Hlavní navigace

Digitální rozhlas čeká další zdržení: odvolání neúspěšných žadatelů o multiplexy

17. 1. 2011
Doba čtení: 10 minut

Sdílet

 Autor: 115393
Výběr provozovatelů prvních krajských sítí pro zemský digitální rozhlas se zřejmě protáhne. Český telekomunikační úřad (ČTÚ) zatím pouze konstatoval, které firmy nabídly v dražbě za kmitočty nejvíce peněz, podle jeho předsedy Pavla Dvořáka se ale ostatní mohou proti výběru úřadu odvolat, a to dokonce hned dvakrát. Samotní účastníci tendru jsou také zatím opatrní a nechtějí svoje plány s krajskými multiplexy příliš komentovat. Mírně sdílnější jsou jejich budoucí klienti: Český rozhlas počítá s digitálním vysíláním hned v několika krajích, firma Lagardere zřejmě jen v Praze.

Odvolávání neúspěšných může trvat měsíce

ČTÚ koncem loňského roku zveřejnil na svém webu seznam firem, které nabídly nejvíce peněz za kmitočty pro zemské digitální rozhlasové vysílání a další služby, zejména pro poskytování bezdrátového připojení k internetu. Sítě ale operátorům dosud nepřidělil. Proč? Na základě doporučení výběrové komise Úřad ČTÚ v prvním kroku vydá rozhodnutí o neudělení práv k využívání kmitočtů těm účastníkům, jejichž žádost nebyla doporučena jako nejlepší. Proti těmto rozhodnutím je ve lhůtě 15 dnů přípustný opravný prostředek. Teprve po nabytí právní moci těchto rozhodnutí zašle Úřad výzvu účastníku, jehož žádost byla vyhodnocena jako nejlepší, k zaplacení nabídnuté výše částky, vysvětluje předseda Rady ČTÚ Pavel Dvořák.

Jakmile vítězné společnosti zaplatí částku, kterou nabídly v dražbě, vydá jim šéf Rady ČTÚ do 30 dnů rozhodnutí o přídělu vysílacích kmitočtů pro daný kraj. I proti tomuto rozhodnutí je přípustný opravný prostředek ve lhůtě 15 dnů, upozorňuje však Dvořák. Z tohoto důvodu podle něj není možné stanovit konkrétní termín nabytí právní moci jednotlivých kmitočtových přídělů a kdy by měly jednotlivé krajské multiplexy pro digitální rozhlas začít vysílat. Zprávu o průběhu a výsledcích výběrových řízení zveřejní úřad do 30 dnů od ukončení výběrového řízení, tj. od nabytí právní moci rozhodnutí o udělení přídělů, odpověděl Dvořák na dotaz serveru DigiZone.cz.

Pavel Dvořák

Nejdřív musíme projít martyriem odvolacích řízení, než budeme moci definitivně přidělit kmitočty pro zemský digitální rozhlas, říká předseda Rady ČTÚ Pavel Dvořák (Foto: Ivana Dvorská, DigiZone.cz)

Prahu získaly Radiokomunikace, o plánech ale mlčí

Nejlukrativnější kmitočty pro digitální rozhlasové vysílání v Praze a středních Čechách získaly České Radiokomunikace, které jsou za ně ochotny zaplatit 1,374 milionu a deset korun k tomu. O harmonogramu spouštění multiplexu, počtu vysílačů a jednání s rádii však tato společnost zatím nechce říct nic bližšího. V současné době je zatím předčasné hovořit o časovém a technickém rámci případného vysílání. Vše záleží na požadavcích zákazníků, řekl serveru DigiZone.cz mluvčí firmy Kamil Chalupa. O jaké zákazníky by mělo jít a s kým České Radiokomunikace vážně vyjednávají, však nechtěl upřesnit: České Radiokomunikace nekomentují probíhající jednání v médiích.

Jisté je, že jedním ze zájemců bude společnost Lagardere, která v Česku provozuje rádia Frekvence 1, Evropa 2, Bonton či Dance rádio. Poslední jmenované je velkým adeptem na digitální vysílání, protože podle prezidenta společnosti Michela Fleischmanna nemá smysl, aby v digitální síti vysílala celoplošná rádia, která mají kvalitní pokrytí v FM pásmu. Do úvahy by připadaly takové produkty, které by mohly takovým pokrytím přinést nadhodnotu, odpověděl Fleischmann na dotaz serveru DigiZone.cz. Našim strategickým partnerem pro šíření signálu jsou České Radiokomunikace, ke konkrétním jednáním se ale ze zásady nevyjadřujeme, dodal. Dalším logickým adeptem je Český rozhlas, který původně plánoval už pro minulý rok spuštění vlastní celoplošné sítě pro digitální vysílání v systému DAB.

