Pražskou dopravní aplikaci PID Lítačka čekají velké změny. Týkat se budou hlavně jejích „vnitřností“, ale nabídne i vylepšení v uživatelském rozhraní. Pražská městská firma Operátor ICT, která ji provozuje, ji nově také bude vyvíjet interně.
Jaké slabiny současná Lítačka má? Co se v ní bude měnit? Proč se trend smart cities v poslední době příliš neposouvá kupředu? A jaká zajímavá data se chystá publikovat Google? Mluvili jsme s členem představenstva zodpovědného za produktové řízení Benediktem Kotmelem.
Rozhovor si můžete poslechnout ve formě podcastu na svých oblíbených podcastových službách nebo přímo zde:
Níže vám nabízíme přepis části podcastového rozhovoru do textu. Podporovatelé Lupa.cz zde mají k dispozici kompletní strojový přepis (využíváme k němu AI služby Whisper a Claude, text je poté redakčně upraven).
Nedávno jsi byl v Barceloně na veletrhu Smart City Expo World Congress, což je velký veletrh týkající se tématu chytrých měst a podobných technologií. Co tě tam nejvíc zaujalo? Jaké trendy v oblasti Smart Cities teď ve světě nejvíc letí?
To je dobrá otázka. Do Barcelony – na největší kongres a zároveň konference ke Smart Cities na světě – jezdím už pár let od té doby, co jsem v Operátorovi ICT. Vždycky je to zajímavé, vystoupím trochu a koukám, co se děje ve světě, kam se to posouvá. Nevím, jestli je to dobrá nebo špatná zpráva, ale mám pocit, že se to moc neposouvá.
Vystavovatelé tam často prezentují různé produkty, ale těžko se mi tam dopátrává opravdu úspěšných implementací chytrých řešení. Neuvěřitelně moc věcí je v nějakém pilotu, v testovací fázi. Neuvěřitelně se posunuly možnosti zpracování dat, existují nové senzory – zejména kamery a možnost zpracování kamerových streamů pomocí umělé inteligence, edge computing, všechno se to posouvá.
Ale veřejná správa v celém světě – s výjimkou zemí, kde moc neřeší GDPR – v používání technologií zaostává, protože je těžké je implementovat do produkce a udělat z nich reálnou věc, která se ve městě používá. Dobrá zpráva je, že Praha není žádný early adopter. Máme projekty typu chytrého svozu odpadů, které jsem opravdu ještě nikde jinde neviděl.
Zaujala mě tam určitě jedna věc. Google v Barceloně ukazovali nový produkt, který bude spouštět a na který čekám už strašně dlouho. Google bude v nějaké analytické podobě konečně publikovat data o dopravě, což dosud nedělal. Jde o nejobjemnější data o dopravě.
My dnes pracujeme s údaji ze služby Waze, což je taky dobré, ale to jsou spíš zdrojová data. Google ale bude spouštět produkt, který umožní naklikat si nějakou trasu a vidět, jak se vyvíjela dojezdová doba v čase. Město tam bude moci vidět, jak se doprava v čase vyvíjela, zlepšovala, zhoršovala, jaké měla dopady a podobně. Půjde o placenou funkci pro města. Měli by to spouštět někdy v prosinci, velmi se na to těším. To byla velká novinka, ale jinak jsem tam neviděl nic zajímavého, žádný extrémní posun. Pořád se ukazují možnosti technologií, ale ty implementace váznou.
K tomu Googlu – myslel jsem si, že Google a Waze mají data agregovaná dohromady, protože Google službu Waze vlastní. Takže to takhle není?
Mají to trochu rozděleno. Přesně nevím, jaká data si vyměňují. I Waze má dobré pokrytí. Slyšel jsem, že když navigace nemá dost dat od uživatelů Waze, údajně si sahá pro data do Googlu, ale nemám to úplně přesně potvrzené. Jinak jsou to separátní streamy, separátní produkty, byť je Waze vlastněný Googlem.
Každopádně Waze dlouhodobě nerozvíjejí jako produkt, který by chtěli prodávat. Poskytují zadarmo data o dopravě a i v případě zpracování těchto dat jsme jedno z nejpokročilejších měst, protože to vyžaduje mít datovou platformu jako je naše Golemio a tým vývojářů, který musí data integrovat, ukládat a vytvářet z nich dashboardy a analytiky. Technická správa komunikací je pal využívá k analýze dojezdových dob a podobně. Ale předpokládám, že data od Googlu budou umět mnohem víc a budou ještě lepší.
