Hlavní navigace

Aukce 5G kmitočtů: s čtvrtým operátorem z ciziny už nikdo nepočítá, hraje se o domácí zájemce

 Autor: Depositphotos
Zákulisní hry o podmínky aukce 5G kmitočtů míří do finále. A jak už tak bývá v Česku obvyklé, ministerstvo průmyslu je ve vleku zájmových skupin.
David Slížek 16. 1. 2020
Doba čtení: 8 minut

Sdílet

Na tento pátek plánovaná schůzka ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka s předsedou Rady ČTÚ Jaromírem Novákem má podle informací Lupy rozhodnout o tom, zda Český telekomunikační úřad (ČTÚ) vyhlásí aukci kmitočtů v pásmech 700 MHz a 3,5 GHz ještě v lednu podle už projednaných podmínek, nebo zda se ještě parametry dražby budou upravovat a aukce proběhne s několikaměsíčním zpožděním.

Posunutí termínu vypadá v celém procesu jako nepodstatný detail, změna podmínek ale může ovlivnit podobu zdejšího mobilního trhu na desítky let. V zákulisí se proto usilovně jedná o tom, komu se podaří parametry aukce 5G kmitočtů nejvíce zvrátit ve svůj prospěch.

Velký hráč z ciziny? Zapomeňte

Jedno je v podstatě jasné: nikdo moc nepočítá s tím, že by se do aukce přihlásil nějaký silný zahraniční operátor. Navzdory veřejným prohlášením ministra Havlíčka tomu nevěří ani ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO), které v poslední době tlačí na úpravu podmínek aukce, příliš tomu nevěří ani předseda Rady ČTÚ Novák a nečekají to ani zástupci profesních telco sdružení.

Velcí světoví operátoři se v poslední době ze zahraničních trhů spíše stahují a sčítají ztráty, které je rychlá expanze minulých let stála (paywall). A podmínky české aukce, která pro případného nového hráče například vyhrazuje kmitočtový příděl v pásmu 700 MHz nebo mu dává možnost do doby, než postaví vlastní vysílače, pronajmout si sítě stávajících operátorů, samy o sobě nestačí. Stát v minulosti na lákání potenciálních zájemců, včetně nabídky různých investičních pobídek, v podstatě rezignoval, a teď už je pozdě.

Pokud nedojde k nějakému zásadnímu překvapení, odehraje se boj o kmitočty mezi tuzemskými hráči. A právě oni v poslední době silně tlačí na ČTÚ i ministerstvo průmyslu a obchodu, aby podmínky aukce co nejlépe „ohnuli“ pro sebe.

Co se nelíbí velkým operátorům

O co tedy komu jde? Předpokládanými zájemci o kmitočty jsou operátoři Nordic Telekom a Poda, kteří oba uspěli v roce 2017 v aukci kmitočtů v pásmu 3,7 GHz, a společnost Sazka (vlastněná skupinou KKCG), která provozuje virtuálního operátora Sazka Mobil. Do hry se snaží zasáhnout také stávají trojka mobilních operátorů, nejaktivnější je přitom Vodafone.

Záměry jednotlivých hráčů se daly vyčíst už loni na podzim z jejich připomínek ve veřejné konzultaci k podmínkám aukce. Nepřekvapí, že stávající operátoři napadali hlavně záměr vyhradit část kmitočtů v pásmu 700 MHz pro možného nového hráče.

T-Mobilu se mimo jiné nelíbilo, že podmínky nechávají pro další hráče jen 2× 20 MHz pásma, což podle operátora nemusí stačit pro rozvoj 5G sítí. O2 tvrdilo, že představa o tom, že příchod čtvrtého hráče povede ke zvýšení soutěže na trhu, je „značně naivní a krátkozraká“. A Vodafone se mimo jiné obával, že se nový hráč domluví na národním roamingu s O2 a T-Mobilem, kteří své sítě navzájem sdílejí, což by červeného operátora znevýhodnilo.

MIF obecny

Co chtějí možní noví uchazeči

Potenciální noví hráči naopak v konzultaci logicky usilovali o to, aby byly podmínky co nejvýhodnější právě pro ně. Sazka například chtěla, aby měli stávající operátoři a státní subjekty povinnost dát novému hráči přístup ke svým páteřním sítím (za nákladové ceny), navrhovala také přerozdělení kmitočtů v pásmech 1800, 2100 a 2600 MHz tak, aby v nich nový hráč získal svůj příděl, či žádala zmírnění rozvojových kritérií (např. zrušení podmínky pokrytí 20 % populace vlastními silami před tím, než nový hráč může využít národní roaming).

