Je internetové připojení veřejným statkem? Většina odborníků z IT i ekonomů řekne, že nikoliv. A naznačil to také první díl stejnojmenného pátrání Ondřeje Horáka. V díle následujícím přešel od úvodní teorie k praxi: k analýze dopadů veřejného projektu bezdrátového internetového připojení praha5.NET, a to zmapováním trhu bezdrátového připojení v ČR. Jaké jsou společenské náklady poskytování tohoto statku městskou částí Praha 5 v porovnání s náklady soukromého zabezpečení stejné služby?
Ondřej Horák: Je internetové připojení veřejným statkem? (2/2)
To podle ministerstva informatiky je dostupné vysokorychlostní připojení sice ne hned veřejným statkem, ale veřejným zájmem určitě. Už loni proto vytvořilo Broadbandové fórum, dohlížející na rozdělení jednoho procenta z výnosů privatizace Českého Telecomu. Minulý týden však ministryně informatiky rozhodla, že celých 40 milionů z letošní sumy dotací půjde místo na broadband na osvětovou kampaň k zavádění digitálního vysílání. Jinými slovy místo podpory aktivního získávání informací a zvyšování ekonomických a sociálních šancí občanů České republiky dáme peníze na propagaci pasivní konzumace přežitého televizního obsahu. Opravdu jsme tohle při zakládání Fóra chtěli?
Český telekomunikační úřad kromě toho zveřejnil nové regulované ceny, ale alternativní operátoři zatím reagují spíše na nedávné kroky Českého Telecomu. Učinilo tak i Tele2, čerstvě prodané Radiokomunikacím. Je ještě vůbec výhodná kdysi oblíbená volba operátora?
Jiří Peterka: Stalo se: 40 milionů korun z broadbandového fondu půjde na digitalizaci
Po letech, kdy se formáty DOC, XLS a PPT staly de facto jediným užívaným standardem pro přenos souborů běžných kancelářských programů, byl standard OpenDocument ISO přijat do rodiny obecně platných datových typů. Komunita vyvíjející OpenOffice.org teď jistě bujaře slaví, Sun Microsystems se svým kancelářským balíkem Star Office si mne ruce a mnoho nadějných programátorů po celém světě se pouští do nových aplikací pro veřejnou správu. Co si však o OpenDocumentu a jeho nové pozici může myslet Microsoft? Nebudeme snad daleko od pravdy, když pro vysvětlení zajdeme do kuchyně…
Vojtěch Bednář: ODF a váleček na nudle
Malicherné, byť pro někoho zjevně vážné spory, způsobující zbytečné problémy s pověstí české Wikipedie, očividně jen tak neskončí. Po třenicích o správnou syntaxi a další „významné otázky“, spojené s obsahem této české otevřené encyklopedie, se jedna z rozhádaných frakcí tvůrců rozhodla založit „neoficiální“ verzi své vlastní Wikipedie. Vše s vysvětlením, že „nová“ Wikipedie je vzhledem k té původní de facto její zálohou a alternativou. Pokud Wikimedia Foundation někdy pochopí, co se na české části Wikipedie děje a zjedná nápravu, tak se tyto texty přesunou do české části Wikipedie, kam přirozeně patří.
Další komentář snad ani není třeba.
Blog Františka Fuky na Lupě: Kdo se přiživuje na jménu Wikipedie? a Pár tvrzení a faktů o „Necenzurované české Wikipedii“
Jedním z reálných výstupů Státní informační politiky ve vzdělávání by měl být i Školský vzdělávací a informační portál EDU.CZ. Měl by být, avšak místo toho se spíše pomalu, ale jistě stává další ostudou mezi státními informačními projekty. Zodpovědné instituce na obsah portálu zjevně – diplomaticky řečeno – nekladou velký důraz a technické provedení několika částí portálu zavdává na podezření o špatném vtipu. Nebylo by spíše už větším překvapením, kdyby další honosně financovaný státní IT projekt fungoval podle plánu?
Jankův blog na Lupě: Sto dní Školského vzdělávacího a informačního portálu EDU.CZ: konec hájení
Letošní parlamentní volby se blíží a média přinášejí týden co týden průzkumy preferencí a rozebírají stále stejná předvolební témata. Je proto nejvyšší čas se zajímat, jak se programy politických stran věnují rozvoji Internetu a informační společnosti. Někdo by ministerstvo informatiky nejraději rozpustil, jiný nabízí příspěvek 7000 korun na počítač rodině s dětmi, pro většinu je samozřejmostí elektronická komunikace s úřady. Reálný výsledek jistě bude nutné dělit přinejmenším dvěma, avšak i teze v politických programech mohou skrývat zajímavá vodítka k rozhodování.
