Hlavní navigace

Dobýt Evropu a Česko pomocí ICT nechceme a dotace od vlády nemáme, vzkazuje Huawei

Autor: Jan Sedlák
Jan Sedlák

Vydejte se s námi na výpravu do míst, kde je čínská firma Huawei doma a odkud se snaží západní svět, včetně Česka, ujišťovat, že se není čeho bát.

Doba čtení: 12 minut

Když asi před rokem navštívil Prahu zakladatel společnosti Huawei Ren Zhengfei, velmi si oblíbil tradiční české jídlo a každý den si zašel na vepřové koleno a černé pivo. Čínská delegace z toho byla trochu zmatená. Číňanům totiž obecně české jídlo příliš nechutná a například česká pobočka Huawei ve svém sídle u Brumlovky zaměstnává čínské kuchaře.

I když už v Huawei něco tušili, překvapila letos firmu jiná věc – a sice varování Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) ze 17. prosince loňského roku. Čínské společnosti může způsobit značné problémy při vstupu do zakázek týkajících se kritické infrastruktury, ale také jí může zkomplikovat život v dalších oblastech.

Česko není jedinou zemí, která proti Huawei začala více vystupovat. Projevil se jistý efekt laviny, který byl odstartován zejména zatčením dcery zakladatele Huawei a zároveň finanční ředitelky firmy Meng Wanzhou. „V tu chvíli vedení došlo, že je třeba se více otevřít a že mezi Huawei a západem možná došlo k nepochopení,“ uvádí pro Lupu v Shenzhenu (Šen-čen) Glenn Schloss.

Evropu dobýt nechceme

Krátce předtím, než si našel čas na večeři v domovském městě Huawei, připravoval Schloss Rena Zhengfeie na rozhovor pro britskou stanici BBC. Ten v něm zatčení své dcery označil za politicky motivované, ovšem zároveň zdůraznil, že se jeho firma jen tak nedá. „Není způsob, jak by nás USA mohly rozdrtit. Svět nás nemůže opustit, protože jsme pokročilejší,“ uvedl mimo jiné.

Jedna z čínských centrál Huawei, v tomto případě ve městě Dongguan
Autor: Jan Sedlák

Jedna z čínských centrál Huawei, v tomto případě ve městě Dongguan

Přesto se podle všeho v Huawei hnuly ledy a firma se chce světu více otevřít – tedy alespoň podle slov, které z ní dnes různými kanály proudí. „Naše vedení se primárně soustředilo na růst byznysu, který dosahuje asi 20 procent ročně. Také jsme dávali vysokou prioritu vývoji 5G, kde jsme oproti ostatním tak o 1,5 roku napřed a máme už podepsaných 30 kontraktů. Hodně úsilí šlo také do AI. V tom všem se ovšem zapomnělo na zbytek a varovné signály,“ navazuje Schloss.

Huawei nyní musí vyvracet obvinění, která se kolem firmy objevují. Jedním z nich je to, že se čínská vláda snaží prostřednictvím svých technologických firem včetně Huawei ovládnout určité části nejenom západních zemí a získat tak výhodu. Ohledně Huawei se dlouho mluví o tom, že firma od čínské vlády získává finanční prostředky, aby mohla „podstřelovat“ ceny a být tak výrazně levnější než konkurence.

„V Evropské unii žádné takové prostředky nedostáváme. Finanční podpora jde pouze na výzkum a vývoj a ročně činí maximálně desítky milionů eur. Není to nic, co by na R&D podporu nezískávaly také evropské firmy,“ argumentuje Schloss. „Je pravda, že čínská vláda dává půjčky vládám v zemích v Africe na výstavbu sítí, ale v Evropě se nic takového neděje. To, že Čína chce skrze dotované technologie dobýt Evropu, není pravda.“

Data nekrademe

Do interních čísel ale samozřejmě firma nahlédnout nedává. Faktem je, že i na českém trhu je Huawei při ročních tržbách zhruba 6,5 miliardy korun v zisku. Firma má na své straně také několik výhod. Hlavní sídlo má v Shenzhenu, který je světovým centrem elektroniky a vedle výzkumu a vývoje má v okolí také obrovské výrobní kapacity.

