Velká zasedací místnost Českého telekomunikačního úřadu (ČTÚ). Cestou do prvního patra, kde se sál nachází, provází návštěvníky ostraha budovy. Novináři sem mohou vstoupit, ale jen bez diktafonu a kamery. Uvnitř sedí zástupci klíčových subjektů české televizní digitalizace, každý se svými zájmy. Na jedné straně šiškovitého stolu jsou zástupci stanic Nova a Prima se svými právníky, proti nim Regionální televizní agentura, nové digitální programy a Česká televize. Radní ČTÚ mají pozici v čele, další hosté zůstávají na židlích kolem zdí. Je čtvrteční ráno a workshop vyhrazený nejpádnějším připomínkám k Technickému plánu přechodu (TPP) právě začíná.
Nova přišla s negativní reakcí…
ČTÚ svolal jednání za cílem vyjasnění požadavků jednotlivých nespokojenců a kvůli nalezení společné řeči. Generální ředitel Novy Petr Dvořák přednesl úvodem stanovisko společnosti CET 21, která má ke stanici licenci. Šéf televize uvedl, že komerční jednička je na digitální vysílání připravena, ale zapochyboval, že bude se stávajícím TPP souhlasit. Návrh podle Dvořáka neposkytuje stávajícím provozovatelům vysílání dostatečné garance zachování pokrytého území. Později formuloval svoji podmínku jasně: Nechceme být diskriminováni tím, že nám naše současné 98procentní pokrytí klesne. Chceme, abychom se k divákům dostávali tak, jak se k nim dostáváme dosud.
Právník Novy Petr Kotrlík sedící po ředitelově levici konstatoval, že stanovisko televize k TPP je v současnosti negativní. Návrh podle něj nezohlednil připomínky, které stanice vznesla ve veřejném připomínkovém řízení. Souhlas s plánem by podle doktora Kotrlíka znamenal ohrožení stávající licence, která Nově umožňuje vysílat analogově. Oprávnění má platnost až do 30. ledna 2017, frekvenční mandát druhé analogové celoplošné stanice, televize Prima, vyprší až roku 2018.
… a promyšlenou taktikou
Další kritika právníka TV Nova na hlavu ČTÚ se týkala krátké (patnáctidenní) lhůty na podání připomínek k TPP a především pak času, během kterého by se televize měla rozmyslet nad zažádáním o bonusovou licenci. Rozhodnutí má Rada pro rozhlasové a televizní (RRTV) vysílání obdržet nejpozději ve středu 29. srpna, tedy za tři pracovní dny. Podmínkou pro zisk kompenzačního programu je odevzdání analogových kmitočtů tak, jak to TPP určí. Jednu z mála účinně vypadajících pák na komerční televize Nova pravděpodobně elegantně obejde tím, že si o licenci vůbec nepožádá a bude dál s Primou nerušeně lovit na dvanáctimiliardovém analogovém rybníku.
TPP: kompromis mezi Novou a digitálními televizemi
Technický plán přechodu zveřejnil Český telekomunikační úřad 1. srpna. Dokument měl být kompromisem mezi požadavky analogových komerčních televizí a nových digitálních vysilatelů. Nova a Prima ale nevidí v navrženém dokumentu dostatek záruk pro zachování dosavadního pokrytí. Chcete jim v pátrání pomoci? Podívejte se na předloženou verzi TPP. Dokument procházel patnáctidenním připomínkovým řízením a jeho kritici na sebe nenechali čekat. Podmínky pro vrácení kmitočtů si klade i RTA.Představitelé Novy si v diskusi vzpomněli také na oficiální důvod, proč jim RRTV nedala ani jednu pozici v multiplexech B a C. Mediální radní analogovým komerčním televizím oprávnění nedali s tím, že to automaticky zařídí novela zákona o provozování rozhlasového a televizního vysílání. Když teď Nova zákonnou licenci sešněrovanou podmínkami TPP odmítne, může na tom paradoxně ještě získat. Poukáže na fakt, že ji o licenci připravil časový pres. Potom televize zpochybní dubnové rozdání licencí a řekne RRTV, že jedna měla být i pro ni. Oprávnění pro druhý digitální program a volné ruce při jeho zavádění, to by bylo jistě chutné sousto.
My nejsme proti konkurenci, my se konkurence nebojíme. My se konkurence nebojíme. Nejsme kverulanti, ani nechceme ten proces brzdit,
tak nad uvedenými větami Petra Dvořáka se při daných faktech a postupu jednání může čtenář jen pousmát. Zvlášť, když právník Kotrlík poznamenal, že pro Českou republiku je závazný jen závěr letošní ženevské Regionální radiokomunikační konference (RRC 06), podle kterého může být analog v Evropě až do roku 2015. Doktor vyjádřil údiv nad tím, proč se v České republice s přechodem tak pospíchá.