Teď by se nabízelo začít mluvit o tématu různých kolon v Praze, ale to je téma, které necháme jiným serverům věnujícím se dopravě. My zůstaneme u technologií. Ještě k Barceloně – říkáš, že rozvoj Smart Cities je rychlejší ve městech, která nemusí řešit legislativu na ochranu osobních údajů. Je to podle tebe hlavní brzda toho, jak chytré technologie ve městech používat?
Určitě. Čtení kamerového streamu dnes umožňuje spoustu věcí, a třeba v Číně jsou schopni centrálně zapnout face recognition, a když dokážou trackovat odkud kam jací lidé chodí, je to strašně cenná informace. Z datařského pohledu bych řekl, že je to skvělé, to bych taky chtěl. Ale myslím si, že je správně, že evropská legislativa tímhle směrem nejde.
Obecně tam není vůči podobného přístupu taková rezistence jako u nás. Dát u nás někam kameru a říct, že něco sledujeme – byť se to počítá na edge, nebo se to nesmí ukládat a podobně – to je strašně ožehavé téma. Nikdo to neslyší moc rád. V tom mají jiné země velkou výhodu, ale dělají to velmi autoritativně.
Smart City v Praze je komplikované kvůli tomu, že máme 57 městských částí, magistrát, městské společnosti, příspěvkovky, a ty spolu musí nějakým způsobem fungovat. Kdyby tady byl autoritářský režim, tak by někdo přišel a řekl: tady jsou peníze a tohle všichni uděláte. To v Praze nelze. Myslím si, že to je dobře, ale všechno to komplikuje.
Rozumím. Pokud je to postaveno tak, že buď máš autoritářský režim, nebo méně využíváš chytré technologie ve městě, jsem také pro to menší využití, to je jasné. Co v Barceloně prezentoval Operátor ICT? Jaké projekty jste tam ukazovali?
Operátor ICT měl stánek za Prahu, který organizovalo a postavilo ministerstvo průmyslu a obchodu. Mimochodem, vyhráli jsme cenu za nejudržitelnější stánek z celého Expa.
Co to znamená nejudržitelnější stánek?
Že jsme měli jej měli postavený z recyklovaných materiálů a celkově byl jeho koncept postavený na udržitelnosti. Součástí českého stánku byla například Plzeň a pak se tam prezentovaly individuální české firmy.
Pražský stánek se poměrně vymykal, protože jsme neprezentovali jenom technologie, ale i koncepci Smart Prague a měli jsme tam krásnou zeď, kde byla vizualizovaná historie vývoje toho, jak pojímáme Smart Cities – od koncepčních věcí po praktické implementace. Šlo o timeline toho, kdy jsme spustili piloty, kdy jsme projekty škálovali, a rady o tom, jak by se to mělo dělat: myslete ve velkém, ale jděte po malých kouscích, testujte, řešte data, řešte technologie, myslete na udržitelnost. Takhle to tam bylo hezky vysvětlené.
K tomu jsme prezentovali projekt monitoringu biodiverzity. Šlo o ukázku senzorů, které měří biodiverzitu v Praze. A měli jsme tam pěknou instalaci, kde se člověk mohl pomocí kamer pohybovat a s motýlem, který se promítal na zdi, opylovat květiny. Vyzkoušel si to i pan primátor a moc se mu to líbilo.
Ve vaší tiskové zprávě jsem si přečetl, že tam byl projekt monitoringu blanokřídlého hmyzu pomocí umělé inteligence. Přišlo mi to trochu úsměvné. Co to je? Je to součást toho projektu k biodiverzitě?
Ano, ale upřímně musím říct, že neznám technologické detaily. Jde o nový projekt a spadá pod jiný úsek.
Zaujalo mě to, přišlo mi to – když jde o létání hmyzu – jako takový trochu úlet (smích). Ale rozumím, že pro někoho to může být zajímavý výzkum. Pojďme z Barcelony zpátky do Prahy. Budeme mluvit hlavně o aplikaci PID Lítačka. V jakém stavu je? Server Zdopravy.cz nedávno napsal, že Lítačku čeká kompletní změna, refaktorizace a přeprogramování. Proč se ta změna chystá?
