Aktuální články

Každý se již na Internetu setkal s "hardcore" reklamou - a to v míře větší než přiměřené. Může ještě erotická reklama v takovémto množství přinést inzerentům prospěch? Odpuzuje "hardcore" reklama na Internetu uživatele stejným způsobem, jako se tomu děje v tradičních médiích? Proč je nám přemíra erotické reklamy nepříjemná?

Internet zadarmo už v našich luzích a hájích dávno není něčím neobvyklým - nabízejí ho dnes již tři významní poskytovatelé. Již od počátku se přitom spekulovalo o tom, kdy se do této oblasti vrhne také Český Telecom, přesněji řečeno jeho divize Internet OnLine. Jak se nám podařilo zjistit ze zcela neoficiálních zdrojů, po ročním váhání se to stává skutkem: dnem D má být 1. září.

Seznam.cz je zatím nejnavštěvovanější portál českého Internetu. Výraz "zatím" je na místě, protože konkurence stran Atlasu a Centra začíná být značná. Včera Ivo Lukačovič, majoritní vlastník Seznamu, oficiálně představil nové služby a novou podobu portálu a naznačil směr, kterým se bude vývoj Seznamu v budoucnu ubírat.

Nejprve se objevil VOLný a s odstupem několika měsíců další společnosti, jejichž společným jmenovatelem bylo poskytování internetového připojení zdarma. V mnoha článcích se čtenáři mohli dozvědět, jak se budou nadále vyvíjet ceny placených dial-upů, či který poskytovatel je nejlepší. Jak však vypadá Internet zadarmo z pohledu uživatele? Ptá se Daniel Rejchrt.

Pravděpodobně si všichni vzpomeneme na okamžiky, kdy jsme používali modem o rychlosti 28,8 kb/s a uvažovali nad tím, co práce bychom stihli udělat, kdyby internetové připojení bylo alespoň trochu rychlejší. Následující otázka tedy na první pohled postrádá smysl: Je rychlejší internetové připojení skutečně rychlejší?

Pokud konzumujete jablko a zakousnete se přitom do červa, není to příliš příjemné. Pokud však konzumujete fazole, hrozí vám toto nebezpečí celkem reálně. Zdeňkovi Šindelářovi se zdá, že Fazole (s velkým F a .cz na konci) jsou tentokráte červivé a děravé až příliš.

Kešování (caching) obsahu je metoda, která na základě požadavku na konkrétní data dokáže vzít jejich kopii, umístěnou na místě s lepší dostupností. O technologii kešování obsahu jsme psali v minulém díle seriálu Jak funguje trh Internetu, nyní se Michal Krsek věnuje jednotlivým kešovacím systémům.

Před nedávnem uvedla společnost Dattelkabel na trh program Mistral, nabízející připojení k Internetu rychlostí 64 kb/s za bezkonkurenční cenu 499 korun měsíčně. Pod náhlým náporem zájemců však síť Dattelkabelu zakrátko zkolabovala. Jak vypadá situace po třech měsících z pohledu uživatele Mistralu píše Michal Dvořák.

Téměř současně s Českou republikou schválily zákon o elektronickém podpisu Spojené státy americké. Jaký dopad bude mít schválení tohoto zákona na celosvětový obchod? Budou "papírové podpisy" nahrazeny elektronickými? Co se stane v okamžiku, kdy bude elektronický podpis uveden do praxe? Ptá se Michal Zálešák.

Senát minulý týden schválil návrh zákona o elektronickém podpisu. Vlastnoruční (nikoli elektronický) podpis tohoto zákona prezidentem je zřejmě již jen formalitou, a tak je na místě se začít ptát: co bude následovat? Jaké budou další kroky? Kdy se elektronický podpis dostane skutečně do praxe? Píše Jiří Peterka.

Nejdříve se objevil rozhlas a posléze televizory. Vrchol pomyslného vyvojového žebříčku pak zaujímá Internet. V současné době se však mnoho mediálních trendů mísí a vzniká televizní vysílání prostřednictvím Internetu nebo internetová rádia a právě nad možnostmi provozování inrnetových rozhlasových stanic se zamýšlí Michal Zálešák.

Již nějakou dobu žijeme v očekávání okurkové sezóny, která však zatím stále nepřichází. O nejnovější oživení se postaral Internet OnLine, který výrazně snížil cenovou hranici za připojení bezdrátem. Jedná se však o počítanou linku, takže výhodnost pro konkrétního zákazníka záleží jako obvykle na míře používání.

Z amerických elektronických obchodů lze v EU stále ještě nakupovat software, aniž by bylo nutné za tyto produkty platit daň z přidané hodnoty. Evropská unie se tomuto obchodovaní snažila zabránit tlakem na americký Kongres. Česká republika rovněž usiluje o členství v EU, proto se Michal Zálešák ptá, připravuje EU omezení elektronického obchodu?

Kešování (caching) obsahu je metoda, která na základě požadavku na konkrétní data dokáže vzít jejich kopii, umístěnou na místě s lepší dostupností. V oblasti WWW obsahu jde o to, že kopii dat, které požaduje určitá skupina zákazníků, máte někde na své páteřní síti. O příčinách takového jednání píše Michal Krsek.

Zákon o ochraně osobních údajů bude znamenat přínos pro jednotlivce, kteří nyní mohou mít své údaje více pod kontrolou. Na druhé straně však bude zákon působit nepříjemnosti řadě provozovatelů systémů. Zatímco o dopadu zákona na jednotlivce jsme psali v prvním díle seriálu, nyní Jiří Ludvík shrnuje, co zákon znamená pro provozovatele systémů.

