Nemám rád dlouhé úvody, proto bych se zde nechtěl příliš zmiňovat o tom, jak jsou přehledy vlastně nevděčným tématem a že nikdy není možné se zavděčit všem, proto se rovnou „vrhnu“ na problém.
Začal bych oblastí, která vzbuzuje pravděpodobně nejvíce připomínek:
Smyslem přehledů je nějakým způsobem zmapovat zvolenou oblast. Pokud není možné danou oblast zmapovat kompletně, je nutné vybrat určitý vzorek, a to na základě pevně daných kritérií.
O tom, že do přehledů není reálné zahrnout všechny poskytovatele, jsem se mohl přesvědčit u svého prvního přehledu. Pokud působí na trhu desítky firem nabízejících např. bezdrátové připojení k Internetu, není opravdu možné rozumným způsobem zmapovat celý trh. Výsledkem pak samozřejmě je to, že firma, která není v přehledu uvedena, se cítí poškozena a nutno podotknout, že zcela právem. Dovolím si však tvrdit, že u podobných přehledů – jako jsou na Lupě – není žádoucí zmapovat celý trh. Pro podobný úkol totiž nejsou určeny články, ale spíše samostatná sekce, která na Lupě pro tyto účely od nepaměti existuje a vzhledem k jejímu způsobu fungování by měla obsahovat aktuální údaje. Pokud tomu tak není, je to vinou jen a jen samotných poskytovatelů, kteří si své údaje sami spravují.
Pokud tedy není možno zahrnout do přehledu všechny firmy nabízející nějakou službu, je nutné určit nějaká kritéria, podle kterých společnosti vybereme. Základním problémem takového výběru je, že ať je jakýkoliv, vždy se nalezne někdo nespokojený, a to ten, kdo v přehledu chybí a myslí si, že by v něm chybět neměl. Aby se předešlo problémům a výběr se stal zcela průhledným, jsou vždy určena pevná kritéria a snahou je samozřejmě co možná největší objektivnost.
Při hledání kritérií pro výběr poskytovatelů však člověk narazí na řadu problémů, které musí řešit. Snahou je vždy zahrnout ty „nejvýznamnější“. Jak je ale určit? Můžeme si pomoci tím, že místo termínu „nejvýznamnější“ použijeme jiného pojmu, který s ním trochu souvisí, a to je „největší“. Vše se zdá jednoduché, určit nějakých deset či patnáct největších poskytovatelů přece nemůže být problém, ale znovu se ukazuje, že tomu tak je. Podle čeho tedy hodnotit?
- Podle počtu zákazníků? To je problematické, počet zákazníků neříká nic o jejich významu. Jeden může mít hodně zákazníků, ale malých, druhý naopak. Kdo z nich je větší? Či ještě lépe, kdo z nich je významnější? Přesto je to poměrně vhodný způsob, jak poskytovatele poměřit, bohužel se pro něj velice obtížně získávají hodnoty. Na tomto místě musím říci, že my tyto hodnoty na základě našich studií pro členy NIX.CZ známe, bohužel však nejsou určeny pro zveřejnění, což je myslím pochopitelné.
- Podle obratu? Použití této hodnoty mi přijde naopak zcela nesmyslné. Internet často není jedinou obživou jednotlivých společností a na obratu se projevuje celá řada faktorů, které zabraňují použít obratu jako berné mince.
Co tedy? Těch způsobů mě napadá mnohem více, bohužel vždy narážím na řadu problémů, proto bych nazval volbu vhodného kritéria cestou nejmenšího zla a snahou o co možná největší objektivnost. Nepopírám tedy, že zvolené kritérium není úplně dokonalé, přesto mi připadá nejlepší z mně známých. Pro nás je konkrétně kritériem to, že jsou sledováni pouze členové peeringového sdružení NIX.CZ.