ČRa - odpovědi na digitální rozhlas, 10.1.2011

České Radiokomunikace nejsou na téma rozhlasové digitalizace příliš výřečné (kliknutím obrázek zvětšíte)

Český rozhlas nadále počítá s vlastním multiplexem

René Zavoral

Domnívám se, že Český rozhlas, který se podílel na většině dosavadních pilotních projektů digitálního vysílání, by měl jako průkopník digitalizace spolupracovat s operátory i na dlouhodobém vysílání. Pochopitelně bude záležet na podmínkách, které operátoři nabídnou. Z hlediska dlouhodobé strategie dává Český rozhlas – podobně jako Česká televize – přednost vlastnímu multiplexu, a to T-DAB ve III. televizním pásmu, uvedl pro DigiZone.cz ředitel Odboru komunikace a vnějších vztahů ČRo René Zavoral. Nynější tendr na kmitočty pro digitální rozhlas se ale týká pouze krajských sítí, a to nikoli v III. televizním pásmu, ale v takzvaném L-pásmu, které se hodí spíše pro regionální než celoplošné vysílání.

Český rozhlas by se ale podle Zavorala měl objevit i v prvních krajských digitálních sítích. Měli bychom zahájit vysílání postupně ve více krajích, dle možností a nabídek operátorů. Při pořadí a vyhodnocování nabídek bude brána do úvahy zejména efektivita vynaložených prostředků, konstatuje šéf odboru komunikace a vnějších vztahů ČRo. Žádný z budoucích operátorů však podle Zavorala veřejnoprávní rozhlas dosud neoslovil s nabídkou. Je logické vyčkat do definitivního rozhodnutí ČTÚ, vysvětlil. ČRo má ale jasno, které programy by chtěl šířit digitálně: Preferovanými programy by měly být ty, které jsou zatím dostupné v omezené míře, a ty, které budou nejvíce motivovat posluchače k pořízení nového přijímače.

Odejde rozhlas z veřejnoprávního mutliplexu ČT?

Český rozhlas už vlastně pozemní cestou digitálně vysílá – společně s Českou televizí v jejím veřejnoprávním multiplexu 1. Přes televizní obrazovku si jej ale ladí jen málokdo. Znamená to, že by přechodem na zemské rozhlasové digitální vysílání ČRo tento multiplex opustil, aby ušetřil peníze za šíření signálu? Ročně jej totiž vysílání v televizním multiplexu stojí 26 milionů korun, aniž by dokázal zjistit, kolik posluchačů touto cestou osloví. V této chvíli Český rozhlas nemá záměr z DVB-T multiplexu odejít, jakkoli by to smlouva s ČT i platná legislativa umožňovala, říká René Zavoral. Do budoucna ale tento krok nevylučuje, zejména v souvislosti s celoplošným rozhlasovým digitálním vysílání v III. televizním pásmu.

V dlouhodobé strategii má smysl odejít až tehdy, kdy by rozhlasové digitální vysílání mohlo plně nahrazovat DVB-T (tedy na celém území, s širokou nabídkou programů a služeb), ideálně se vznikem rozhlasového multiplexu, který by byl provozován přímo Českým rozhlasem, vysvětluje Zavoral. Tuto strategii nastolil již bývalý generální ředitel ČRo Václav Kasík, který počítal s tím, že v roce 2010 rozhlas spustí svůj vlastní celoplošný multiplex v systému DAB a DAB+. Jenže Kasíka v červenci 2009 odvolala Rada ČRo z funkce a jeho nástupce Richard Medek plán pozdržel: v rámci úspor provozních nákladů digitalizaci odsunul na neurčito. A Medkův nástupce, prozatímní ředitel Peter Duhan, v této strategii pokračuje.

