Setkáváme se při příležitosti prvních narozenin tematické stanice Film Europe Channel. Jak jste toto malé jubileum oslavil?
Pracovně. Je to jako 1. máj.
To znamená?
17. listopadu jsme vydali tiskovou zprávu, která velmi fakticky monitorovala to, co jsme za ten rok dokázali. Tisková zpráva měla být méně emocionální, než byly ty předcházející. Snažili jsme se do ní vložit především faktografické věci.
Čili 17. listopad pro vás ničím zvláštní nebyl kromě toho, že si naše republika připomínala významná výročí?
Žádnou party jsme nedělali, protože tento týden máme velké setkání s partnery zaměřené na kina. Tam pochopitelně uděláme malou připomínku a oslavu. Setkání se bude týkat digitalizace kin a naší kinodistribuce.
Jak z vašeho pohledu hodnotíte první rok vysílání Film Europe Channel?
Rok je velmi krátká doba na to, abychom mohli suverénně říci, co je stoprocentně splněno a co ne. S velkou satisfakcí ale musím říci, že naše úkoly, které jsme si stanovili v prvním roce, jsou v podstatě všechny splněny.
To znamená?
Prvním úkolem byly akvizice. Když jsme minulý rok začínali, měli jsme několik desítek filmů. Možná jsme měli připravených sto filmů. Dnes mohu říci, že máme osm set filmů připravených do vysílání, z toho je pět set filmů „all VOD“ a „all TV“, a z toho je dvě stě filmů „all rights“.
Můžete to trochu upřesnit?
Akviziční úloha byla splněná ne na sto procent, ale na tři sta procent. Za rok jsme se stali v podstatě po kvantitativní stránce nejvýznamnějším distributorem evropské kinematografie v Evropě a tím pádem i na světě.
Počet filmů se tedy určitě bude časem rozšiřovat?
Počet filmů se bude rozšiřovat, ale určitě nekoupíme osm set filmů každý rok. Budeme se snažit koupit každý rok od padesáti do sto padesáti filmů a tím pádem program obměňovat.
To znamená, že například nejstarších 150 filmů odpadne?
Bude se obohacovat. Zatím, a to je druhý úkol, jsme etablovali Film Europe Channel jako brand, který poskytuje prostor evropské kinematografii. Nebyla tam žádná velká dramaturgická koncepce. Nebylo z čeho. Pokud budu mít větší knihovnu, tak se konečně vrátíme k tomu, co jsem vždy oceňoval na jakémkoliv projektu – řešil programming kurátorsky. To se dá dělat s větší knihovnou, minimálně s pěti sty filmy. Čím více, tím lépe. Nový programový pohled Film Europe půjde tím způsobem, jak nám to knihovna umožní.
V optimálním případě by tedy měl mít Film Europe Channel k dispozici kolik filmů?
Pokud bychom měli v optimálním případě na roční bázi k dispozici čtyři sta až osm set filmů, byl by to základ. Myslím si, že se dostaneme i na víc. Myslím si, že budou roky, kdy se v knihovně spojí vícero licencí. V roce 2013 budeme mít jen od NBC Universal 180 filmů, pouze od jednoho klienta. Druhý rok už sedmdesát filmů odejde, ale tento rok budeme mít k dispozici 180 filmů.
Pokud jste tedy nakousl NBC, máte uzavřené smlouvy určitě ještě s některými dalšími společnostmi. Můžete je tedy prozradit?
To je právě ten splněný úkol. Není významná společnost v Evropě a jistým způsobem i ve světě, ta která distribuuje evropský film, která by s námi neměla nějaký kontrakt. Hovořím i o významných amerických studiích, jako jsou NBC nebo MGM. Dokonce i tyto společnosti jsou dnes našimi klienty.
Chcete být ale evropským kanálem.
Ty programy ale mají evropský film. Také NBC Universal proto, že koupil Canal+ a francouzskou knihovnu, má evropský film. MGM prodává Pasoliniho (Pier Paolo Pasolini, mj. italský režisér a herec, pozn. red.) a Jamese Bonda, takže to je pouze evropský film. Společnosti jako Warner Bros nemají evropský film.
