Bitcoin a kryptoměny v roce 2019: sidechainy, Lightning Network i česká stopa

Na přelomu roku tradičně rekapitulujeme, co důležitého a zajímavého se událo na českém a světovém internetu a na mediálním trhu. Komu se dařilo a komu ne? Pohled na uplynulých dvanáct měsíců přináší Ročenka 2019.

I pokud budeme chtít zůstat jen u samotného Bitcoinu, událo se toho za poslední rok jen po technické stránce tolik, že zde není možné se všem věnovat do hloubky. A protože prosté výčty jsou dobré maximálně tak do statistiky, raději než souhrn přinášíme výběr toho nejzajímavějšího.

Bitcoin

1. Miniscript

Kromě toho, že je to trochu matoucí označení z důvodu existence jiného projektu s téměř totožným názvem, je sympatickým pokusem, jak přiblížit programovací jazyk Bitcoinu – Script širší populaci.

Původní Script je jednoduchý non-Turing-complete skriptovací jazyk, který umožňuje provádět bitcoinové transakce a konkretizovat podmínky, za kterých se budou moci vykonat, zkráceně tedy práci s UTXO.

Script umožňuje definovat přesné podmínky, za kterých může dojít k utracení UTXO. Například umožňuje nastavit, aby za určité situace transakce vyžadovala podpis více privátními klíči, nebo zmrazit transakci na určitou dobu v čase. Script umožňuje ještě pár dalších věcí, tím se zde ale nyní nebudeme zabývat.

Problém Scriptu je ten, že i přes svoji zdánlivou jednoduchost a relativně velkou robustnost není pro lidi, kterým není Bitcoin denním chlebem, zrovna úplně intuitivní na pochopení a lidé, kteří se v něm pokoušejí psát, často chybují, což není úplně ideální situace, když nakládáme s penězi (ať již chápeme kryptoměny samotné jako peníze, nebo jen coby nástroj pro převod fiat prostředků).

Právě to se snaží vyřešit Miniscript, což je letos v srpnu představený projekt Bitcoin Core vývojáře a spoluzakladatele Blockstreamu Pietera Wuille. Miniscript až na některé legacy funkce a okrajové scénáře užití umožňuje přesně totéž co Script, má ale zjednodušenou syntaxi a více strukturovaný zápis, takže je přehlednější a jeho logiku by měl zvládnout pochopit téměř každý, tedy alespoň téměř každý programátor.

Miniscript je de facto framework, který umožňuje jednoduše vyvolávat a řadit (podmnožinu definovaných) bitcoinových skriptů strukturovaným způsobem a provádět nad nimi statickou analýzu kódu, tedy testování, zdali se budou chovat, jak bylo autorem skriptu původně zamýšleno.

2. Bitcoinové sidechainy

O sidechainech se poprvé začalo aktivně hovořit v roce 2014, a dokonce se jim tehdy  prorokovala schopnost úplně pohřbít ekosystém altcoinů. Přestože většina kryptoměn skutečně příliš velký smysl nedává, a ani tato vize se nenaplnila, na začátku letošního roku se jistý redaktor amerického Forbesu uštěpačně ptal, kde jsou ony slibované bitcoinové sidechainy. My již ale víme, že rok 2019 byl k sidechainům mimořádně přívětivý, tedy alespoň pro jeden.

V roce 2018 spuštěný Liquid od Blockstreamu, původně zamýšlený hlavně jako řešení společného poolu likvidity pro bitcoinové burzy, letos v létě spustil vlastní security token platformu a po půl roce hostuje již docela zajímavé množství alternativních aktiv, které díky němu mohou rychle měnit majitele. Liquid se díky snadné dostupnosti (vlastní tvorba tokenů nevyžaduje žádné hluboké znalosti kryptoměn) rychle stal jednou ze zvažovaných platforem pro tvorbu vlastních security tokenů a využívá jej také již několik populárních stablecoinů včetně (od letošního července) toho největšího – Tetheru (kapitalizací čtvrtá největší „kryptoměna“ na Coinmarketcap.com).

Není to také tak dávno (tento měsíc), kdy dubajská burza BTSE oznámila plán na vlastní token offering právě na síti Liquid, tento sidechain tedy rozhodně ještě neřekl poslední slovo. A kdo ví, třeba v příštím roce podobně překvapí i smart kontrakt sidechainová platforma RSK od Rsk Labs.

