Bludiště státního rozpočtu. Jak platí televizi v Belgii, Nizozemsku a Francii

Mohlo by se zdát, že neexistuje jednodušší způsob, jak platit média veřejné služby, než schválit částku ve státním rozpočtu. V některých evropských státech je to ale finanční labyrint.

Belgie

V Belgickém království nemají jednoho veřejnoprávního vysílatele, ale rovnou tři. Může za to složité uspořádání země. Severní část státu, Vlámsko, pokrývá VRT. Společnost RTBF vysílá pro frankofonní Valonsko a hlavní město Brusel. A pro německy hovořící menšinu ve východních kantonech vysílá BRF. 

Vlámská VRT má dva hlavní zdroje financování. Přibližně 60 procent jejího rozpočtu tvoří každoroční státní dotace, k níž přidává výnosy z obchodní činnosti (například prodej reklamního času, distribuční poplatky od operátorů a prodej licencí k pořadům). 

Zákon mimo jiné říká, že VRT má „oslovit co největší počet konzumentů médií různými vysoce kvalitními programy, které vzbuzují a uspokojují zájem“. Konkrétní měřitelné cíle veřejné služby a její finanční rámec stanovuje víceletá dohoda mezi Vlámským společenstvím a VRT, ta aktuální je na roky 2021 až 2025. Nové služby, které jdou nad rámec této smlouvy, smí VRT spustit jen s výslovným povolením vlámské vlády na základě předchozího stanoviska mediálního regulátora.

Tato smlouva určila, že výchozí státní příspěvek bude v roce 2021 celkem 265 milionů eur a bude postupně klesat až na 258 milionů eur v roce 2025. V roce 2022 VRT přijala transformační plán, který znamenal každoroční výrazné škrty v rozpočtu a propouštění, neboť musela každý rok ušetřit 25 milionů eur. 

Výnosy z komerční komunikace mají celkový horní limit a dva dílčí limity: výnosy ze sponzorských vzkazů v televizi nesmí překročit 18,7 milionu eur a výnosy z internetové reklamy mohou být maximálně 2,5 milionu eur za rok. Od roku 2022 se maximální povolená částka komerčních výnosů vypočítává podle tržního indexu, který společně stanovují vlámská vláda, VRT a soukromá média. Jestliže se meziročně zvýší, musí VRT alespoň 33 % nově získaných prostředků investovat do externí výroby pořadů. Pokud ale výnosy z reklamy a sponzoringu nedosáhnou ani 85 % horního limitu, vláda VRT doplatí rozdíl mezi minimální hranicí a skutečnými příjmy.

Další smlouva bude na roky 2026 až 2030, VRT už zveřejnila úvodní dokument k veřejné konzultaci. Jednání s vládou mají proběhnout na jaře 2025. Vláda, která vzešla z voleb v roce 2024, už své priority naznačila v koaliční smlouvě. VRT by podle ní měla věnovat větší pozornost sportům, které soukromé vysílatele zajímají méně, nebo vůbec. Při získávání vysílacích práv na významné sportovní události má zohlednit tržní podmínky a dbát na efektivitu nákladů. 

Má být také „zdrženlivá“ při uzavírání smluv s populárními televizními tvářemi a zároveň zajistit, aby tyto osobnosti odrážely rozmanitost vlámské společnosti. Společně s komerčními médii má VRT bojovat proti mezinárodním platformám vytvářením kvalitní původní tvorby. 

Valonská rozhlasová a televizní společnost RTBF je větší sestrou VRT. Její celkové příjmy za rok 2023 byly 469 milionů eur. Z toho základní státní dotace činila 332,8 milionu eur, k ní se ovšem připočítávají další kompenzace a dotace (například na provoz mezinárodní stanice TV5 Monde), reklamní výnosy a příjmy z obchodních aktivit. Čisté příjmy z reklamy nesmí přesáhnout 22,5 % celkových tržeb RTBF. Všechny prostředky přes tento limit musí investovat do nezávislé audiovizuální tvorby.

Konkrétní úkoly a rámec financování stanovuje víceletá smlouva mezi vládou a RTBF, aktuální platí pro roky 2023 až 2027. Určuje přibližně šedesát měřitelných indikátorů, jejichž plnění vyhodnocuje národní mediální regulátor. 

