Hlavní navigace

SimpleCell vypíná IoT vysílače na Slovensku, byznys vázne. Internet věcí se zatím masivně neprosadil

10. 5. 2022
Doba čtení: 5 minut

Sdílet

 Autor: Xixoxio
SimpleCell má také obavy z budoucnosti francouzského Sigfoxu, který po ochraně před věřiteli našel nového kupce. Dělat byznys v IoT ale obecně není tak jednoduché.

Bezdrátová síť internetu věcí Sigfox se nadále potýká s problémy. Česká společnost SimpleCell, která síť na této technologii provozuje v Česku a na Slovensku, podle informací Lupy u sousedů vypíná některé BTS vysílače. Důvodem je málo komerčních projektů. Zákazníkům chodí zprávy, že když se byznys objeví, může dojít k opětovnému zprovoznění.

V Česku, na rozdíl od Slovenska, dle SimpleCellu síť nadále běží. „Všech 320 základnových stanic, které tvoří páteř chytré IoT sítě v Česku, funguje zcela standardně. Služby jsou všem našim klientům poskytovány v plném rozsahu a bez jakýchkoliv omezení,“ vzkázal Lupě ředitel společnosti Jan Soukal.

SimpleCell už na Slovensku nějakou dobu nezveřejňuje finanční výsledky. Naposledy jsou k dispozici za rok 2018. Tehdy se firma při tržbách 65,7 tisíce eur dostala do ztráty přes 801 tisíc eur, tedy zhruba 20 milionů korun. Rok předtím byla ztráta přes 390 tisíc eur a dříve 120 tisíc eur.

SimpleCell Slovakia tehdy vydal dluhopisy s tím, že „plánuje získat v sedmi letech 500 hlavních zákazníků, kteří souhrnně nasadí pět milionů koncových zařízení a čidel“.

Výsledky nejsou ohromující ani v Česku. V roce 2020 udělal SimpleCell tržby 4,3 milionu korun se ztrátou 31,5 milionu. Podobná čísla společnost vykázala i v roce 2019. Podle spolumajitele SimpleCellu Radovana Vávry budou na obdobné úrovni i v roce 2021.

Podle některých bývalých a současných zaměstnanců SimpleCellu je problém s prodejem služeb Sigfoxu. „Obchody jsme skoro neuzavírali. Vždy se se zákazníky rozběhl zkušební provoz, který se ale nakonec do komerční spolupráce nepřeklopil,“ popsal například Lupě jeden z bývalých členů obchodního týmu SimpleCellu.

Ochrana před věřiteli a nový kupec

Sigfox zároveň na trhu v současné době nemá největší důvěru. Tento francouzský podnik letos požádal o ochranu před věřiteli. Před pár týdny se objevil zájemce o koupi. Singapurský UnaBiz za Francouze zaplatí 25 milionů eur. UnaBiz nabízí IoT technologie postavené jak na Sigfoxu, tak dalších IoT standardech LoRa, LTE-M a NB-IoT.

SimpleCell při oznámení o ochraně Sigfoxu před věřiteli Lupě sdělil, že tuzemská síť funguje nezávisle. Zachování chodu Sigfoxu, který ve většině zemí nechává stavbu a provoz sítě na partnerech jako právě SimpleCell, je ale klíčový. Je totiž třeba backend samotného Sigfoxu.

„Budoucnost Sigfoxu je ten největší problém, který vnímáme a který nás může ovlivnit,“ potvrdil spolumajitel SimpleCellu Vávra letos v únoru, když s firmou Xixoio představoval velmi kontroverzní projekt tokenizace a výběru peněz pro vývoj chytrého elektroměru. O několik týdnu došlo k odložení, údajně kvůli Ukrajině.

„Situaci sledujeme, vyhodnocujeme a v případě potřeby jsme schopni přijmout účinná opatření a operativně reagovat,“ sdělil Lupě k dění kolem Sigfoxu mluvčí ČEZu Martin Schreier. Polostátní energetický kolos je jedním z těch, který IoT síť na Sigfoxu rozjel. Projekt v ČEZu má být stále v provozu.

Vláda operátorů

Francouzský Sigfox své problémy mimo jiné svádí na covid nebo nedostatky čipů a komponent pro zařízení v síti. Kritici ale zároveň upozorňují, že problematických je víc věcí.

„Sigfox nedokáže nic, co by neuměl standard NB-IoT. Navíc přichází o největší výhodu, kterou měl, a sice seamless roaming,“ uvedl pro Lupu jeden ze spoluzakladatelů SimpleCellu Karel KrčmářTen už se na adresu této sítě v našem rozhovoru kriticky vyjadřoval v roce 2019. Tehdejší majitelé SimpleCellu kvůli tomu Lupě vyhrožovali předžalobní výzvou. „To, co jsem v roce 2019 předpověděl, se stalo a bude to pokračovat,“ doplnil dnes Krčmář.