Nadále tedy zůstanete čistě evropským filmovým kanálem?
To musíme. Proč bychom se měnili? Odlišuje nás to a každý si to zapamatoval. To je to, co nás povyšuje do nějaké úrovně exkluzivity bez ohledu na to, že jsme pouze jeden rok na trhu. Právě to, že jsme čistě o evropském filmu, na nás všichni oceňují nejvíce. Pokud otevřeme nějaký další projekt, pak to bude takto specializované, i když možná z jiných teritorií. Říkali jsme si, jak půjde vývoj dále, ale zatím pro nejbližší období je to evropský film.
Můžete upřesnit, kde jste tituly sháněli? Těch titulů nebude, předpokládám, málo.
To byla moje hlavní práce – aktivně navštěvovat všechny hlavní festivaly, kde se evropský film prezentuje. Jde například o Cannes, Berlinale, Toronto International Film Festival a Benátky. To jsou hlavní festivaly. Pak jsou ale desítky specializovaných přehlídek. Byl jsem například v Moskvě na Red Square Screening, akci, kterou pořádala společnost Russians Are Comming. Je to státní, ale velice dobře fungující organizace, která kopíruje akci, již pořádají Francouzi v lednu nebo Britové v létě. Na všech těchto specializovaných přehlídkách jsme přítomní.
A tam nakupujete?
Nejen to. Už jsme to povýšili i na takovou úroveň, že se účastníme akcí, kde se prezentují filmy v produkci. Je to nejlepší způsob, jakým můžete film odhadnout. Potom film sledujete a jako bojovník – myslivec – vy tu vysokou musíte najít, vytrápit a lapit. Například jeden z krásných filmů, který jsme koupili minulý měsíc, jsem identifikoval v Göteborgu minulý rok v lednu ještě „in production“. Poté jsem ho viděl v Torontu a koupili jsme ho po mailech před týdnem a půl. Není to tak, jak si možná mnoho vážených klientů nebo diváků myslí, tedy, že je to jak v restauraci nebo v samoobsluze. Je to jako myslivecká akce. Musíte film identifikovat a dostat ho do nějaké pasti, a pak ve správnou chvíli vystřelit.
Jeden ze čtenářů nám poslal dotaz konkrétně na rumunskou tvorbu. Zařadíte například nějakou historickou tvorbu? Konkrétně snímek Dákové nebo Trajánův sloup.
Tyto snímky má státní televize. Identifikujeme tyto tituly. Rumunská kinematografie má dvě roviny. První je ta stará, ve které byly velmi dobré filmy, například Trajánův sloup, Kozí roh nebo dětský film Veronika, Veronika. To jsou všechno velkovýpravné „Ceaucescovy“ filmy. Rumunsko mělo také velké množství westernů nebo historických filmů. Pak je tu nová kinematografie, která je vysloveně festivalová. V tomto směru máme rozpracovanou komunikaci se společností Wild Bunch. Zároveň pokračujeme v komunikaci se státními archivy. Z Rumunska máme tři nebo čtyři filmy. Na rumunskou tvorbu se soustřeďujeme tak jako na každou jinou. Divák se určitě může těšit na to, že se pokusíme vybrat z archivu ještě ty filmy, které si pamatuje z veřejnoprávní televize.
Jak operátoři přijímají váš kanál rok po jeho startu? Z toho, co jste doposud řekl, to vypadá, že byste pro ně měli být velmi atraktivní.
Jsme skoro všude kromě UPC, ale už i tady jsme se posunuli. Naše rozhovory jsou velice konkrétní. UPC už podle mého názoru nyní zvažuje jasnou pozici. Dokonce signály naznačují, že pozice už je, ale ještě nás neschválila centrála, nebo to odsunula. Na UPC se nedá tlačit. Dá se jen ukazovat na důvody, proč by kanál měli zařadit a ty důvody přicházejí velice často od diváků. Máme možná o mnoho víc příznivců na Facebooku a na naší stránce než máme reálně diváků. Řada diváků nám velmi fandí a posílá nám také podpůrné maily.
