Software jako služba (SaaS) je jedním z hojně diskutovaných IT pojmů současnosti. Z průzkumu renomované agentury Gartner Research, uskutečněného v prosinci loňského roku mezi 333 předními společnostmi v USA a Velké Británii, vyplývá, že model SaaS je sice přijímán jako životaschopný, ale uživatelské reakce mají rozhodně daleko k nadšení. Nízká cena a vysoký výkon se zkrátka nekonají, říká studie Gartner. Proč?
Martin Malý: Gartner: Software jako služba slibuje víc, než doopravdy dává
Bezprostředně po startu datových schránek se dostavily první komplikace. Souvisely s výpadkem certifikační autority, od které systém datových schránek získává certifikáty a nezbytná časová razítka. Nebyl to ale jediný problém, který se v prvních dnech provozu objevil. Kořenové certifikáty CA PostSignum totiž nejsou obsaženy ve „standardní výbavě důvěryhodných certifikátů“ v žádném z běžně používaných browserů. Proto na uživatele při otevření stránek mojedatovaschranka.cz vyskočí varování, upozorňující na problém s neznámým serverovým certifikátem od neznámého vydavatele. Česká pošta problém s neznámým certifikátem, který browsery hlásí při přístupu na web datových schránek, však moc šikovně nevyřešila. A ve svém doporučení zpočátku dokonce radila věci, před kterými by měla spíše varovat.
Jiří Peterka: Stalo se: Česká pošta neradila správně
O Google Chrome OS až doposud Google tvrdil, že bude dostupný až v příštím roce, některé zdroje hovoří dokonce až o druhé polovině příštího roku. Eric Schmidt, tedy výkonný ředitel Googlu, se však na výroční konferenci Allen & Co nechal slyšet, že Hewlett-Packard a Acer mohou s Chrome OS na svých netboocích přijít už letos. Chrome OS je postaven na linuxovém jádře, má být štíhlý, odlehčený a rychlý, v prvních verzích určený hlavně pro podobně štíhlé a odlehčené přenosné počítače, tzv. netbooky, později pro standardní desktopy. Proč nevadí, že nový operační systém bude postaven na Linuxu? Bude Chrome OS úspěšný? Záleží to především na tom, co uživatelům nabídne. Jisté je ale to, že získat případný nezanedbatelný tržní podíl bude trvat roky.
Jiří Hlavenka: Google Chrome OS – daleká cesta za domovem
Jiří Macich: Google Chrome OS překvapivě ještě letos?
Poslední americké prezidentské volby se staly historickou událostí nejen proto, že je vyhrál Barack Obama a stal se tak prvním Afroameričanem v dějinách USA, který usedl do Oválné pracovny Bílého domu. Byl to právě Obama, kdo změnil komunikaci směrem k voličům, naučil se ke svým příznivcům dostat a komunikovat s nimi prostřednictvím Internetu. Jak jsou na tom s využíváním Internetu jako prostředku komunikace s voliči tuzemské politické strany? Například ČSSD internetové komunikační kanály vůbec nezvládá a z bezpečnostních problémů si příliš velkou hlavu nedělá.
Petr Nachtmann: ČSSD versus Internet: série pochybení
V poslední době se množí organizované útoky hackerů proti internetovým stránkám veřejné správy a dalším státním institucím konkrétních zemí. V průběhu konfliktu mezi Gruzií a Ruskem, byly loni v srpnu napadeny prezidentské stránky, stejně tak jako web gruzínského parlamentu. Spekuluje se o tom, zdali se jednalo o skupinu lidí krytou oficiálními složkami nebo o profesionální vojenský útok. Jen několik měsíců před tím, byly napadeny servery v Litvě. Za tímto útokem stáli prokazatelně ruští hackeři. Nedávný kybernetický útok na Jižní Koreu je připisován režimu severokorejského vůdce Kim-Čong-ila. Máme se do budoucna bát kyberterorismu?