Lítačka je v prvé řadě velmi úspěšný produkt. Když se podíváme na data, jak roste její využívání – tak máme něco okolo 1,9 milionu unikátních uživatelů v Praze a ve Středočeském kraji a pohybujeme se teď někde okolo 200 000 unikátních uživatelů za den. Když se podíváme na různé metriky jednotlivých funkcí – třeba využívání možnosti parkování nebo nákupu jízdenek, což jsou hlavní segmenty, tak meziročně rostou okolo 20–30 %. Nárůst uživatelů je nejvyšší ve funkcionalitě plateb za parkování, což musím všem doporučit, je to skvělá funkcionalita.
Takže se jí daří dobře. Zároveň ale prošla za zhruba poslední tři roky velkými změnami – postupně se do ní přidávalo víc a víc funkcionalit. Například ty platby za parkování, spustili jsme intermodální vyhledávač tras, jsou tam informace o parkovištích v Praze a ve Středočeském kraji, spustila se možnost platby za P+R v Olbramovicích, což by se mělo rozšiřovat na další parkoviště.
Takže z hlediska funkcionalit se jí taky daří, ale bohužel narazila na svůj technický limit. Aplikace byla původně postavená na nákup jízdenek a vyhledávání a teď čelí úplně jiným datovým tokům a objemům a skutečně se musí kompletně přepsat. Teď ji držíme ve stavu, aby fungovala, ale museli jsme pozastavit přidávání nových funkcionalit. Je potřeba udělat technologický restart. Je to běžné, funguje šest nebo sedm let, prošla velkými změnami, takže ji dnes musíme postavit jinak.
Kdybych to měl zjednodušit, aplikace například není modulární. Když v ní děláte nějaké změny, má to dopady do jiných částí aplikace, což rozhodně není žádoucí. Vyústilo to právě v problémy, které aplikace měla v prvním čtvrtletí tohoto roku. Spustili jsme v ní novou funkcionalitu: byla tam všechna parkoviště v Praze a ve Středočeském kraji. To jsou tisíce datových bodů a do aplikace se pak posílají moc velké diferenční soubory. A ona to přestala zvládat. Museli jsme ji narychlo upravit, ale přitom jsme si uvědomili, že už to takhle dál nejde, že se musí změnit.
Chystáme v aplikaci dvě velké změny. Jedna je, že se musí refaktorovat, to je zřejmé. Ale ta druhá věc je, že přecházíme na kompletně interní vývoj a budeme aplikaci vyvíjet sami. Co se týká změn pro uživatele – úplně bych to neformuloval tak, že by aplikace měla doznat velkých změn. Naším cílem je ji co nejrychleji přepsat se stejnými funkcionalitami. Jde o nejlepší postup, abychom ji co nejrychleji dostali pod kontrolu interního týmu. Nové funkcionality budeme přidávat až potom.
Ale když už aplikaci přepisuješ, tak samozřejmě děláš designové úpravy, protože to se nabízí. Takže v nové PID Lítačce třeba určitě bude dlouho očekávaný Dark Mode. Obecně se bude řídit jednotným design systémem a všude bude vypadat stejně.
A pak ta nejdůležitější věc: sloučíme intermodální vyhledávač tras s klasickým vyhledávačem. Protože intermodální vyhledávač je skvělý, ale od spousty uživatelů přichází zpětná vazba, že potřebuje designové změny. A my teď vezmeme to nejlepší z obou vyhledávačů a uděláme z nich jeden. Klasický vyhledávač je zároveň služba od externí firmy, zatímco ten intermodální plánovač je náš a je postavený trochu na jiné logice a má přesnější výpočty zpoždění MHD. Tohle se určitě bude sjednocovat.
V aplikaci budou ještě další drobné designové a procesní úpravy, třeba zjednodušení nákupu jízdenek nebo nákupu kuponů. Řešíme, jak proces ještě víc digitalizovat, aby si lidé nekupovali kupony na přepážkách, ale spíš v aplikaci. Spousta lidí vám dnes řekne, že třeba nechápou, proč si musí vybírat nějaká pásma a když jezdí ze Středočeského kraje, je to ještě složitější. V aplikaci je to dobře naprogramované, ale chceme se nad tím zamyslet z hlediska UX, jak to zjednodušit, víc vysvětlit, nebo něco předřadit, změnit tlačítka…
Překvapuje mě, že každý z těch vyhledávačů vyrábí jiná firma. Ale jestli tomu dobře rozumím, tak se opravdu hlavně bude přepisovat „vnitřek“, aby z aplikace například chodilo míň requestů a aby byla víc optimalizovaná. Budou i nějaké větší technologické změny? Bude třeba technologicky postavená odlišně?
