Hlavní navigace

Stalo se: banky chystají mikroplatby

7. 4. 2008
Doba čtení: 9 minut

Sdílet

 Autor: 29
Po pěti dlouhých letech od likvidace prvních mikroplatebních systémů na českém Internetu se k jejich spuštění chystá ČSOB s Poštovní spořitelnou. Lidovci se před svým sjezdem hlásí k možnosti volit na všech úrovních i pomocí Internetu. Český telekomunikační úřad chce zkoumat i poptávku po službách elektronických komunikací. V Hradci Králové začala konference ISSS.

Dnes a zítra se v Hradci Králové koná již jedenáctý ročník konference ISSS (Internet ve státní správě a samosprávě). Jeho stěžejním tématem letos jistě bude oblast e-governmentu, ve které začíná „poněkud přituhovat“. Po letech diskutování, opatrných i velkolepých slibů a nepříliš převratných činů se začíná schylovat ke změnám, které by naopak mohly být zcela zásadní. Zavedl by je nový zákon o e-governmentu, který je ale jen první fází ještě dalekosáhlejších změn. Už ale pouhý institut doručování v elektronické formě (přes systém datových schránek), který by nový zákon zavedl, by představoval pořádnou revoluci v dosud poklidně plynoucích vodách českého e-governmentu. Zavést takovéto doručování jako povinné, vůči všem právnickým osobám zapsaným v obchodním rejstříku, si netroufli ani v Rakousku, které je nám v oblasti e-government dáváno za velký vzor. Navíc by se u nás vše zavedlo pěkně z jedné vody, bez jakéhokoli postupného náběhu, zaučování a vychytávání dětských nemocí celého systému.

Stejně by to mělo platit i pro vzájemnou komunikaci mezi orgány veřejné moci, které by si také musely vzájemně doručovat výhradně v elektronické formě. A opět ke dni D, bez postupného náběhu, zaučování úředníků, vychytávání „much“ a dolaďování. Pokud vše nevyjde na první pokus, mohly by nynější problémy se systémem pro registraci nových vozidel být jen slabým odvarem budoucích zmatků a chaosu.

Pokud se vše podaří prosadit tak, jak je to zatím plánováno, bude zavádění e-governmentu pořádným „skokem a šokem“. Ale možná že je to jediná cesta, jak se stále neplácat na suchu a dostat se někam dál. Uvidíme. V každém případě je to téma, o kterém ještě hodně uslyšíme. A určitě nejen zde na Lupě.

Lidovci chtějí volit i po Internetu

Pojďme ale už k událostem minulého týdne. Z oblasti e-government je i jiná novinka, se kterou tentokráte přišli lidovci. V programových dokumentech pro svůj nadcházející stranický sjezd, který proběhne 19. až 20. dubna v Pardubicích, se KDU-ČSL přihlásila k záměru umožnit volby i prostřednictvím Internetu:

KDU-ČSL navíc v době klesající volební účasti a malého zájmu o věci veřejné spatřuje v informačních a komunikačních technologiích nástroj, který může přiblížit veřejnou správu i politiku občanům. I proto podporujeme zavedení možnosti volit ve volbách na všech úrovních nejen korespondenční formou, ale i pomocí Internetu.

Při druhém pohledu to ale zase až tak překvapivé není. Třeba kvůli poklesu preferencí pro KDU-ČSL v posledních průzkumech předvolebních preferencí. Pravdou je ale také to, že právě lidovci byli už dříve dosti pokrokoví, pokud jde o nové formy voleb, když jako jedni z mála naznačovali vstřícnost diskusím o volbách elektronickou cestou. Deklarovali to i před minulými parlamentními volbami v roce 2006, ve svém stranickém materiálu pro oblast ICT:

Chceme se účastnit debat nad možností elektronického hlasování ve volbách především na regionální úrovni, samozřejmě za podmínky dostatečného zabezpečení takového systému proti zneužití.

Není mi známo, že by takováto diskuse proběhla – ale přesto se lidovci nyní ve svých deklaracích posunuli o notný kus dále. Z pouhé „regionální úrovně“ už na „všechny úrovně“, i od pouhých debat k přímé podpoře. Navíc už nehovoří o podmínce dostatečného zabezpečení, která jistě splnitelná je (když v některých zemích už možnost hlasování elektronickou cestou reálně existuje řadu let).

Na druhu stranu ale stále platí, že od deklarací podpory (kteroukoli politickou stranou) ke skutečné realizaci může být ještě pořádně daleko.

