Tahounem zemské digitalizace byla Česká televize. Přiznal to i bývalý šéf Novy

Petr Dvořák: Nevěřil jsem tomu, že digitalizace proběhne ve stanovených termínech

Digitalizaci zhodnotil generální ředitel Petr Dvořák jako významnou část svého profesního života. Zažil ji nejen jako současný šéf Kavčích hor, ale především jako bývalá hlava největší komerční televize v zemi – TV Nova. Nevěřil jsem tomu, že digitalizace ve stanovených termínech doběhne. Zjistil jsem, že tahounem byla České televize tím, že uvolnila kmitočty po analogovém kanálu ČT 2, uvedl Dvořák. ČT podle jeho slov také pomohla digitalizaci tím, že uvolnila z reklamy část peněz právě na její fond. V tuto chvíli vysíláme digitálně v podstatě na celém území České republiky, dodal generální ředitel veřejnoprávního média. V průběhu celé digitalizace podle jeho slov diváky Česká televize významně informovala i prostřednictvím publicistických formátů. Celý proces vypínání analogového vysílání ČT završil v přímém přenosu ve 12:05, kdy byla vypnuta zlínská Tlustá hora a vsetínská Bečevná. V současné době už mají diváci na obrazovce v dotčených oblastech pouze varovnou obrazovku, která byla nasazena na dobu 24 hodin. Poté zmizí i ona.

Český divák se choval dobře, obavy se nenaplnily

Proces digitalizace probíhal v České republice překvapivě dobře a případné obavy se nenaplnily. Bylo to tím, že přípravě jsme věnovali hodně času, pochválil si šéf projektu digitalizace ČT Pavel Hanuš s tím, že celý proces šlo zvládnout rychleji, což ovšem nebyla chyba České televize. Už se začátkem digitalizace v září a listopadu 2008 začala prudce klesat penetrace analogové terestrické platformy až do současné podoby. S tím pochopitelně začaly růst i další platformy, jako byl například satelit nebo kabelová televize. Hanuš ale uvedl, že se dařilo naštěstí i pozemní digitální televizi. Z 11 a 12 % stoupla satelitní platforma na současných přibližně 30 %, uvedl Hanuš. Šéf projektu digitalizace ČT si pochválil, že dnes už nejsou domácnosti odkázány jen na jeden druh příjmu televizního signálu, například satelit, kabel nebo IPTV. V současné době má k dispozici pouze pozemní digitální televizi okolo 45 % a satelit přibližně 22 % domácností.

Vedoucí projektu digitalizace České televize Pavel Hanuš sršel na tiskové konferenci k vypnutí analogového vysílání optimismem

Šéf projektu digitalizace ČT: Televize dnes musí počítat se všemi platformami

Pokud chce v dnešní době televizní stanice oslovit diváka, nesmí chybět na žádné vysílací platformě. Jde o logický vývoj, popsal šéf projektu digitalizace ČT. Pochopitelně to zatěžuje její rozpočet, dodal Hanuš. Podle jeho slov se snížilo i průměrné stáří televizorů v českých domácnostech z deseti na současných šest let. Největší nárůst penetrace zaznamenaly LCD a plazmové televizory, což je výhoda, protože umožňují příjem televize ve vysokém rozlišení (HDTV). Zatím se však nenašla cesta, jak pozemně televizi v HD šířit, konstatoval manažer projektu digitalizace ČT. Vypínání analogového vysílání bylo pro ČT vůbec nejnáročnější ze všech televizí, které působily na českém trhu. Její dva celoplošné programy vysílaly z 929 vysílačů, převaděčů a dokrývačů. Proces digitalizace z našeho pohledu už de facto proběhl. Dnešní den (tisková konference se konala ve středu, pozn. red.) je pouze třešničkou na dortu, s níž se projekt finalizuje, uvedl Hanuš.

Na tiskové konferenci se sešla veřejnoprávní elita, která má co mluvit do ukončeného procesu vypínání analogového pozemního vysílání. Zleva: Výkonná ředitelka Nových médií Pavlína Kvapilová, technický ředitel Rudolf Pop, generální ředitel Petr Dvořák a vedoucí projektu digitalizace Pavel Hanuš.

