Známe detaily rušení televizních poplatků v Polsku. Ministerstvo financí je ostře proti

Díky tomu, že je dostupný návrh zákona včetně paragrafového znění, si můžeme udělat obrázek o rozsahu chystaných opatření a jejich konkrétním provedení. Vláda se rozhodla zákon spojit s dalšími úpravami, které musí zavést kvůli evropskému nařízení EMFA.

Právě zrušení poplatků a přechod na státní financování je však nejcitlivějším místem novely. Vedlo to ke sporu mezi ministryní kultury a správcem státní kasy.

Ministerstvo kultury v důvodové zprávě popisuje, že se obyvatelé masově vyhýbají povinnosti platit koncesionářské poplatky (v polštině „abonament“). Financovat Polskou televizi a Polský rozhlas tímto způsobem je proto neefektivní. Náhradou má být financování přímo ze státního rozpočtu, které je podle ministerstva kultury stabilní a předvídatelné.

Předložený zákon navrhuje, aby vybírání koncesionářských poplatků skončilo od 1. ledna 2027. Až do konce roku 2028 má však pokračovat vymáhání dlužných plateb od těch, kteří neplnili své zákonné povinnosti. Následně budou tyto dluhy považovány za promlčené.

Zákon zavádí minimální garantovanou částku ze státního rozpočtu ve výši 2,5 miliardy zlotých ročně (v přepočtu asi 14,5 miliardy korun). Určena je pro financování všech veřejnoprávních médií dohromady, tedy Polské televize, celostátních okruhů Polského rozhlasu a sedmnácti regionálních stanic. Toto opatření má zabránit každoročním politickým debatám o výši rozpočtu a zajistit finanční stabilitu vyžadovanou předpisy Evropské unie.

Částka je navržena jako „absolutní minimum“ a odpovídá cca 0,14–0,15 % HDP. Zákon navrhuje maximální limit státních výdajů na veřejnoprávní média na deset let dopředu v celkové výši 25 miliard zlotých.

Kde na to vezmeme?

S novým modelem financování ostře nesouhlasí ministerstvo financí. „Uvedená částka je pro rozpočet neúnosná,“ upozornilo ve svém stanovisku. Požaduje, aby se účinnost zákona odložila až na dobu, kdy se zlepší kondice veřejných rozpočtů. Nyní si polský státní rozpočet nemůže dovolit další mandatorní výdaj, který zhorší celkové parametry státního hospodaření. Ministerstvo navrhuje najít jiný model financování než příspěvek ze státního rozpočtu a připomíná, že je Polsko vázáno doporučením Rady EU, aby do roku 2028 odstranilo nadměrný schodek státního rozpočtu.

„Ve státním rozpočtu je nezbytné zajistit konkrétní zdroje financování (nebo najít úspory jinde), nikoliv jen očekávat navýšení limitu výdajů, pro které v současné situaci není prostor,“ varuje ministerstvo financí, které se podivuje, že návrh zákona nijak neřeší, z jakých příjmů státního rozpočtu by se částka vůbec měla vyčlenit.

Pokud zákon přesto projde a nevetuje ho konzervativní prezident Karol Nawrocki, který zásahy do současného mediálního systému kritizuje, povede to k rozsáhlým změnám.

Co je veřejná služba

O rozdělení peněz mezi jednotlivá média nebude rozhodovat přímo vláda. Celou částku převede ministerstvo financí na účet Národní rady pro rozhlasové a televizní vysílání (KRRiT). Teprve tento úřad je pak má rozdělovat mezi jednotlivé vysílatele, přičemž o rozdělení peněz na následující rok by musel rozhodnout nejpozději 30. září.

Vládní návrh počítá s tím, že národní média budou mít kromě příspěvku ze státního rozpočtu ještě příjmy z reklamy a sponzoringu. Vysílací rada bude muset při rozhodování o tom, jak rozdělit garantované státní prostředky, zohlednit schopnost jednotlivých vysílatelů přivydělat si obchodní činností, a také vzít v úvahu technické náklady.

Pomůckou při rozdělování státních peněz budou závazná kritéria naplňování veřejné služby. Ta má být definována na dvou úrovních. Základem zůstává obecná definice v zákoně o rozhlasovém a televizním vysílání, kterou mají doplnit víceleté plány srovnatelné s našimi memorandy o veřejné službě. Mají umožnit kontrolu nad tím, jak se zachází s veřejnými prostředky, ale zároveň ponechat médiím tvůrčí svobodu.

