Legislativa

Katastr nemovitostí nově nabízí možnost sledovat stav vyřizování jednotlivých žádostí on-line včetně srovnání s ostatními žádostmi s přibližně stejnou dobou podání. Zjišťovat lze také vlastníky konkrétních budov a pozemků. Vše zcela zdarma a bez nutnosti registrace, ovšem s tím, že poskytnutá data jsou pouze informativní a nejsou právně závazná.

Portál veřejné správy nabízí od počátku roku plné znění tzv. obchodního věstníku. Ten byl až dosud dostupný jen v klasické tištěné formě a v elektronické pouze za úplatu. Verze, nově zpřístupněná na portálu veřejné správy, je plnohodnotná a zcela zdarma. Její obsah však začíná až rokem 2004, starší ročníky nenabízí.

Regulátor včera poměrně razantně snížil propojovací poplatky za terminaci v pevných sítích. Například sazba za jeden tranzit ve špičce klesla z 51 haléřů na 40. To by mělo umožnit větší konkurenceschopnost alternativních operátorů a tlačit na pokles celkové cenové hladiny. Přesto však české propojovací poplatky zůstávají nad průměrem EU.

Vláda včera zahájila další pokus o privatizaci Českého Telecomu. Nejprve bude několik měsíců vybírán privatizační poradce, který teprve navrhne konkrétní varianty dalšího postupu. Vlastní prodej pak začne až ve druhé polovině letošního roku a skončit by mohl v průběhu roku příštího. Co se ale bude dít s Českým Telecomem v mezidobí?

Na trhu je první ADSL tarif úplně bez dat, od firmy PEMAC. Uživatel si k němu může přikoupit některý z datových balíčků, nebo platit za přenesená data skutečně "od nuly". Objevují se také první řešení, usilující zajistit rovnoměrné rozdělení sdílené přenosové kapacity ADSL přípojek, bez ohledu na to, kolik spojení má uživatel právě navázáno.

O problematice domén bylo již na Lupě mnoho napsáno. Počínaje zajímavým sporem ohledně domény oskar.cz, přes klasické rozbory o doménách a autorském právu, až po dokonce trestně právní aspekty týkající se registrace domén spekulanty. Nejnovější soudní rozhodnutí však představuje v dosavadní doménové právní praxi značný průlom.

V loňském roce vrcholil boj za paušálně zpoplatněný přístup k Internetu pro nejširší masy uživatelů. Na hlavní frontě se aktéři jen hlouběji zakopali ve svých obranných pozicích, a tak k zásadnímu průlomu nakonec došlo na vedlejší (mobilní) frontě. Klasický dial-up možná ještě neřekl své poslední slovo, ale otázkou je, zda to vůbec má ještě cenu.

Některá poslední rozhodnutí telekomunikačního regulátora - například o ADSL propojení, o jmenování Telecomu veřejnoprávním operátorem či o novém stanovení propojovacích poplatků na bázi tzv. uživatelské hodnoty - vzbudila nemalé rozpaky odborné veřejnosti i samotných operátorů. Vysvětlení je ale velmi prozaické a typicky české: místo skutečného regulátora u nás řádil regulátor falešný!

Významné soudní rozhodnutí týkající se peer-to-peer sítí padlo ve Spojených státech. ISP již nadále nemusí RIAA poskytovat osobní údaje svých zákazníků. Soud dospěl k závěru, že jakkoli samotné poskytování copyrightovaných souborů je přečinem, nelze kvůli němu ohýbat jiné zákony, zejména chránící práva jednotlivce na ochranu osobnosti. Více v článku Jiřího Hlavenky na Živě.

Nové tarify Českého Telecomu mají některé nepříjemné záludnosti. Alternativním operátorům se na nich nelíbí zejména to, že stále obsahují volné kredity. Kritizují také skutečnost, že v tarifu Universal jsou některé koncové ceny nižší než přímé náklady na stejné hovory v rámci volby operátora, což alternativce fakticky vyřazuje ze hry.

Česká ministerstva, portál BusinessInfo, Centrum pro elektronický obchod a výzkumná agentura TNS Factum provádějí zajímavý průzkum mezi podnikateli s cílem identifikovat konkrétní agendy, o jejichž elektronickou podobu bude největší zájem, a také zjistit, co brání rozvoji e-governmentu v České republice.

Přehled událostí končícího roku potvrzuje významné změny na trhu zpravodajských serverů i zkvalitnění prostředí pro zadávání internetové reklamy. Řada předních webů se dočkala nového vzhledu a změny proběhly také na manažerských pozicích tří největších tuzemských portálů.

Plán Českého Telecomu na rozvoj Internetu a širokopásmových služeb v ČR chce řešit dostupnost počítačů, plošnou dostupnost širokopásmového připojení a cenovou dostupnost telekomunikačních služeb. Zmiňuje dotace ze státního rozpočtu, ale také financování ze strukturálních fondů EU. Jaký je ale celkový statut, smysl a účel tohoto plánu?

V pátém dílu našeho seriálu, kterým test přístupnosti webů státní správy a samosprávy završíme, se zaměříme na weby tří měst. Zároveň celý seriál zhodnotíme a pokusíme se vyvodit nějaké závěry. V pomyslném žebříčku "stát -> občan" sestupujeme opět o stupínek blíže k občanovi. Podíváme se dnes na titulní stránky Kroměříže, Kladna a Rumburku.

Minulý týden se na Internetu objevila studie Governments and Country-Code Top Level Domains: A Global Survey, která si v úvodu klade za cíl "zvýšit celkové povědomí o úloze národních vlád v rámci jejich národních domén nejvyšší úrovně." Jaké jsou její závěry a co chystá ve vztahu k národní doméně česká vláda?