Firma také chtěla, aby v pásmech pod 1 GHz nesměli operátoři mít více než 30 MHz spektra, což by z aukce o pásmo 700 MHz vlastně úplně vyřadilo stávající velkou trojku. Stejnou věc (limit 30 či 32,5 MHz) navrhlo také ministerstvo průmyslu a obchodu. MPO a Sazka také prosazovaly snížení vyvolávací ceny pro jednotlivé vyvolávací bloky o polovinu. Míra shody připomínek ministerstva a Sazky byla opravdu zajímavá.

Překonala ji jen shoda připomínek profesních spolků Český telekomunikační klastr (ČTTK) a Výbor nezávislého ICT průmyslu (VNICTP). Až na dvě poznámky byly slovo od slova stejné (včetně překlepů). Není divu, obě organizace spojuje mimo jiné osoba majitele operátora Poda Martina Šiguta, který je předseda představenstva ČTTK a zároveň viceprezidentem VNICTP.

Obě organizace žádaly například prodloužení národního roamingu pro nového hráče z šesti na osm let, ale ČTÚ jim nevyhověl. Poda jako taková žádné připomínky nepodala. Z ČTTK mimochodem pochází také Hana Továrková, která se loni v listopadu stala radní ČTÚ.

Zásadní připomínky ministra Havlíčka

Ale zpátky k ministerstvu průmyslu a obchodu. Vývoj jeho postoje k aukci je totiž nadmíru zajímavý. V době, kdy bylo na připomínky k podmínkám aukce ještě dost času, MPO přípravu dražby dlouhé měsíce v podstatě ignorovalo. První konkrétní poznámky úřadu se objevily až ve veřejné konzultaci podmínek, kterou ČTÚ vyhlásil v červnu 2019 a koncem září ji vypořádal.

Samotná aukce měla být podle tehdejšího plánu vyhlášena loni na podzim a dražit se mělo začátkem roku 2020. V polovině října ale úřad po tlaku MPO nečekaně oznámil, že se termín posouvá: vyhlášení na začátek ledna a dražba na duben 2020.

Ministr Havlíček zároveň pro časopis Respekt připustil, že by se termín mohl odložit ještě jednou. Je potřeba důkladně zanalyzovat předběžné závěry šetření Evropské komise o stížnosti Vodafonu na sdílení sítí mezi jeho konkurenty, prohlásil. Jak chce důkladně analyzovat vyšetřování, ke kterému MPO kromě krátkého tiskového prohlášení Komise nemá žádné jiné informace (ministerstvo není účastníkem sporu), dodnes není jasné.

Nedostatečně atraktivní aukce

V prosinci pak ministr přidal nový argument: podmínky aukce podle něj nejsou dostatečně atraktivní pro případné zahraniční hráče. Pokud ale Havlíčkovi přijdou tyto otázky tak zásadní, proč ani jednu z nich MPO nezmínilo ve veřejné konzultaci? Jedno vysvětlení se nabízí: buď ještě před půl rokem z nějakého důvodu tak zásadní nebyly, nebo jde o zástupné důvody, které mají ospravedlnit změnu parametrů dražby.

Přepsání podmínek si také Havlíček u ČTÚ ještě před koncem loňského roku „objednal“. V dopise předsedovi Rady ČTÚ zopakoval své vágní argumenty o sdílení sítí a nedostatečné atraktivitě pro zahraniční zájemce a vyzval regulátora k předložení nových podmínek do 15. ledna 2020.

Jak konkrétně by se podmínky měly změnit, aby aukce na poslední chvíli zájemce z ciziny přitáhla, ministrův dopis nezmiňuje. Mimochodem, že by řízení Komise v kauze sdílení sítí měla aukci nějak vadit, vyloučila na dotaz českého europoslance Evžena Tošenovského sama Evropská komise:

Národní roaming pro všechny

Hra ale pokračuje. Tento týden ministr Havlíček přišel s další novinkou: kromě vyřešení sdílení sítí chce nově do podmínek aukce zavést národní roaming v pásmu 700 MHz i pro hráče, kteří vydraží kmitočty v pásmu 3,5 GHz.

