Nezbytné vybavení
Tímto textem jsem se rozhodl vyjít vstříc těm čtenářům, kteří na našem diskusním fóru dlouhodobě volali po možnosti vyzkoušet si dálkový příjem čehokoliv na vršcích našich nejvyšších hor – Krkonoš. Vzhledem k tomu, že jsem si musel veškeré vybavení nést s sebou, musel být náklad minimální. I přesto jsem dosáhl – snad – relativně velice dobrých výsledků. To, ovšem, nechť posoudí čtenáři sami. A také jsem byl velice časově omezen výdrží netbooku.
Nejsem bohužel profesionální anténář, abych s sebou vláčel měřící přístroj za desítky tisíc. Berte mě spíše jako zapáleného amatéra. Jaká byla tedy konfigurace zařízení? Netbook Asus EEE 1000HD, USB Combo dongle, tedy DAB/DAB+/FM/DVB-T a software DVB Viewer a Blaze Video 6.0. Anténa byla logaritmicko-periodická Iskra 2845, kvůli své lehkosti, skladnosti, směrovosti a také kvůli tomu, že poskytuje relativně solidní zisk po celém UHF pásmu, protože USB dongle zrovna citlivostí neoplývá.
První zastávka: Sněžné Jámy (Polsko), 1490 m.n.m.
Na Sněžných Jámách jsem chtěl zkusit příjem DVB-T z Polska a Německa. Vzhledem k tomu, že jsem měl anténu v ruce, přibližně jeden metr nad terénem, ve vertikální polarizaci (směr severo-západ), zachytil jsem německé multiplexy a z Polska dokonce i komerční síť TV Mobilna. DigiZone.cz o tomto zvláštním multiplexu informoval v následující aktualitě. S anténou v horizontální polarizaci jsem zachytil polské multiplexy z vysílače Źagaň – Wichów a samozřejmě ze Sněžných Jam.
První stanoviště na polské boudě nad Sněžnými Jámami ve výšce 1490 metrů nad mořem.
Pásmu VKV (klasický FM rozhlas) ani DAB (digitální rozhlas) jsem se nevěnoval. Vše je znázorněno v tabulce a na náhledech z DVB Vieweru. Za případné nepřesnosti se omlouvám. Jinak, jistě pár čtenářů namítne, že jsem mohl anténu nasměrovat i směrem SV, kde by byla naděje na zachycení více vysílačů z polského vnitrozemí, ale bohužel mě tlačil čas. DVB Viewer s netbookem není moc dobrá kombinace, zvláště co se rychlosti práce týká, tak snad někdy příště… Překvapilo mě, že pro mě z neznámých příčin se nepovedlo naskenovat 36. kanál z německého vysílače Löbau. Jedním z faktorů může být i fakt, že tato lokalita se nachází poměrně bokem.
Jedním z nejzajímavějších pozemských multiplexů je TV Mobilna, která má stejného provozovatele jako placená televize Cyfrowy Polsat
| Multiplex | Vysílač | Kanál | Výkon (ERP) | Vzdálenost |
|---|---|---|---|---|
| ARD | Löbau | 27 | 50 kW | 69,5 km |
| ARD | Löbau | 39 | 50 kW | 69,5 km |
| ARD | Frankfurt am Oder – Bossen | 57 | 50 kW | 185,7 km |
| ZDF | Frankfurt am Oder – Bossen | 33 | 50 kW | 185,7 km |
| ZDF | Helpterberg | 23 | 20 kW | 329,3 km |
| TV Mobilna | Zieloná Góra – komín | 28 | 10 kW | 125 km |
| Emitel | Źagaň – Wichów | 41 | 50 kW | 107,9 km |
| Emitel | Jelenia Góra – Sniezne Kotly | 48 | 100 kW | 0 km |
Stanoviště druhé: mohyla Hanče a Vrbaty, 1415 m.n.m.
Po přesunu na Zlaté Návrší jsem váhal mezi stanovištěm „mohyla Hanče a Vrbaty“ a „Harrachovými kameny“. Samozřejmě, někdo může namítnout – jsou zde daleko lepší kóty, třeba Kotel s nadmořskou výškou 1435 m, ale ten leží v I. zóně Krkonošského národního parku (KRNAP), takže je nepřístupný. Harrachovy kameny jsou pro změnu Kotlem dost stíněné ze západu. Proto jsem se rozhodl pro mohylu Hanče a Vrbaty. Bez váhání a zbytečného otálení jsem tedy propojil jednotlivé komponenty a začal skenovat UHF pásmo.
Autor textu u mohyly Hanče a Vrbaty v nadmořské výšce 1415 m.n.m.