Jednou z jeho predikcí bylo, že trh s IoT ovládnou operátoři. Vodafone dnes tvrdí, že mu patří 60 procent tuzemského trhu. Otázkou je, jak je tento trh velký, oficiální čísla chybí. Česká pobočka neupřesňuje, kolik má připojených zařízení. Jen říká globální číslo za celou skupinu, tam to dělá 142 milionů připojených přístrojů.

„Pokud jde o Česko, počet platících senzorů se za poslední rok zdvojnásobil. Ale podstatnější pro nás je, že zákazníkům dodáváme nejen SIM karty nebo senzory, ale kompletní řešení,“ popsal mluvčí operátora Ondřej Luštinec. „Další budoucnost internetu věcí je určitě spojena s technologií 5G a tam investujeme výrazně.“

Vodafone je zároveň jediným operátorem z „velké trojky“, který se IoT snaží aktivně rozvíjet. Společnost například uvedla IoT tarif s přednabitým kreditem. Ostatní více méně sedí, vyčkávají a případně reagují na konkrétní poptávky.

Lokální čísla chybí také k sítím postaveným na technologii LoRa. Ta se díky své otevřenosti často vyskytuje v komunitních či regionálních sítích. Zřejmě největším celorepublikovým hráčem jsou České Radiokomunikace. Ty v poslední výroční zprávě zveřejnily řadu zajímavých čísel, internet věcí tam ale chybí.

Zdejším mobilním operátorům dodávají IoT technologie tradiční hráči Ericsson a Huawei. Čísla aktivních BTS s IoT ani počty připojených senzorů nekomentují.

Ředitel českého Ericssonu Cveto Gašperut Lupě sdělil, že veškeré rádiové systémy od této společnosti u zákazníků v Česku jsou na IoT připraveny. Podobné je to u Huawei. Ovšem to, že jsou připraveny, ještě neznamená, že operátoři tyto funkce mají zapnuty a že je někdo využívá.

„Český trh se nachází v bodě, kdy zkušební provoz technologií na bázi IoT vede ke konkrétnímu uplatnění Massive IoT anebo Broadband IoT, a v průběhu letošního roku očekáváme postupné zavádění Critical IoT,“ naznačil Gašperut.

Potřebná škála

„IoT sítě je těžké na trhu prokopávat. U mobilních sítí se v podstatě hned začaly generovat tržby, a to mimo jiné díky tomu, že šlo prodávat drahé telefony. IoT zařízení jsou ale velmi levná a provoz IoT sítě je závislý na škále tisíců až milionů zařízení,“ navázal Krčmář.

„Uvidíme, jak s byznysem pohnou náklady. Dnes je standardem na trhu roční platba za jedno připojené zařízení do sítě pět až šest eur, a to konkrétně s vyšší úrovní služby, jako je šifrování a podobně. Během jednotek tato cena klesne na dvě až tři eura, to už by pro zákazníky mohlo být zajímavé,“ doplnil Krčmář.

Krčmářova firma Miotiq začala nabízet tříletý IoT evropský tarif za 9,9 eura na zařízení. Startup v internetu to ale evidentně také nemá úplně jednoduché. Miotiq, respektive za ním stojící M2MC, má roční tržby v řádech jednotek milionů korun a je ve ztrátě. „Investice už ale děláme z vlastních peněz a nemáme dluhy,“ sdělil Krčmář. „Nyní obhospodařujeme desítky tisíc IoT zařízení.“

Content First 2022_tip temata

Byznysu s IoT dle hráčů z trhu mohou pomoci vznikající legislativy, kdy například pronajímatelé budou muset dávat nájemníkům přesné informace o spotřebě. Realitní firmy tak začínají vypisovat první tendry.

Problémem pro IoT jsou také Sigfoxem zmiňované nedostatky čipů a komponent. „Nejvíce nás trápí nedostatek bezdrátových IoT modulů LoRa. Museli jsem již několik větších LoRa projektů odmítnout, zákazníci nebyli ochotni čekat šest a více měsíců. S nedostatkem komponent souvisí i zvyšující se ceny. Reagovali jsme zdražením některých našich výrobků,“ popsal Alan Fabik, výkonný ředitel firmy Hardwario.

Autor článku

Reportér serveru Lupa.cz, dříve redaktor deníku E15, týdeníku Euro a webu Connect.cz. O technologiích píše také do zahraničních médií.