Největší těžkost digitalizace? Přelaďování dočasných multiplexů na definitivní

Jaký byl nejhorší moment v procesu pozemní digitalizace? Pravděpodobně přelaďování dočasných multiplexů A, B a C na definitivní sítě v Praze, míní Hanuš. Ukázalo se, že dočasné vysílání nemůžete provozovat příliš dlouho. Nešlo tedy paradoxně o problém s analogovým vysíláním, uvedl Hanuš. V oblastech, kde docházelo k vypínání analogového vysílání, zpravidla nebylo připraveno k přechodu na digitální příjem televize okolo pěti procent domácností, po samotném vypnutí analogu toto číslo kleslo k jednomu až dvěma procentům. Celý proces digitalizace odstartoval v roce 2004, kdy došlo ke schválení koncepce digitalizace České televize. Již tehdy byl odklepnut projekt tehdejšího kanálu ČT 3, který ovšem neměl být dětským programem, jak se o něm mluví dnes, ale dnešní zpravodajskou ČT 24. Samotné zahájení projektu Digitalizace České televize nastal v roce 2005, kdy začal v Praze, Brně a Ostravě vysílat přechodný multiplex A s programy ČT a Novou.

Dobrou náladu měli i technický ředitel České televize Rudolf Pop a generální ředitel Petr Dvořák

Svěřit digitalizaci novým hráčům byla chyba, shodli se Dvořák s Hanušem

Současný generální ředitel České televize a bývalý šéf Novy Petr Dvořák zavzpomínal na své dřívější působiště. Při přípravě digitalizace jsme požádali Radu pro rozhlasové a televizní vysílání (RRTV) o čtyři programy a tehdy jsme říkali, že pokud má digitalizace správně proběhnout, je třeba ji dát do ruky hráčům, jako je Nova nebo Prima, aby diváci pochopili, že je dobré přejít na digitální vysílání. To ale rada neudělala a dala licenci malým televizím, což se neukázalo jako dobrý nápad, konstatoval Petr Dvořák a popsal tím v podstatě současný stav zemského vysílání, kdy jsou obsazené pouze dva multiplexy, a třetí v podstatě zeje prázdnotou. Jsem přesvědčen o tom, že nové televize, které získaly digitální licence, nebyly schopny na trhu uspět. Stalo by se to pouze za předpokladu, že by zkrachovali velcí hráči, jakými jsou Nova a Prima, přitakal svému šéfovi Hanuš. Vzhledem k tomu, že Technický plán přechodu byl sice vydán, ale neexistovalo jeho plnění, Česká televize udělala podle něho sebezničující krok v podobě vypínání analogových kmitočtů ČT 2. V rámci možností jsme velmi korektně spolupracovali i s komerčními televizemi, konstatoval Hanuš. Dlouholetá příprava se nám ale zúročila a mohli jsme v další fázi postupovat rychle. Další roky už probíhaly více méně bez problémů, dodal.

Digitalizace se České televizi povedla, přitakával i zleva stojící šéf Rady ČTÚ Pavel Dvořák

Vypnutí analogu je pouze začátek. Na řadě je hybridní vysílání HbbTV

Co se týká plánů České televize do budoucna, veřejnoprávní médium bude silné za té podmínky, pokud se mu podaří zkombinovat jak klasické vysílání, tak i internet. Myslí si to výkonná ředitelka sekce Nová média České televize Pavlína Kvapilová. Hybridní televize (HbbTV) je dost odstrašující příklad pro ty, kteří nevědí, o co jde, ale je to cesta, kudy se budeme ubírat, konstatovala Kvapilová. Touto cestou chce nabídnout ČT v první fázi takzvaný HD teletext, do budoucna pak budou nabíhat další její součásti, jako je například hlasování do interaktivního pořadu Hyde Park a pochopitelně i iVysílání, tedy videoarchiv původních pořadů, který znají diváci z webových stránek České televize. HD teletext bude nasazen na jaře 2012 a nebude k němu zapotřebí internetové připojení. Bude stačit pouze hybridní set-top-box, upozornila Kvapilová. Zajímavým lákadlem by mohly být v rámci HbbTV také speciální projekty jako je mistrovství světa v hokeji nebo olympiáda v Londýně. Do budoucna se připravuje i zpravodajský servis ČT 24 na webové úrovni.

Česká televize poprvé ukázala, jak by měl vypadat její HD teletext, který bude první fází implementace hybridní televize označované jako HbbTV (Zdroj: Česká televize)

Česká televize zahájila testy hybridní televize HbbTV. Co nabízí?

Server DigiZone.cz se stal v České republice vůbec prvním, který začal již loni přinášet zasvěcené informace a první zkušenosti s takzvaným hybridním televizním vysíláním označovaným jako HbbTV. Není tedy žádným překvapením, když vás dnes seznámíme s testy, které s tímto ani ne rok starým standardem provádí přibližně měsíc na svém zpravodajském kanálu ČT 24 veřejnoprávní Česká televize. Prostřednictvím technologie HbbTV je prozatím dostupný pouze DVB Portál, projekt firmy Aivel Technologies. V horizontu několika měsíců by se mohl začít testovat i takzvaný HD teletext.

Foto: Ondřej Hošt, DigiZone.cz