Mux 1 - pokrytí ČR k 1.10.2010

Takové pokrytí má Český rozhlas ve veřejnoprávním multiplexu České televize. Kolik lidí ho ale jeho prostřednictvím poslouchá? (Zdroj: České Radiokomunikace)

Budoucí operátoři multiplexů v krajích? Hlavně Teleko

České Radiokomunikace sice nabídly nejvyšší cenu za digitální rozhlasové vysílání v Praze a středních Čechách, většinu krajů by ale signálem digitálního rozhlasu měla pokrýt příbramská společnost Teleko. Ta se digitálnímu rozhlasovému vysílání věnuje už šestým rokem a provedla nejvíce testů tohoto vysílání. Zatím je nám známo, že výběrová komise oznámila, že naše nabídky v Ústeckém, Královéhradeckém, Libereckém, Moravskoslezském a Jihomoravském kraji byly nejvyšší a že komise doporučila Úřadu ČTÚ udělit právo k využívání rádiových kmitočtů – allotmentů v příslušných krajích, říká šéf této firmy Tomáš Řapek, člen mezinárodní organizace World DMB Fórum, který v roce 2005 uspořádal mezinárodní seminář s testy vysílání v systémech DAB a DMB v Praze.

Od roku 2005 jsme uskutečnili téměř dvacet zkušebních provozů DAB/DAB+/DMB, ověřili vysílání doplňkových dat DLS, SLS, rss feedů, synchronních provozů. Vyzkoušeli a oměřili jsme vysílání z městských vysílačů i z výškových kót. Porovnali jsme vysílání v III. pásmu i v L-bandu. Otestovali jsme velké množství dostupných DAB a DMB přijímačů, i těch zabudovaných ve vozidlech. Konzultujeme zavádění DABu v České republice se Škoda auto. Zapojili jsme se také do projetu testování TPEG spolu s Fakultou dopravní ČVUT v Praze, vypočítává Řapek, jenž představil plán na zavedení celoplošného zemského digitálního rozhlasového vysílání již před šesti lety na brněnském veletrhu Invex.

Teleko - mapa FM vysílačů v ČR

Společnost Teleko provozuje i analogové FM vysílače. Na této mapě je zakresleno, v jakých lokalitách. (Zdroj: Teleko)

Západní a jižní Čechy by měla pokrýt firma RTI cz

Nejvyšší nabídku za kmitočty pro digitální rozhlas v Plzeňském a Jihočeském kraji podala společnost RTI cz z Plzně, která na západu Čech provozuje řadu analogových rozhlasových vysílačů a spolupracuje s většinou celoplošných rádií v Česku. Do dnešního dne výběrová komise oznámila, že naše nabídka v Plzeňském kraji byla nejvyšší a komise doporučila Úřadu ČTÚ udělit právo k využívání rádiových kmitočtů v tomto kraji naší společnosti. Pro kraj Jihočeský byla předložena pouze naše přihláška, a proto výběrová komise doporučila udělit příděl rádiových kmitočtů nám, vypočítává Roman Kropáček, provozní ředitel RTI cz. Firma v minulosti patřila moderátorovi Událostí České televize Romanu Pistoriovi, a pod jiným názvem zajišťovala regionální zpravodajství pro televizi Nova.

RTI cz má ještě šanci zvítězit v tendru na provozování regionálního rozhlasového multiplexu pro Karlovarský kraj. Posuzování přihlášek ve výběrovém řízení pro kraj Karlovarský ale ještě nebylo na zasedání komise ukončeno. Počkejme tedy na úplný konec výběrového řízení, říká Kropáček. Firma od roku 2006 spolupracuje s techniky bavorského vysílače Hoherbogen v oblasti konzultací vysílání v rozhlasovém systému DAB. Od roku 2007 se zabýváme technickou a odbornou přípravou na zahájení digitálního rozhlasového vysílání, líčí provozní šéf RTI cz, která jinak provozuje 48 rozhlasových vysílačů v FM pásmu Plzeňském, Karlovarském, Středočeském kraji a Praze. Podílela se i na testech digitálních rozhlasů v Plzeňském a Karlovarském kraji a v Praze.

RTI cz - web

Plzeňská firma RTI cz počítá se zahájením digitálního rozhlasového vysílání už letos – alespoň na svém webu (Repro: DigiZone.cz)

Kdy se tedy reálně začne vysílat?

