například na plány ředitele STV, který chtěl ze sportovní Trojky udělat sportovně-zpravodajský kanál, jen aby ušetřil na programu a vysílacích trasách. Ani někteří kandidáti na ředitele České televize nebyli od podobného nápadu daleko.
V praxi se ale ukazuje, že důležitá pro budoucnost jakéhokoliv úzce zaměřeného programu je jeho správná profilace a dostatečný prostor. Nelze očekávat, že bude ČT 4 úspěšná, pokud se bude o svůj čas dělit se vzdělávacím programem. Rovněž nemůže uspět ani dětský kanál, pokud bude jeho vysílání prošpikováno reprízovými filmy pro pamětníky. Budoucnost v digitální éře patří monotematickým televizím s jasným zacílením. I proto nepřekvapuje, že rakouský sportovní program končí tak neslavně. Strategickou chybu udělali jeho zakladatelé již na samém začátku.
ČLÁNKY DO MAILU