Měli na dnešek klidné spaní? Rada Českého telekomunikačního úřadu dnes bude rozhodovat, zda schválí Technický plán přechodu na digitální vysílání a jaká bude jeho finální verze. Nahoře zleva: Michal Frankl, Pavel Dvořák (předseda), Jana Fürstová a Marcela Gürlichová. Nejvíce starostí jim dělají postoje komerčních televizí, které v České republice dosud vysílají analogově a bez jejichž spolupráce nabere zdejší vlak digitalizace zpoždění. Dole zleva: Petr Dvořák (generální ředitel TV Nova) a Martin Dvořák (generální ředitel TV Prima). Pokud Rada ČTÚ vyhoví jim, bude se na ni zlobit Asociace digitálních televizí. V opačném případě bude nespokojené zas duo televizních Dvořáků.
Asociace digitálních televizí prosazuje rychlou změnu
Přístup televize Nova přivedl do varu Jiří Balvína z televize Óčko a Fera Feniče z TV Febio. Zástupci Asociace digitálních televizí nadále míní, že termín analogové tmy naplánované na 9. září 2009 je reálným a nic podle nich nebrání ani tomu, aby se začalo vypínat od velkých aglomerací. Praha, Brno a Ostrava představují totiž lukrativní koncentraci diváků na území, které není těžké pokrýt. Pro vysilatele by reklamní příjmy z velkých měst mohly být kýženou injekcí, kterou k úspěšnému startu potřebují.
Česká televize se pokoušela zjednat smír
Mám ve zvyku nazývat věci pravými jmény a budu to dělat i tady, řekl šéf digitalizace České televize Pavel Hanuš na začátku svojí řeči. Připomněl, že přes působení v médiu veřejné služby má zkušenosti i z komerční sféry a dobře zná úkoly manažerů – přinést zisk. Chápe proto postoje všech zúčastněných stran, ale přesto si myslí, že je potřeba hledat řešení. Směšuje se technologický přechod a vytvoření digitálního trhu, což není to samé,
řekl Hanuš a zmínil příklady Finska, Švédska a Británie. Země rychle vybudovaly sítě s velkým pokrytím, ale ty jen pomalu získávaly na sledovanosti. Konzervativní diváci totiž nadále zůstávali u příjmu stávajícího.
Nové podmínky nastolí až analogová tma, která vrátí všechny subjekty na startovní čáru. Pavel Hanuš ji ale považuje jen za jedno z možných řešení. Šéf digitalizace České televize míní, že digitalizace v Česku je o hledání nejlepšího ze špatných řešení. Zájmy vysilatelů jsou totiž natolik rozdílné, že nemohou být spokojeni všichni. Přesto podle něj stojí za to najít smírčí cestu. Pokud vím, digitalizace se nikde v Evropě bojem nevyhrála. Já myslím, že řešení existuje a bavme se o něm bez emocí. Mějme při přechodu co nejméně poruch,
to jsou věty Pavla Hanuše, které jsou na míle daleko od právního pohledu TV Nova, kterému na jednání sekundovaly i TV Prima a RTA. Může si to ale dovolit i proto, že reklamní trh od 1. ledna 2008 nebude už starostí České televize a podmínka celoplošnosti 95 procent obyvatelstva v součtu digitálního i analogového pokrytí je pro ní závazná v každém případě. Hanuš také prohlásil, že termín 10. října 2010 vidí jako reálný a že dřívější datum rozhodně nevzniklo po dlouhé argumentační diskusi.
Připomínky TV Prima, RTA a nejásavý závěr
Postoj televize Primy i Regionální televizní agentury si můžete osvěžit ve včerejších zprávách:
Prima chce počítat set-top-boxy v obchodech i mezi lidmi
RTA navrhuje dát multiplexu B regionální punc
Skepse pracovníka ČTÚ, který po jednání říkal do mobilu: Já to vidím černě,
plně vystihovala náladu ze včerejšího workshopu. Ale doufejme, že si Rada ČTÚ vzala příklad spíš z konstruktivního přístupu Pavla Hanuše než z obav Petra Dvořáka, ačkoli obojí je samozřejmě oprávněné. Rozhodnutí nebo nerozhodnutí nad Technickým plánem přechodu budeme znát až během dne a čtenářům DigiZone.cz ho přineseme jako aktualitu.
Koláž: Autor