Hlavní navigace

Internet za hranicemi: inspirativní Maďarsko

3. 10. 2006
Doba čtení: 8 minut

Sdílet

 Autor: 29
Maďarský Internet má v mnohém podobné podmínky jako ten český. Maďarsko je podobně velká země s podobně silnou ekonomikou ve stejném regionu. Je tedy přirozené, že v mnoha směrech kráčíme shodnými cestami. Není to však absolutní, proto je zajímavé porovnat stav dvou přibližně stejně velkých trhů. Vzhledem k jazykové bariéře je maďarský Internet drtivé většině lidí zcela nepřístupný.

Maďarsko v kostce

Většina lidí asi má jisté základní povědomí o Maďarsku, přesto může být užitečné uvést si na začátek některá základní fakta (jako zdroj jsem použil CIA World Factbook, který sice není ve všech směrech úplně přesný, ale pro ilustraci je dostatečný). Maďarsko je přibližně stejně velká země jako Česko (jeho rozloha je menší o 16 procent), ve které žije prakticky identické množství lidí – těsně pod deset milionů. I většina dalších ukazatelů je velmi podobná. Etnicky je obyvatelstvo Maďarska velmi homogenní, převažujícím náboženstvím je katolicismus, nezanedbatelný podíl mají i protestanti a část obyvatel je bez zařazení. Co se týče HDP na hlavu, CIA World Factbook udává 16.300 dolarů oproti českým 19.500 dolarům. Mírně nižší je i roční růst, který dosahuje čtyř procent.

Maďarská vlajka

Maďarský Internet nejen pro Maďary

Velikostí, ekonomikou, umístěním, ale i historií je tedy Maďarsko jedním z Česku nejbližších států. Podobné podmínky má také maďarský a český Internet. Český Internet je zajímavý tím, že kromě Čechů je díky jazykové příbuznosti využívaný také slovenskými uživateli, což jeho potenciál zvyšuje asi o polovinu. V případě toho maďarského existuje velice podobný faktor – přibližně čtyři miliony maďarsky hovořících lidí žijí mimo maďarské hranice – na Slovensku, v Rumunsku i jinde. Český Internet je přesto o něco větší – v Česku se počet internetových uživatelů odhaduje na 4,8 milionu, v Maďarsku jejich počet mírně přesahuje tři miliony.

Portály a vyhledávače

S maďarskými internetovými službami a jejich pozicí mě seznámil József Jároli, který o maďarském Internetu příležitostně píše anglický blog. Bez jeho pomoci by tento článek nemohl vzniknout. Podívejme se tedy přímo na situaci v jednotlivých segmentech. Dobrým zdrojem statistik je „maďarský NetMonitor“ – Webaudit. První věcí, kterou je však třeba zmínit, je praktická neexistence portálů tak, jak je známe z Česka. Dominantním vyhledávačem je Google. Přestože žádná přesnější data neexistují, podle analýzy Józsefa Jároliho by Googlu mělo připadat 62,7 procenta, 25,2 procenta má Lap, 7,4 procenta Vizsla24, 1,4 procenta Tango, 0,7 procenta Kurzor, zbytek připadá na další menší vyhledávače. József Jároli si takovéto rozdělení vysvětluje jednoduše – přístupem dvou předních portálů (ve smyslu serverů sdružujících velké množství služeb). Zatímco Index dlouhou dobu používal druhořadý vyhledávač Goliat, jenž prý třeba i rok neměl aktualizovanou databázi, Origo rychle střídalo dodavatele své vyhledávací služby a s kvalitou na tom také nebylo valně.

Pronikání Googlu na maďarský trh je jinak velmi podobné situací v Česku. Doménu google.hu koupil až letos v červenci, přibližně měsíc před zakoupením google.cz. Předtím doména směřovala na vyhledávač Kurzor, který touto cestou pravděpodobně získával podstatnou část své návštěvnosti. Zajímavostí je, že se v Maďarsku kromě domény .hu používá i .co.hu a na google.co.hu byl Google dostupný již delší dobu. Přestože zde má poměrně výrazný tržní podíl, kvalita lokalizace do maďarštiny je prý mizerná, plná gramatických chyb a směšných obratů. Relevance výsledků je však prý celkem vysoká, přestože maďarština podobně jako slovanské jazyky pracuje s různými koncovkami slov.

Na stránkách Googlu lze najít několik vypsaných volných míst, která naznačují, že by v Maďarsku mohlo být umístěno datacentrum Googlu. Jinak však jeho maďarská pobočka bude mít pravděpodobně stejnou roli jako ta vznikající česká. Ostatně v rozhovoru pro maďarský anglicky psaný blog o vyhledávačích Dennis Woodside, Director of Emerging Markets z Googlu, poskytl podobné informace jako před nedávnem pro Lupu. Zatímco tvář Googlu v Česku již prý byla vybrána, v Maďarsku se na ni dosud čeká.

