Národní koordinátor digitalizace Zdeněk Duspiva minulý týden zveřejnil informaci, že existuje plán, jak obsadit dva první celoplošné muliplexy programy České televize, Novy a Primy, a na nové vysílatele by zbyl třetí neceloplošný multiplex, aniž by stát vypínal analogové vysílání. Existuje takový plán?
O tomto návrhu nic nevím a nebudu ho komentovat. Nemá smysl se vyjadřovat k něčemu, co znám jenom z doslechu.
Nepřekvapuje vás, že když oficiálně žádný takový plán neexistuje, veřejně o něm mluví pan Duspiva?
Co vám k tomu mám říci? To se musíte zeptat jeho.
Náměstkyně ministra kultury Petra Smolíková minulý týden na semináři občanského sdružení Hermes hovořila o určitém dokumentu, který koluje mezi zákonodárci a řeší úpravy vysílacího zákona kvůli přechodu na digitální vysílání. Ministerstvo se od něj distancovalo. Je tento dokument oním plánem, o kterém hovořil Zdeněk Duspiva?
Ne. Pokud vím, tak na vnitřním okruhu legislativní rady vlády existoval takový ideový záměr, který byl o něčem jiném. Měl řešit to, co se mělo udělat už před mnoha lety: zavést pro provozovatele televizního vysílání povinnost výměny analogových frekvencí za digitální. Ten návrh byl ale posléze stažen, takže není o čem diskutovat.
On by asi stejně ničemu nepomohl, protože zpětně nemůžete odebírat už jednou vydané technické prostředky.
To je složitá právní otázka, na kterou neumím odpovědět. Týká se obchodu, arbitráží a nemá nic společného s regulací, kterou má na starost RRTV. Ale také se obávám, že by bylo obtížné zpětně zavádět nějaké takové mechanismy.
Supermininovela by podle náměstkyně Smolíkové vůbec neměla řešit otázku kompenzačních licencí pro komerční provozovatele, kteří se vzdají analogových kmitočtů a vymění je za digitální. Co se stane, když televize nepřijmou Technický plán přechodu na digitální vysílání (TPP), nebudou chtít vracet analogové kmitočty a nebude je chtít vrátit ani Česká televize?
To jsou hodně hypotetické otázky.
Ale nabízejí se.
Ano. Já k tomu můžu říct jenom jednu věc. Nejsem si úplně jistý, že Česká televize je ve stejném postavení jako ostatní komerční subjekty. Správcem kmitočtového spektra je Český telekomunikační úřad (ČTÚ) a ČT nemá svoje frekvence v licenčních podmínkách garantovaných RRTV.
Ale její generální ředitel nemůže rozhodnout o tom, že ukončí analogové vysílání.
Ale může o tom rozhodnout ČTÚ. Protože správcem kmitočtového spektra je on. A ČTÚ musí zabezpečit, aby platil zákon o ČT, tzn. že součet digitálního a analogového pokrytí obou původních programů musí mít minimálně 95 procent území České republiky. A pokud to ČTÚ zabezpečí, pak je na něm, jestli se rozhodne vypínat ČT analogové kmitočty.
Ono se to sčítá? Myslel jsem si, že buď vysílá analogově na 95 procentech území, nebo digitálně. Takže ČT může na polovině území České republiky vysílat analogově a na polovině digitálně, a bude to z hlediska zákona v pořádku?
Podle mne ano.
Máte nějaké informace o tom, že by ČTÚ chtěl takto řešit situaci?
Nemám. Jenom říkám, že podle mého názoru je taková právní situace, takže různé úvahy o tom, co smí dělat generální ředitel ČT, jsou zbytečné. Na Kavčích horách si to vykládají tak, že jsou ve stejném právním postavení jako komerční subjekty. Já si myslím, že nejsou.
Jak to dopadne s kompenzační licencí pro televizi Prima, která se loni podmínečně přihlásila k TPP, byť ho telekomunikační úřad oficiálně nevydal? Prima ale na rozdíl od Novy dodržela zákonnou lhůtu, v níž mohla o takovou licenci požádat.
Podle našeho názoru ta lhůta propadla. Podmíněným souhlasem se nedá obejít. Čili zda si televize Nova nepodala žádost a televize Prima ano, je podle názoru Úřadu RRTV irelevantní.
Ale Prima přeci splnila podmínku, že se musí přihlásit k TPP do lhůty stanovené zákonem.
Ale vy nemůžete souhlasit s výhradou. Souhlas s výhradou není žádný souhlas. Když se budete ženit a řeknete ano s výhradou, tak to prostě neplatí. To je velmi jednoduché.
V Domažlicích a Ústí nad Labem by letos mělo dojít k vypínání analogových kmitočtů České televize a Novy. Problematický je 12. kanál, na kterém u Domažlic vysílá ČT 2 a v Ústí nad Labem zase Nova. Co kdyby se Nova rozhodla na Domažlicku zachovat analogové vysílání a ČT zase nevypnula vysílání z Bukové hory?