Když se jich zeptáme, kde nás sledují, odpoví nám, že nikde, protože televizi nemají a nebudou ji mít. Když se zeptáme proč, odpoví nám, že je televize ve většině programů uráží, případně, že nechtějí být korporátně vázaní na velkou společnost, která mi nabízí jeden balík, z něhož si nemůžu vybrat. Je možné, že tak velká společnost, jako je UPC, zváží, že těchto diváků už je tolik a dá jim takovou nabídku jako někteří menší operátoři, tedy sestav si sám svou nabídku, případně jim to dají „a la carte“. UPC možná spustí svůj produkt Horizon za několik let v České republice a možná za několik měsíců v západní Evropě. Tento produkt je připravený na všechny formy distribuce.
Nastane doba, kdy nebude možné jakýkoliv produkt vyloučit a nezařadit. Pokud bude pět diváků, tak bude pět diváků. To je trend, ke kterému všichni směřujeme. Zužování publika je trend, který bude zasahovat všechny. Abych se ale vrátil k UPC. Jsme ve Skylinku, jsme u Rio Media a tak dále. V současné době řešíme technologickou stránku s Telefónikou. Rozhovory jsou tak konkrétní, že jsem byl v Brně a tam jsem řešil konektivitu.
O jakou by šlo verzi?
To nemůžu říci. Zatím to není potvrzené. Mělo by jít o první kvartál roku 2013 a byli jsme požádáni o vypracování konektivity do podrobností. Dnes už naštěstí nikdo neřeší, zda-li má evropská kinematografie kvalitní nebo zajímavé filmy. V této souvislosti bych rád zmínil, že jsme koupili například kompletní knihovnu Ingmara Bergmana. Polovina z těchto titulů je v HD. Není země, ze které bychom neměli film. Mám na mysli velkou Evropu, tedy padesát zemí.
Pokud se tedy ještě vrátíme k distribuci, v nejbližší době to vypadá, že byste se měli objevit v O2TV?
Je to pouze otázka pozice, času a rozhodnutí. Není to tak, že by nás nechtěli. Nikdo už netvrdí, že tento program není zajímavý. Jediný, kdo to udělal, je paní PR manažerka z T-Mobilu.
Máte na mysli satelitní T-Mobile televizi?
Ano. Dočetl jsem se, že Film Europe Channel není perspektivní kanál.
Kvůli tomu jste byli tedy vyřazeni z nabídky?
Myslím si, že šlo spíše o rychlou krizi myšlení.
Proč vůbec k vyřazení vašeho programu z nabídky T-Mobile televize došlo? Nebylo to třeba kvůli tomu, aby se nabídka této virtuální služby nestala atraktivnější, především co do ceny, než u Skylinku?
Nevím, ale pokud se mě ptáte, tak za celý rok to byl jediný komentář, že tento program nechceme. Tato společnost má problém s jeho identifikací. Je to důkaz, že pokud bych neměl ani jednu, můžu si říci, že je to špatně, protože lidé na to kašlou a nemají názor. Tento názor je pochopitelně legitimní věc. Všechny ostatní společnosti, které nás doteď nemají, zdůrazňují, že musíme najít obchodní model. Říkají nám, že jsme minoritní malá televize, ale velmi dobrá a dobře komunikačně postavená. My musíme najít jen obchodní model. To je důvod, proč ještě nejsme k dispozici u ostatních.
Jak to vypadá ve vysílání Skylinku, co se týká vaší HD verze? Změnilo se něco s příchodem nového vlastníka Skylinku?
HD verzi máme pro operátory k dispozici od prvního dne vysílání. M77 Group (provozovatel satelitní služby Skylink, pozn. red.) má dnes vizi, kterou definuje pro české i slovenské publikum a pro management. Je to v podstatě o kapacitě společnosti.
A o penězích…
A o penězích.
Pokud si zaplatíte, tak bude i kapacita, ne?