Start(lap) je projektem vydavatelství Sanoma. Stejné vydavatelství v Česku přišlo s obdobnou službou – Startpage, která se však nikdy nijak výrazně neuchytila. Zatímco vývoj v Česku ustrnul, v Maďarsku se ze Startlapu stal velice úspěšný server. Nejedná se vlastně přímo o fulltextový vyhledávač, ale spíše o ručně vybraný seznam webových stránek v různých kategoriích. Kromě Startpage se u nás o něco podobného pokoušela Caramba, svého času celkem populární služba.

Mimořádnou popularitu, která Startlapu zajistila současnou druhou příčku ve Webauditu, jsou tématické rozcestníky, které vytvářejí různí editoři. Ti získají adresu téma.lap.hu a jejich rozcestník je prolinkován s dalšími stránkami Startlapu. Takových stránek je velká spousta, proto pokud vás zajímá nějaká oblast a chcete získat manuálně vybraný a roztříděný seznam tématických stránek, je jednoduchou cestou vyťukat do adresního řádku téma-tečka-lap-tečka-hu a hotovo. Startlap je v Maďarsku natolik populární, že dokonce vznikla řada jeho klonů – například Linkek a Lapozz.

Vizsla24 je vyhledávač portálu Origo, který využívá vyhledávací technologii Yahoo. Jeho index je však prý výrazně omezenější, což jeho kvalitu nutně poškozuje. Zajímavá je historie jeho názvu, původně se totiž jmenoval AltaVizsla.

Tango pro nás může být zajímavý tím, že používá vyhledávací technologii českého Jyxa. Jeho provozovatelem je stejně jako u Startlapu Sanoma. Právě z tohoto spojení asi také velmi těží, jelikož za krátkou dobu své existence pro sebe dokázalo ukořistit zaznamenatelný, byť nevelký, podíl. Podle Józsefa Jároliho je to také nejnadějnější vyzyvatel Googlu. Mimochodem svou maďarskou verzi má i vyhledávač Zoohoo (využívající též technologie Jyxa), který je aktivní i v Česku. Jeho význam je však zanedbatelný, ačkoliv je partnerem serveru Habostorta (který ve Webauditu drží devátou pozici) a jeho relevance je prý ve srovnání s Tangem horší.

Kontextová reklama

V kontextové PPC reklamě je vzhledem ke svému postavení nejrozšířenější AdWords od Googlu. Důležité však je, že pro maďarštinu je plně k dispozici i AdSense – tedy reklama v partnerské síti. Na to český Internet již dlouho čeká, což pomohlo rozvoji řady lokálních alternativ. Ty však existují i v Maďarsku, dvě významné jsou CTnetwork a Etarget, který je výrazně aktivní i v Česku.

Kecálkové

Kromě Googlu na maďarském trhu nemá žádný jiný světový hráč významnější pozici. Výjimkou je Microsoft a jeho MSN Messenger. Podíly kecálků lze jen odhadovat, nicméně MSN pravděpodobně jasně vede. Dříve však bylo značně populární také ICQ a asi stejně jako jinde po světě slaví poslední dobou úspěch Skype, přestože v jeho případě se jedná o trochu odlišnou kategorii produktu, jelikož jej většina lidí používá pro telefonování a ne na textový chat.

Freemaily

Stejně tak není možné získat jakákoliv jiná než orientační data o nejpoužívanějších webmailech. Jisté je, že dvě nejpopulárnější maďarské služby jsou Freemail od Origo a Citromail od Sanomy. Pokud je mohu ohodnotit ze zběžného prohlédnutí bez znalosti jazyka, nejedná se o příliš sofistikované aplikace. Současná vlna vylepšování uživatelského rozhraní, zvyšování kapacity a všudepřítomné využívání JavaScriptu je zjevně zatím nezasáhla. Nicméně řada Maďarů prý používá i Yahoo Mail, Hotmail a Gmail, jejich počet však téměř nelze odhadnout.

Zpravodajství

Již dříve jsem se zmínil, že dva největší „portály“ jsou Index a Origo. Index vznikl odchodem celé redakce tehdy nejpopulárnějšího internetového serveru vydavatelství IDG. Z jeho kolekce služeb stojí za zmínku Index Fórum – nejoblíbenější diskusní server v Maďarsku. Podle Józsefa Jároliho se jedná o pro Maďarsko významné místo, kde vznikla řada občanských iniciativ. O tom, že jsou diskuse na maďarském Internetu skutečně populární, svědčí i existence specializovaného vyhledávače Fórumkeresõ, který prohledává čistě tato fóra.