Na rozdíl od televizních multiplexů, které nemají stanoveny konkrétní lhůty pro zahájení vysílání, jež by byly vymahatelné (což se projevuje zejména na multiplexu 4 společnosti Telefónica O2, který se vůbec nerozvíjí), ty rozhlasové mají podle ČTÚ zahájit vysílání do půl roku od výzvy provozovatelů digitálních rádií, které v nich chtějí vysílat. Nejpozději však musí zahájit vysílání do dvou let ode dne vydání rozhodnutí o udělení kmitočtového přídělu a v příslušném kraji zajistit možnost příjmu rozhlasového digitálního signálu v rozsahu 50 procent obyvatel daného kraje, říká předseda Rady ČTÚ Pavel Dvořák. Lhůty pro zahájení vysílání tedy začínají běžet dnem vydání rozhodnutí o udělení přídělu, dodává. Jenže tomu ještě mohou předcházet výše zmíněná odvolání neúspěšných žadatelů.

Michel Fleischmann

Pokud získáme oprávnění k využívaní radiových kmitočtů v pásmu L-band, jsme připraveni na požádání dodavatelů obsahu – provozovatelů rozhlasového a televizního vysílání, ať už terestrických nebo i internetových a zpravodajských agentur, popř. dalších, zprovoznit patřičné vysílače, včetně zajištění multiplexování a dopravy modulací ve velmi krátké době a za snesitelné ceny, říká Tomáš Řapek z firmy Teleko. Ve stejném smyslu se pro DigiZone.cz vyjádřil i Roman Kropáček za plzeňskou společnost RTI cz. České Radiokomunikace nechtěly na dotaz našeho serveru termín startu digitálního rozhlasového vysílání v Praze a středních Čechách komentovat.

Začneme, až k tomu vyzrají podmínky. O těch my nerozhodujeme. Je evidentní, že se s tímto problémem potýká celá Evropa. Ještě nikdo nenalezl odpověď. Neexistuje ekonomický model, říká ke startu digitálního rozhlasového vysílání prezident společnosti Lagardere Michel Fleischmann. Nepředpokládáme průběh rozhlasové digitalizace podle podobného scénáře jako byla televizní digitalizace. Není důvod k vypínání FM vysílačů. Analogové a digitální vysílání mohou existovat paralelně a pouze trh určí vývoj technických platforem. Je jasné, že v českých podmínkách není moc prostoru pro zásadní navýšení počtu celoplošných rádií – neuživila by se a klesala by jejich kvalita, vysvětluje.

UX DAy - tip 2

Nová rádia by musela žádat o licenci Radu pro vysílání

Start prvních rozhlasových multiplexů ještě může zbrzdit udělování obsahových licencí pro digitální rozhlasové vysílání. Bez licence totiž takto může vysílat pouze Český rozhlas nebo celoplošná komerční rádia (ta však pouze jako registrované převzaté vysílání z analogu). Pokud se týká možnosti současných provozovatelů analogového rozhlasového vysílání pro možnost vysílat digitálně, přichází v úvahu (na základě technologické neutrality licence) právo vyznačit digitálně dle současné licence pouze celoplošným provozovatelům rozhlasového vysílání (územní rozsah vysílání je celá Česká republika a tudíž by tento rozsah byl shodný i u digitální i u analogové licence), u ostatních programů nikoli, upozorňuje vedoucí oddělení rozhlasového vysílání Úřadu Rady pro rozhlasové a televizní vysílání (RRTV) František Čunderlík.

ČTÚ však momentálně rozhoduje o krajských, nikoli celoplošných sítích pro zemský digitální rozhlas. Pro regionální digitální vysílání musí rádia žádat o novou licenci a RRTV jim ji může udělit na dobu osmi let s možností jednoho automatického prodloužení na dalších osm let. Vysílací rada podle Čunderlíka projednávala s ČTÚ zadávání tendru na operátory krajských multiplexů pro digitální rozhlas, ale samotný výběr je výhradně doménou ČTÚ, takže dokud se na Radu neobrátí nějaký žadatel o licenci pro regionální digitální rozhlasové vysílání, nebude se rozhlasovou digitalizací vůbec zabývat. I když: podle novely vysílacího zákona, kterou si přede dvěma lety prosadila sama komerční rádia, už některé regionální stanice získaly tzv. transformační licenci, kterou se zavazují k přechodu na digitální vysílání. Tato licence je ale pouze pro analogové vysílání a je platná dd roku 2025.

Těšíte se na digitální rozhlasové vysílání?

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Autor je šéfredaktorem serveru o digitálním vysílání DigiZone.cz a redaktorem týdeníku Reflex.
Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).