Sdružení NIX.CZ je od svého vzniku chápáno jako sdružení nejvýznamnějších poskytovatelů Internetu v České republice. V současné době bych považoval za jedinou problémovou podmínku členství v něm vlastnictví AS (autonomní systém) a věci s ním spojené. Zastávám názor, který je možná v dnešní době již přežitkem – nejsem si tím naprosto jist, ale to, že má někdo vlastní AS a je členem NIX.CZ, mi dává signál, že to myslí s Internetem vážně. Nechci zde nijak snižovat prestiž všech nečlenů NIX.CZ, ale na mne to tak prostě působí. Myslím si, že dokladem toho i to, že řada významných poskytovatelů, kteří nemají svůj AS, se k jeho zavedení chystá. To však je, uznávám, všechno subjektivní názor a snahou je objektivita. Objektivně pro nás NIX.CZ představuje významné české poskytovatele, jak to ostatně udává klasický model o rozvrstvení ISP. Nechci zde zůstat hluchým vůči výhradám od poskytovatelů, kteří členy NIX.CZ nejsou, ale jsou např. co do počtu zákazníků pravděpodobně větší než někteří jejich kolegové v NIX.CZ. Nejsem však schopen jiným způsobem (a za cenu nižších „ztrát“) odlišit „významné“ poskytovatele od ostatních. Pokud by totiž došlo k tomu, že by byli v přehledu zahrnuti členové NIX.CZ a několik dalších vybraných ISP, mohli by ostatní v přehledu nezahrnutí poskytovatelé oprávněně namítat, co my? Takové řešení tedy možné není. Závěrem tohoto tématu nechci říci, že bych byl se současným stavem zcela spokojen, lhal bych, lepší řešení mi však známo není! Pokud má některý z čtenářů nějaký konstruktivní nápad, rádi ho přivítáme v diskusi k článku. Abych dokázal, že to opravdu myslím vážně, jsem ochoten návrh (případně i více návrhů), který povede k cíli, nějakým způsobem ohodnotit.
V návaznosti na omezení sledovaného vzorku ještě poznámku k názvu přehledů. Jak to tedy je s tím slovem komplexní? Komplexní nemá v tomto smyslu význam úplný, ale spíše souborný. Nemá tedy vyjadřovat úplnost přehledu, ale naopak jeho „omezenost“ ve smyslu výběru podle daných kritérií. Měl by tedy spíše vyjadřovat ucelenost díla. Pokud bychom chtěli vyjádřit jeho úplnost, použili bychom termínu kompletní. Nejsem však v této oblasti dostatečně erudovaný, takže mi nepřísluší se rozborem tohoto slova dále zabývat. Mám také neblahou předtuchu toho, že by tento termín mohl způsobit v diskusi k článku flamewar, takže bych chtěl požádat všechny, kdo s užitím tohoto termínu nesouhlasí, aby kontaktovali přímo mně a vyjádřili své připomínky. Nechci tím říci, že by šlo o téma okrajové, to rozhodně ne, ale nerad bych, aby díky němu došlo k zahlcení případné diskuse. Pro ty, kdo se k němu chtějí vyjádřit, slouží hlasování pod článkem.
Základem každého přehledu, který má snahu poskytnout jisté porovnání jednotlivých nabídek, je nutně zjednodušení.
Tento problém je pravděpodobně ještě výraznější než ten, který jsme řešili výše. Odvážím se však tvrdit, že se nám ho podařilo systematickou činností v dané oblasti minimalizovat alespoň v té rovinně, že jednotlivé nabídky se opravdu v rámci přehledu dají porovnat. To, že dochází k jejich zjednodušení, je daň za tuto možnost, je to však daň, kterou je nutno podstoupit a souvisí s tím, že podobnost slov přehled a přehledný není čistě náhodná.
Cíl tohoto článku byl jediný, vyvolat diskusi, pokud se mu to podaří, splnil svůj účel. Neklade si za cíl být zcela pravdivý, klade si však za cíl umožnit diskusi, která by pomohla přiblížit se „pravdě“. Poznámku nakonec – přehledy jsou více než cokoliv jiného otázkou kompromisů…
ČLÁNKY DO MAILU