Toho využívá i Huawei a je tak schopné si sáhnout na dobré ceny. Výrobních center má firma několik. Jedno z nich je ve městě Dongguan asi hodinu cesty autem od Shenzhenu. Součástí areálu s jedním „řídícím mrakodrapem“ je několik rozsáhlých výrobních hal, kam proudí součástky od dodavatelského ekosystému v provincii Guangdong a ven pak vychází hotové produkty pro expedici z Hongkongu a dalších míst.

Komplex výrobních hal Huawei v čínském městě Dongguan
Autor: Jan Sedlák

Komplex výrobních hal Huawei v čínském městě Dongguan

K dalším obavám západu patří čínský zákon, který každé organizaci a jednotlivci nakazuje, že v případě potřeby musí spolupracovat s tajnými službami (na takzvané national intelligence). Huawei na to konto přišla s posudkem od britské právní kanceláře, který říká, že občané Číny nejsou povinní se na špionáži podílet. Později se ovšem ukázalo, že posudek psali čínští právníci, a zřejmě ho tak západní vlády nebudou brát příliš vážně.

Edwin Diender je dalším západním manažerem, který v sídle Huawei působí. Věnuje se vztahům s veřejným sektorem a dle jeho slov případné vynucování špionážních operací v zahraničí není úplně jednoduchá záležitost.

„Huawei v Česku operuje přes českou firmu (Huawei Technologies Czech, s.r.o.), a podléhá tedy českým zákonům. Český Huawei navíc dodává technologie prostřednictvím svých channel partnerů. A data pak často vlastní přímo zákazníci a jsou uložena u nich. Čínská vláda nemůže chtít po českých subjektech, aby jí data daly, a je zde mnoho mezistupňů, jak se k nim dostat,“ míní Diender v rozhovoru pro Lupu.

„Pokud by čínská vláda čínské centrále Huawei řekla, že musí zajistit nějaká data v Česku, čínská centrála Huawei musí nejdříve za českou pobočkou podléhající českému právu. Česká pobočka by pak musela za partnery a zákazníky,“ doplňuje Diender, který v Huawei začínal na domovském trhu v Nizozemsku, kde rozjíždět byznys se servery, sítěmi a dalšími technologiemi.

Jak s těmi zadními vrátky

Zakladatel Huawei Ren Zhengfei ve zmiňovaném rozhovoru pro BBC uvedl, že se „naše společnost nikdy nedopustí špionáže“, a že pokud by se tak mělo stát, podnik by zavřel. Nabízí se ovšem důležitá otázka, jak moc může nějaký subjekt čínské vládě vzdorovat a jak reálné skutečně je, že by čínská a poté česká pobočka odmítly spolupracovat. Na to odpověď neznáme.

Jisté je, že čínská vláda zaměstnává armády hackerů, kteří se podílí na kybernetické špionáži (což je ovšem případ i řady dalších zemí). „Zrovna teď tady v lokálních kancelářích Airbusu řeší, že se někdo snažil po síti krást technické dokumenty a další duševní vlastnictví. Když jsme to analyzovali, zjistili jsme, že tyto aktivity vyvíjí přímo vláda,“ řekl Lupě v Shenzhenu jeden z IT insiderů, který nechtěl být jmenován.

Huawei Cybersecurity Lab
Autor: Jan Sedlák

Huawei Cybersecurity Lab

Teoreticky je také možné, že Čína a Huawei mohou mít přístup k datům a infrastrukturám pomocí zadních vrátek (backdoor). O tom se často mluví, ale jasné důkazy nikdo veřejně nepředložil. Huawei se v tomto ohledu snaží zákazníky a veřejnost přesvědčit několika způsoby.

V jednom z komplexů Huawei v Dongguanu na jihu Číny je centrum o rozloze sedm tisíc metrů čtverečních označované jako Independent Cybersecurity Lab (ICSL), jehož součástí je i datové centrum o rozloze 380 metrů čtverečních. Huawei tuto laboratoř prezentuje jako nezávislé prostředí, kde se testují všechny produkty společnosti před možnými kybernetickými riziky. Ještě v roce 2012 mělo ICSL asi dvacet zaměstnanců, dnes se jejich počet blíží 140.

ICSL je organizačně nezávislé na veškerém produktovém vývoji. Laboratoř spadá pod člověka s pozicí Global Cybersecurity & Privacy Officer (GSPO), kterým je britský odborník John Suffolk. Ten reportuje přímo Renu Zhengfeiovi a kontrola pak probíhá přes komisi, kterou vede jeden z rotujících předsedů představenstva Ken Hu.

