Hlavní navigace

Jaký je vztah vlád k jejich národním doménám?

Mirek Zeman

Minulý týden se na Internetu objevila studie Governments and Country-Code Top Level Domains: A Global Survey, která si v úvodu klade za cíl "zvýšit celkové povědomí o úloze národních vlád v rámci jejich národních domén nejvyšší úrovně." Jaké jsou její závěry a co chystá ve vztahu k národní doméně česká vláda?

Jedná se o počin profesora práva Michaela Geista (University of Ottawa) a ITU (International Telecommunications Union). Ti se svým dotazníkem v červnu letošního roku oslovili všech 189 členských zemí ITU s prosbou o jeho vyplnění a zpětné zaslání do 30. října 2003, což učinilo 56 zemí.

Vzhledem ke skutečnosti, že mezi oněmi 56 zeměmi je i Česká republika, pojal jsem plán získat vyplněný český dotazník a napsat článek, který by jednak replikoval některé zajímavé závěry studie a jednak by srovnal, jak se liší postoje české vlády od postojů vlád zbývajících 55 zemí.

Pravda, pátrání s sebou přineslo jisté peripetie. Nejprve jsem se obrátil na ministerstvo informatiky – které jsem považoval za logického respondenta -, kde o dotazníku nevěděli. Poté na CZ.NIC, kde o dotazníku věděli, ale zase jej nevyplňovali. Nakonec i na samotného autora, aby se mezi tím dotazník našel na ministerstvu informatiky.

Musím poznamenat, že přístup ministerstva informatiky k mé lapálii s dotazníkem byl zcela příkladný a ještě stále jsem z tohoto kontaktu se stání správou v pozitivním šoku… Zvlášť po zkušenostech s ČTÚ, kde v deset ještě nikdo není v práci, v jedenáct už jsou na obědě, ve dvě se ještě nevrátili z oběda a ve tři už jsou všichni doma. :-)

Než se dotazník podařilo vypátrat, stačil mezi tím závěry této studie zpochybnit CENTR (Counsil of European National Top-Level Domain Registries) a obrátil se na autora jakýmsi dopisem. Ovšem vzhledem k tomu, že se jako obyčejně všechno nesmyslně tají, mi jeho obsah není znám, takže pouze berte v potaz existenci jakýchsi blíže neurčených výhrad.

Avšak zpět k zajímavým závěrům studie. Jejím nejdůležitějším zjištěním je, že „přinejmenším na národní úrovni jsou vlády v současnosti v administraci domén velmi angažovány. (…) prakticky každá vláda, která zodpověděla dotazník, buď řídí, přímo kontroluje nebo dokončuje formalizaci vztahů s národní ccTLD.“

47 procent respondentů má absolutní kontrolu nad svými národní ccTLD. Dalších 25 procent přijalo konkrétní kroky k zajištění si této absolutní kontroly. 20 procent respondentů naznačilo, že v současné době formalizuje vztah se svými národní ccTLD, přičemž očekává, že tento vztah se v budoucnu změní. Pouze sedm procent plánuje se do problému nemíchat.

Z českého dotazníku vyplývá, že v současnosti je vztah k národní ccTLD neformální, avšak v budoucnu se plánuje jeho formalizace (vida, vida, přece jen se něco chystá…). Vláda má v úmyslu přijmout legislativu, která bude upravovat i působení národní ccTLD, přičemž zodpovědnost připadne ministerstvu informatiky.

Studie nadále ukazuje, že v 39 procentech případů je kontrola národní ccTLD vykonávána neziskovými organizacemi a společnostmi. 20 procent je strukturováno jako ziskové firmy, 15 procent případů jako veřejné instituce a v sedmi procentech jsou to akademické instituce nebo soukromé osoby.

Autor studie sestavil rovněž žebříček devíti priorit, které měli respondenti seřadit podle důležitosti. Obecně se ukázalo, že země s veřejnou ccTLD tíhnou spíše k respektování veřejného zájmu a intelektuálního vlastnictví, zatímco komerční ccTLD mají obsesi v počtu registrovaných domén. Tabulka zachycuje priority české vlády.

1. Jednoduchost registrace
Prosazování veřejného zájmu v systému doménových jmen
Transparentní a zodpovědné řízení ccTLD
2. Efektivita systému doménových jmen ve vaší zemi
3. Kompatibilita s celkovou vládní telekomunikační politikou a ostatními politikami
Spolupráce lokální internetové komunity na řízení ccTLD
4. Nízké náklady na registraci
5. Ochrana práv k intelektuálnímu vlastnictví
9. Množství registrovaných domén

Tabulka.: Priority v řízení ccTLD, jak je vidí česká vláda

Ačkoli to nijak nesouvisí se závěry studie, pro pobavení uvádím, co odpověděla česká vláda na dotaz „Does your ccTLD actively pursue the publice interest in the domain name system in your country? (Please provide details or reference).“ Je zde zaškrtnuto „Ano“. Podrobnosti ani reference nejsou uvedeny, ha, ha. :-)

Nezajímavou informací vyplývající z českého dotazníku je rovněž skutečnost, že vláda má v úmyslu přijmout politiku na rozhodování doménových sporů, která je momentálně ve výrobě. Má být založena na systému „best practise“ a v případě intelektuálního vlastnictví na doporučeních publikovaných WIPO (World Intellectual Property Organization).

Rád bych poznamenal, že osobně považuji politiku WIPO, ba snad dokonce i samotnou její existenci, za dosti zvrácenou záležitost, a ještě zvrácenější jsou často rozhodnutí, které tato organizace vydává. Jejich podstatou obyčejně je, že celebrity a korporace objevily deset let po nástupu WWW Internet a rozhodly se prudit všechny jeho uživatele.

Ze studie vyplývá, že nějakou politiku na rozhodování doménových sporů přijaly v 50 procentech země, kde národní ccTLD zajišťuje nezisková organizace, v 36 procentech komerční firma, v 34 procentech akademická instituce a v 25 procentech, když se jedná o veřejnou ccTLD.

Anketa

Domníváte se, že je správné, aby vláda přijala nějakou politiku na řešení doménových sporů?

Našli jste v článku chybu?