Hlavní navigace

Právníci: náš stát nemá nástroj jak zabránit Googlu převést digitální daň na zákazníky

Sdílet

Karel Wolf 5. 10. 2020

Od začátku října Google účtuje v Rakousku, Velké Británii a Turecku nové příplatky za reklamu, rozhodnutí již dříve zdůvodnil daní z digitálních služeb (DST), které tyto země zavedly. V České republice nás čeká podobný scénář, shodují se právníci.

V České republice se letos v červnu vládní koalice shodla na 5% sazbě digitální daně, která nahrazuje původní 7% návrh. Úprava prošla v podobě, jak ji navrhla ministryně financí Alena Schillerová v květnu. Zákon měl původně platit již od 1. července 2020 a počítal s ním původní letos schválený státní rozpočet, v nové podobě ale začne platit k 1. 1. 2021. Jaké hrozí dopady?

„Záleží jen na vůli Google a Facebooku. Český stát nemá efektivní nástroj, jakým to zakázat,“ myslí si Michal Hanych zprávní kanceláře SimpleTax, která se zaměřuje na daně v digitálním podnikání.

„Základní záměr plánované české digitální daně cílící (mimo jiné) i na příjmy z internetové reklamy je podobný úpravám digitální daně v jiných evropských zemích. Není proto žádný důvod domnívat se, že strategie české pobočky Google bude v Česku jiná než v ostatních evropských zemích, jak to ostatně vyplývá i z jejich vyjádření k tomuto tématu,“ potvrzuje Hana Gawlasová z právní kanceláře Squire Patton Boggs.

Nejpravděpodobnější scénář je, že se daň na inzerenty přenese, otázkou zůstává v jaké míře a formě. „Podle mého názoru se daň plně přenese na inzerenty, protože globální společnosti jasně deklarují, že s ní nesouhlasí,“ myslí si Hanych.

Že by však zákazníci „daň z digitální daně“ jen bez řečí akceptovali, nevidí Gawlasová jako příliš pravděpodobné: „Dá se očekávat, že inzerenti budou klást odpor a povedou jednání o výši požadovaného poplatku. Jednání nebudou jednoduchá – s ohledem na postavení subjektů a s ohledem na sníženou schopnost odklonit se od strategie v jiných zemích. Je více, než pravděpodobné, že inzerenti opatření akceptují. Zároveň je možné, že získají nějakou obchodní protihodnotu,“ říká.

Na otázku, zdali digitální řeší problém, kvůli kterému byla vytvořena odpovídá Gawlasová záporně: „Osobně si myslím, že neřeší. Hlavním úmyslem stojícím za zavedením digitální daně je zdanění velkých zahraničních digitálních společností ze skupiny GAFA. Tyto společnosti mají ale tak silnou pozici na trhu a tak výrazný vliv na ekonomický a společenský život, že zavedení jedné nesystematické daně kýžený efekt nepřinese,“ říká.

„Smysl digitální daně je ukrojit část zisků, které připadají na služby doručené na českém trhu. V současné době systém mezinárodního zdanění příjmů neumožňuje danit podle obratu společnosti v jednotlivých státech, ale podle toho, jaký zisk je přičitatelný konkrétní právní entitě nebo stálé provozovně. V mezinárodních strukturách je ale společnost schopna zisk přelít pomocí plateb licenčních poplatků do jurisdikce s nižším zdaněním,“ dodává trochu vyhýbavě Hanych.

Našli jste v článku chybu?