U těchto případů je potřeba říci, že vypínání analogového vysílání souvisí s rušením, které už teď do jisté míry způsobuje digitální vysílání z Německa. Televize ho musí řešit ve vlastním zájmu a je to jenom na nich.
Tak je jasné, že 12. kanál se bude vypínat určitě, ale ČT 1 na Domažlicku vysílá na jiném kanálu, který nic neruší, a stejně je na tom i Nova. V podstatě je třeba vypnout pouze kmitočet ČT 2.
Na to se ptejte jich, k tomu nemám co říct. Je jejich právo, jak to budou dělat. Radu z hlediska jejích kompetencí zajímá obsah digitálních sítí.
Licence současných televizí Nova a Prima jsou technologicky neutrální, čili platí jak pro analogové, tak digitální zemské vysílání. Co kdyby se obě televize rozhodly vysílat analogově do konce svých licencí, tedy do roku 2017 a 2018, a zároveň budou mít zájem o terestrické digitální vysílání? Tím by mohly svými analogovými kmitočty blokovat nástup konkurence. Nepočítá některá z připravovaných novel zákona, že by televize musely kmitočty vyměnit, aby nemohly dlouhodobě vysílat obojím způsobem?
Tato otázka se zatím neřeší.
Ono se sice tvrdí, že by to pro ty televize bylo finančně náročné, ale zase by se jim vyplatilo nepustit na trh další hráče.
Já si nemyslím, že by se jim to mohlo povést. Protože tady budou čtyři sítě, které se dají postavit různým způsobem. I když to je spíš otázka na ČTÚ než na RRTV.
Počkat, dají se postavit čtyři sítě, aniž by se vypínal analog?
Aniž by se muselo sahat na kmitočty Primy. Protože kmitočty Novy jsou stejně mimo plán. Takže si myslím, že na to stačí jenom kmitočty České televize.
Takže záleží na rozhodnutí ČTÚ, jestli odebere veřejnoprávní televizi analogové kmitočty?
To si musí zhodnotit ČTÚ, jakou cestou se vydá. Pravděpodobně existuje celá řada scénářů, jak v té věci postupovat, ale to opravdu není otázka na ně. Ale vzhledem k tomu, jaké pokrytí má ČT na obou svých programech, tak bych odhadoval, že se dá postavit dokonce více sítí než čtyři.
Vypínání analogového vysílání brání prodloužené licence televize Nova a Prima. Rada v minulosti prodlužovala také licence regionálních televizí. Jaká je u nich situace?
My ty licence musíme prodlužovat. Institut tzv. automatického prodlužování licencí je natolik svazující a natolik tvrdý, že už předchozí rada věděla o problémech, které přinese v souvislosti s přechodem na digitální vysílání. V odůvodnění prodloužení licencí se o tom zmiňuje. Ale tato zmínka nemá právní relevanci. Podmínka by musela být ve výroku o udělení licence a na to by muselo být zmocnění v zákoně. Je to katastrofa a jeden z hlavních problémů digitalizace. Ta podmínka se měla objevit už v novele vysílacího zákona z roku 2001 a je velký problém, že do toho zákona nebyla vsunuta.
Do kdy platí prodloužené licence regionálních televizí?
V některých případech až do roku 2021. Ale tam je málo pravděpodobné, že by to působilo nějaké problémy.
Jak budete postupovat v případě, že Prima bude chtít překlopit současnou licenci do digitálního vysílání, zůstane jí podmínka sdílení kmitočtů s regiony a regionální televize odmítnou vysílat digitálně?
Pokud regiony řeknou, že nebudou digitálně vysílat, tak si myslím, že by Prima mohla vysílat 24 hodin denně sama. Ale to jen v případě, že regiony odmítnou vysílat. Pro Primu je spíš problém, co udělat v situaci, když regiony budou chtít digitálně vysílat.
A nedohodnou se na vysílacích časech.
No tak ony se na těch vysílacích časech nějak dohodnout musí, protože Prima má ve svých licenčních podmínkách stanoveno, že musí vytvořit prostor pro regionální vysílání.
Ale pokrytí digitálním signálem nebude odpovídat pokrytí, které teď mají regiony v analogu. To jste asi chtěl říct.
Ne. Chci říct, že odpojování v digitálu je dražší než v analogu. Sice všechny sítě podle TPP budou umožňovat regionální odpojování, ale je otázkou ceny, jestli se také tak postaví. V regionální síti se datový tok bude muset rozpojovat a zase spojovat, čímž se vysílání prodraží. Pokud ale regiony o takové vysílání projeví zájem, a chtěly by pokračovat i v DVB-T, tak skutečně podle dnešní licence mají na takové vysílání nárok. Oproti analogu se na tom nic nemění.
Prima by si tedy musela požádat o úplně novou licenci pro digitální vysílání, aby se zbavila povinnosti regionálních odpojováků.
Ano, je to jedna z možností.
Nebo by využila jednu z bonusových licencí.
To je také možnost, ale to záleží na nich.
Jak pokračuje řešení sporu Primy a studií RTA o rozsahu regionálního vysílání na sdílených kmitočtech?
K tomu se nemůžu v průběhu správního řízení vyjadřovat.
