Stav českých digi signálů v Praze před 30. říjnem
Budu mluvit z vlastní zkušenosti, protože lze jen těžko předpokládat, jaká byla a je situace jinde. Přelaďování způsobilo dost zmatků. Např. na 25. kanálu se vysílal tehdejší multiplex A se stanicemi České televize a TV Nova (plus Českým rozhlasem). Ten je už nyní minulostí. Stejně tomu bylo např. i na 58. kanálu, kde se stejná síť šířila z Bukové hory u Ústí nad Labem. Kromě dvou multiplexů na kanálech 25 a 58 bylo možné zachytit např. Krašov z ucelené oblasti Plzeň, a to na 34. kanálu. Tento vysílač byl vlastně vůbec prvním, kde se veřejnoprávní multiplex vysílal. Poté bylo zahájeno šíření signálu multiplexu 1 také z Kletě u Českých Budějovic. Ten se však v oblasti mého bydliště nechytí. Na tomto kanále je ale ideálně vidět, jak málo stačí, aby bylo signál možné zachytit. Při zlepšených podmínkách chytá náš externí kolega Jakub Melín signál i z této lokality a daří se i těm z Rakouska. Na Jižním Městě však není po signálu ani známky.
Jak to bylo se zahraničím
Ač se to může někomu zdát jako poměrně nereálné, v Praze je možné běžně zachytit i signály ze zahraničí, a to především Drážďany na 36. a 39. kanálu. Oba multiplexy jsou šířeny z vysílače Wachwitz. Jde o vzdálenost přibližně 122 km, výkon je zde 100 kW. Podrobný článek o příjmu digitálního signálu z Německa jsem na DigiZone.cz přinesl přibližně před rokem. Tehdy jsem v textu s názvem „Německé digitální vysílání můžete naladit i ve vnitrozemí ČR“ popisoval zkušenosti také z lokalit Löbau a Frankfurt am Oder. Jakub Melín hovořil pro změnu o Wendelsteinu a Hoher Bogenu z Bavorska. Výjimkou nebylo ale ani v Praze zachycení Polska, konkrétně vysílače Zagań. Je sice pravda, že ho bylo možné sledovat pouze za zlepšených podmínek, ale z oblasti, kde se digitálně vysílá zatím poskrovnu. Problémem však byl na 45. kanálu samotný monitoring programů. Vysílá se zde totiž pouze v kompresi MPEG-4 AVC, tzn., že klasický set-top-box zachytil pouze zvuk a obrazovka byla černá.
Situace po 30. říjnu v Praze
Od 1. listopadu se toho konkrétně v Praze změnilo více než dost. Dokonce se i vypínalo, a to na již zmiňovaném 25. kanálu. Multiplex A se stal minulostí a na 53. kanálu se objevila ze Žižkova a Cukráku veřejnoprávní síť označovaná číslicí 1. Zdaleka nešlo ale o jedinou změnu. Další bylo např. zahájení vysílání multiplexu 2, který mají pod palcem České Radiokomunikace právě na 58. kanálu z Bukové hory. Abych ale nepředbíhal a vzal vše popořadě, vypadalo to následovně – Multiplex 1 využívá na obou vysílačích kanál 53, multiplex 2 vysílá na obou vysílačích na kanálu 41. Shodné jsou i jejich výkony: z Cukráku obě digitální sítě vysílají výkonem 100 kW, ze Žižkova pouze 32 kW. Zatímco na Cukráku oba multiplexy vysílají s horizontální polarizací, na Žižkově je polarizace vertikální. Samozřejmě bych v Praze neměl zapomenout ani na multiplex společnosti Czech Digital Group (CDG), který v té době běžel pouze na jediném kmitočtu, kterým byl 46. kanál, a experiment Telefóniky O2 na kanále 64.
Mimopražské signály
Z Ústecka dorazil do Prahy multiplex 2 na kanálu 58 z vysílače Buková hora, jehož pozice využíval doposud zrušený multiplex A. Nově pak ze severu Čech odstartoval také veřejnoprávní multiplex 1 na kanálu 33 s programy České televize a Českého rozhlasu. Obě digitální sítě vysílají v horizontální polarizaci výkonem 100 kW. Z plzeňského vysílače Krašov přechodný multiplex A nevysílal. Od 28. července bylo možné naladit rovnou síť 1 s programy České televize a Českého rozhlasu, a to na kanále 34, kde vysílá výkonem 100 kW. I odtud do Prahy doputoval multiplex 2 s Novou a Primou na kanále 48, rovněž s výkonem 100 kW. Obě digitální sítě vysílají s horizontální polarizací. Na tomto ale i dalších vysílačích bylo novinkou, že se v multiplexu 3 odmlčela Prima, která nadále digitálně pokračovala v multiplexu 2 společně s Novou. Pokud bych hovořil o příjmu zahraničních multiplexů, tak tam k žádné změně nedošlo. Trvale chodil jak 36., tak i 39. kanál.