Technicky jsou sidechainy, podobně jako altcoiny, samostatnými blockchainy, které jsou ale na rozdíl od nich obousměrně ukotveny (ať již symetricky či asymetricky) v mateřském chainu a jeho podkladovém aktivu (v našem případě Bitcoinu), a umožňují tak mnohem rychlejší a flexibilnější transfer bohatství (včetně samotných bitcoinů, byť jde trochu o iluzi), který probíhá napříč chainy. Sidechainy využívají výhod jak mateřského bitcoinového blockchainu a jeho bezprecedentní bezpečnosti, tak druhého chainu a jeho benefitů (například větší privátnosti či rychlosti transakcí), přičemž samotný transfer mezi chainy může probíhat za deterministický i fixní směnný kurz.

3. Shamir Backups jako průmyslový standard (nejen) pro výrobce HW peněženek?

Koncept Shamirova tajemství není ve světě Bitcoinu a kryptoměn žádnou novinkou, jeho uvedení do praxe bylo ale pro běžného, nebo jen líného uživatele docela nepohodlná záležitost spojená navíc s určitými riziky (v případě špatné exekuce).

Pražská společnost SatoshiLabs, která stojí za první hardwarovou kryptoměnovou peněženkou na světě (Trezor), proto přišla s nápadem, jak bezpečnostní algoritmus Adiho Shamira doručit uživatelům doslova na stříbrném podnose. V srpnu proto oznámila vydání svého nového bezpečnostního standardu s názvem Shamir Backup.

„Dřívější praxi, kdy při ztrátě nebo zapomnění klíče ke kryptopeněžence stačila na její obnovu jen jedna fráze (takzvaný recovery seed) složený ze slov v konkrétním pořadí, nahrazuje sofistikovanějším systémem. Jednu seed frázi si teď mohou uživatelé rozdělit na několik. Obnovovací nástroje mají uživatelé prakticky uloženy jen na jednom fyzickém místě, typicky napsané na papíře a schované v sejfu. Teď mohou svůj seed rozdělit a distribuovat na více míst nebo mezi několik důvěryhodných lidí. Výrazně se tím zvyšuje odolnost vůči krádeži, ztrátě či poškození seedu. Nezanedbatelný je také dopad rozdělení fráze díky Shamir Backup pro případ dědických řízení – aby nedokázala peněženku obnovit jen jedna osoba. Uživatelé se navíc mohou rozhodnout, jestli na obnovení přístupu budou potřebovat všechny části, anebo jen některé z nich. I díky těmto unikátním lidmi zvoleným konfiguracím může být nyní váš kryptomajetek ještě lépe chráněn,“ popisuje Marek „Slush“ Palatinus princip Shamir Backup.

Řešení podporuje rozdělení až na 16 částí s tím, že jednotlivé části mohou být ještě dále rozděleny na další podčásti. Přestože k obnovení není díky povaze Shamirova algoritmu potřeba získat části všechny, je dobré připomenout, že přílišné dělení může vést k přesně opačnému efektu, tedy nenávratné ztrátě seedu, a tím pádem i privátních klíčů ke kryptoměnám. Shamir Backup je také zatím bohužel dostupný pouze v Trezoru Model T, byl ale zároveň uvolněn jako open source, takže pokud se komunitě zalíbí, mohli bychom se dočkat masovější adopce, která zdaleka nemusí skončit jen u kryptoměnových peněženek.

4. Stratum V2

Stratum V2 od Braiins je další ambiciózní projekt z české stáje. Má sloužit jako mnohem pokročilejší, bezpečnější a hypoteticky též spravedlivější náhrada za v současnosti již sedm let starý bitcoin mining protokol Stratum, který má opět české kořeny vedoucí zpátky ke Slush Poolu. Protokol původně vůbec nebyl určený k těžbě bitcoinu, ale měl sloužit de facto jako backend bitcoinové peněženky Electrum, ale brzy se ukázalo, že se k prvnímu účelu také hodí víc než dobře, a protože světu de facto odemkl možnost snadné těžby v poolech, stal se brzy globálně používaným standardem a rychle nahradil zastarávající getwork.

Hlavní výhoda Stratum bylo, že umožňoval, aby si server řídil chování klienta. Do té doby nebylo prakticky možné efektivně koordinovat, co budou klienti, kteří se k serveru v obrovském množství připojují, dělat. Původní Stratum nicméně trpí celou řadou problémů. Tím, že protokol využívá TCP socket a payload zakódovaný do JSON-RPC zpráv, je sice snadno srozumitelný pro člověka a umožňuje na něm snadno stavět další vrstvy, ale přenos dat, která dnes stejně čtou jen stroje, je díky tomu například extrémně neefektivní. Stratum, tak jak je napsaný, také při dnešním způsobu těžby dává do rukou mining pool operátora enormní moc, a naopak samotným minerům pouze možnost hlasovat tím, že se od poolu odpojí. Nevýhody takové situace se několikrát podařilo prakticky demonstrovat během bitcoinové horečky v roce 2017 (zejména v boji o SegWit).