Redefinujeme náš vztah. Od září jsme v intenzivním jednání s panem Glisníkem (Jaromír Glisník, šéf služeb CS Link a Skylink) o tom, jakým způsobem nastavíme od léta 2013 naší pozici vůči Skylinku a naší pozici vůči jejich distribuční alternativě. Pokud bychom si distribuci přinesli a zaplatili, je to okamžité. Tuto myšlenku nezavrhuji. Naše expanze do jiných teritorií je založena na tom, že mě určuje spíše kapacita, do kterých teritorií bych se měl podívat než naše akviziční schopnost. Bulharsko a Benelux jsou ta teritoria, kde se dá kapacita sdílet. A tím pádem mám dilema. Benelux je jasný, ale drahý. Bulharsko je lacinější, co se týká práv, ale nejistější.
Kdy byste tohle dilema chtěli dořešit?
Řešíme ho každý týden.
Čili řešíte především otázku distribuce HD, protože operátoři ze zahraničí by jistě měli zájem o tuto verzi.
Přesně tak. Se společností Astra jsme minulý týden jednali o užší spolupráci. Je to přesně o tom. Hledáme možnosti, jak sladit existující kapacity našich klientů s našimi kapacitami.
Pokud tomu dobře rozumím, vy teď řešíte dilema proto, že by se vám mnohonásobně zvýšily náklady, jelikož byste pro každý trh museli připravit vlastní verzi Film Europe?
Proto máme titulky. To není takový problém.
Ale co s grafikou?
Grafika je připravená.
Samozřejmě, ale nemůžete na jednu programovou pozici umístit více jazykových verzí.
To nemůžu, a proto uvažujeme o verzi, která by možná byla kompromisní. HD je to, s čím chceme jít všichni dopředu a co chceme nabídnout i my. HD verze je dnes možná připravena jako samostatný kanál. Možná to bude SD verze a možná to bude HD verze, programově jiná. Možná HD verzi nabídneme do mezinárodního teritoria a možná SD verzi nechám v Česku a na Slovensku. Mezinárodní teritorium ale znamená, že k tomu budeme mít i Českou republiku a Slovensko, ale kombinace je právě to, co teď řeším.
Jsou tři věci, které je teď třeba zvládnout – akviziční, což znamená nakoupení práv i pro jiná teritoria; kapacitní – pro více teritorií tedy můžete kapacitu sdílet – a samozřejmě operační. Musíte udělat servisní akty, jako jsou titulky a grafika, tak, aby byly k dispozici pro jiná teritoria. To jsou peníze. Příjem ani nevykryje moje investice do práv. Vždy je to o tom, že „timing is everything“ (čas je všechno, pozn. red.). Není jednoduché to udělat, komplikované je to zaplatit.
Myslíte si, že by se vám tohle dilema mohlo podařit vyřešit do poloviny příštího roku, jak už jste zmínil?
Vezměte mě za slovo. Velmi bych chtěl toto dilema vyřešit do roku 2013. Pokud bychom to měli do léta vyřešené, bylo by to super. S každým zúčastněným jednáme ne na denní, ale týdenní bázi.
Ohledně distribuce se mezi dotazy objevila jedna poměrně zajímavá otázka týkající se distribuci prostřednictvím pozemního vysílání. Vedli už jste v tomto směru nějaká jednání? České Radiokomunikace se netajily tím, že by v budoucnu chtěly nabízet některé programy na placené bázi.
Odpověď je velmi stručná – okamžitě, pokud to bude placená televize. Pokud to bude volné vysílání, nemám práva.
Proběhla s Radiokomunikacemi nějaké jednání ohledně pay TV?
Dostali jsme nabídku jako všichni ostatní. Pánové, budeme vás šířit, tohle je cena. Na tu nabídku jsme nemohli reagovat, protože to byla cena pro volně šířený kanál, který potřebuje masové pokrytí a zároveň reklamní příjem.
Čili šlo o klasickou cenu za distribuci signálu v řádech milionů?
