Hlavní navigace

Týdenní revize: na Internetu platíme nejčastěji dobírkou

29. 3. 2008
Doba čtení: 6 minut

Sdílet

 Autor: 29
Český Vodafone možná koupí alternativního operátora. Postupovala policie v případu publicisty Jana Urbana správně? Proti phishingu existuje poměrně účinná obrana, stačí dodržovat základní opatření. Regulace internetového televizního vysílání se blíží. Doménové spory se budou nově rozhodovat také v Praze. Proč Češi v e-shopech příliš nepoužívají platební karty?

Síť kamenných obchodů Bontonland čeká v příštích měsících zeštíhlení. Za uzavřením šestiny prodejen největšího tuzemského řetězce obchodů s hudbou a filmy jsou ekonomické důvody. V městech s nižší kupní silou se totiž pravděpodobně nevyplatí obchody nadále provozovat. Už na únorovém setkání NetClubu majitel Bontonlandu Miloš Petana naznačil, že budoucnost prodejen vidí zejména v obchodních centech. Byl smířen s tím, že trend směřuje k prodeji či stahování hudby prostřednictvím Internetu. Ostatně to potvrzují i výsledky internetového obchodu Bontonlandu, kterému meziročně roste obrat o padesát procent. Podle Miloše Petany kamenné pobočky přežijí díky tomu, že lidé budou nakupovat CDčka a DVDčka jako dárky, a pokud ne, může v nich klidně napříště prodávat jakékoliv jiné spotřební zboží. Stojí tedy za poklesem zájmu o kamenné obchody větší prodeje na Internetu nebo nelegální stahování hudby?
Jisté je jen to, že české servery, nabízející jednotlivé písničky nebo celá alba ke stažení za poplatek, nejsou zatím příliš úspěšné. Mnoho uživatelů totiž stahuje hudbu nelegálně a ti, kteří by i byli ochotni zaplatit, často na tento způsob rezignují v souvislosti s DRM ochranou, která pro ně skýtá řadu omezení. Naštěstí si toho povšimli i samotní vydavatelé a u řady nových alb tak už ochrana vůbec není. Provozovatelé serverů se zase snaží přilákat zákazníky i jiným způsobem. Participují například v bonusových programech výrobců nápojů či piva.
Tomáš Jindříšek: Miloš Petana likviduje Bontonland, prodá se více empétrojek?
Jiří Macich: Bontonland zavírá šestinu prodejen s hudbou

Generální ředitel českého Vodafonu vyzval konkurenci ke zrušení smluv. Učinil tak vskutku originálním způsobem, když se nechal zavřít do improvizované klece nedaleko pražské tramvajové zastávky I.P.Pavlova. Jakmile se mu podařilo dostat se ven z klece (symbolizující postavení zákazníka, svázaného dlouhodobou smlouvou), demonstrativně roztrhal kus papíru, reprezentující právě takovouto smlouvu. Akce to byla poněkud teatrální, ale jejím výstupem byla také tisková zpráva, která svým způsobem naznačila plány operátora na letošní rok. Například informace o rozšíření nabídky skrze partnerství či koupi některého z alternativních operátorů, vede ke spekulacím, kdo by oním operátorem mohl být. Nabízí se například GTS Novera či České Radiokomunikace.
Jiří Peterka: Stalo se: koho koupí Vodafone?

Phishingové útoky, které se v posledních týdnech takřka s železnou pravidelností zaplavují e-mailové schránky českých uživatelů, se začaly objevovat i u našich východních sousedů. Podvodné e-maily se zaměřují na klienty Slovenské sporiteľňy a stejně tak jako ty, které cílí na klienty České spořitelny, vyžadují po uživateli doplnění osobních informací do formuláře na webu, který má působit dojmem pravých internetových stránek bankovního ústavu. Podvodné stránky byly sice již odstaveny z provozu, ale to samozřejmě původce phishingu nezastaví od dalších podobných pokusů. Uživatelé však mají možnost se proti podvodným e-mailům či phishingovým útokům celkem úspěšně bránit, za předpokladu, že budou dodržovat základní bezpečností opatření při surfování na Internetu. Samozřejmostí by měl být antivirový program, firewall, antispyware, používání bezpečného prohlížeče a phishingové ochrany.
Daniel Dočekal: Jak se bránit phishingu
Jiří Macich: Phishing: po České spořitelně přichází na řadu i Slovenská sporiteľňa

Zatímco trojice prohlížečů Safari, Opera a Firefox již před časem začala s implementací HTML5, vyvstávaly pochyby kdy, a zda vůbec, bude HTML5 implementovat Internet Explorer. Nejistotu rozvířilo nedávné vydání první beta verze Internet Exploreru 8, která kromě jiných webových standardů obsahuje i implementaci části specifikace HTML5.
Martin Hassman: Internet Explorer implementuje HTML5