Přístup ke zdrojovým kódům

„My zde testujeme a certifikujeme všechny naše výrobky, které se ještě nedostaly na trh. Naše firma je pak dodává zákazníkům, kteří jsou pak sami zodpovědní za bezpečnost ve svých sítích,“ uvádí pro Lupu šéf ICSL Martin Wang. ICSL vykonává penetrační testy či compliance testing. Využívá řadu běžně dostupných komerčních nástrojů a vyvíjí si také několik vlastních (Virus Scan Cloud, SecureCAT, Digital Signature Service, Fuzz platform, Fuzz lib, Security Testing Cloud).

„Také jsme zavedli systém označovaný jako ‚mnoho rukou, mnoho očí‘, takže k testování přizýváme také zákazníky a další externí subjekty,“ popisuje Wang. Zákazníci mohou v rámci ICSL získat přístup ke zdrojovým kódům produktů, které Huawei vyvíjí. V rámci centra Dongguanu jsou pro ně vyhrazené zabezpečené prostory. Jedním z operátorů, který tuto možnost využívá a o kterém je možné veřejně mluvit, je španělská Telefónica.

„Zákazníkům se snažíme dodat dokumentaci, ve které je uvedené pokud možno vše potřebné. To, co v dokumentaci uvedené není, by mohlo být považováno za backdoor,“ doplňuje Wang.

Huawei také postupně rozjíždí externí kyberbezpečnostní laboratoře. Jednu už nějakou dobu provozuje ve Velké Británii, kde britské tajné služby prověřují, zda Huawei v tamních sítích představuje riziko. Británie prozatím uvádí, že jde o záležitost, která je zvládnutelná. Další centrum bude během pár dnů otevřeno také v Bruselu a přístup do něj dostanou zájemci z Evropy.

Testování i pro konkurenci

Huawei po propuknutí afér v několika zemích slibuje, že se více otevře, a to jak vládám, tak médiím. Firma to ale v mnoha ohledech nemá v DNA a stále k onomu otevírání přistupuje hodně opatrně. Během mé návštěvy několika komplexů v Číně bylo stále problematické cokoliv fotit (i když nešlo o nic zásadního a u západních firem s tím problém nebývá). Ovšem zájem o to být nápomocný vidět je.

Testovací laboratoř Huawei pro 4G a 5G antény, největší na světě
Autor: Jan Sedlák

Testovací laboratoř Huawei pro 4G a 5G antény, největší na světě

Jednou z firemních prostor, která se poprvé otevřela médiím, je největší světová testovací laboratoř 4G a 5G antén. Huawei má v obřím hangáru instalováno 178 senzorů, které posílají naměřená data na servery. Následně je možné vedle tradičních dvourozměrných grafů vymodelovat i 3D model šíření signálu.

Prostor označený jako SG178 bývá v chodu 12 až 20 hodin denně a využívají ho i zákazníci. „Ti si sem vozí i antény od našich konkurentů. Mohou si udělat jakýkoliv test, aby si byli jistí, že vše dohromady funguje a že je to bezpečné. Je to byznys a v něm je takováto otevřenost a spolupráce důležitá,“ pokyvují hlavou místní inženýři.

Kdo se zeptal operátorů

Celá aféra kolem Huawei získala značný politický rozměr, který ovšem často vynechává ty, kterých se z hlediska nasazených technologií nejvíce týká – a to zejména mobilní operátory. Kromě několika výjimek, jako je British Telecom (BT), se ovšem mnoho těchto firem do veřejných debat nežene. V Česku je ze strany operátorů úplné ticho.

Podle informací Lupy si ale tuzemští operátoři spíše přejí, aby debata utichla, provedly se požadované bezpečnostní testy podle metodiky NÚKIBu a mohlo se začít řešit technické zprovoznění 5G. Ze strany operátorů k Huawei putují požadavky, ať se situací něco udělá, ať je možné pokračovat v práci. A například T-Mobile čeká na rozhodnutí mateřského Deutsche Telekomu, který situaci kolem Číny vyhodnocuje.