Ale rada už označila koprodukční vysílání Óčka v časech, které využívá RTA, za problematické. Nesplňuje svým charakterem podmínku regionálního vysílání.
My jsme je vyzvali, aby dodržovali licenční podmínky. A oni sami musí zvážit, jak to udělají. V případě Primy existuje jedna sada licenčních podmínek, v případě RTA má každá licencovaná společnost podmínky jiné. Čili oni musí zvážit, co dělají, musí to napravit a my si uděláme monitoring a budeme to řešit. Ale fakticky se k tomu nemůžu více vyjadřovat.
Tak alespoň řekněte, co jim hrozí v případě, že by ty licenční podmínky nesplnili.
Za trvalé, opakované závažné porušování licenčních podmínek můžou až přijít o licenci.
Nedávno rada udělila první licenci pro televizní program v HD kvalitě. Nonstop Kino už měl vlastní satelitní licenci, proč tedy žádal extra o další?
Žádali o novou licenci proto, že ten HD program bude vypadat jinak než současný program na satelitu, protože zřejmě nemají všechny filmy v HD kvalitě. Musí tedy přeskupovat schéma a proto žádají o extra licenci.
Když se tedy jakýkoli provozovatel rozhodne vysílat v HD, nepotřebuje k tomu žádné další povolení od RRTV.
Přesně tak, jde o technologickou záležitost.
Pojďme k DVB-H. Rada vypsala na žádost T-Mobilu licenční řízení na krátkodobou licenci pro digitální vysílání pro mobilní telefony na pražský 29. kanál. Už jste vysvětlil, proč ji rada zřejmě neudělí. Nicméně chystaná supermininovela zákona o rozhlasovém a televizním vysílání odstraní problémy pro provozování DVB-H. T-Mobile je stále přesvědčen, že by mohl ještě letos nabídnout komerční provoz této služby. Je to podle vás reálné?
Kdyby byla přijata supermininovela… Je třeba říci, že supermininovela doposud neodstraňovala celý § 17, odst. 4, ale jenom tu část, kde se mluvilo o převzatém vysílání. Tedy situaci, kdy někdo chtěl postavit digitální síť a přenášet televizní programy. To je v supermininovele odstraněno. Ale zůstává tam zákaz křížového vlastnictví, mezi provozovatelem vysílání (původního) a provozovatelem sítě, takže aby operátoři mobilních sítí mohli žádat o povolení vysílat svůj program v síti pro DVB-H, musel by být zrušený celý § 17, odst. 4. Tzv. krátkodobá registrace, kterou zavádí supermininovela, ba pak umožnila do sítí DVB-H umisťovat převzaté vysílání.
Ale nesměli by ho provozovat mobilní operátoři.
Ano.
Čili kdyby se do tohoto licenčního řízení přihlásil provozovatel nabídkové stanice Top TV, což jeho ředitelka Kateřina Fričová nevyloučila, tak vy mu vlastně licenci pro DVB-H můžete udělit.
Můžeme, ano.
Ale Top TV nebude mít jak svůj program šířit. Respektive mohla by se dohodnout s mobilním operátorem, že by jí takové vysílání technicky zajišťoval?
Pokud tomu dobře rozumím, tak mobilní operátoři nechtějí sami stavět síť DVB-H. Jde o jinou síť, než je síť pro mobilní telefony.
Budiž. Tu postaví třeba Radiokomunikace.
Ale tady se bavíme naprosto hypoteticky. Je třeba říci, že platnost využití tohoto kmitočtu pro DVB-H končí v květnu, takže aby někdo stavěl síť a vysílal do května, to se mu asi nevyplatí.
To ne, ale bavíme se o díře v zákonu.
Kdyby někdo ten zákon chtěl obejít způsobem, že by o tu licenci žádal subjekt, který není nijak spojen s nějakým operátorem sítě, pak mu zákon žádné překážky neklade. To je zřejmé. Ale to není díra v zákoně. V tomto případě však žádají subjekty, které vědí, že licenci dostat nemohou.
A kdyby požádala dceřiná firma T-Mobilu?
To nejde, protože zákon zakazuje veškeré propojení s provozovatelem sítě.
A pokud by vznikla úplně nová společnost, která by neměla s T-Mobilem žádné vlastnické propojení a podepsala by s ním smlouvu o tom, že pokud získá licenci, technicky bude exkluzivně spolupracovat právě s tímto mobilním operátorem?
Pokud by to bylo čistě na nějaké obchodní dohodě, pravděpodobně by tomu zákon nebránil. Ale tam se hlídá majetkové propojení, ovládání té společnosti, celá řada atributů, takže vztah mezi těmi dvěma společnostmi by musel být velmi, velmi volný.
Ve statutárních orgánech by asi nesměly sedět stejné osoby.
Ne. Muselo by to být doopravdy oddělené. Doporučuji prostudovat § 17, odst. 4.
Poznámka: veškeré názory v tomto rozhovoru jsou osobními názory Václava Žáka a nevyjadřují stanovisko RRTV
ČLÁNKY DO MAILU