Nejprve anténou, nasměrovanou na JV, v horizontální polarizaci. Jak jsem tak sledoval displej netbooku, nestačil jsem se divit, kolik stanic se mi načetlo. Bylo jich celkem 90 (i s rádii a duplikovanými multiplexy). Poté, co jsem anténu nasměroval k jihozápadu a skenoval, naběhlo ještě o 17 stanic více. Výsledky svého snažení jsem si ale lépe mohl prohlédnout až doma, jelikož mě opět začal tlačit čas. Ani tento fakt mě ale neodradil od toho, aby vyzkoušel, zdali se nepodaří zachytit i DAB z Prahy. O Německu jsem pochopitelně vůbec neuvažoval.
Naskenovala se řada multiplexů od mnoha operátorů včetně placených služeb.
V Blaze Video 6.0 na kanále LA – frekvence 1452,96 Mhz – se nakonec objevil signál. Podle bargrafů síly a kvality 50/50 to souhlasilo s 2,5 kW vyzářeného výkonu. Příjem pomocí „rybí kosti“ kdesi v Krkonoších mě velice potěšil. Následující FM scan neukázal nic mimořádného – všechny silné místní vysílače. Ale zpět k DVB-T. Nejvíce mě zaujaly pravděpodobně dva úlovky, a to Kleť 22. kanál (multiplex 3, ve kterém vysílá Jihočeská televize) a Kojál 29. kanál (multiplex 1). Dále hrála například Javořice (Vysočina) nebo Krašov (západní Čechy).
Příjem digitálního rozhlasu z Prahy na vrcholcích Krkonoš.
Praděd pro mě zůstal zakletý, asi kvůli směrovosti antény. V duchu jsem doufal i v něco vzdálenějšího, třeba Rakousko nebo Německo. Ale, jak už jsem konstatoval v úvodu, USB dongle není set-top-box… takže třeba jindy, jinde a s jiným vybavením. Navíc nebyly žádné mimořádné podmínky. Příjem z těchto oblastí je ale v Krkonoších potvrzen. Na úlovky z Rakouska v Krkonoších jsem narazil například „od kolegů“ během podzimních inverzí.
| multiplex 1 | multiplex 2 | multiplex 3 | multiplex 4 |
|---|---|---|---|
| ne | ne | kanál 22 – Kleť, 100 kW | ne |
| kanál 29 – Kojál, 100 kW | ne | ne | ne |
| ne | ne | kanál 30 – Javořice, 100 kW | ne |
| kanál 32 – Krásné, 100 kW | ne | ne | ne |
| kanál 33 – Buková hora, 100 kW | ne | ne | ne |
| kanál 34 – Krašov, 100 kW | ne | kanál 34 – Krásné, 10 kW | ne |
| ne | kanál 35 – Javořice, 100 kW | ne | ne |
| kanál 36 – Klínovec, 50 kW | ne | ne | ne |
| ne | kanál 39 – Krásné, 100 kW | ne | ne |
| ne | kanál 41 – Praha, 100 kW | ne | ne |
| ne | ne | ne | kanál 44 – Velké Popovice, 20 kW |
| ne | kanál 48 – Krašov, 100 kW | ne | ne |
| ne | ne | kanál 52 – Krašov, 100 kW | ne |
| kanál 53 – Praha, 100 kW | ne | ne | ne |
| ne | ne | kanál 55 – Buková hora, 100 kW | ne |
| ne | kanál 58 – Buková hora, 100 kW | ne | ne |
| ne | ne | kanál 59 – Praha, 100 kW | ne |
| ne | ne | kanál 60 – Černá hora, 100 kW | ne |
| ne | kanál 61 – Černá hora, 100 kW | ne | ne |
| ne | ne | ne | kanál 64 – Praha, 10 kW |
Další texty o dálkovém příjmu na serveru DigiZone
Troufám si říci, že server DigiZone.cz se věnuje dálkovému příjmu ať už analogových nebo digitálních signálů nejčastěji a významný prostor dostává také na jeho fóru. Jedním z nejaktivnějších lidí je v tomto směru redaktor tohoto webu Lukáš Polák. Doporučuji proto sledovat jeho blog na adrese http://blog.digizone.cz/polak/. Zajímavé byly mimo jiné i jeho cesty na šumavskou Kvildu, kde lze zachytit signál digitální televize například z Mnichova, případně i vzdálenějších lokalit (mimo jiné z Tyrolska). Doporučuji proto přečíst následující text.
DigiZone.cz už pro vás vyzkoušel dálkový příjem i v Alpách.
Další zajímavé povídání, na které bych čtenáře rád upozornil, je článek z loňského roku, který nese název „Příjem digitální terestrické televize ve výšce 2 500 m.n.m.“. Lukáš Polák spojil svoji dovolenou v Jižním Tyrolsku s cestou do italské Cortiny d’Ampezzo a úlovky měl tehdy skutečně špičkové. Jen okrajově zmíním například lokality jako Venezia nebo Conegliano. DigiZone.cz má také speciální přílohu věnovanou anténám a jedna z kapitol je zaměřena i na dálkový příjem. Budu rád, když se v diskusi pod článkem podělíte i se svými zkušenostmi.