Po tlaku soukromých vydavatelů stanovila také omezení pro zpravodajské články na internetu. Články se musí vztahovat k odvysílaným tématům, přičemž nejméně 60 % článků musí obsahovat odkaz na související reportáž. Zbytek článků bez odkazů nesmí přesáhnout 1500 znaků bez mezer a titulků, s povolenou odchylkou ±5 %. Internetové zpravodajství navíc nesmí obsahovat reklamy.

Ani toto omezení nepovažovali vydavatelé za dostatečné. Obrátili se proto na nejvyšší správní soud (Státní radu), aby celou smlouvu zrušil kvůli údajné nekalé soutěži. Soud tuto žalobu definitivně zamítl v říjnu 2024.

Televize a rozhlas pro německou komunitu v Belgii, BRF, se řadí k nejmenším veřejnoprávním médiím na světě. Má zhruba sedmdesát zaměstnanců a vyrábí především zpravodajství, které doplňuje obsahem přebraným od RTBF, VRT a spolupracujících stanic z okolních států.

Většinu prostředků na provoz, asi 86 %, dostává od vlády německy mluvícího společenství ve východní Belgii. Zbytek si vydělá vysíláním reklamy a jinými obchodními aktivitami. Podobně jako u jiných veřejnoprávních vysílatelů i v tomto případě se tak děje na základě víceleté smlouvy mezi regionální vládou a BRF. Nejnovější je na roky 2021–2024, následně byla upravena dodatkem z roku 2023 a v prosinci 2024 prodloužena o jeden rok.

V roce 2024 dostala RBF od vlády přibližně 6,8 milionu eur, částka na rok 2025 je podobná (klesla o 0,15 %). Celkové letošní příjmy včetně komerčních výnosů by měly být přibližně osmi milionů eur. 

Nizozemsko

Nizozemský systém médií veřejné služby je hodně košatý (a hodně nákladný). Dělí se na celostátní, regionální a místní úroveň. A dokonce ani v případě celostátních vysílatelů nejde o jednu organizaci, ale skupinu na sobě nezávislých subjektů, které podle mediálního zákona z roku 2008 zastřešuje mateřská nadace NPO. 

Vysílatele pověřené veřejnou službou lze rozdělit do dvou kategorií. První skupinu tvoří organizace NOS a NTR, jejichž úkoly popisuje přímo mediální zákon. NOS produkuje zpravodajství a sportovní přenosy, NTR připravuje pořady o umění a kultuře, menšinách a mládeži, dále vzdělávací obsah a analytickou žurnalistiku. 

Druhou skupinu tvoří šest celostátních vysílacích spolků, které zastupují různé skupiny obyvatel (věřící, mladé lidi, seniory a podobně). Dostávají licenci vždy na pět let. Pokud se objeví nový zájemce o licenci na veřejnou službu, ministerstvo kultury mu udělí předběžnou koncesi. Po vypršení její platnosti se musí přidružit k některému z jiných licencovaných subjektů.

Nynější licenční období trvá do 31. prosince 2026. Stálou licenci nyní mají spolky AVROTROS (zábava a kultura) + PowNed (programy pro mládež), BNNVARA (rovné příležitosti a sociální problematika), EO (evangelické vysílání), KRO-NCRV (katolíci a protestanti), Omroep MAX (diváci starší 50 let) + WNL (liberálně-konzervativní ekonomická a společenská témata), VPRO (průkopnické formáty, často proti proudu) a HUMAN (humanistické ideály a občanská společnost). 

Předběžnou licencí disponují Omroep Zwart (multikulturní inkluzivní obsah) a Ongehoord Nederland (za svobodu slova a proti politické korektnosti).

Aby spolek mohl požádat o udělení vysílací licence na veřejnou službu, musí splnit mnoho požadavků, mimo jiné zastupovat alespoň 50 tisíc členů a přinést zásadní přidanou hodnotu k existující nabídce. 

Vysílatelé dodávají pořady zastřešující nadaci NPO. Ta slouží jako servisní společnost, která koordinuje programovou skladbu, online platformy a řídí distribuci a vysílání programů. Kromě těchto hlavních úkolů zajišťuje NPO titulkování, smluvní agendu, nákup zahraničních pořadů, výzkum sledovanosti a marketingovou komunikaci pro všechny kanály a platformy NPO.