Zpráva od nás je taková, že okamžitě jak budou České Radiokomunikace schopny pracovat na pay TV režimu, budeme to definovat jako společný projekt. Vy dáte kapacitu a my budeme sdílet příjem. Takto to děláme se Skylinkem a s každým dalším providerem. Standardní pay TV režim u prémiového kanálu je 50:50 z příjmu od koncového odběratele. Pokud bychom se na tomto dohodli, tak to můžeme udělat okamžitě. Můžeme to udělat okamžitě u Film Europe Channel, Doku a Muzika. O tomto režimu by bylo nutné informovat naše partnery u Kina CS, protože je to státní archiv. Tam bych si to netroufal říci, že můžu okamžitě, protože naše licence je na kabelovou a satelitní televizi. Pro ostatní kanály jsou uvedeny všechny placené režimy.
Čili Radiokomunikace o něčem takovém zatím neuvažují?
Myslím si, že o tom uvažují a nejen Radiokomunikace. Zakomponujme do toho i Towercom na Slovensku. Je to přirozená tendence pozemních digitálních multiplexů. Logika, která byla nastavená, byla následující. Počítalo se s tím, že k nim klienti přijdou a multiplex je místo toho prázdný. Proč?
V Česku už se plní…
Plní se, ale jen free-to-air (nekódovanými, pozn. red.) kanály, a to je ta odpověď. Free-to-air kanál má pro operátora smysl jen tehdy, pokud platí dobře kapacitu a šíření.
Což platí.
Ano, ale všichni nebudou. Menší společnosti a kanály to nemohou zaplatit, protože to tady nemá smysl.
Proto tu vznikly menší multiplexy.
Městské multiplexy jsou přesně to samé co IPTV nebo kabel. Stručně ale odpovím. Jsme okamžitě připraveni na to, pokud nám dnes nabídne někdo šíření, které nemusíme platit, a sdílení příjmů 50:50, jsme okamžitě připraveni s ním uzavřít smlouvu.
Placená televize, to dnes ale není pouze samotná distribuce formou kabelu nebo satelitu. Počítáte, že byste svůj program nabídli také například formou aplikací pro chytré telefony, například OS Android nebo iOS? Nedávno se k tomuto kroku odhodlalo HBO s videotékou HBO GO.
V roce 2013 si je potřeba říci zcela otevřeně, že pokud lineární kanály nezačnou s generací pod třicet let spolupracovat, ujede jim tak vlak, že se nevzpamatujeme a televize se za pět nebo deset let vyhodí z obýváku ven, zkrátka tam nebude. Jde přesně o publikum Film Europe. Lineární placený kanál musíme dostat do všech zařízení, primárně do PC a tabletů. S mobilními telefony ještě počkáme. Tohle rozhodně uděláme v příštím roce. Mluvím konkrétně o aplikaci pro Smart TV, mluvím o aplikaci pro iPady a PC a mluvíme o nějaké verzi pro mobily.
Problém je to, že nemáme práva. Mobilní zařízení jsou vyloučena z „all rights“. Mohou se tam vrátit, ale musíte jasně popsat svůj projekt. Je to tedy administrativně náročnější, ale není to vyloučené. Otázkou tedy je, zda-li do těchto zařízení pustím plnohodnotný kanál v té podobě, v jaké ho pouštím do vysílání, ale asi ne. Možná vytvoříme nějakou videotéku.
Na podobné bázi jako je například HBO GO?
Ano. HBO GO kopíruje všechny existující společnosti, které mají něco podobného. Nepůjdeme přes Voyo nebo Topfun. Chceme mít vlastní ikonku.
Uvažovali jste už nad tím, jak by tento model vypadal? Mohl by fungovat na podobné bázi jako HBO GO, tedy zákazník by ho dostal zdarma k Film Europe, nebo by si ho zákazník platil samostatně?
