Hlavní navigace

Vyřadila se Čína zákazem kryptoměnových transakcí definitivně z bitcoinového ringu?

29. 9. 2021
Doba čtení: 6 minut

Sdílet

 Autor: Depositphotos
Vztah čínské vlády ke kryptoměnám byl vždy komplikovaný. Nikdy však zatím Země Středu nesáhla až k plošnému zákazu. Co to znamená pro samotnou Čínu a co pro okolní svět?

Připomeňme si v rychlosti historii jednotlivých čínských zákazů v oblasti kryptoměn.

V roce 2013 v reakci na vrcholící bitcoinový bullmarket čínská centrální banka, People's Bank of China, a čínské ministerstvo informatiky oficiálně zakazují čínským komerčním bankám jakkoli nakládat s transakcemi zahrnujícími bitcoin. V zemi se silně kontrolovanými kapitálovými toky šlo o zřejmě nezbytné a nejspíš celkem racionální rozhodnutí. 

U těch dalších to často již tak jednoznačné nebylo. První čínská snaha o regulaci bitcoinu časově víceméně koreluje se začátkem následujícího medvědího trhu, což je v nadcházejícím roce minimálně jednou zneužito manipulátory trhu k dalšímu sražení ceny (poplašná zpráva z Weibo).

Jinak ale nadcházející tři roky proběhaly celkem v klidu. Opravdový šok přichází až v polovině roku 2017, kdy čínská centrální banka přichází jako první země na světě s oficiálním zákazem ICO. 

Ve stejné době vytahuje ale z rukávu ještě jeden triumf, mnohem větším dopadem na lokální byznys, ale také okolní svět, a to velkým crackdownem na kryptoměnové burzy. Burzy působící v zemi dostaly za úkol ukončit své služby do konce září 2017, vše bylo oficiálně odůvodněno rizikem jejich zapojení do usnadňování trestné činnosti, praní peněz a pašování. Ten neoficiální, ale o to závažnější důvod byl, že skrze kryptoměny ze země utíká kapitál, který měl jinak být velmi přísně kontrolovaný. Některé burzy, včetně současné tržní jedničky – Binance, se musely přesunout za hranice a spekulanti zase naučit se používat VPN připojení a zvykat si na zámořské platformy.

Začátkem roku 2018 se objevují první, zatím nepodložené zprávy o tom, že si Čína hodlá posvítit na minery. Tento plán se sice ukázal jako pravdivý až později, Čína si ale jeden zákaz přeci jenom neodpustila. Jednalo se o zákaz hostit nebo propagovat na komerčních místech jakékoli akce související s kryptoměnami. To může vypadat jako poněkud drastické rozhodnutí, ale jedná se o stejnou dobu, kdy Google, Facebook a Reddit zakazují reklamu na jakékoli projekty související s kryptoměnami. Jedeme tedy dál.

V roce 2019 konečně dochází i na ten mining. Národní rozvojová a reformní komise (NDRC) v roce 2019 zveřejnila návrh obsahující aktualizovaný seznam odvětví, která hodlá s ohledem na nedostatek strategických zdrojů zrušit nebo omezit. Aktualizovaný návrh obsahoval více než 450 aktivit (první takový seznam se objevil již v roce 2011, tehdy ovšem ještě bez Bitcoinu). Těžba PoW kryptoměn splňovala podmínek ze seznamu hned několik, takže spadla klec. Čínské úřady mining farmám vypovídaly v některých regionech Číny smlouvy na pozemky už několik let, a to téměř vždy z banálních formálních důvodů. Potřeby ostatního čínského průmyslu a těžebního průmyslu tedy o sebe narážely, a dlouho.

V roce 2020 se pak poprvé pokusila regionální správa vystrnadit těžaře kryptoměn z regionů S'-čchuan a Jün-nan tlakem na hydroelektrárny, aby těžařům neprodávaly nevyužitou kapacitu sítě. Výsledky byly ale pouze dílčí. Vše mění až přelom května a června letošního roku, kdy skutečně dochází na realizaci plánu NDRC a zákaz těžby kryptoměn v Číně. Ruku v ruce s ním Čína zpřísňuje zákaz nabízet služby související s kryptoměnami pro banky a platební služby. Samotné vymáhání zákazu těžby pak jde ruku v ruce s velkým zátahem na „over the counter“ obchodování s kryptoměnami. I zde ale existuje dřívější precedens – již v roce 2020 totiž Čína bez varování nechala zmrazit bankovní účty většímu množství bitcoinových minerů a OTC obchodníků.     

Aktuální plošný zákaz

A tím se konečně dostáváme k nejnovějšímu zákazu kryptoměnových transakcí z pátku 24. září letošního roku. Na rozdíl od předchozích dílčích zákazů, které byly cílené a snažily se (byť někdy nešťastně) řešit konkrétní praktické problémy, poslední zákaz, ve kterém Čínská centrální banka a další čínská regulatorní tělesa označila všechny kryptoměnové transakce za nezákonné, je brutálním plošným krokem, který lze jen těžko označit jako systémový. 