Nový protokol tyto problémy řeší, respektive (v případě rozdělení moci mezi minery a operátory) dává provozovatelům poolů na výběr a minerům k dispozici alespoň vyjednávací nástroj. Stratum V2 toho ale řeší mnohem více, ať již jde o bezpečnost, efektivnost komunikace mezi minery a poolem, nebo i o problémy čistě na síťové vrstvě. Celá problematika je poměrně komplexní a podrobně jsme se jí věnovali v článcích Změní protokol Stratum 2 způsob, jak probíhá těžba bitcoinu v poolech? (obecnější úvod do Stratum V2) a v rozhovoru s co-CEO Braiins Pavlem Moravcem, opravdu hloubkový ponor obsahující i pohled třetí strany – Matta Coralla, autora konkurenčního návrhu BetterHash, chystáme na začátek příštího roku. 

5. Lightning Network

Ve světě Lightning Network, která teprve loni po letech dohadů a ladění začala fungovat takříkajíc naostro, se toho za rok událo tolik, že si to raději necháme na nějaký další samostatný článek. Zatím jen telegraficky projekty, které stojí za pozornost: Lightning Loop (řeší hlavní velké dětské neduhy LN sítě, jako je routování plateb a navyšování balance kanálů), Watchtowers (pokračující vývoj v konceptu „hlídačů poctivosti“ protistran s otevřeným LN kanálem), LApps (lehce střelená pubertální příbuzná DApps z Etherea), spuštění dlouho očekávané mobilní LN peněženky od Lightning Lab, nebo třeba rozjezd Tippin.me (browser based kustodiální peněženka určená pro posílání a příjem mikrotransakcí na webu). Z pozitivních zpráv také nesmíme zapomenout na adopci Lightning Network depozitů a výběrů burzou Bitfinex, kdy jsou „I owe you“ balance při výběru posílány přímo na LN peněženku.

Abychom nemluvili jen o Bitcoinu

Ach ty nekonečné snahy o regulace

V roce 2019 nezaháleli ani regulátoři, státy se po několika letech pozorování nejspíše smířily s tím, že kryptoměny nejsou jen pomíjivá móda a je potřeba je nějakým způsobem začlenit do stávajících finančního systému, nebo si alespoň dostatečně ohlídat a zregulovat pomyslné pohraniční přechody mezi kryptoměnami a národními fiat měnami.

Tím, jak dnes nejen vlády řeší kryptoměny, jsme se zabývali mimo jiné v článcích Jak vlády řeší kryptoměny? Některé je staví mimo zákon, jiné daní. Tlak na regulaci sílí, Doporučení č. 16: hrozba pro kryptoměnové burzy, nebo spíš pro jejich uživatele (FATF), EBA chce zavést jednotnou evropskou regulaci kryptoměn, G20 a stablecoiny – proč jsou najednou takovým strašákem?, Proč si Čína posvítila na blockchain a co to znamená pro svět, Čína zvažuje zákaz těžby Bitcoinu a Proč Čína najednou propadla blockchainu a co si od něj slibuje? Došlo dokonce i na Českou republiku, a to v rozboru chystaného zákona v článku České „kladivo na kryptoměny“? Co má změnit chystaný zákon.

A konečně i to ostatní

Krom toho také proběhlo několik technických hardforků Ethereum sítě (Velký fork Etherea se odkládá, důvodem je prověrka po nahlášené zranitelnosti, Co přinesl dlouho očekávaný Ethereum hardfork Constantinople?, Ethereum Istanbul Hard Fork je mírný pokrok v mezích zákona), v lednu spustil mainnet Grin, dlouho očekávaná implementace hodně diskutovaného MimbleWimble (reference na kouzlo, které umí oběti „svázat jazyk“) protokolu, který slibuje anonymní transakce a dlouhodobě udržitelnější (podstatně štíhlejší) blockchain, a Facebook oznámil svůj projekt Libra, čímž na sebe strhl nenávist snad všech rozvinutých států a převzal po kryptoměnách peška v podobě role regulatorního otloukánka.

Čeští General Bytes to dotáhli na druhého největšího výrobce „krypto bankomatů“ na světě, Bitfinex pokračoval ve hře na kočku a na myš s americkými úřady (Bitfinex a Tether: jak utajit ztrátu 850 milionů dolarů, Jak funguje podivná „banka pro kryptoburzy“? Crypto Capital stojí za průšvihem Bitfinexu) a stalo se ještě několik dalších relativně zajímavých věcí, které už se do přehledu nevešly.