Více než pět let snah Českého telekomunikačního úřadu (ČTÚ) o regulaci tuzemského mobilního trhu s daty vyšlo naprázdno. Evropská komise definitivně odmítla jeho návrhy, jak zdejší velké operátory přinutit ke snížení cen mobilních dat. Předsedkyně Rady úřadu svaluje vinu za neúspěch na Evropskou komisi, problém ale leží spíš na jejím dvorku.
ČTÚ začal s přípravou aktuální analýzy trhu už v roce 2016, kdy odstartoval tzv. tříkriteriální test. Podle jeho závěrů, zveřejněných v srpnu 2017, na českém trhu s daty neexistuje dostatečná konkurence a situaci je potřeba řešit přímou regulací – tedy například i omezením velkoobchodních cen.
V březnu 2019 úřad navázal předběžnou analýzou, ve které potvrdil, že sice na českém trhu působí na 150 virtuálních operátorů, ale ti nemají na ceny v podstatě žádný vliv a vše ovládá trojice velkých hráčů T-Mobile, O2 a Vodafone. Tito obři sice nemají uzavřené formální oligopolní dohody, ale je pro ně výhodné si navzájem moc nekonkurovat, popisoval ČTÚ.
Analýza prošla veřejnou konzultací (její výsledky úřad zveřejnil v červnu 2019) a měla zamířit k posouzení na český antimonopolní úřad a do Evropské komise. Hned v červenci z Bruselu dorazilo první varování, že získat evropský souhlas nebude jednoduché: Komise ČTÚ upozornila, že tříkriteriální test z roku 2017 k zavedení regulace stačit nebude. ČTÚ reagoval ujištěním, že ve finále Komisi určitě přesvědčí.
Jenže pak se práce na analýze na dva roky v podstatě zastavily. Na obzoru totiž byla důležitá aukce tzv. 5G kmitočtů, která mohla vše změnit. ČTÚ tehdy podporoval záměr přivést do Česka čtvrtého síťového operátora, od kterého si sliboval snížení cen.
V lednu 2020 ale do hry vstoupil tehdejší ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček, který v rámci boje o podobu nadcházející dražby vytlačil z čela Rady ČTÚ tehdejšího předsedu Jaromíra Nováka a dosadil na jeho místo Hanu Továrkovou. Pod jejím velením úřad změnil strategii a po sérii chaotických změn podmínek aukce bylo jasno: stát už o silného čtvrtého operátora nestojí a chce změnu trhu opřít spíš o několik menších operátorů, kteří by působili v sítích velké trojky.
Výsledky 5G aukce tomu odpovídaly: v pásmu 3500 MHz získaly příděly firmy Nordic Telecom a CentroNet a spolu s nimi díky nastavení podmínek získal právo na tzv. národní roaming v síti O2 také operátor Poda (byť ten sám v aukci neuspěl). Havlíček i Továrková po dražbě čelili kritice za to, že tendr žádné změny nepřinesl a jen zabetonoval trh na desetiletí dopředu. Předsedkyně Rady ČTÚ nicméně předpovídala, že ceny mobilních dat díky aukci klesnou už do roka nejméně o 15 až 20 procent.
Ani více než rok a čtvrt po aukci ovšem ani jeden ze tří uchazečů o roli ledoborce rozrážejícího zamrzlé ceny mobilních dat na moře nevyplul. CentroNet i Poda o svých plánech mlčí, Nordic Telecom jen koncem loňského roku oznámil, že na celostátní mobilní trh nevstoupí dříve než v průběhu roku 2022. Jednání o národním roamingu se totiž podle informací Lupy komplikují.
Co se mezitím dělo s analýzou? Patrně nic. Až koncem léta 2021 (načasování pár měsíců před volbami do sněmovny bylo určitě zcela náhodné) začala Továrková v médiích naznačovat, že na ní úřad pracuje. Záhy se ukázalo, že ta práce spočívala v tom, že si úřad v srpnu 2021 vypracování analýzy zadal u externí firmy IstroAnalytica Advisory. Slovenská společnost podle smlouvy dostala na vypracování klíčového materiálu jen pár týdnů. Už koncem září 2021 ČTÚ analýzu zveřejnil a na první pohled bylo jasné, že byla šitá horkou jehlou.
Kromě citací ze zahraničních průzkumů a srovnání aktuálních cen nově obsahovala v podstatě jen průzkum produktů, které operátoři v Česku aktuálně nabízejí, jinak materiál opakoval přes dva roky staré závěry. Vycházel také z tříkriteriálního testu z roku 2017 (který, jak jsme psali výše, Komise neuznala jako dostatečný), jehož závěry v podstatě převzal. Patrně nejzajímavějším bodem materiálu bylo, že v něm ČTÚ sám přiznal, že pozitivní dopady 5G aukce na trh nepřijdou dříve než v roce 2026.
ČTÚ spěchal, aby analýzu stihl odeslat Komisi v takovém termínu, aby ji stihla zpracovat ještě do konce roku 2021. A těsně před Vánoci skutečně přišla z Bruselu ostře kritická reakce: analýza je nedostatečná a v testu tří kritérií úřad neposkytl oproti roku 2019 žádné podstatně nové důkazy o tom, že by byl český trh způsobilý k regulaci. ČTÚ nicméně v tiskové zprávě kritiku popsal v podstatě jako úspěch s tím, že Komise jeho návrh postoupila do druhé fáze šetření.
Jak se ovšem nakonec ukázalo, žádný úspěch to nebyl a 21. února 2022 Komise navrhovanou regulaci definitivně zamítla. Předsedkyně Továrková, jejíž tiskové oddělení pro pozitivní PR neváhá ani manipulovat s daty, to nejspíš tušila předem. Těsně před vydáním rozhodnutí se v rozhovoru pro týdeník Ekonom pasovala do role ochránkyně spotřebitelů, které Komise háže klacky pod nohy a neřeší podstatu věci. „EU ví, že je to špatně, když Česko dlouhodobě končí na žebříčku jako země s nejdražšími daty, a například poslední statistika z prosince nás poslala rovnou na poslední místo. Potom ale nepřipustit regulaci nedává smysl,“ dodává.
Také oficiální reakce úřadu je velkým alibismem: „Pro Český telekomunikační úřad není rozhodnutí překvapivé. Již na prenotifikačním jednání, tedy v době, kdy ještě nebyla analýza Evropské komisi známa, Evropská komise neformálně, nicméně poměrně srozumitelně vyjádřila svou skepsi vůči budoucímu postupu Českého telekomunikačního úřadu,“ postěžoval si ČTÚ v tiskové zprávě.
Proč tedy úřad analýzu vůbec Komisi posílal, když ještě před notifikací věděl, že ji Komise neschválí? Nebo proč lépe nezapracoval na tom, aby skepsi evropských úředníků vyvrátil? Analýzu, která vznikla ve spěchu, za pár týdnů a vycházela ze situace na trhu v době před pěti lety, sám předem odsoudil ke krachu.
Chcete mít každé ráno v mailu přehled aktuálních článků z Lupy? Objednejte si náš mailový servis a žádná důležitá informace vám neuteče. Objednat si lze i týdenní přehled nebo také newsletter To hlavní, páteční souhrn nejdůležitějších článků ze všech našich serverů.