Určitě. Budeme ji psát ve Flutteru, což je multiplatformní jazyk. To znamená, že ji de facto píšeš pro obě platformy najednou, což je velká změna, je to efektivnější. Neřekl bych, že to znamená o 50 % míň práce, ono je to o něco náročnější. Ale odhaduji, že to třeba zredukuje práci o 30 %.
Z technologického hlediska je také naprosto zásadní, že spoustu věcí, jako třeba logiku výpočtu, přesuneme na backend. To je zásadní, protože slabé místo teď bylo ve frontendu. To byl třeba případ s těmi parkovišti. Zároveň se dnes musí často vydávat nová verze aplikace, a my chceme, aby se dalo maximum věcí aktualizovat na backendu tak, aby se pokaždé nová verze vydávat nemusela.
Počítáte s nějakým škálováním, které bude reagovat na rostoucí počet uživatelů? Pokud se ta aplikace bude záběr aplikace rozšiřovat třeba dál po Středočeském kraji, dá se očekávat, že jich bude ještě víc. Předpokládám, že PID Lítačka běží někde v cloudu.
Ne, backend běží u nás na našem železe.
A není to úzké místo?
V tomto případě ne, není to tak strašné. To, kde bude běžet backend nové aplikace, jsme ještě nevyřešili. Má to svoje úskalí – cloud může být pěkně drahý.
A taky občas vypadne.
No, to se nám nedávno stalo.
Nejenom vám (smích).
To byl globální výpadek. Z hlediska čísel Azure funguje možná líp než on-premise řešení, ale na on-premise řešení má zase člověk fixní kapacitu, takže má nevyužívané zdroje. Problematika cloud versus on-premise je složitější.
Ještě k těm vyhledávačům spojení. Jako výchozí funguje je nastaven ten intermodální, pokročilý, a člověk si může překliknout na ten jednodušší…
Naopak, defaultní je ten klasický.
Aha, já to ale mám nastavené jinak.
Když si to jednou sám nastavíš, tak to už pak takhle máš.
Aha, to bude asi tím. Každopádně: aplikace má dva vyhledávače spojení a je pravda, že výsledky hledání se u toho pokročilejšího zobrazují trochu jinak a že to může být matoucí. Výsledek je zjednodušený, není vidět přesně celá trasa spoje. Bude se měnit právě tohle?
Rozhodně. Nasbírali jsme zpětnou vazbu a už teď máme nový návrh, který to pojímá jinak. Je potřeba „narvat“ tam víc informací, protože jsou tam data o sdílených kolech, sdílených autech a podobně. Už na to máme nakreslený nový design. Důležité je, že budeme vývoj dělat iterativně, agilně a budeme to průběžně testovat tak, abychom to funkčně ověřili s co nejvíce uživateli.
Vyhodnocujete nějak, jak ten pokročilejší vyhledávač funguje? Ze své zkušenosti vím, že někdy mě opravdu překvapí tím, že mi nabídne spojení s několikaminutovým pěším přechodem, o kterém bych normálně neuvažoval. Ale na druhou stranu mi pak nenabídne spojení, o kterém ze zkušenosti vím, že dobře funguje. Máte statistiky, jak jsou lidé s výsledky vyhledávání spokojení a jak pokročilý vyhledávač funguje?
Nějaká čísla samozřejmě máme, ale uživatelský výzkum v tomto případě může být velmi složitý. Co se týká třeba přesnosti spojení – k té dostáváme strašně moc názorů. Lítačku používá spousta lidí, a tak nám pořád někdo píše: tady něco mělo jet a nejelo. A to se strašně špatně ověřuje. Z hlediska kvality dat je intermodální vyhledávač tras rozhodně nejlepší z jednoho důvodu – a to sice z toho, že do požadované trasy započítává zpoždění. Zatímco klasický vyhledávač vyhledá spojení a k němu přilepí informaci o tom, že je zpožděné, ale nezapočítá to.