Vedle samotných uživatelů kryptoměn má přímý dopad také na poskytovatele okolní infrastruktury. Firmy navázané na krypto byznys nyní nejen že nezískají účet v čínské bance (což by teoreticky neměly ani před tím), ale nesmějí využívat ani čínské IT služby nebo marketingové firmy. Něco takového tu zatím ještě nebylo.

Oficiálně nepřiznaný důvod je „obvyklý podezřelý“ – snaha udržet si kontrolu nad kapitálovými toky. Bude ale fungovat? Absolutní zákazy čehokoli jsou běžné v totalitních režimech a dost často se v praxi míjejí účinkem. Bude to platit i pro čínský zákaz kryptoměnových transakcí? Čína dosud patřila co do hodnoty přenesených peněz skrze kryptoměny k největším hráčům na světě, jen těžko se zatím představuje, že by s tím byl na povel konec.

Čínský plošný zákaz kryptoměnových transakcí jde ale ruku v ruce ještě s jedním dílčím zákazem, který také nemá v historii čínských regulací obdoby. Poprvé v historii totiž také explicitně cílí na zahraniční burzy. Poskytování služeb zahraničních kryptoměnových směnáren a burz v kontinentální části Číny je najedou také nezákonné a burzy mají poměrně krátký čas na to se s takovou situací vypořádat.   

Dopad na ekonomiku

Trh zatím zareagoval na zprávu o posledním čínském zákazu relativně vlažně, zjevně je již vůči čínským výpadům proti kryptoměnám poměrně otrlý. To ale ještě neznamená, že zde žádné důsledky nebudou. Pomineme-li samotný fakt, že trh reaguje často s určitou setrvačností, visí zde celá řada otázek.

Když jsou nyní v Číně kryptoměnové transakce nelegální, co se například stane kryptoaktivy, které Číňané žijící ve své domovině vlastní? Dva roky zpět internetový soudní dvůr v čínském Chang-čou velmi progresivně potvrdil Bitcoinu legální status „virtuálního majetku“. 

„Internetový soud v Chang-čou prohlásil, že bitcoin má atributy vlastnictví. Je hodnotný, je ho omezené množství a má svoji užitnou hodnotu. Měli bychom jej tedy uznat jako virtuální majetek podle „Všeobecného občanského práva“. Virtuální vlastnictví je právně chráněno zákony Čínské lidové republiky,“ uvádí dobový článek ze serveru The Beijing News (新京报). Aktuální rozhodnutí čínských regulátorů ale tento výklad staví trochu na hlavu. Důsledky mohou být zajímavé.

Na kryptoměnový byznys je dnes v Zemi Středu také navázaná poměrně široká infrastruktura: IT servis, datové a hostingové služby, marketingové služby a v neposlední řadě v zemi sídlí zatím stále největší světový výrobce těžebních ASIC (application specific integrated circuit) zařízení. Tyto firmy najednou přijdou o nemalou část svých příjmů. 

Domýšlela vůbec čínská vláda dopad na lokální ekonomiku, nebo je to míněno jen jako „malá oběť“ ve prospěch celkového blaha? Bude velmi zajímavé sledovat, jak se zahraniční burzy popasují se zákazem obsluhovat klienty z kontinentální Číny a jak se s jejich úbytkem popasuje trh.

Zákaz v praxi

Nejzajímavější nicméně bude, zda bude zákaz v praxi skutečně fungovat. Oficiální zákaz je jedna věc, úplně zastavit decentralizovanou ekonomiku pak druhá. Bitcoin má jako jednu ze svých základních vlastností to, že nepotřebuje k „peer to peer“ transakci důvěryhodného prostředníka, což by ostatně mělo platit pro všechny kryptoměny.

Uživatelé s etherovou peněženkou mohou přesunout své tradingové aktivity na decentralizované burzy bez KYC a ti ostatní se již stejně dávno naučili používat VPN a restrikce obcházet.

KL22 hlasovani

S podobnou zkušeností ostatně nejsou sami – když se naučili obcházet omezení obchodování na zahraničních derivátových burzách Američané, jen těžko si lze představit, že by obstálo to čínské pověstné asijské vynalézavosti. Těžko lze také zabránit tomu, že Číňané nakoupí kryptoměny v zahraniční (například pomocí kryptoměnových ATM) a nepřivezou domů v podobě seedu ke své peněžence schovaném ve své hlavě. 

Spíš tedy, než že by Čína vyřadila kryptoměny ze svého ringu, to může dopadnout tak, že vyřadí z kryptoměnového světa sebe samu a přijde tak o kompetitivní výhodu. Co by asi takovému počínání řekl legendární stratég Sun Tzu?    

Autor článku

Externí spolupracovník serveru Lupa.cz a expert na blockchain a kryptoměny. Jako šéfredaktor v minulosti vedl ADASTRA Business Intelligence Magazine a server ITbiz.cz. Dnes pracuje jako redaktor časopisu Forbes.