Jan Kálal: Jak se volební programy věnují rozvoji Internetu?
Možná neznáte firmu SGI, ale určitě znáte filmy jako Jurský park nebo Matrix. SGI patřila v minulém desetiletí k několika málo podobným synonymům kvality a „původní značky“ – IBM se rovnalo „osobní počítač“, Novell bylo téměř totéž co „místní síť“ a SGI byly grafické stanice a výborně vybavené počítače pro nejnáročnější. Loňské sněhy však už dávno roztály a z bývalých titánů IT průmyslu často zbyly jen trosky. Smutný konec se nevyhnul ani SGI, která právě ohlásila bankrot. Kdo ví, kde ale jednou skončí dnešní leadři. A mimochodem, vzpomínáte na Python? Ten je tu naštěstí stále – včetně několika zajímavých variací a nových verzí.
Blog Petra Šnajdra na Lupě: Společnost SGI ohlásila bankrot a Jak jsem si oblíbil Python
Běžní lidé zdánlivě nemají zájem o to, aby se dozvěděli výsledky výzkumných projektů a úkolů. Bojí se totiž příliš velké složitosti, která se za výzkumnými aktivitami skrývá. I když nemusí být dílčí práce výzkumníků srozumitelná pro ty, kdo s danou oblastí vědy či techniky mají pramálo společného, mělo by být jasně sdělitelné, proč se do daného výzkumu pouštět, co je jeho potenciálním a předpokládaným výstupem z dlouhodobého měřítka. Jak však tento problém řešit v mediální praxi? Odborníky schopného srozumitelného psaní abys pohledal…
Rita Pužmanová: Jak má výzkum informovat veřejnost
Začátek roku přinesl velké množství bezpečnostních předpovědí, které nebyly příliš růžové. Společnost Kaspersky Labs nedávno přispěla svou troškou do mlýna a vydala souhrnnou zprávu za první čtvrtletí – jaké typy útoků nyní útočníci preferují a kterými technikami se zase dostali o krok napřed? Nebude asi velkým překvapením, že hrubou destrukci nahrazují modernější záškodnické techniky. Kromě toho se množí funkční škodlivé kódy i pro kdysi „neposkvrněný“ Mac OS.
Ondřej Bitto: Mobilní zařízení a Mac OS pod palbou
Oba hlavní poskytovatelé kabelového připojení v Česku se již loni nechali slyšet, že v tomto roce spustí hlasové služby. Po Karnevalu svůj slib splnilo i UPC. V nabídce však bude mít jen dva cenové programy s nenulovým měsíčním paušálem. Ceny vychází celkově příznivější než u Českého Telecomu či třeba u Karnevalu, ale oproti dalším VoIP službám, včetně těch, co jsou zcela bez paušálu, už UPC vychází naopak dražší.
Jiří Peterka: UPC: konečně bude i hlas
Každoroční herní veletrh E3 (Electronic Entertainment Expo) je ideálním momentem pro ohlášení všech nejdůležitějších detailů týkajících se plánů gigantů, vyrábějících herní konzoly. A v letošním roce je boj o peněženky zákazníků velmi výrazný. Jak do této situace zasahují stále populárnější online hry typu MMORPG? Takřka fenomenální úspěch Blizzardu s World of Warcraft (WoW) rozhodně nedává spát všem ostatním.
Daniel Dočekal: Útok herních konzolí a MMORPG. Na peněženky pochopitelně
Blog Františka Fuky na Lupě: Konzole nové generace: Bitva o váš obývák
Od prvního ledna příštího roku vstoupí v platnost zákon 215/2005 Sb. o registračních pokladnách, na základě kterého bude muset každý obchodník svoji provozovnu vybavit certifikovanou registrační pokladnou, jež bude evidovat veškeré platby. Jak se tento fakt vztahuje na provozovatele e-shopů, kteří hotovostní platby ani často neprovádí? Vyjádření ministerstva financí naštěstí dává jistou naději na rozumné řešení.
Matův blog na Lupě: Zákon o registračních pokladnách je zmetek (viděno očima obchodníka)
Zánik tištěných novin v důsledku rostoucí obliby Internetu je už několik let vděčným tématem úvah a doporučení komentátorů. Vize budoucnosti se dost proměňují, občas i podle typu média, ve kterém ten který komentátor právě působí. Jaká je tedy aktuální situace, co se nákladů tisku a čtenosti webových zpráv týče? A je budoucnost novin skutečně tak černá? Nebo jen šedivá?
Aleš Miklík: Krušná budoucnost novin? Spíš jejich čtenářů