Listopad nic extra nepřinesl
Nedá se říci úplně, že by listopad do pražského éteru nepřinesl žádné nové signály, ale očekávání rozhodně nebylo nijak velké. Spouštěl se např. veřejnoprávní multiplex na Sušicku, ale již podle mapy pokrytí se nedalo počítat s tím, že by byl signál zachytitelný i v Praze. Poměrně velká očekávání ale u mnohých vzbudil 24. listopad, kdy se na severu Bavorska spouštěli další digitální sítě. A že nebylo vysílačů málo! Sedm lokalit přešlo na DVB-T, ale v Čechách se počítalo nejvíce s příjmem Ochsenkopfu. Ač někteří tvrdí, že se jim ho podařilo zachytit, dokud neuvidím nějaký screenshot (sejmutou obrazovku), osobně tomu neuvěřím. Není však vyloučeno, že díky horizontální polarizaci, což není v Německu zrovna obvyklé, se to podaří i u nás. V listopadu se dočkal digitální televize také Chomutov, ovšem jak je to s jeho signálem v Praze, je otázka, protože vysílač je ve společné síti s Bukovou horou, a tak signál jednotlivých multiplexů neodlišíte. Spuštěny byly dva, a to sítě 1 a 2 na kanálech 33 a 58. Analogová Dvojka tu však dříve chodila z Chomutova naprosto bez problémů.
Nova Cinema začala vysílat v multiplexu 2, sítě 1 a 3 rozšířily pokrytí
Prosinec byl opět bohatý
Na čtyřech nových vysílačích se objevil 15. prosince signál terestrického multiplexu 3. Podařilo se mu tak dohnat časový skluz oproti tabulkám termínů v Technickém plánu přechodu ze zemského analogového na zemské digitální televizní vysílání. A všechny čtyři vysílače bylo možné v Praze naladit. Samozřejmostí byl Žižkov a Cukrák, které v SFN (společné jednofrekvenční síti) však od sebe na 59. kanálu není možné odlišit, a dostavila se také Buková hora na 55. kanálu a Krašov na 52. Výkon v Praze je opět 100 a 32 kW, stejně jako Krašov, ovšem vysílač u Ústí nad Labem má mít výkon pouhých 10 kW. Z osobní zkušenosti však mám takový pocit, že se zde vysílá více. Kvalita jeho signálu v Praze je totiž téměř naprosto totožná jako u kanálů 33 (multiplex 1) a 58 (multiplex 2). Nejpříjemněji mě ale překvapilo asi spuštění veřejnoprávního multiplexu z Klínovce, protože jeho signál, přesto, že je šířen na 36. kanálu (32 kW), nezarušil drážďanský vysílač, a objevily se tak na jedné pozici hned dva multiplexy. Zatím co jeden je polarizován horizontálně, ten druhý jede vertikálně.
Závěr
V současné době je možné v Praze přijímat digitální signály z hlavního města, Plzně a Ústí nad Labem. Jde o tři multiplexy ze silných vysílačů a dvě sítě z těch slabších (mux 3 – 46. kanál a mux 4 – 64. kanál). Celkem je to tedy už 11 multiplexů. K nim je možné přičíst pravidelný příjem signálu z Drážďan, což jsou dva multiplexy, celkem již tedy 13 multiplexů. Z Česka je tu jedním zástupcem ještě Klínovec na 36. kanálu. Z Německa pak ještě dorazí signály na 57. kanálu. Hovořím v množném čísle, protože lze zachytit multiplex nejen s vertikální, ale občas i horizontální polarizací, záleží na podmínkách. Pokud k tomu ještě připočítáme zagańskou síť na kanále 45, dostaneme se na velmi pěkné číslo 16. To ale zdaleka nemusíme být u konce. Jak jsem již psal, pokud jsou podmínky, dají se v Praze zachytit sítě i z Rakouska, s jejichž příjmem má zkušenost náš externista Jakub Melín. A proč jsme si vybrali téma dálkového příjmu zrovna dnes? Přesně před rokem jsme vám totiž na DigiZone.cz přinesli článek, který se také podmínek šíření týkal, konkrétně šlo o mimořádnou inverzi. Pamatujete si na něj ještě?
ČLÁNKY DO MAILU