To by ale nejspíš nabouralo celý princip aukce, jak je dnes definována. Nejvíce by ze změny těžili noví domácí zájemci, jako je Poda, Sazka nebo Nordic. Nemuseli by soutěžit o drahé a investičně náročné kmitočty v „sedmistovce“, které s sebou nesou závazek vybudovat vlastní celoplošnou síť. Teoreticky by jim tak stačilo získat 3,5GHz kmitočty určené pro vysokokapacitní připojení na krátké vzdálenosti na malém území a do celé republiky by se mohli rozletět na křídlech sítí stávajících operátorů.

Otázkou je, zda by si stávající operátoři, kterým se nelíbí ani roamingový závazek v pásmu 700 MHz, další zvýhodnění nových hráčů nechali líbit.

Ani pro nové hráče by ale počáteční výhoda nemusela znamenat výhodu trvalou. Před koncem roamingového závazku by nejspíš museli s infrastrukturními hráči jednat o komerčních roamingových dohodách. Závislost na cizích celoplošných sítích by přitom patrně podstatně oslabovala jejich potenciál vyjednat si dobré podmínky a velkým operátorům skutečně konkurovat.

Spolky píší ministrovi

Ponechme stranou otázku, jak by měl nový Havlíčkův požadavek nalákat velké investory z ciziny. Představa, že změna podmínek těsně před aukcí nějakého zahraničního operátora přitáhne, je ostatně sama o sobě nesmyslná: o dlouhodobých investicích v telekomunikacích se nerozhoduje v řádu týdnů či několika málo měsíců.

Jak ale Havlíček na nový, dříve nezmiňovaný požadavek přišel? Do hlavy mu samozřejmě nevidíme, ale jedna možnost se nabízí. Začátkem ledna dostal dopis od Českého telekomunikačního klastru a Výboru nezávislého ICT průmyslu, ve kterém oba spolky apelují na změnu podmínek aukce.

Volají po vyhrazení kmitočtů v pásmu 3,5 GHz pro nové hráče či po zpřísnění závazku velkoobchodní nabídky, která má dávat přístup virtuálních operátorů do sítí velkých hráčů. A, světě div se, také po prodloužení závazku národního roamingu v pásmu 700 MHz a po jeho rozšíření i na pásmo 3,5 GHz.

Kdo o co hraje?

Jakou hru kolem chystané aukce tedy sledujeme? Ze strany potenciálních českých zájemců o kmitočty je to zatím poměrně dobře sehraná partie. O některých z nich se ostatně říká, že je společné zájmy nadmíru sblížily:

Poda už dříve deklarovala, že chce soutěžit jen o kmitočty v pásmu 3,5 GHz. Kdyby k nim dostala národní roaming v pásmu 700 MHz, byla by to pro firmu rozhodně výhra. Vylobbovat co nejlepší podmínky pro nového hráče se logicky snaží také Sazka a Nordic Telekom.

Velcí operátoři se zase logicky snaží pozici nových hráčů co nejvíce omezit. Nejaktivnější v lobbování je Vodafone, který se patrně cítí nejvíce ohrožený.

ČTÚ po měsících práce logicky zuby nehty brání svou představu o aukci. Jestli jsou podmínky nastaveny dobře, či špatně, ovšem ukáží až výsledek dražby a následující roky. S úspěchem či neúspěchem aukce je patrně spojená budoucnost předsedy Rady ČTÚ Jaromíra Nováka, kterému letos v říjnu končí předsednický mandát (byť sám v nedávném rozhovoru pro Svetchytre.cz řekl, že považuje svou misi za ukončenou). Jako možná náhrada se rýsuje Hana Továrková, která má velmi blízko k ministerstvu průmyslu a obchodu.

Role ministerstva je už méně srozumitelná. Nejdřív v podstatě nulový zájem, pak několik připomínek ve veřejné konzultaci, následovaných nečekanými změnami postoje a opakováním argumentů některých potenciálních účastníků dražby – to vše svědčí (přinejlepším) o trestuhodném nedostatku vlastní taktiky a strategie. Tedy kromě cíle získat z aukce několik miliard do letošního státního rozpočtu (který ale může být opožděním aukce ohrožen).

A co uživatelé mobilních služeb? Na příchod velkého operátora z věhlasné zahraniční ligy mohou patrně zapomenout. Nezbývá jim než zpovzdálí fandit, aby výsledkem aukce byla přinejmenším čtyřhra a aby to nebyl, jako dosud, předem domluvený přátelák.