Origo je pak provozováno maďarským T-Online, což je dceřiný internetový provider Magyar Telekomu, který vlastní Deutsche Telekom. Více než co jiného jsou ale oba tyto servery významnými zpravodajskými magazíny. Doplňují je ještě Népszabadság Online (internetová verze levicového deníku) a Magyar Nezmet Online (internetová verze pravicového deníku). Oba servery mají přibližně vyrovnanou návštěvnost. Za zmínku ještě stojí hvg.hu, internetová odnož jednoho maďarského ekonomického týdeníku.

Slovník

Nelze nezmínit online slovník maďarštiny. Ostatně vzhledem k poněkud exotické podobě tohoto jazyka je klidně možné, že pro něj naleznete nějaké použití. Takovým slovníkem je SZTAKI Dictionary, který umí překlady z a do angličtiny, němčiny, francouzštiny, italštiny, holandštiny a polštiny. Mimochodem stránka SZTAKI (výzkumného počítačového institutu maďarské akademie věd) je s PageRankem 8 nejvýše takto hodnoceným maďarským webem.

Obchodování

V Maďarsku existují dvě oblíbené internetové aukce, větší TeszVesz a menší Vatera. Vatera je zajímavá svým někdejším působením na českém trhu, ze kterého se ale posléze stáhla. Co se e-komerce týče obecně, před časem se Maďarsko stalo terčem expanze Internet Mallu; dnes zde provozuje již pět obchodů.

Wikipedie

Možným měřítkem rozvoje Internetu v Maďarsku a Česku je počet článků v lokálních Wikipediích. Česká Wikipedie má přes 45 tisíc článků, maďarská přes 40 tisíc. Pouhé srovnání těchto čísel však nic neříká o kvalitě a významu obsažených článků, musíme je tedy brát s velkou rezervou, pokud je vůbec můžeme považovat za relevantní. Kromě klasické Wikipedie mimochodem ještě existuje encyklopedie pod Maďarským unixovým portálem, která je zaměřena čistě na open-source software. O něco podobného se v češtině snaží WikiRoot.

Blogy

Blogování je celosvětový fenomén a nevyhnul se ani Maďarsku. Nejstarší a stále nejoblíbenější blogovací službou je Freeblog. Pozdější Blogter je označován za první web 2.0 maďarský server. Freeblog je totiž jednoduše služba na jednoduché vytvoření a vedení blogu. Blogter daleko více využívá článků, které přes něj lidé publikují, a vytvořil jakýsi blogovací portál, blogerský magazín. Jeho sesterský server Linkter je pro změnu pokusem o maďarský klon Diggu. U většiny příspěvků však nejsou více než tři či čtyři hlasy, takže si zatím zřejmě nedokázal získat ani takovou oblibu jako české Linkuj. Přesto se už o tuto oblast zajímají i větší mediální servery, hvg.hu již druhým rokem pořádá soutěž GoldenBlog – tak trochu připomínající BigBlogera a Lidovky.

BRAND24

Komunitní portály

Nicméně jinak maďarský Internet postrádá služby, které by šly pojmenovat web 2.0, stejně jako ten český. Existují zde však dva oblíbené komunitní servery – iWiW a myVIP.com. iWiW se rychle stalo maďarskou internetovou čtyřkou a letos v dubnu bylo odkoupeno T-Online (Origo) za přibližně sto milionů korun. Tato koupě však vyvolala obavy o možné zneužití či využití osobních údajů uživatelů a část z nich se přelila na jiné komunitní portály, mnohé klony zcela nově vznikly. Nejvíce z této situace těžilo myVIP.com, v současné chvíli mu patří desátá pozice ve Webauditu.

Je vám Maďarsko fuk?

V úvodu článku jsem vyjmenoval některé hlavní charakteristiky Maďarska. Je zajímavé, jak moc jsou tyto charakteristiky blízké Česku a jak rozdílným vývojem přitom kráčí maďarský a český Internet. Pokud vám to ale vůbec zajímavé nepřipadá a umíte přitom německy, pusťte si tuto velmi vtipnou videoprezentaci maďarské kandidátky na Miss Universe. József Jároli ji uvádí jako nejnovější ukázku masově oblíbeného virálně šířeného materiálu, nějaká obdoba našeho Ratha s Mackem.

Byli jste někdy v Maďarsku?

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Autor je bývalým redaktorem Lupa.cz, nyní pracuje jako konzultant v BCG. Vystudoval ekonomii a právo. Občas bloguje: jilm.cz a často tweetuje: @jilm.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).