Analýze dat o vyhledávání – což je jedna z nejvyužívanějších, a hlavně nejsložitějších funkcí – určitě budeme společně s organizátory dopravy víc věnovat. Řešíme možnosti výzkumu. Standardně se dělá s několika uživateli kvalitativní výzkum a pak je vhodné navázat kvantitativním, kde se ověřují hypotézy. Z dat Lítačky se dá zkoumat strašně moc věcí – co lidé hledají, jaké trasy nejčastěji, jak to funguje. Ale nejsme v tom zatím daleko, určitě budeme data zkoumat víc.
To si právě říkám, že by z dat stovek tisíc uživatelů dalo zjistit řada věcí. Když třeba někdo má vymyšlenou a empiricky ověřenou trasu, mohla by mi ji aplikace navrhnout…
Pohledů na trasy může být mnoho. Vylepšovat by se dalo samozřejmě všechno, ale myslím si, že nejdůležitější je soustředit se na možné dopady. To, že ti ve tvé standardní trase na Muzeum ujelo metro – fajn, mrzí mě to. Ale když Středočechům dojíždějícím do Prahy aplikace něco vyhledá špatně, může to mít pro ty lidi hrozivé dopady – třeba že jim ujede autobus, který jede jednou za den.
Je potřeba uživatele segmentovat, a říkat si, kde chceme data zkoumat. V Praze se často objevují problémy a nestandardní situace, když jsou třeba výluky, to je těžké. Aplikace bere data z nějakých jízdních řádů a když výluka v těch jízdních řádech není, protože Dopravní podnik nebo ROPID nepublikuje správná data, tak mi pak Lítačka řekne, že mám jet na Muzeum, které je zavřené. S tím nic neuděláme.
Chceme řešit nejpalčivější problémy. Ani Google nefunguje skvěle, žádná aplikace nefunguje skvěle. A v neposlední řadě si lidé strašně často stěžují na něco, co Lítačka vůbec nemůže – že jim ujela tramvaj nebo že jede pozdě nebo něco takového. Za to bohužel nemůžeme.
<a>Dostali jsme se ke zdrojovým datům. Jste spokojeni s tím, jaká data o aktuální poloze prostředků MHD máte?
Ano. Zajímavé je, že každý ten zdroj dat je jiný – autobusy, tramvaje a metro – a každý má úplně jiný systém detekce toho, kde se ten prostředek nachází. Byla sranda to konsolidovat. Dělali jsme to v rámci datové platformy pár let, ale teď už to funguje skvěle.
Takže jste s daty spokojení?
Ano, s daty jsme spokojení. Když jsem v OICT před sedmi lety začínal, byla nedostupnost dat jednou z prvních věcí, které jsme řešili.
To je velký posun, protože o data a jízdní řády se v minulosti vedly velké bitvy, a nejenom v Praze.
Je to tak. Některé věci trvají, ale nakonec jsme to zvládli. Jedním z výsledků jsou i skvělá odjezdová tabla, která se teď postupně dávají na zastávky. Bylo by to možné i bez nás, ale díky nám Praha nemusí vždycky kupovat licenci na tu tabuli, a podle našich propočtů Praha díky tomu ušetřila něco kolem čtvrt miliardy korun oproti tomu, kdyby postavila tabla za předcházející ceny. To je třeba skvělý příklad toho, jak datová platforma a kontrola nad daty šetří peníze.
Říkal jsi, že budete přesouvat vývoj PID Lítačky na své interní lidi. Proč? Nejste spokojeni s externím dodavatelem? Nebo to má nějaké další výhody?
Má to spoustu výhod, a má to samozřejmě spoustu úskalí. Jeden z hlavních důvodů, proč to děláme, je, abychom to nemuseli soutěžit. Protože soutěžit vývoj produktů, které se kontinuálně vyvíjejí, je strašně složité. Potýká se s tím celá státní správa.
Když soutěžíš agendový systém, který někam nasadíš a pak ti pojede a nebude se moc měnit, tak to jde. Sepíšeš funkční požadavky, řekneš, co od toho chceš, nastavíš kritéria, vyhodnotíš cenu, kvalitu a uděláš to. Jenže Lítačku nemůžeme ani správně vysoutěžit, protože nevíme, co bude za tři roky a jak se bude rozvíjet.
