Když Český telekomunikační úřad (ČTÚ) první říjnový den zveřejnil tiskovou zprávu o zájemcích o aukci tzv. 5G kmitočtů, postaral se o překvapení: zpráva obsahovala jen počet přihlášených operátorů, ale ne jejich jména. „V souladu se zákonem o elektronických komunikacích a podmínkami výběrového řízení nebude Úřad v této fázi jména konkrétních uchazečů zveřejňovat,“ informoval lakonicky ČTÚ.
Toto omezení je překvapivé zejména proto, že u dřívějších aukcí neměl regulátor se zveřejňováním jmen uchazečů žádný problém.
Dotazy Lupy na důvody, které ČTÚ ke změně postoje vedly, přitom zůstaly bez konkrétní odpovědi. ČTÚ reagoval jen tím, že postupuje podle zákona:
Rozsah informací zveřejňovaných v jednotlivých fází výběrového řízení stanovil Český telekomunikační úřad ve Vyhlášení výběrového řízení s ohledem na zajištění jeho řádného průběhu. Přitom vzal do úvahy i úpravu § 21 odst. 7 zákona o elektronických komunikacích. Informace o počtu žadatelů Úřad zveřejnil v souladu s podmínkami kapitoly 9.6 Vyhlášení výběrového řízení. Všechny informace o žadatelích i průběhu aukce budou k dispozici v souladu s kapitolou 11 Vyhlášení.
Co tedy říká § 21 odstavec 7 zákona o elektronických komunikacích? Týká se výběrového řízení (tedy aukce) pro příděl rádiových kmitočtů. Tady je jeho celé znění:
V případě, že jediným kritériem hodnocení žádostí o udělení práv k využívání rádiových kmitočtů budou výsledky aukce, jsou z práva nahlížet do spisu vyloučeny ty části spisu, u nichž by v důsledku nahlížení mohlo dojít k poškození oprávněných zájmů žadatelů nebo by tím mohlo dojít k ohrožení nebo zmaření průběhu nebo výsledku výběrového řízení. Toto omezení se týká i informace o žadatelích, kteří podali žádosti o udělení práv k využívání rádiových kmitočtů, a jejich počtu. Jsou-li jediným kritériem hodnocení žádostí o udělení práv k využívání rádiových kmitočtů výsledky aukce, jsou účastníci výběrového řízení povinni zachovávat mlčenlivost o všech skutečnostech, které se týkají jejich účasti v daném řízení.
Co nám tento odstavec říká? Aukce je správní řízení a úřad podle něj může operátorům zakázat nahlížení do určitých částí spisu, který o výběrovém řízení vede. Zapisuje do něj totiž mimo jiné citlivé údaje, které se týkají průběhu aukce a podle kterých by účastníci mohli upravovat své aukční strategie. To zní logicky.
Jmen žadatelů se v odstavci týká jedna věta: „Toto omezení se týká i informace o žadatelích, kteří podali žádosti o udělení práv k využívání rádiových kmitočtů, a jejich počtu.“ Na první pohled má tedy úřad pro své rozhodnutí nezveřejňovat jména ani počet uchazečů opravdu oporu v zákoně.
Jenže moment: ČTÚ přece sám v tiskové zprávě počet uchazečů zveřejnil. Jak tedy může na jednu stranu argumentovat tím, že nesmí publikovat jména kandidátů, a na druhé straně sám zveřejnit jejich počet, když to podle jeho výkladu zapovídá stejný paragraf zákona?
Navíc, když si onen odstavec pořádně přečtete, zjistíte, že omezuje jen právo operátorů nahlížet do určitých částí spisu. Nic v něm ale nezakazuje, aby informace o počtu či jménech uchazečů zveřejnil sám úřad – jako to v minulosti obvykle dělal.
Jak může škodit znalost identity?
Co tedy platí? Výklad ČTÚ, podle kterého nesmí úřad jména a počet přihlášených zveřejnit? Proč ale ČTÚ v takovém případě sám dodržel jen polovinu tohoto omezení? Nebo platí to, že se odstavec týká jen přístupu operátorů do spisu a ČTÚ může identitu uchazečů bez problémů publikovat?
Konkrétní odpověď jsme z ČTÚ nedostali. Zaslali jsme proto úřadu žádost podle zákona 106/1999, o svobodném přístupu k informacím. Chtěli jsme v ní, aby nám úřad jména kandidátů poskytl.
