Hlavní navigace

Webové chaty nebo IRC - kdo z koho?

3. 4. 2001
Doba čtení: 6 minut

Sdílet

Jednou z činností, pro které je Internet masově používán, je chatování. Ačkoli možností, jak si po Internetu "pokecat", je mnoho, většina jich je dnes založena na WWW. Existuje však také speciální protokol IRC, který byl pro tlachání před lety vyvinut. Která z těchto metod je lepší, v čem jsou jejich silné a slabé stránky?

S postupem času a vzrůstajícím počtem uživatelů se z Internetu stává významné centrum zábavy. Jednou z možností, jak se na Internetu odreagovat, jsou bezpochyby různé chaty. Ačkoli názory na ně se značně různí, nikdo jim nemůže upřít značnou popularitu. Nechci se zde zabývat jejími důvody, možná to vystihl již Cimrman, když prohlásil, že člověk se prostě potřebuje vykecat. Internet je pro to ideálním místem.

cif 24 - early cena - média

Nejrozšířenějšími metodami pro chatování po Internetu jsou dnes pravděpodobně webové chaty a IRC, pokud tedy pomineme poměrně specifické ICQ a některé další aplikace. Zatímco webové chaty jsou všeobecně známou komoditou, o protokolu IRC (Internet Relay Chat) se toho většinou zase tolik neví. Pojďme si proto o něm říci alespoň několik základních informací. Vznikl před mnoha lety jako rozšíření unixového talku na univerzitě v Helsinkách. Jeho základem je řada navzájem propojených serverů, které se dohromady tváří jako jeden systém. Uživatel se na některý z nich připojí a tím získá možnost komunikovat se všemi ostatními uživateli na všech serverech. Pro diskuse více lidí současně slouží tzv. kanály (obdoba místností na webových chatech). IRC jako takové je protokol, který používá řada celosvětových sítí jako např. DALnet, EFnet, Undernet, nejznámější a u nás patrně nejrozšířenější je IRCnet. Tu také budeme mít na mysli, pokud budeme dále mluvit o IRC. Další informace získáte např. zde nebo zde. Webové chaty se také vyskytují v řadě různých variant, pro nás budou bernou mincí ty u nás nejrozšířenější, bez různých vymožeností v podobě klientů napsaných v jazyce Java atd. Základní rozdíl mezi oběmi technologiemi je v jejich náročnosti. Zatímco u webových chatů vystačíme s klasickým prohlížečem, který má každý, pro přístup k sítím IRC je potřeba speciální klient. To může v některých případech představovat problém. Je jich celá řada od jednoduchých textových až po složité grafické s mnoha funkcemi snad pro všechny platformy. Podstatnější je však pravděpodobně to, že je nutné mít plný přístup k Internetu. Pro uživatele, kteří mají přístup k Internetu pouze přes proxy či firewall, to může představovat obtížně překonatelnou překážku. Existují samozřejmě také různé webové brány do sítí IRC, nejde však o řešení, které by se dalo příliš doporučit, navíc tak uživatel ztrácí většinu výhod IRC. Pro nové uživatele je také velmi podstatná uživatelská přívětivost. Webové chaty mívají většinou intuitivní ovládání, které nedělá zběhlému uživateli Internetu žádný problém. U IRC mohou naopak nastat jisté problémy. Přestože řada klientů má velmi jednoduché ovládáni, vyplatí se rozhodně znát některé základní příkazy IRC. Nejrozšířenější grafický klient mIRC se však ovládá opravdu velmi snadno. Výhodou IRC je v tomto směru rozhodně to, že uživatel si může zvolit klienta, který mu vyhovuje a má opravdu z čeho vybírat. Podstatným problémem pro nového uživatele je na IRC volba správného kanálu, bez nějakého předchozího tipu to prakticky nejde. Naopak u webových chatů lze vhodnou místnost najít podle popisků velmi jednoduše. Velmi zásadní rozdíl je v bezpečnosti obou technologií. Zatímco webové chaty jsou většinou černými skříňkami, o IRC se ví prakticky vše. Oboje má své výhody i nevýhody. Webové chaty, pokud jsou dobře naprogramovány, mohou být velmi bezpečné a téměř neprolomitelné. Pokud však nějakou chybu obsahují, je velmi problematické ji ze strany správců nalézt, takže ji mohou někteří uživatelé dlouho využívat. Celkově však lze říci, že kvalitní webové chaty jsou relativně velmi bezpečné. Pro IRC platí spíše opak, bezpečné příliš není, ví se však o všech jeho slabinách. Zde je nutno rozdělit problém na dvě samostatné oblasti.