Takže se soutěží víc na cenu a je to složité. A vždycky tam hrozí – a nám se to stalo – že pokud tu zakázku člověk dělá transparentně a chce, aby byla co nejvíc otevřená, vysoutěží se jiný dodavatel než ten, který aplikaci provozuje. A to má svá úskalí – musí třeba přebírat kód, který nepsal. Je to složitější a není to ničí chyba, ale žádoucí to zrovna není. Zároveň není žádoucí být navěky uzavřený u jednoho dodavatele.
Druhým důvodem je, že nad aplikací máte samozřejmě větší kontrolu, i v souvislosti s provozem. Když se něco stane, nějaký bug nebo jiný problém – dokážete mnohem rychleji detekovat, kde ten problém je. Máte interní tým a řekne konkrétnímu člověku: přijď a řekni mi teď, co se děje a opravte to. S dodavatelem? Musíte zadat request na servis desk a tak. A to je velmi složité.
Dalším důvodem je redukce transakčních nákladů. Máme objednatele, organizátory dopravy, kteří nám říkají, co chtějí. My pak vypíšeme zakázku a předáváme jednotlivé objednávky na dodavatelské firmy. A to znamená papír, papír, papír – objednávka, nabídka, akceptace, fakturace. A takhle létají papíry, a to je strašně neefektivní.
A poslední důvod je, že u tak zajímavých aplikací, jako je PID Lítačka, má vývojový tým v baráku většinou vztah k produktu a baví ho to. Není nic lepšího než zapálený vývojář, který rozumí produktu a který do toho dává svůj vhled a dokáže chápat uživatelské potřeby a pak designovat řešení. V tomhle je to krásné.
Přešli jsme podobně na interní vývoj u datové platformy a pak u Portálu Pražana. Musím říct, že internalizace vývoje bylo jedno z nejlepších rozhodnutí, které jsem kdy udělal. Je to dnes obecně strategie Operátora ICT, protože dodává tomu městu přidanou hodnotu, nemusí se soutěžit a všechny to baví mnohem víc a je to rychlejší.
Jediné úskalí je, že musíme najímat vývojáře, což je těžké. Ale musím zaklepat, že se nám to velmi daří. Máme už vybudované jméno a dokážeme vývojáře namotivovat.
A já myslel, že už teď všechno programuje generativní AI a potřebuješ jenom někoho, kdo to pak zkontroluje a nasadí (smích).
Ne, samozřejmě já i programátoři AI používáme, ale vývojáře potřebuješ pořád. Nakódovat s pomocí nějaké umělé inteligence frontendovou aplikaci může být záležitostí dvou měsíců. Ale tak strašně složitý backend jako u Lítačky generativní AI nevyřeší. Lítačka je napojená na odbavovací systém, benefitní program, platební bránu, další datové zdroje – to všechno musí spolu fungovat, a to je ta obtíž a složitost.
Jak velký tým teď má Lítačku na starosti a jak velký tým to bude, až bude PID Lítačka interní?
Na celý ekosystém máme jeden kontrakt s organizátory a na to jsou nabalené různé části. Jedna věc je odbavovací systém, kde běží všechny transakce a přes který se ověřuje, zda mám platnou jízdenku. A pak jsou různé moduly – benefitní program, parking modul, data o parkování si taháme ještě z jiného zdroje od Technické správy komunikací. Ani nevím, kolik tento tým tvoří dohromady úvazků, protože tito zaměstnanci jsou sdílení ještě na různých dalších rolích.
Pro novou Lítačku máme pětičlenný vývojový tým plus product managera a UX designéra, což je standardní produktové trio. A kolem tohoto počtu by to mělo oscilovat. Tým by neměl být nikdy menší, protože potřebuješ udržet zastupitelnost, a větší tým by se neuživil. Ale pak kolem toho jsou obvykle ještě projektoví manažeři, dělají se nějaké dopadové analýzy, konzultanti a tak.
Říkal jsi, že teď máte stop stav na přidávání nových funkcionalit. Ale až aplikaci převedete, zkonsolidujete, předěláte a vypustíte tu novou verzi, bude prostor na přidávání něčeho nového? Máte v plánu, co by se časem v Lítačce mohlo objevit?
