ČT24

Česká televize se snaží dohnat zpoždění v rozšiřování digitálního vysílání do dalších regionů České republiky. Ještě v letošním roce bude její veřejnoprávní multiplex se všemi čtyřmi programy ČT a sedmi stanicemi Českého rozhlasu pokrývat šedesát procent populace. Poslední diváci se pozemního digitálního signálu ČT dočkají v říjnu 2010, o více než rok dříve než u stávajících komerčních televizí. Kudy bude ČT postupovat, se můžete podívat na následujících mapách.

Určitě nejsem sám, kdo by si na satelitu přál regionální vysílání České televize ale také TV Prima. K napsání následujících řádků mě nedávno dovedl článek z Břeclavského deníku s názvem „Digitálně ze satelitu? Naladí Araby, Brno ne“. Proč mohou být na satelitu zařazeny všechny regiony v Rakousku a také Německu? Na to není určitě jednoduché odpovědět, ale můžeme se o to pokusit.

Nemilého překvapení se dočkali diváci na Opavsku a Bruntálsku, kteří si zvykli přijímat digitální televizi z ostravského vysílače Hladnov (Slezská Ostrava). Po výměně anténních systémů na hladnovském vysílači je vyzařovací diagram nové antény trošku jiný, a Opavsko s Bruntálskem je téměř bez signálu. Do doby, než digitální televize na Ostravsku začnou využívat další dva plánované vysílače – Hošťálkovice a Lysou horu – případně do spuštění dalšího digitálního vysílače na Pradědu, si většina diváků může nechat o digitální televizi jenom zdát.

Po čtrnácti dnech otvíráme opět redakční schránku serveru DigiZone.cz, abychom odpověděli na některé dotazy čtenářů, které do ní přišly. Tentokrát bude řeč o digitalizaci terestrického analogového vysílání na Bukové hoře u Ústí nad Labem i přechodu z komprese MPEG-2 na MPEG-4. Čtenáře také zajímalo, zdali s digitalizací nepřijdou o některé funkce svých přijímačů jako PIP (picture-in-picture) nebo nahrávání na pevný disk analogového DVD rekordéru. A jak je to vlastně s insolvenčním řízením společnosti Gital? Na tyto a další dotazy hledejte odpověď v dnešním článku.