NPO musí každých pět let připravit takzvaný koncesní plán, v němž upřesní náplň vysílání veřejné služby. Tento rámcový plán je závazný pro všechny spolupracující subjekty a za vládu ho schvaluje ministerstvo školství, kultury a vědy. Zpětnou vazbu k předloženému plánu dává mediální regulátor (Commissariaat voor de Media, obdoba české RRTV) a Rada pro kulturu, poradní orgán vlády, který zhruba odpovídá českému Státnímu fondu kultury.

Aktuální koncesní plán platí pro roky 2022 až 2026. Zastřešující organizace NPO předložila na rok 2025 žádost o státní příspěvek ve výši 983,1 milionu eur pro všechny celostátní licencované vysílatele dohromady (v přepočtu necelých 25 miliard Kč). V roce 2024 byl rozpočet 966 milionů eur. 

Nakonec byl na rok 2025 odsouhlasen rozpočet 982 milionů eur a v průběhu roku bude upraven podle indexu spotřebitelských cen. Dotace z veřejných rozpočtů na státní, regionální nebo obecní úrovni tvoří největší část výnosů veřejnoprávních médií. Plnění veřejné služby každoročně posuzuje a závěrečné účty schvaluje mediální regulátor. 

Každá nizozemská provincie má ještě svého vlastního regionálního vysílatele, s výjimkou Jižního Holandska, kde jsou dva. Dohromady jich je třináct, jejich současné licenční období vyprší 1. ledna 2026. Lokálních veřejných médií je ještě víc, neboť většinou pokrývají jen konkrétní město.

Francie

Francouzi zrušili televizní poplatky uprostřed roku 2022. Od té doby až do konce roku 2024 dostávala tamní média veřejné služby podíl z výnosů z DPH, který zhruba odpovídal dřívějším výnosům z poplatků. Tehdejší vláda to zdůvodnila snahou podpořit kupní sílu obyvatel.

Francouzský parlament schválil 13. prosince 2024 stručnou úpravu financování od roku 2025. Formálně jde o doplnění jedné věty do zákona o veřejných financích, která dovoluje vyčlenit pro média veřejné služby určitou část daňových výnosů (tedy už ne nutně DPH).

Veřejnou službu má za úkol celkem šest subjektů. Nejdůležitější jsou tři státní akciové společnosti: France Télévisions, Radio France a zahraniční vysílání France Médias Monde.

Kromě toho se Francie podílí na financování kulturního kanálu Arte, provozuje Národní audiovizuální institut (filmový archiv) a francouzská média mají podíl také v televizní skupině TV5 Monde. Její vysílání má být určitou protiváhou vlivu anglosaské kultury ve světě. Jde o společný projekt frankofonních zemí (včetně belgické RTBF).

Se všemi těmito organizacemi kromě TV5 Monde uzavírá stát prostřednictvím ministerstva kultury víceleté smlouvy. Kontrakty jsou zpravidla na dobu tří až pěti let. Popisují hlavní rozvojové směry každé instituce, určují minimální investice do původní tvorby ve francouzštině a ukládají různé kvantitativní a kvalitativní ukazatele.

Ve smlouvách je uvedena také výše přidělených veřejných prostředků včetně částky, kterou musí povinně investovat do programu. Zároveň je odhadnuta očekávaná výše vlastních příjmů, s rozlišením příjmů z reklamy a sponzoringu.

Státní smlouvy s vysílateli veřejné služby vypršely v roce 2023. Příprava nových dohod na smluvní období 2024–2028 ovšem nabrala zpoždění kvůli turbulentní politické situaci (od roku 2020 je u moci už pátá vláda). Ministerstvo kultury svůj návrh připravilo teprve v červnu 2024, mediální regulátor se k němu vyjádřil 24. července 2024. V listopadu 2024 přijaly svá stanoviska parlamentní výbory.

Politici na konci roku 2024 vzkázali médiím veřejné služby, ať si utáhnou opasky a škrtali v navržených rozpočtech. Všechna média dohromady dostanou letos 3,97 miliardy eur místo 4,1 miliardy eur. France Télévisions už na základě nových výpočtů oznámila, že za rok 2025 skončí ve ztrátě přes 41 milionů eur. 

• Chcete mít Lupu bez bannerů?
• Chcete dostávat speciální týdenní newsletter o zákulisí českého internetu?
• Chcete mít k dispozici strojové přepisy podcastů?
• Chcete získat slevu 1 000 Kč na jednu z našich konferencí?

Staňte se naším podporovatelem

Chci se stát podporovatelem