Nápadů je spousta a souvisejí často s celým systémem odbavení v Praze. Můžu říct, o čem se vedou diskuze, ale o tom, co bude Operátor ICT dělat, rozhodují organizátoři dopravy. Diskutuje se celkově o koncepci odbavení v Praze, například o službě FAIRTIQ, která funguje tak, že člověk při nástupu udělá v aplikaci tap-in, a když vystoupí, udělá tap-out. Nápadů je kolem toho strašně moc. Lidé se vždycky ptají, proč to nefunguje jako v Londýně, to je jednoduché: mám kartu a prostě jedu…
Nebo v Brně.
Ano, i v Brně nebo v Ostravě. Existuje i speciální stránka na téma „Praha není Ostrava", kde se vysvětluje, v čem je rozdíl. Nejsem úplně odborník na systém odbavování, ale Praha třeba nemá turnikety a už jenom je postavit by znamenalo investici, zpomalilo by to tok lidí a podobně.
Praha rozhoduje, jakou cestou jdeme, a od toho se pak odvíjí to, co dělá Operátor ICT a jakým způsobem to dělá. Diskuze se vedou na politické úrovni a pak je na politicích a na organizátorech dopravy, co nám zadají.
Ale teď nemáme fixní seznam věcí, které by se měly v aplikaci změnit. Vždycky se budu snažit prioritizovat měření přidané hodnoty a zlepšování designu nad přidáváním funkcí, byť to není úplně pod mou kontrolou a pořád to je rozhodnutí našich organizátorů.
Ale řekněme, že by se mohlo řešit třeba to, aby se dalo přes Lítačku chodit na toalety v metru. A to může být nějaká funkcionalita. Pak se můžeme bavit o tom, jaký to má dopad, kolik by to stálo, kolik lidí by to používalo. Je tam spousta takových věcí.
PID Lítačka má obecně velkou uživatelskou základnu. Já říkám – a to je, prosím, velká nadsázka – že z Lítačky lze udělat nakonec tu Opencard tak, jak byla myšlena. Doufám, že z toho nebude titulek (smích). Původní myšlenka byla, že to má být identitní karta Pražana.
A dneska se Lítačka spojuje s benefitním programem na bikesharing, takže si můžeš na Lítačku pronajmout Rekola a podobně. Tento benefitní program se dá rozšiřovat. Město třeba řekne: chci, aby se do muzea dalo chodit na Lítačku, a ještě těm, co mají dlouhodobý kupon, dám velkou slevu. Celý koncept se určitě bude někam posouvat a určitě se bude rozvíjet – otázka je, co bude město chtít. Ale kdybych to přehnal, tak kdyby tady ve výsledku byla jedna karta, tak by to asi bylo dobré.
Taky se mluví o tom, jestli by nestálo za to mít jednu dopravní kartu pro celou republiku. Před několika měsíci jsem o tom mluvil se Zbyňkem Jiráčkem z ROPIDu. Narazili jsme na to, že by se na tom museli domluvit všichni v celé republice a že to asi není úplně moc reálné. Jsou nějaké úvahy tímhle směrem?
Nevím, jak politicky, ale osobně bych z produktového uživatelského hlediska samozřejmě byl rád, aby všichni v celé České republice jezdili na Lítačku. Určitě bychom byli rádi, kdyby se náš produkt rozšiřoval do celé republiky. Ale samozřejmě to je velmi složitá problematika a nebavíme se nakonec jen o Česku, ale třeba i o evropském standardu. Ale zpátky na zem: řešíme přepis Lítačky, řešíme to, aby se dala rozvíjet trochu, stavíme znovu základy a pak se těším na to, co všechno se bude dělat.
A samozřejmě důležitá otázka, asi to nejdůležitější, co se na Lítačce řeší dlouhé roky: název. Bude se aplikace i přejmenovávat?
Rozhodně nejsem tím, kdo by to měl říct (smích). Od začátku to bylo velké téma. Nevím, kdo s tím tehdy přišel – myslím, že to bylo za Adriany Krnáčové. Nedokážu říct, jestli to byl dobrý nápad nebo ne. Má to nějaký důvod, nějaký zvuk a už se to nějak chytilo. Rebranding by asi byl náročný, ale to je normální. Rozhodně si to musí rozhodnout samozřejmě politici a organizátoři.Byl bys rád, kdyby se přejmenovala?