ČTÚ naši žádost 14. října zamítl. Své zamítnutí ale musel odůvodnit, takže jsme si přinejmenším mohli přečíst detailnější vysvětlení jeho postupu. Víme tedy, že ČTÚ argumentuje tím, že by zveřejnění identity uchazečů mohlo některé účastníky aukce poškodit:
V daném případě je zjevné, že znalostí informace o identitě ostatních účastníků řízení může při současné znalosti trhu dojít k poškození oprávněných zájmů účastníků řízení, zejména těch, kteří by případně nebyli držiteli žádných rádiových kmitočtů. Znalost jejich identity může významně ovlivnit aukční strategii účastníků a ohrozit jeden z cílů výběrového řízení, kterým je zvýšení konkurence na trhu. Pro úplnost Úřad dodává, že tato podmínka zahrnuje i jen možnost takového následku, která je z uvedeného zjevná.
Pokud tomu dobře rozumím, ČTÚ říká, že kdyby se do aukce přihlásil nějaký zcela nový hráč (který zatím nemá žádné kmitočty), mohou se stávající operátoři pokusit mu v aukci nějakým způsobem škodit. Jak konkrétně, to už ale úřad nespecifikuje.
Připomeňme, že v průběhu elektronické aukce vystupují všichni účastníci anonymně, pod krycími jmény. V průběhu jednotlivých aukčních kol nevidí ani to, jaké nabídky podávali jejich protivníci. Ale vzhledem k omezeném počtu zájemců a k podmínkám aukce (například vyhrazení bloku pro případného nového hráče) je samozřejmě možné, že se dá identita protivníků v určitých případech se slušnou šancí odhadnout.
ČTÚ také ve svém zdůvodnění argumentuje tím, že jména uchazečů nejsou přístupná ani samotným uchazečům, takže podle ČTÚ není logické, aby je mohla znát veřejnost:
Pokud zákon limituje ohledně požadovaných informací i jinak zcela zásadní právo účastníků řízení nahlédnout do spisu a čerpat z něj informace pro ně důležité, je zcela na místě tuto limitaci vztáhnout i na osoby stojící zcela mimo toto správní řízení, potažmo na nejširší veřejnost.
K paradoxu, že se úřad odvolává na paragraf, který podle jeho výkladu zakazuje kromě zveřejnění jmen i publikování počtu uchazečů, ale sám tento počet publikoval, se ČTÚ v odůvodnění nijak nevyjádřil. Proti rozhodnutí úřadu nám jména uchazečů neprozradit jsme proto podali odvolání (rozklad k předsedkyni úřadu).
Otevřená Evropa, neprůhledné Česko
Jak to vlastně funguje při aukcích v Evropě? Pro zajímavost jsme si provedli průzkum, jak ke zveřejňování identity uchazečů o 5G kmitočty přistupují další evropské státy. Tady je výsledek:
- Německo: tamní regulátor Bundesnetzagentur před loňskou aukcí kmitočtů v pásmu 2 a 3,6 GHz jména uchazečů bez problémů zveřejnil
- Francie: regulátor Arcep letos v únoru publikoval jména čtyř zájemců o aukci kmitočtů v pásmu 3,4–3,8 GHz
- Maďarsko: seznam uchazečů o aukci kmitočtů v pásmu 700 MHz, 2,1 GHz, 2,6 GHz a 3,6 GHz zveřejněn loni na podzim
- Norsko: regulátor Nkom obvykle jména uchazečů nezveřejňuje, ale letos v březnu to udělat musel, protože někteří z nich omylem dostali automatický e-mail, který obsahoval adresy jejich soupeřů; v odůvodnění píše, že znalost identity protihráčů má v rámci aukce jen malý význam
- Rakousko: regulátor RTR totožnost uchazečů o aukci nezveřejňuje
Není to přehled kompletní, ale podle našich zjištění je převažující praxí v Evropě nejspíš zveřejňování.
V Česku je podle mého názoru maximální otevřenost žádoucí kvůli tomu, aby aukce proběhla co nejtransparentnějším způsobem. Zvlášť po všech neuvěřitelných veletočích, které se kolem ní v Česku za poslední rok staly:
- nečekaný tlak ministra průmyslu Karla Havlíčka na změnu podmínek aukce, který vyvrcholil odchodem šéfa Rady ČTÚ Jaromíra Nováka a nástupem nové předsedkyně Hany Továrkové (a ministerstvo a ČTÚ už tehdy ukázaly, že zákonům moc nerozumí)
- dvojí totální změna základních principů aukce a jejich výsledná podoba, která představuje neuvěřitelný guláš
- překvapivé oznámení polostátního ČEZu, že má možná zájem stát se novým operátorem, aby se nakonec do aukce vůbec nepřihlásil
ČLÁNKY DO MAILU