Mohu odpovědět tak, že u nás nebude existovat jediná možnost, která u nás nebude zahrnutá. Ideální varianta by byla taková, že by šlo o všechny možnosti, které se nabízejí, a že to budeme dělat individuálně. Rozhodně to nechceme vázat na lineární kanál. Služba bude k dispozici pro všechny. Potřebuji generaci vašich čtenářů a generaci těch, kteří už z principu nemají televizi. Chci jim nabídnout alternativní distribuční řešení. Pokud to neudělám v příštím roce, tak už se mnou nikdy nemluvte.
Už několikrát jste v rozhovoru zmínil možnost distribuce Film Europe Channel v dalších teritoriích, což byl před rokem i jeden z důvodů, proč jste tuto stanici spouštěli. Jak jste v této oblasti daleko?
Bulharský partner Satellite BG je ve svojí počáteční fázi a nemá business etablovaný. Původní verze byla taková, že začneme okamžitě v Bulharsku. Nejsem si jistý, že partner má nastavený svůj obchodní model tak, že může garantovat svoji obchodní existenci tři nebo čtyři roky. Zatím by tedy bylo velkým rizikem se na něho vázat. Do Bulharska jsme byli připraveni jít okamžitě. Okolnosti mě ale stoply. Pro Benelux mám drahá práva. Všechny francouzské filmy jsou tam už téměř vykoupena. Co se týká dalších teritorií, jako je Hong Kong nebo Skandinávie, ta jsou na SVOD modelech.
Datum ještě stanovené nemáte?
Ne, ale rozhovory rozhodně nejsou na začátku a spíše na té bázi, že my dodáme kontent a oni nás zařadí.
Nedělá vám problém na proniknutí na ostatní teritoria také to, že za poslední rok vznikly některé programy, které se vám podobají? Mám na mysli například Sky Arte v Itálii a podobně.
Od začátku jsme do tohoto prostředí vstupovali s tím, že žánrově podobné kanály jsou v každém teritoriu. Evropské kinematografii se takto konkrétně ale nevěnuje žádný kanál. Konkurence v tomto smyslu je, ale je to spíše konkurence v prostoru. Pokud mám kapacitu, tak se rozhodnu, zdali to bude ten, nebo tamten. Taková konkurence v podobě, že máme například Filmbox a Film+, zatím neexistuje. Může vzniknout, ale není. Osobně bych se chtěl přirovnat k Sundance Channel.
Jak vnímáte svou pozici ve světě?
Nemám nikde problém říci, co jsem a přesvědčit své partnery o tom, aby pochopili, o čem to je. To je bod jedna. Bod dva, pokud bychom měli hotový kontent, tak jsme dostali doslova e-mailovou nabídku na šíření z Portugalska, Norska a Turecka. Dostali jsme nabídku ve smyslu, váš kanál se nám líbí, vidíme ho na Astře, pošlete nám podmínky šíření. Odpověděl jsem jim dobře, sdělte mi svou pozici, dejte mi šest měsíců až rok, abych vyčistil práva, a ten kanál máte. Nemůžu nejprve vyčistit práva, a pak s nimi začít jednat o businessu. Chtěl jsem nabídku ve smyslu co a jak.
Reálně takto řešíme dvě nabídky. Jedna je z Hong Kongu a druhá je z Balkánu. Jde o společnost Levira. Dnes je reálně na Baltě a ve Skandinávii Film Europe Channel nabízen distribučním partnerům a ti se mají vyjádřit, jaká ta pozice je. Jakmile přijde ze kteréhokoliv teritoria vyjádření, že do toho a toho termínu vás chce tento operátor zařadit do svojí nabídky, do kdy jste ochotni vyčistit práva, můžeme začít fungovat. Nepředpokládám, že to bude hotové v roce 2013, ale není to vyloučeno. Na Baltě a ve Skandinávii hovořím o lineárním kanálu, nikoliv o SVOD modelu.
Ve stínu Film Europe Channel zůstávají tak trochu vaše ostatní kanály – Kino CS, Doku CS a Muzika CS. Chystáte u nich nějaké novinky?