Když už jsem zmínil deklarace lidovců, doplním ještě jejich pohled na oblast internetové bezpečnosti, ze stejného materiálu:

V souvislosti s masovým rozšířením Internetu a negativním vlivem některého jeho obsahu (nekontrolovatelné násilí, dětská pornografie, záznamy šikany, sexuální obtěžování…), který působí patologické jevy (nejohroženější částí společnosti jsou děti a dospívající) a napomáhá kriminalitě, chceme prosazovat a podporovat taková pravidla a postupy, které povedou k větší bezpečnosti na Internetu a omezení negativního sociálně-psychologického vlivu při jeho používání. Chceme zejména podporovat úsilí o rozšiřování týmu policejních specialistů, kteří se věnují internetové kriminalitě. S ohledem na množství dat, které s sebou nese obsah Internetu, nemůžeme pominout význam občanských sdružení a jednotlivců, kteří se zasazují o „bezpečný Internet“. Taková občanská sdružení a jednotlivci si zaslouží uznání a podporu.

Osobně to vnímám jako definitivní potvrzení posunu od dřívějších snah o vlastní aktivity, signalizované hlavně místopředsedou lidovců Janem Kasalem (viz jeho snahy o vytvoření Aliance proti zneužívání Internetu) směrem k podpoře již existujících aktivit. Stále mi zde ale chybí přímá zmínka o potřebě osvěty, kterou považuji za nejúčinnější formu boje proti všem špatnostem (nejen) na Internetu. Alespoň nepřímo by ale měla být obsažena i v odkazu na subjekty, zasazující se o „bezpečný Internet“.

ČTÚ chce analyzovat i poptávku

Nyní z trochu jiného soudku: před nějakým časem se náš regulátor (Český telekomunikační úřad – ČTÚ) nechal slyšet, že by rád podrobněji prozkoumal také názory uživatelů telekomunikačních služeb. Vlastně by to byl jakýsi komplement k analýzám relevantních trhů, v rámci kterých regulátor zkoumá stranu nabídky a podle výsledků pak přijímá či naopak nepřijímá určitá regulační opatření. Nyní by tedy detailněji zkoumal i stranu poptávky, což by určitě prospělo jeho pohledu na vývoj trhu elektronických komunikací a mohlo zkvalitnit jeho rozhodování.

Uvedený záměr zazněl na jednom z dřívějších pravidelných setkání předsedy ČTÚ s novináři, bez detailnější představy o konkrétní realizaci. Právě minulý týden ale celá představa dostala podstatně jasnější kontury. Přesně na prvního apríla (ale snad zcela vážně) totiž ČTÚ zveřejnil

Výzvu k předložení nabídky na realizaci výzkumů „Monitoring služeb elektronických komunikací 2008 (…)“,

a to hned v třech souběžných liniích. První se týká celostátních šetření s cílem

zjistit zkušenosti a očekávání občanů a podnikové sféry ve vztahu ke službám elektronických komunikací a k úrovni konkurenčního prostředí ve vybraných oblastech. V rámci výzkumu budou sledovány vybrané služby elektronických komunikací a obecné povědomí o možnostech využívání služeb.

Druhá linie se týká zjišťování pohledu mladých lidí, ve věku 12 až 25 let, a to s využitím panelu o cca 400 účastnících, který po převážení výsledků poskytne zadavateli reprezentativní informace pro mládež:

Pro účely monitoringu služeb elektronických komunikací 2008 Český telekomunikační úřad (…) požaduje vytvoření celostátního internetového panelu mladých, který bude poskytovat kvalitativní a zčásti i kvantitativní informace jak na předem zadaná témata, tak na témata vyplývající z diskuse účastníků panelu. Interaktivní panel umožní vedle diskusí i některé další typy výzkumů (anketa, dotazování apod.).

Nejvíce zajímavá mi ale přijde třetí linie, která požaduje vytvoření panelu cca 20 až 30 expertů, kteří se budou

vyjadřovat k zadaným tématům a zjištěním získaným z jiných výzkumů a zdrojů dodaných ČTÚ.

Tomu rozumím tak, že nepůjde ani tak o vyhodnocování výsledků, získaných v rámci prvních dvou linií, ale o interpretaci úplně jiných výzkumů a šetření, případně jiných materiálů a návrhů, které dodá sám ČTÚ. Ten by také měl schvalovat účast jednotlivých expertů v panelu, a spolu s nimi dokonce i vybírat témata. Svým způsobem tak vlastně půjde o jakýsi odborný poradní orgán pro ČTÚ – ovšem na rozdíl od obvyklé praxe „organizovaný“ na zakázku a externím subjektem (předkladatelem vítězné nabídky), který by také měl provádět souhrnnou analýzu expertních výstupů k jednotlivým tématům. Navíc jde fakticky o záležitost „na dobu určitou“, do 30. listopadu 2008 – a nikoli o záležitost dlouhodobější.