V tomto článku často píšeme o spamerech, což je trochu zavádějící. Zdroje spamu jsou velmi různorodé. Pokud rozlišíme alespoň ty základní, tak při dalším používání máme na mysli "tvrdé jádro", lidi, kteří porušují zákony, smlouvy s poskytovatelem připojení. A nevyžádanou poštou zásobují významnou část světového Internetu.

Prezident včera podepsal zákon, díky kterému kabelovým televizím od nového roku DPH nestoupne, ačkoli původně mělo. Regulátor naopak již vydal rozhodnutí umožňující započítat nárůst DPH do cen regulovaných služeb. Pevní operátoři teprve teď dali najevo, že by chtěli vrátit DPH za své služby zpět do snížené sazby, alespoň od května.

Společnost Telenor Networks jako první podepsala smlouvu s Českým Telecomem na zpřístupnění místních smyček. Hodlá ji využít k vybudování vlastní plošné DSL sítě a nabízet přenosové služby na principu bitstreamu ostatním providerům. To by mělo umožnit poskytování alternativních služeb k současnému ADSL na bázi přístupu k IP síti.

Stejně tak jako si lidé dříve psali dopisy rukou, píší si je dnes prostřednictvím emailu. Využití emailu ale již daleko přesáhlo pouze soukromou korespondenci a email se využívá i ve světě obchodu. Cílem tohoto článku je odpovědět na otázku, zda email může v současnosti nahradit zákonem požadovanou písemnou formu.

SCO se dosud nacházela v divné pozici (tedy, ne že by to byla jediná divná věc na SCO). Tvrdila, že vlastní autorská práva na část kódu Linuxu, chtěla po kdekom zaplatit peníze, a současně odmítala tento kód ukázat. To však nyní bude muset udělat, protože jí to ve sporu s IBM nařídil soud v Salt Lake City a dal jí na to přesně 30 dnů. IBM tak dosáhlo prvního „taktického vítězství“.

Podle výsledků měření serveru DSL.CZ se skutečně dosahovaná rychlost na přípojkách 512/128 kbit/s pohybuje v průměru kolem 245 kbit/s. Obdobná měření ve Velké Británii vykazují 430 až 450 kbit/s u deseti nejlepších ISP. Český Telecom sám uvedl při prezentaci nového ADSL očekávanou průměrnou rychlost kolem 350 kbit/s.

Ačkoliv krajské úřady nejsou institucemi státní správy, ale samosprávy, zahrneme je do našeho testu také, protože i jejich weby jsou placené z veřejných peněz. Dnes se tedy pomocí zvolených kritérií podíváme na internetové stránky tří krajských úřadů. Dopadnou lépe než stránky ministerstev, které jsme testovali minule?

Na počátku bylo slovo, a to slovo bylo web a vznášelo se nad občany. Zkoumali je mnozí úředníci i uznali, že je dobré. Začali proto tvořit webové stránky. Poté na nich začali zveřejňovat Návody. I úředníci viděli, že je to dobré. Pokračovali tedy ve zveřejňování dalších Návodů. I tu si úředníci řekli - je to dobré, ale chybí tomu správce.

Páteční výstupy regulátora dávají celkem jednoznačný signál: jiného ADSL, než je to "podle Telecomu" a v jeho režii, se jen tak nedočkáme. A i to by nám mělo stačit, protože prý je na evropském průměru. Jen se mu musíme lépe a důkladněji přizpůsobit. Kdo nechce, ať jde raději k mobilním operátorům - tam právě začíná bitva o zákazníky.

Ve třetím díle seriálu se již konečně dostáváme k samotnému testu přístupnosti webových stránek institucí státní správy. Podle zvolených kritérií se dnes podíváme na weby tří ministerstev. Vybral jsem Ministerstvo financí, Ministerstvo zdravotnictví a Ministerstvo informatiky.

Čerstvé přeregistrovávání domén u nás vyvolalo mnoho diskusí a není zrovna bez chyb. Ovšem ve srovnání s tím, co se právě v podobném směru odehrává na Slovensku, jsou tuzemské komplikace procházkou růžovým sadem. U sousedů totiž může celá věc skončit až u soudu.

V posledním dílu našeho miniseriálu se podíváme hned na čtyři freemaily. Tři z nich nabízejí telekomunikační operátoři a poslední představovaný freemail minulý měsíc zprovoznil jeden z velmi navštěvovaných tuzemských webů. V závěru článku nechybí souhrnná tabulka se zajímavými údaji o všech deseti freemailech v seriálu zmíněných.

Od roku 1998 většina členských států EU liberalizovala trh s telekomunikacemi. Čtyři roky nato byla schválena nová zásadní změna evropských telekomunikací (nový regulační rámec). Členským státům byla dána 15měsíční lhůta k zajištění plné slučitelnosti svých vnitrostátních předpisů s novým regulačním rámcem.

Jedním z ostře diskutovaných témat při přípravě zákona o elektronických komunikacích je problematika vysílání (terestrické - pozemní) digitální televize. Lupa se tímto tématem příliš nezabývá, nicméně téma jako takové je Internetu blízké. Zkusme se tedy podívat na některá místa, která jsou předmětem střetů.

České radiokomunikace a.s. (dále budeme zpravidla používat název ČRa) byly transformovány do podoby akciové společnosti dne 1. ledna 1994 na základě vládou schváleného privatizačního projektu z bývalého podniku Správa radiokomunikací s.p. Základní změna na poli spojů však vstoupila v platnost již 1. dubna 1963.