Mám dilema. Na jedné straně si myslím, že kombinace tří žánrů je dobrá. Jsou to tři národní tematické kanály. Na straně druhé vidím, že jejich pay TV pozice ochuzuje naše publikum, které by to v dobách krize rádo vidělo. V době, kdy nikdo nechce platit. Co dělat? Kvalita kanálů je taková, že pokud bych tyto stanice dal do nižšího režimu, než ve kterém jsou nyní, celé Česko je nadšené. Dělal bych to takhle měsíc a zkrachuji. Možná budeme muset redefinovat naší pozici vstupem generálního partnera, který peníze zaplatí za uživatele. Bude to stále placená služba, ale dostane se k širšímu publiku.
Takže by byl u CS kanálů nastaven podobný model, jako je například u Retro Music TV, která nedávno na satelitu přešla z placeného balíku do základní nabídky?
Pozice Skylinku je v podstatě ta nejdůležitější, co se týká distribuce. Naše pozice je dána rozhodnutím Skylinku. Pokud by se Skylink rozhodl, že chce mít naše programy v MPEG-2, řekneme fajn, ale je to náš partner, platí nám za to a neřešte s námi, kde ta pozice bude. Chceme, aby programy byly v MPEG-4.
Ale konkurenční Retro, i když je v základní nabídce, je v MPEG-4.
Skylink má pár desítek tisíc platících zákazníků a ty nemůže zklamat. Ti mu platí. Nemůžeme udělat to, že naše programy pustí do free režimu.
Čili nevylučujete, že vaše programy stáhnete do nějaké nižší nabídky?
Pokud bych to řekl, potopil bych Skylink.
Nemluvím o Skylinku, ale obecně.
Pokud uchováme Kino, Doku a Muzika žánrově tam, kde jsou, tedy v placené službě, vytvoříme nový free-to-air kanál, který bude možná kombinací všech těchto stanic. Mohl by to být jakýsi promo kanál, který bude k dispozici pro všechny.
Možností je tedy několik. Programy by se tedy mohly přesunout do nižších nabídek, nebo vznikne nějaká stanice, která by byla kombinací?
Cokoliv, co vám řeknu, je nefér vůči mým partnerům. Nejde jen o moje rozhodnutí. Partneři se mnou několik let prodávali placenou službu. Ta má několik desítek tisíc platících klientů. Klienti za tuto službu platí poměrně velké peníze. Pokud bych ze dne na den řekl, víte co, teď je to free, protože já chci být u všech, tak se se mnou Skylink do konce života nebude bavit. Tohle nemůžu udělat. Je to partnerská služba. Chci být dobrým partnerem. Musím s nimi dořešit, že se například Muzika CS vytáhne ven, ale budu tam muset něco dodat. O tom je rozvoj dalších kanálů.
Pokud budu dnes na česko-slovenském trhu rozvíjet další kanály, tak jen proto, abych ty, které jsou k dispozici pro free režim, mohl nahradit. Uvažujeme o tom. Muzika je na tento model připravená. Muzika je v pay TV režimu omezená. Pop music si vyžaduje široké šíření. Pokud bych o tom uvažoval, tak bych chtěl do CS Channels přidat něco a uvolnit Muziku, ale zároveň mít neustále korektní vztah se svým obchodem. Jsem placeným kanálem a jsem rád, že lidé za naše programy platí. Retro Music Television má jiný režim. My dáváme hudbu v podstatě jako bonus k tomu, že si někdo koupí Kino.
Server DigiZone.cz už informoval o tom, že v průběhu října nebo listopadu byste měli nasadit na CS kanály inovovanou grafiku. Proč k tomu ještě nedošlo?
Ano, je to pravda. Termín jsme neměli nastavený, neohlásili jsme ho. Nakonec jsme se rozhodli, že k tomu dojde začátkem roku. Nechtěli jsme to dělat 17. listopadu, protože to nemělo smysl. 17. listopadu slavil Film Europe a my bychom změnili CS Channels? Proto jsme to odsunuli na začátek roku. Grafika přijde, je k dispozici a je hotová. Diváci se mají určitě na co těšit.
Foto pro DigiZone.cz: Čestmír Polák