Michal Černý: Kybernetická válka je reálnou hrozbou
Evropská unie plánuje regulovat sociální sítě na Internetu. Uživatelům by měla být posílena jejich práva. Přeci jen jsou držiteli dat, se kterými provozovatelé mnohdy pracují ne zrovna s ohledem na bezpečnostní pravidla. Provozovatelé by například měli uživatele jasně informovat o použití dat třetími stranami. Dokumentem, který zpracovala Evropská komise, by se po jeho případné schválení Evropským parlamentem a Radou EU, měli řídit všichni provozovatelé sociálních sítí, ať už sídlí ve členských zemích EU nebo mimo ně.
Jan Handl: EU chce chránit uživatele sociálních sítí
Před pěti lety jsme se obšírně věnovali problémům s ochranou soukromí při nasazení RFID čipů. Jelikož se mezitím realita stala minulostí a budoucnost RFID je dnes, snad neuškodí, když se podíváme na jeden modelový příklad – v podobě pražské OpenCard. Tu získáte výměnou za nahlášení a prokázání své identity. Autoři projektu po kritice sice přišli s anonymní Opencard, za tu si je ale třeba připlatit, je nekompatibilní s některými službami a celkově vykazuje znaky záplaty. Skýtají RFID čipy používané v Opencard nějaké bezpečnostní riziko?
Marek Tichý: Ochrana soukromí (nejen) v systémech s RFID čipy
Letiště Praha tento týden spustilo cestovatelský web. Podle tiskové zprávy nabízí na českém Internetu dosud nejucelenější informace o městech, do kterých z ruzyňského letiště létají přímé spoje. Ve skutečnosti najdou cestující v nabídce zatím jen devět měst. Další budou přibývat s každou změnou letového řádu. Uživatelé se na obsahu, například formou diskusí nebo hodnocení, zatím podílet nemohou. Představitelé letiště ale slibují, že se to do budoucna změní. Stane se nový web místem, kam se uživatelé budou vracet pro užitečné informace?
Martin Vyleťal: Pražské letiště chce přilákat cestující, pomoci má nový web
Zatímco v prvním díle seriálu o autorském právu a jeho vztahu k IT technologiím, který vyšel na Lupě minulý týden, jsme si představili hlavní hráče, tentokrát jsme se zaměřili na životní cyklus autorského poplatku. Tedy na to, kolik a kdo dostává z vybraných prostředků.
Jan Pňakovič: Autorské právo II. – Životní cyklus autorského poplatku
Podle údajů Ministerstva vnitra, které byly zveřejněny ve středu, si o zřízení datové schránky za prvních 14 dní od spuštění, požádalo více než čtyři tisíce osob. Zřízeno již bylo téměř 400 tisíc schránek, nicméně aktivovány byly pouze necelé dva tisíce. Podle očekávání jasně vedou fyzické osoby, následované (s odstupem celého řádu) orgány veřejné moci a notáři. Nejmenší zájem o aktivaci pak vykazují právnické osoby. Skrze zřizování datových schránek si stát bude moci udělat lepší pořádek ve svých evidencích. Včetně evidence toho, kdo vlastně je orgánem veřejné moci (OVM). Ještě větší „pročištění“ si pak stát slibuje od právnických osob, zapsaných v obchodním rejstříku. V případě fyzických osob, řadě žadatelů o zřízení schránky, místo přístupových údajů k již zřízené schránce přijde pouze dopis od ministerstva vnitra, že poskytly nesprávné či neúplné údaje, podle kterých nemohli být jednoznačně identifikováni vůči evidenci obyvatel. Komplikace nastávají v případě nesouladu údajů v žádosti s údaji v informačním systému evidence obyvatel.
Jiří Peterka: Datové schránky: začíná čištění dat
Jiří Macich: Česká pirátská strana se pustila do kritiky datových schránek