Obecný výklad veřejné služby zní, že uspokojuje demokratické, sociální a kulturní potřeby společnosti, zaručuje pluralitu mediální nabídky včetně kulturní a jazykové rozmanitosti, a musí se vyznačovat nestranností, nezávislostí a inovativností. Televize a rozhlas se mohou svobodně rozhodovat, jakými konkrétními pořady a tvorbou tyto cíle naplní.

Vedení televize a rozhlasu vypracují dokumenty, v nichž předloží konkrétní závazky na následujících pět let. Kromě samotných cílů musí uvést odhadované náklady a zdroje jejich financování, což bude důležité právě pro výpočet přidělené státní dotace. Jestliže se televize a rozhlas rozhodnou udělat nějaké společné projekty, například digitalizaci archivních záznamů, musí se tento závazek objevit v dokumentech obou médií.

Finální podobu víceletých plánů musí odsouhlasit vysílací rada. Pokud se ukáže, že skutečné náklady na plnění úkolů byly nižší, než kolik byl státní příspěvek, musí média přebytek vrátit do rozpočtu. Druhou možností je, že přebytek poslouží k úhradě budoucích specifických nákladů. Polská televize navíc bude muset 1,5 % svých ročních příjmů z veřejných zdrojů odvádět Polskému institutu filmového umění na podporu filmové produkce.

Vysílací rada by měla nově schvalovat také etické kodexy televize a rozhlasu, které budou důležitým samoregulačním nástrojem, jak posuzovat případná redakční pochybení.

Návrh zákona dále zavádí přísnější a průhlednější mechanismy, jak zkontrolovat, zda média skutečně plní své úkoly. Hodnotící zprávu by každoročně vypracovala vysílací rada, která by měla zohlednit různorodost obsahu pro různé věkové, kulturní a sociální skupiny. Má posuzovat také soulad vysílání s veřejným zájmem, nestrannost, objektivitu, objem původní tvorby, zpřístupnění obsahu pro zdravotně postižené obyvatele nebo celkovou sledovanost.

K této hodnotící zprávě by zároveň měly probíhat veřejné konzultace, aby vysílací rada dostala podněty od různých skupin obyvatel a mohla je vzít v úvahu.

Snaha o politickou nezávislost

Změny se dotknou i samotné národní vysílací rady. Aby regulátor nepodléhal vládě, má se celkový počet radních zvýšit na devět a jejich jmenování rozdělit mezi obě komory parlamentu a prezidenta. Čtyři členy zvolí Sejm, dva senát a tři jmenuje prezident. Každé dva roky se obmění jedna třetina členů. Radní musí mít odborné vzdělání, mediální praxi a projít veřejným slyšením. Zároveň nesmí být politicky angažovaní (a to ani v posledních pěti letech).

Polská televize i Polský rozhlas jsou po právní stránce státní akciové společnosti, mají tedy své dozorčí rady. Ty mají mít nově pět členů, z toho tři jmenuje po veřejném výběrovém řízení vysílací rada a dva ministerstvo kultury, které je v zastoupení státu jediným akcionářem. Jak televizi, tak rozhlas bude řídit generální ředitel tvořící jednočlenné představenstvo. Výběr nejvyššího manažera budou mít na starosti členové dozorčí rady ve spolupráci s programovou radou, jež zastupuje veřejnost a zaměstnance.

Konkurzy na tyto manažery mají být veřejné a jejich průběh bude živě vysílaný na internetu.

Nejvyšší vedení nebude mít vliv na pozici šéfredaktora. Tuto funkci obsadí osoba vybraná v konkurzu organizovaném programovou radou. Funkční období šéfredaktora bude pět let.

Členy dozorčích orgánů, programových rad a šéfredaktory bude možné odvolat pouze ve výjimečných, zákonem stanovených případech (například kvůli trestnému činu nebo jednání v neprospěch společnosti). Politické důvody budou nepřípustné. Výši odměn za výkon funkce stanoví vysílací rada a prostředky na ně půjdou přímo z rozpočtů kontrolovaných médií.

Polský parlament by se měl zákonem zabývat ještě na jaře. Očekává se hlasitý odpor opozičních poslanců ze strany Právo a spravedlnost.

• Chcete mít Lupu bez bannerů?
• Chcete dostávat speciální týdenní newsletter o zákulisí českého internetu?
• Chcete mít k dispozici strojové přepisy podcastů?
• Chcete získat slevu 1 000 Kč na jednu z našich konferencí?

Staňte se naším podporovatelem

Chci se stát podporovatelem