Otázkou také je, zda si firmy jako Huawei vyostřenou situaci kolem 5G nezpůsobily do určité míry samy. Sítě páté generace dlouhodobě prezentují jako technologii, která spasí svět a vybuduje základy zcela nové ekonomiky budoucnosti. Tyto marketingové proklamace pak přejímají politici a státní úředníci, kteří pak v 5G vidí vysoce strategickou záležitost.

Ve skutečnosti ale vůbec není jasné, zda 5G takovou zásadní revolucí bude. Obchodní modely, které se prozatím jeví jako životaschopné, jsou nyní známé pouze dva – vysokorychlostní bezdrátový internet nahrazující pevné připojení a dále bezdrátové pokrytí továren a dalších průmyslových komplexů.

Technologie Huawei také operátoři používají zejména v rádiové části mobilních sítí, zatímco jádro (core) sítě funguje na technologiích jiných firem. 

„CETIN používá výrobky Huawei pro menší část infrastruktury, v nižších úrovních sítě, buď v přístupové síti, nebo transportní vrstvě. Jde například o mobilní základnové stanice, které zprostředkovávají mobilní signál. Systémy, které jsou ve vyšších vrstvách sítě, například IP routery nebo signalizační body, nám Huawei nedodává. Centrální systémy, které řídí provoz v síti, jsou od jiných dodavatelů. Mobilní síť LTE funguje téměř celá na technice firmy Nokia, stejně jako 80 procent DSLAMů (ústředen) v pevné síti xDSL,“ uvedl pro Lupu například Robert Pešta z CETINu.

U přicházejících 5G sítí ovšem může být rizikem to, že se rádiová část a core více propojí. S vyjádřením a komentáři každopádně nespěchají ani další čeští zákazníci, které technologie od Huawei používají. Serverovou infrastrukturu od Číňanů nakoupil například Avast a několik projektů spolupráce běží také se Škodou Auto.

Role malého Česka

Huawei v loňském roce v tržbách překonalo sto miliard dolarů a očekává, že se letos dostane na 125 miliard dolarů. Společnost prozatím uvádí, že se současná situace na obchodech zásadně neprojeví, to se ale může změnit. A to i díky značnému tlaku Spojených států, které po spojencích vyřazení Huawei ze sítí důrazně požadují.

Výhodou Huawei a obecně některých další čínských a asijských společností je to, že jsou připravené hrát dlouhodobou hru. Huawei není firma vedená na burze, nezodpovídá se akcionářům vyžadujícím krátkodobé kvartální činy a podle oficiálního příběhu je vlastněná zaměstnanci. Společnost uvádí, že ze 180 tisíc celosvětových zaměstnanců podíl drží 85 tisíc lidí. Ti pak také volí osazenstvo představenstva.

„Díky podílu ve firmě také dostáváme finanční bonusy. Proto více pracujeme a jsme ochotní hodně obětovat. Nepracujeme ani tak pro firmu, jako pro sebe,“ popisuje například jeden z čínských zaměstnanců Huawei, který podíl drží. Řada lidí je ve firmě deset a více let.

Situace je pro Huawei každopádně vážná. A to ani ne tak ve Spojených státech, kde podnik nikdy nestihl zakořenit, ale zejména v Evropě. Norsko a Polsko zvažují omezení působení této čínské společnosti, Francie zřejmě chystá omezující kroky a u Velké Británie a Německa ještě není nic jisté. Prozatím se ale zdá, že by tyto země nakonec s Huawei problém mít neměly. Česko vydalo varování a Kanada situaci vyhodnocuje.

Česká republika je se svými asi deseti miliony obyvatel pro Huawei zcela zanedbatelným trhem. I „menší“ čínská města mají více rezidentů. Podle zástupců Huawei je ale i omezení v takové malé zemi problematické, protože může vést k dalším krokům v celé Evropě.

Content

„Určitě teď budeme více vysvětlovat, mluvit s médii, ale také politiky, kteří na trhy otevírají cesty,“ plánuje Schloss. Firma také chce zdarma zpřístupnit značnou část svých patentů kolem 5G. Částečně kvůli dobrému jménu, ale také kvůli tomu, aby se 5G rychle šířilo. „Jsme relativně v klidu. Můžeme počkat, až se situace zlepší. Huawei vydělává sto miliard dolarů ročně a jen tak nezmizí,“ uzavírá Schloss.

Cestu autora do Číny organizovala společnost Huawei.

Našli jste v článku chybu?