Mně je to vlastně jedno, jak se ta karta jmenuje. Používám ji a funguje a jméno pro mě není tak důležité. Ale vzbuzuje to asi největší vášně a diskuze, tak jsem zvědavý, jak se s tím politici popasují. Zbývá asi jedna otázka: kdy to bude všechno hotové, kdy bude nová Lítačka?
To jsou dvě otázky: kdy bude nová Lítačka a kdy se vypne ta stará. Chceme být velmi opatrní. Třeba v České spořitelně byl přechod z internetového bankovnictví na George šílený proces a má to své důvody – občas to může být extrémně náročné. Internetové bankovnictví je samozřejmě asi složitější. Ale chceme být velmi opatrní. Vyvineme novou aplikaci, kterou chceme umět rychle po různých iteracích pouštět do beta testování. Rádi bychom se dostali k tomu, že někdy kolem třetího, čtvrtého kvartálu příštího roku bude za nás hotová nějaká produkční verze aplikace, která teoreticky bude moct jít ven.
A teď je otázka, jestli ta beta verze půjde jako jiná aplikace, a vedle ní zůstane ta stará a v jednu chvíli bude muset dojít k tomu, že se ta stará bude aktualizovat na novou a už to nepůjde vrátit. Myslím si, že na to si musíme dát nějaký prostor, abychom nenaštvali uživatele. Protože vím, že i kdyby byla nová aplikace sebelepší ze všech designových pohledů a všechny průzkumy můžou říct, že je lepší, vždycky bude nějaké procento lidí, kterým se líbit nebude a kteří řeknou: ta stará byla lepší. Musíme si na to dát pozor. Ale nová aplikace by měla být někdy na přelomu třetího, čtvrtého kvartálu technicky připravená.
Skoro rok, to je poměrně dlouhá doba. Je to opravdu tak složité, nebo spíš řešíte smluvní překážky třeba se současným dodavatelem?
Neřekl bych, že rok vývoje je nějak extrémně hodně. Je to složitá aplikace, nedá se srovnat s normálními aplikacemi, ani s normálními přepravními aplikacemi. Například velmi oblíbená aplikace Můj vlak, je, myslím, jednodušší než Lítačka. Řešíme velké datové toky, napojení na vícero datových backendů, které nejsou naše. Potřebujeme mít dobrou kontrolu vstupních dat. Ale třeba se to povede dřív. Je potřeba vždycky dát nějaký milník a k tomu směřovat. Ale nikdy nevíš, co se za ten rok stane, v IT je to hrozně dlouhá doba. Ale plně věřím tomu, že se nám to povede a třeba to bude dřív.
Chystáte kromě Lítačky v Operátorovi ICT nějaké další novinky?
V danou chvíli myslím spíš rozvíjíme a rozšiřujeme stávající projekty. Třeba Portál Pražana, kde postupně přibývají agendy a spíš se snažíme škálovat produkt než přicházet s novými produkty, protože jich je už tak docela dost. Žádnou velkou novinku na obzoru nevidím.
Soustředíme se třeba na monitoring mikroklimatu v Praze. Ten v úvodu zmíněný monitoring blanokřídlých zní zajímavě, ale monitoring mikroklimatu obecně je velké téma. Klimatická změna má dvě části: řeší se, jak nemít tu klimatickou změnu – tedy mít míň emisí a snažit se splnit cíle, ESG a podobně. A druhá věc je adaptace města na klimatickou změnu, a na to je potřeba mít data a vyhodnocovat je.
Na datové platformě se k tomu dělají nové projekty a jeden z nich je právě to, abychom dokázali vidět, kde jsou heat mapy, kde se daří, kde je biodiverzita, což je žádoucí ve městech. To je třeba jeden ze směrů, kterému se Operátor ICT určitě bude věnovat víc.
A v oblasti dat se budeme věnovat také hodně energetice a zpracování energetických dat, což je taky velmi zajímavá věc s velkým potenciálem. Jde o to, aby město dokázalo co nejlépe vyhodnocovat data o energetice, což může mít obrovský dopad.
Celý obsah je dostupný pouze našim podporovatelům
Můžete se jím stát i vy. Získáte tak nejen přístup k přepisům všech našich podcastů, ale také Lupu bez bannerů, newsletter o zákulisí českého internetu a další výhody.
ČLÁNKY DO MAILU