Nedávné události v Tibetu opět upozornily na skutečnost, že čínský režim velmi efektivním způsobem filtruje přístup čínských uživatelů k vybraným zahraničním internetovým stránkám. Tentokrát se představitelům komunistické strany nelíbilo, že se na YouTube objevila videa zobrazující nepokoje v tibetské Lhase a proto na ně a některé evropské a americké zpravodajské servery zablokovala přístup. Zajímavé je, že Čína si uvědomuje ekonomickou důležitost Internetu a proto například masivně investuje do rozvoje širokopásmového připojení, jehož dostupnost se rychle rozšiřuje nejen ve velkých městech ale i na venkově. Na druhou stranu určuje, které stránky jsou pro její obyvatele „závadné“ a ty potom za pomoci moderních technologií, určených původně pro realizaci nějaké síťové politiky na úrovni firem, znepřístupní. Vzhledem k tomu, že se seznam zakázaných IP adres neustále mění, uživatelé nedokáží určit, zda-li je stránka nedostupná kvůli technickým potížím nebo díky cenzuře. Mnoho z nich tak raději využívá domácí obsah.
Pavel Houser: Čínská filtrace Internetu funguje překvapivě dobře

DNSSEC je rozšíření doménového systému DNS, které umožní ověřit pravost informací získaných z DNS a předcházet tak např. phishingu či spamu. Hodně se kolem něj mluví, do praxe se ale prosazuje jen pomalu. V letošním roce má ta velká chvíle nastat v ČR – CZ.NIC chystá zavedení DNSSEC do domén .cz a 0.2.4.e164.arpa.
Pavel Satrapa: České domény budou bezpečnější

Případ publicisty Jana Urbana, kterému byl na žádost policie odstaven celý web, na němž zveřejnil dokumenty ke kauze Diag Human, vyvolává otázku, zda-li měla policie na takový razantní krok právo. Požádala totiž provozovatele webhostingu o odstranění kompletní prezentace, přestože kontroverzi vyvolal pouze jediný utajovaný dokument. Policie se hájí tím, že pokud by žádala pouze stažení onoho dokumentu, návštěvníci webu by se podle chybějící části stránek dozvěděli, co bylo tajné. Podle námi osloveného právníka Tomáše Sokola je však postup vyšetřovatelů sporný. Podobný názor má také expertka na mediální právo Helena Chaloupková.
Jan Potůček: Postupovala policie v případě webu Jana Urbana správně?
Jiří Macich: Odstavený web disidenta Jana Urbana opět v provozu

V lednu letošního roku získal Pražský rozhodčí soud certifikát od organizace ICANN, který jej opravňuje rozhodovat spory týkající se generických domén. Doposud takový cerifikát vlastnily pouze tři instituce na světě se sídlem v USA, Švýcarsku a v Asii. Spory se začnou v Praze rozhodovat v roce 2009 a bude je možné vést v jazycích Evropské unie, ale také v čínštině, japonštině nebo korejštině.
Blog Michala Černého na Lupě: Spory o domény z Prahy
Jiří Macich: V Praze se budou řešit další doménové spory

Blogy dnes bezpochyby patří k fenoménům nejen českého Internetu. Uvědomují si to i zpravodajské portály, které se snaží zaujmout čtenáře blogy slavných osobností nebo kvalitními příspěvky běžných uživatelů. Ty nejaktivnější a nejčtenější se následně na některých serverech mohou dostat mezi tzv. VIP blogery. K tomu, aby mohl být do tohoto „exkluzivního klubu“ přijat musí mít bloger také velké množství čtenářů, kteří jeho článek ohodnotí a tím mu zvýší tzv. karmu. Čím více čtenářů článek ohodnotí pozitivně, tím větší je blogerova karma. Problém ale nastává v okamžiku, kdy autor vědomě vybírá kontroverzní témata. Vtip je totiž v tom, že i když je počet souhlasících a nesouhlasících čtenářů například 3:7, hlasy těch třiceti procent vytvoří výbornou karmu.
Michal Černý: Zpropadená karma…

BRAND24

České internetové obchody nadále zaostávají za svými zahraničními konkurenty v oblasti platebních nástrojů. Na českém Internetu jednoznačně vedou platby převodem na účet a dobírka. Velmi často zákazníci zboží prostřednictvím e-shopu pouze objednají a poté zaplatí v hotovosti při jeho odběru. V zahraničí naopak uživatelé upřednostňují platební, kreditní či úvěrové nákupní karty. Otázkou je, proč mají čeští zákazníci jiné preference? Důvodem může být skutečnost, že někteří obchodníci platby kartami nenabízí, protože pro ně kvůli vysokým bankovním poplatkům jednoduše nejsou výhodné. Navíc banky klientům často ani automaticky nenabízely karty využitelné na Internetu. Konzervativní přístup v otázce internetových plateb může také pramenit z přesvědčení některých zákazníků, kteří placení kartou na Internetu příliš nedůvěřují.
Jan Ambrož: Máme jinou možnost než platit na Internetu dobírkou?
Jiří Macich: Platbám na Internetu vládne dobírka. Proč?

Evropská unie se rozhodla, že v budoucnu přistoupí k regulaci televizního vysílání a komerčních videí na Internetu. Od konce roku 2009 tak budou provozovatelé internetových televizí nuceni se registrovat u Rady pro rozhlasové a televizní vysílání nebo u podobného úřadu. Evropská komise se schválenou Směrnicí o audiovizuálních mediálních službách [PDF, 179 KB] snaží sjednotit přístup k různým typům televizního vysílání. Bude zapracování směrnice do národních zákonů znamenat konec svobody na „evropském“ Internetu?
Jan Potůček: Blíží se regulace vysílání po Internetu. Koho se dotkne?

Jak nejčastěji platíte na Internetu?

Byl pro vás článek přínosný?

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).