Jen mne tak napadá: jakpak se asi podaří zmíněný panel expertů naplnit? Ne že by u nás nebylo dost lidí s potřebnou kvalifikací a znalostmi. Jenže prakticky všichni pro někoho konkrétního pracují, a ten „někdo“ je velmi pravděpodobně aktivním hráčem na tuzemském trhu elektronických komunikací. Budou tito lidé ochotni (či spíše: budou moci) v rámci panelu vyjadřovat své názory nezávisle na postojích a zájmech svých zaměstnavatelů? Nejspíše ne. Ale pak mi z toho vychází, že se regulátor od panelu dozví přesně to samé, co se již tak jako tak dozvídá od operátorů, providerů, asociací a dalších aktivních hráčů v rámci nejrůznějších připomínkových řízení, konzultací, workshopů atd.

Navíc v samotném zadání Výzvy k předložení nabídek není nijak specifikováno, jaký by měl být statut expertů v rámci panelu, ve smyslu jejich nezávislosti (a pouze je konstatováno, že jejich účast bude ČTÚ schvalovat).

Bude za nás platit pejsek?

A ještě z dalšího, úplně jiného soudku: minulý týden se na českém Internetu objevilo hned několik zpráv o novém mikroplatebním systému, s názvem PaySec (čti: „pejsek“), který má v brzké době nabídnout ČSOB spolu s Poštovní spořitelnou.

Jak čtenáři Lupy jistě dobře vědí, mikroplatební systému u nás už dříve existovaly a fungovaly – ale k 1. lednu 2003 se je podařilo účinně zlikvidovat zákonem o platebním styku, který požadoval, aby provozovatel mikroplatebního systému měl bankovní licenci. Dosavadní provozovatelé mikroplatebních systémů bankami nebyli a takovouto licenci neměli. A banky, vybavené bankovní licencí, zase o mikroplatby nejevily zájem. Nejspíše byly spokojeny s vybíranými „makropoplatky“ u svých klasických služeb.

Teprve nyní, po dlouhých pěti letech, by se věci mohly změnit. První informace o chystané službě, spolu s některými podrobnostmi, přinesl článek na serveru Oříšek, na který se následně odkázaly i další články (poznámka redakce: Oříšek vychází z neveřejných informací pro uzavřený okruh testerů nového mikroplatebního systému. Protože je máme rovněž k dispozici, můžeme jejich znění potvrdit, ačkoliv jsme doposud ctili jejich neveřejný charakter). Další informace lze vyčíst ze stop jako je např. část sazebníku na webu Poštovní spořitelny, úvodní část platebního formuláře na jednom z e-shopů či popis postupu placení na webu jiného e-shopu. Ocitujme si právě z tohoto textu, který naznačuje konkrétní způsob placení:

BRAND24

Jak pomocí PaySec zaplatíte?

Pokud se rozhodnete k platbě za vybrané zboží/služby využít vaše Konto PaySec, vyberte po dokončení objednávky jako druh platby platbu přes systém PaySec. Poté budete přesměrováni na platební bránu PaySec, která vás vyzve k zadání vašeho jména a hesla, které máte nastavené v systému PaySec. Tyto informace zadáváte přímo do platební stránky zpracovatelské banky, která zajistí nerozluštitelný zakódovaný přenos dat a nám pouze sdělí výsledek autorizace a dává tím pokyn k vyřízení objednávky. Tímto je odstraněna možnost zneužití vašeho Konta PaySec subjektem, od kterého si zboží kupujete, a volného přenosu nechráněných dat na veřejné počítačové síti.

Možné je také použití silnější autentizace přes mobilní klíč (tj. pomocí jednorázového kódu, zaslaného na mobil uživatele, který by musel opsat do formuláře v rámci platební brány). Zřejmě by připadalo v úvahu pro platby překračující určitý limit, který by si uživatel mohl sám nastavit.

Pokud jde o transakční poplatky, ty by měly vypadat velmi příznivě (platby za nákup zdarma, stejně jako použití mobilního klíče, atd.). Zatím je ale vše jen v betatestování, kterého se účastní pouze omezený okruh subjektů. Až bude k dispozici více oficiálních informací, určitě se o nich zde na Lupě dočtete.

Kdyby to bylo možné, volili byste po Internetu?

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Autor byl dlouho nezávislým konzultantem a publicistou, od 8.6.2015 je členem Rady ČTÚ. 35 let působil také jako pedagog na MFF UK v Praze.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).