Na přání některých našich čtenářů (zvláště těch, kteří využívají možnosti vložit do názorů HTML-tagy) jsme přidali možnost prohlédnout si svůj názor ještě před zveřejněním. Doufáme, že to bude ku prospěchu věci. :)

Článek o SMS spammingu vyvolal v našich auditoriích závažnou diskusi o bezpečnosti na Internetu. Internetová síť dnes představuje důležitý - a především nejméně bezpečný - komunikační nástroj. Téměř každý náš krok na Internetu je sledován, vyhodnocován a získané informace vedou k obchodování s osobními údaji. Paranoia nebo skutečnost?

Je včerejší informace o "tajeném projektu" Českého Telecomu skutečně novinkou? Odkud pochází zařízení, po kterém Telecom pošilhává? Jaké má přednosti a kde jsou jeho slabiny? Na článek Jiřího Lahvičky Chystá Český Telecom vlastní WebTV? reaguje Jiří Peterka.

Internet se stává médiem pro veřejnost, avšak mnoho potenciálních uživatelů odrazuje od používání celosvětové počítačové sítě vysoká cena a především složitost ovládání. O dosud tajeném projektu Českého Telecomu, který by tyto nedostatky mohl odstranit, píše Jiří Lahvička.

Příjmy z reklamy, zadávané prostřednictvím reklamních proužků - tzv. bannerů, tvoří v současné době nezanedbatelnou část příjmu provozovatelů internetových stránek. Jaký však bude vývoj trendů na poli reklamních aktivit do budoucna? O soumraku proužkové reklamy píše Michal Zálešák.

Minulý týden představil Microsoft svou novou strategii (Microsoft.NET, původně NGWS), která podle mnoha prvních ohlasů představuje náhlou a revoluční změnu. Je tomu ale skutečně tak? Nejde spíše o zákonité vyústění dlouhodobějších trendů, které jsou již delší dobu patrné? A souvisí to nějak s antitrustovou kauzou proti Microsoftu? Ptá se Jiří Peterka.

Vysype-li se na nás po otevření poštovní schránky řada barevných letáků, řešení je nasnadě - reklamy sebereme a vyhodíme je do odpadkového koše, aniž bychom si uvědomili, že se jedná o spam. Proti spamu v poště obyčejné i elektronické jsme se naučili bránit mnoha prostředky, ale co spam na mobilních telefonech, dokážeme proti této hrozbě účinně bojovat?

Na českém trhu donedávna působily pouze dva velké výměnné reklamní systémy - BillBoard a Mr.Lin(x). Oba tyto systémy nabízejí vysokou spolehlivost, výměnný poměr blízký 1:1 (závislý na aktuální vyprodanosti), rozsáhlé možnosti plánování kampaní a podrobné statistiky. Donedávna pro ně jedinou významnější konkurencí, navíc nepřímou, byly primárně komerční reklamní sítě (např. IMS), které fungují jako výměnný systém v době mimo placené reklamní kampaně. Během posledních několika měsíců se však objevil třetí významný hráč na poli výměnné reklamy - Ereklama. Bližší pohled na současné možnosti a budoucnost Ereklamy nabízí tento článek.

Kromě služeb, za které si necháte platit, budete, chcete-li se etablovat jakožto ISP se slušnými službami, muset nabízet Vašim zákazníkům další služby. Z těchto služeb nedostanete žádné velké peníze, patří však k bontónu (a velcí zákazníci to vyžadují) tyto služby v nějaké podobě nabízet.

British Telecom má práva na samu podstatu Internetu. Závěrem minulého týdne přinesla zahraniční média zprávu, že britský telekomunikační obr je vlastníkem patentu 4.873.662, zaručujícím majiteli práva na hyperlinky neboli hypertextové odkazy. Budeme tedy za odkazy na internetových stránkách nyní muset platit?

Nejmladší český portál Centrum v květnu překvapil poměrně rozsáhlou reklamní kampaní, na jakou jsme zatím nebyli zvyklí. Pokusil jsem se proto zhodnotit, nakolik se tato kampaň projevila v jeho návštěvnosti - a při té příležitosti se zamyslet nad tím, jak si v posledním roce vedly všechny tři hlavní portály.

Včera byl odborné veřejnosti poprvé představen internetový portál BontonFun společnosti Bonton. BontonFun ve své podstatě pouze zastřešuje pět tématicky odlišných internetových stránek, ale protože všech pět webů patří Bontonu lze říci, že přináší pravidelné zpravodajství ze světa zábavy. Jaký tedy je nový portál?

Co je obsahem rozhodnutí nejslavnějšího soudce na Internetu, Thomase P. Jacksona, ví dnes už asi každé malé dítě. Málokdo však ví, co všechno nás ještě čeká na cestě k definitivnímu rozhodnutí. Co bude následovat popisuje odborník v této oblasti, Jan Matějka.

Třetí generace mobilních sítí již klepe na dveře, a tak se řeší způsob přidělování příslušných licencí. Ministerstvo dopravy a spojů navrhuje přidělit je stávajícím operátorům, za administrativně stanovenou cenu, a alespoň prozatím nerozšiřovat konkurenci.

V poslední době jsme na Lupě několikrát zabrousili do oblasti cen za pevné linky, šlo však jen o informace o aktuálních změnách v cenících některých společností. Tentokrát jsme se zaměřili na ceny deseti největších poskytovatelů připojení a skutečně důkladně je prozkoumali - vyberete si?

Minulý týden se naplno projevil nepříjemný problém, který má free-mailová služba ze stáje Atlas. Vinou poněkud zvláštního postupu při odesílání zpráv z fronty po výpadku, který odporuje standardům RFC, byly některé elektronické konference zaplaveny maily. Jiní adresáti přitom poštu vůbec nedostanou.