Internetová kriminalita se dosud spojovala hlavně s touhou po zisku, poškození konkurence, získání informací a jiných „obvyklých“ motivací, zatím nikdy však výrazně s politikou či národními zájmy. I tato hranice je odnedávna pokořena: Estonsko se zlobí na Rusko za údajný „kybernetický útok“ na weby státních institucí a bank, Severoatlantická aliance vysílá speciální jednotku expertů… Obvyklý scénář pro budoucnost?
Vojtěch Bednář: NATO proti hackerům
Dobrá internetová adresa se stává pro stále více firem i jednotlivců klíčovou položkou při úvahách o vlastní budoucnosti, a tak není divu, že poptávka po „hezkých“ jménech a doménových koncovkách převažuje aktuální nabídku. Leckterý zapomenutý státeček pak těží z výjimečné doménové adresy, za příklad může sloužit třeba ostrovní stát Tongo. Za cca 740 korun bez DPH ročně si můžete zajistit svoji .to doménu. No nekupte.to!
Blog Jiřího Hájka na Lupě: Doména Království Tonga na celý život!
Elektronickým komunikacím po jejich přechodu pod resort průmyslu a obchodu už nebude šéfovat David Stádník, ale dosavadní ředitel odboru informatiky na Úřadu vlády Jan Duben. Ministr Martin Říman chce zvolit do Rady ČTÚ šéfa lobbyistické firmy, která se pyšní ovlivněním zákonů ve prospěch svých klientů.
Jiří Peterka: Stalo se: Jan Duben místo Davida Stádníka
Portál veřejné správy byl pod kritickým drobnohledem odborné veřejnosti prakticky od chvíle oznámení svého vývoje. I přes nespornou snahu tvůrců a ministerstva informatiky učinit jej ústředním místem pro styk občana se státní správou se dnes stále zmiňují spíše jeho chyby a náklady na provoz. Na jakých technologických základech tento portál vlastně běží a jak se mají další známé weby státní správy?
David Procházka: Provoz portálu veřejné správy stojí „jen“ 55 milionů
Mobilní připojení není ani po příchodu (či příletu?) čtvrtého operátora v Česku na úrovni běžné např. v některých asijských zemích. Jistě by nebylo ani nutné stahovat data rychlostí několika megabitů za sekundu, ale stačil by i spolehlivý běh v rámci možností dostupných technologií. Bohužel ani o tom si často nemůžeme nechat zdát.
Blog „IT z pohledu košile a kravaty:“ Funkčně, nefunkční TDD
Elektronický papír patří mezi evergreeny hudby budoucnosti, alespoň podle představ futurologů i lidí otrávených nevýhodami tradičního tisku. Ostře sledovaný boj (ve skutečnosti spíše pozvolné sbližování) Internetu a tištěných novin by díky nové technologii měl získat nový impuls: elektronický papír spojuje to nejlepší z obou světů. Budoucnost však stále nepřichází…
Pavel Houser: Tvůrci elektronického papíru se o noviny nezajímají. Zatím?
V předchozím týdnu vzbudil pozornost ohlášený příchod prohlížeče Safari společnosti Apple na platformu Windows. Jaké jsou důvody této na první pohled zbytečné portace? Může jimi být iPhone i taktika přiblížit svět Applu uživatelům Windows, ti však v každém případě získávají další aplikaci pro prohlížení obsahu webu. Je však na nabitém poli prohlížečů místo pro dalšího hráče a má jim co nabídnout?
Jiří Macich: Potřebujeme pro Windows další prohlížeč?
Je web 2.0 bublina, nebo nový směr vývoje world wide webu? Hledáním odpovědi se intenzivně zabývá celá armáda blogerů, vývojářů, konzultantů i novinářů, v Česku je však situace o něco klidnější: skutečných web 2.0 projektů je tu jako šafránu. V diskusích lze slyšet hlasy, že jsme na podobné ambice příliš malí či uzavření, realita však může být i horší – nejsme zralí ani na to diskutování…
Blog Adama Köppla na Lupě: Nejsme zralí na Web 2.0. A ani na psaní o něm
Otázka významu validnosti kódu webových stránek zůstává předmětem vášnivých diskusí vývojářů a webmasterů, v řadě z nich však stále zůstává povědomí o tom, že psát „čistě“ je zkrátka dobré a mnohdy i užitečné. Nemálo velkých webů má přitom s validitou potíže, portály nevyjímaje. Je to problém, či nikoliv?
David Procházka: České portály: validní, nebo invalidní?
Zavedení státních maturitních zkoušek se odkládá zřejmě ještě déle, než se mluví o jejich zavedení. Aktuální odklad zní na dva roky, což při pohledu na obsah Maturity nanečisto, generální zkoušky na tuto velkou událost, není zase tak málo. Otázky v části informačně technologického základu totiž mnohdy působí spíše jako pokus o špatný vtip. Kde je třeba zapracovat?
Jan Wagner: Státní maturity odloženy. Z pohledu IT není divu
Sbližování světa technologií s přírodou může někomu připadat kacířské, těžko však zabrání tomu, aby k němu docházelo (stejně jako k němu docházelo dávno před naším časem). Čipy v rostlinách mohou pomoci farmářům při jejich ochraně, to stejné platí v případě zvířat. A jednou to třeba budou sama zvířata, kdo ráda nové technologie aktivně využije… Bláznivý nápad? Ale proč vlastně ne?
Pavel Houser: Čipy, kam se podíváš
Pracovní skupina IETF v6ops, která se zabývá praktickými otázkami provozování IPv6 sítí, má za sebou plodné jaro. Během dubna a května vydala čtyři RFC dokumenty, většinou orientované na bezpečnost sítě. Jaká jsou její doporučení pro stanovení pravidel firewallu pro filtrování ICMPv6?
Pavel Satrapa: Filtrování ICMPv6
Google pořádal v úterý konferenci pro evropské a některé asijské novináře. Představil místní verze video serveru YouTube, záměr produkovat a spotřebovávat „čistou“ energii i některé další plány a strategie. Protože jsme byli přímo na místě, mohli jsme vám přinést podrobnou reportáž, navíc s rozhovorem s viceprezidentkou Google pro vyhledávání Marissou Mayer.
Aleš Miklík: YouTube v češtině? Možná ještě letos
Google má však kromě starostí s konferencemi na krku i řadu jiných problémů: kritiku za cenzuru výsledků vyhledávání v Číně, za přílišnou koncentraci moci i aroganci – a v neposlední řadě se potýká i s problémy při střetu s autorskými právy. Jeho snaha digitalizovat obsah knihoven naráží na nepochopení vydavatelů i některých knihovníků. Snaha o demonstraci jeho pohledu na tento problém vedla ředitele nakladatelství Macmillan Publishers Richarda Charkina k poněkud vyhrocenému činu.
David Antoš: Krádeží notebooku proti Googlu
Na českou verzi YouTube si musíme ještě nějakou dobu počkat (dost možná k nám však přijde ještě letos), místní lokalizaci blogovacího systému Blogger.com však Google představil před několika dny. Co tento systém nabízí a jsou zde důvody pro jeho používání?
Jiří Macich: Elegantní blogování s Blogger.com už i v češtině
Ondřej Tolar: Američtí investoři se dostali do Seznamu a rozhlížejí se dál
Měly by velké české weby zůstat v českých rukou?