Pokud se podíváme na protokol jako takový, je nutno přiznat, že má řadu bezpečnostních problémů, méně či více závažných. Zatímco u webových chatů je uživatel, pokud chce, prakticky naprosto anonymní a žádný z dalších uživatelů neví, odkud k chatu přistupuje, u IRC lze u každého uživatele zjistit adresu počítače, z kterého se připojuje. To může být v řadě případů velmi nepříjemné, této hodnoty se však zcela standardně využívá k identifikaci uživatele. Ve většině IRC sítí totiž není nick (přezdívka) chráněn žádným heslem, každý uživatel si tedy může při přihlášení zvolit jakýkoliv volný nick. To je patrně jeden z nejvýznamnějších problémů IRC. Dá se sice vyřešit neustálým připojením k IRC, čímž je nick blokován pro další uživatele. Nejde však o příliš pohodlné řešení. To je proti webovým chatům znovu velmi výrazný rozdíl, tam máme jednou zaregistrovaný nick navždy a je chráněn heslem. V jistých případech však tento způsob může být i výhodou. Abychom se však vrátili k bezpečnosti protokolu IRC jako takového, díky jeho vlastnostem (při využití vlastností protokolu IP) lze například dosáhnout násilného odpojení jiného uživatele, převzetí kontroly nad prakticky libovolným kanálem atd. Metod, jak toho dosáhnout, je několik, nutno podotknout, že jde však o velmi řídce se vyskytující problémy. Mezi zkušenými uživateli IRC jde navíc o známé metody a existují způsoby, jak se jim vcelku účinně bránit.

Druhý problém představuje bezpečnost klientů, ten se týká především mIRCe, který je poměrně děravým programem, což je vzhledem k jeho popularitě značný problém, majitelé starších verzí mohou být proto velmi nemile překvapeni.

Asi nejnepříjemnější vlastností webových chatů je nutnost překreslovat celou stránku v pravidelných intervalech a tím pádem ji celou stahovat, změny navíc nejsou úplně okamžité. Pro uživatele sítí za velmi vytíženou linkou to představuje značný problém. IRC se k přenosu dat chová samozřejmě mnohem efektivněji. Přenáší novou zprávu okamžitě a pouze ji. Klient tak obsahuje vždy nejaktuálnější údaje a chat je díky tomu opravdu online. Pro uživatele, kteří jsou zvyklí chatovat např. při stahování souborů, jde o výraznou výhodu, respektive nevýhodu v případě webových chatů. Dalším velmi silnou stránkou IRC je flexibilita. Vzhledem k tomu, že schopnosti klientů jsou ohromné, není problém realizovat například velmi složité roboty na kanálech. Jejich funkce jsou často opravdu až udivující a jsou právě specialitou IRC. Navíc zdrojové kódy jsou většinou volně dostupné a skriptovací jazyky jednotlivých klientů jsou velmi dobře popsány (v případě mIRCe i v češtině). Realizace podobných robotů na webových chatech je více než problematická. Na druhou stranu je nutno přiznat, že někdy příliš robotů působí spíše špatně a často jich na kanálech bývá více než tvorů z masa a kostí Základní oblasti jsme tedy již probrali, teď k té nejdůležitější komunitám. Jednoduše lze říci, že webové chaty dnes mají podstatně více uživatelů a jsou mnohem otevřenější. Na IRC (konkrétně IRCnetu) je sice mnoho uživatelů (ve špičkách téměř 100.000), jsou však z celého světa, pokud bychom hledali pouze Čechy, nebude jich příliš mnoho. Komunity na IRC také bývají mnohem uzavřenější. Nově příchozí uživatel je proto většinou rychle odrazen tím, že se s ním téměř nikdo nebaví. Jde však pouze o obecnou charakteristiku, která rozhodně neplatí vždy a všude. Celkově lze říci, že webové chaty jsou jednodušší a IRC nabízí více funkcí. Záleží však velmi na konkrétních implementacích. Podstatně větší šance na přežití mají rozhodně webové chaty, IRC však patrně také hned tak nezahyne. Má totiž své zaryté příznivce, kteří jsou schopni tuto technologii udržovat při životě. Pro nové uživatele je však složité a neprůhledné. Jde patrně o další případ, kdy web (protokol HTTP) zničí nějaký jiný protokol…

Co používáte pro chatování?

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Autor je redaktorem serveru Lupa. Jeho specializací jsou poskytovatelé připojení a technické aspekty Internetu.
Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).